Rozloha: 912 050 km2
Počet obyvatel: 32 219 500 (2019)
Hustota obyvatel: 34/km2
Úřední jazyk: španělština
Obyvatelstvo: 50% mestici, 42% bílí, 3% Afričané
Náboženství: 92% římští katolíci, 2% protestanté
Politický systém: prezident a vláda, jednokomorový parlament (Asamblea Nacional) - 165 členů
Hlavní město: Caracas (1 943 901)
Největší města: Maracaibo (2 001 590), Valencia (1 599 000), Barquisimeto (1 242 000), Ciudad Guayana (1 080 000)
1. NÁRODNÍ PARK CANAIMA
flickr.com/photos/timsnell/8176819895
Národní park Canaima leží v jihovýchodní části Venezuely a zaujímá plochu 30 000 km2. Je součástí Guayanské vysočiny. Na většině území parku rostou deštné pralesy, ze kterých vystupují skalní útvary zvané stolové hory. Stolové hory jsou tvořené pískovcem nebo křemencem, převyšují své okolí, mají obvykle kolmé stěny a plochý povrch. Díky své nepřístupnosti se na povrchu stolových hor dochovaly původní rostlinné a živočišné druhy. K nejznámějším stolovým horám patří Roraima a Auyantepui. Na Auyantepui se nachází nejvyšší vodopád na světě – Angelův. Voda padá z výšky 979 m o 807 metrů níže. Množství vody kolísá dle období dešťů či sucha.
2. AUYANTEPUI A ANGELŮV VODOPÁD
flickr.com/photos/58743958@N04/9576962342
Auyantepui je stolová hora v Guyanské vysočině, na území Národního parku Canaima, na jihovýchodě Venezuely. Auyantepui je jedna z největších a nejvíce známých stolových hor ve Venezuele i na světě. Povrch stolové hory má téměř 700 km2, výška skalních stěn se pohybuje okolo 1 000 metrů, nadmořská výška je 1 600 metrů na severozápadě a 2 450 metrů na jihovýchodě. Západní strana stolové hory je místy porostlá lesem, východní část je spíše holá, jen místy s nižší vegetací. Ze severu je Auyantepui rozčleněna rozsáhlým kaňonem, z jehož západní části padá 979 metrů vysoký Angelův vodopád, nejvyšší vodopád na světě. Pojmenován je podle amerického pilota a dobrodruha Jamese Angela, který vodopád „objevil pro svět“ v roce 1935.
3. NÁRODNÍ PARK HENRI PITTIER
commons.wikimedia.org/wiki/File:Beach_choroni_venezuela.jpg
Národní park Henri Pittier je nejstarší venezuelský národní park, založený v roce 1937. Má rozlohu 1 037 km2 a nachází se na severu země, severně od města Maracay. Část parku tvoří hory (nejvyšší bod je Pico Cenizo, 2 346 m), druhá část parku leží na pobřeží Karibského moře, tvoří ji zátoky, pláže a okolní lesy. Parkem protéká devět řek a je důležitou zásobárnou vody pro okolní městská sídla. Žije zde rovněž přes 500 druhů ptáků.
4. SIERRA NEVADA DE MÉRIDA
flickr.com/photos/11181843@N00/6075094052
Sierra Nevada de Mérida je nejvyšší pohoří na území Venezuely. Nachází se v severozápadní části země. Tvoří jižní část Kordillery Méridy, která je nejsevernějším výběžkem And. K nejvyšším horám pohoří náleží: Pico Bolívar (4 978 m), Pico Humboldt (4 940 m) Pico La Concha (4 922 m) a Pico Bonpland (4 883 m). Většina pohoří je porostlá horskými lesy, hranice lesa je nad 3 100 m. Od 3 800 m až 4 200 m leží trvale sníh. V pohoří se nachází pět ledovců. Východní svahy Sierry Nevady de Méridy odvodňuje řeka Orinoco, po západních svazích stékají potoky a říčky do jezera Maracaibo. Část pohoří je od roku 1952 národním parkem.
5. SANTA ANA DE CORO
flickr.com/photos/xolkan/536919727
Santa Ana de Coro je jedno z nejstarších venezuelských měst, bylo založené roku 1527. Santa Ana nebo častěji jen zkráceně Coro, je hlavní město státu Falcón. Leží v severozápadní části Venezuely, asi 10 km od pobřeží Karibského moře. Město má rozlohu 44 km2 a žije zde 210 000 obyvatel. Coro má bohatou historii. Bylo jedním z prvních měst, které španělští kolonizátoři na venezuelském území založili. Bylo zde první venezuelské biskupství. V době bojů za nezávislost bylo Coro jedním z center. Město má řadu památek z koloniálního období i z pozdějšího období venezuelské republiky. Mísí se zde architektura typická pro Andalusii s nizozemskými a i německými vlivy. Navíc stavební postupy a materiály se používaly dle domorodých tradic (obyvatel).
6. VENEZUELSKÁ AMAZONIE
flickr.com/photos/ferjflores/12111191594
Venezuelská Amazonie se nachází na jihu země, ve státě Amazonas, geologicky je součástí tzv. Guyanského štítu tvořeného starohorními sedimenty se stářím okolo miliardy let. Oblast pokrývají tropické deštné lesy a džungle. Hlavní řekou venezuelská Amazonie je hlavní řeka Venezuely Orinoko, která zde pramení. Ve východní části se nachází Guyanská vysočina, jejíž stolové hory překračují nadmořskou výšku 2 000 metrů. K nejvyšším a nejvíce známým náleží Cerro Marahuaca (2 830 m). V celé oblasti Amazonie se nachází čtyři venezuelské národní parky s celkovou rozlohou přes 50 000 km2. Zaujímají pohoří Yapacana, Duida-Marahuaca, Serrania La Neblina a Parima-Tapirapeco. Poslední tři pohoří jsou pak součástí biosférické rezervace Horní Orinoko – Casiquiare s rozlohou přes 80 000 km2. V rezervaci roste více jak 8 tisíc různých druhů rostlin. Amazonas je druhým největším venezuelským státem, je však řídce osídlen. Polovinu obyvatel státu Amazonas tvoří indiáni, původní obyvatelé Venezuely (celkem ale ve Venezuele tvoří pouze jedno a půl procenta obyvatel). Hlavním centrem státu je město Puerto Ayacucho.
7. LOS ROQUES
flickr.com/photos/weyes/9169345072
Los Roques je souostroví v Karibském moři, leží přibližně 140 km severně od pobřeží Venezuely. Souostroví se skládá z 350 malých ostrovů a ostrůvků, celková rozloha je pouze 40,6 km2. Největším ostrovem je Gran Roque (1,7 km2). Na ostrovech žije okolo 1 500 stálých obyvatel, téměř všichni obývají Gran Roque a několik málo přilehlých ostrovů. Většina ostrovů jsou atoly. Na La Roques žije řada mořských ptáků a je zde bohatá mořská fauna. Celá oblast je od roku 1972 součástí národního parku. Souostroví je oblíbeným turistickým cílem.
8. ZÁPADNÍ LLANOS
flickr.com/photos/ferjflores/8579293210
Llanos je aluviální sedimentární nížina, rozlehlá pánev v centrální části Venezuely. Zaujímá plochu okolo 250 000 km2, to značí čtvrtinu země a tvoří jeden z přírodních regionů Venezuely. Na jihovýchodě oblasti protéká řeka Orinoko a po celé nížině pak její přítoky. Západní Llanos leží v podhůří And a tvoří je stát Barinas a část států Apure a Portuguesa. Llanos bývá nazýváno mořem trávy a náleží k největším přírodním plochám na kontinentě. Oblast je bohatá na řeky, ptáky, zvířata, půda ale není vhodná pro zemědělství. Místní obyvatelé, kterým se říká llaneros, se tak živí chovem dobytka. Ranče zaujímají tisíce hektarů. Rančeři na koních nahánějí svá stáda, bojují se suchem a záplavami a spoluvytvářejí tak specifickou kulturu oblasti. K hlavním centrům Llanos náleží města Barinas a San Fernando Apure.
9. DELTA ORINOKA
flickr.com/photos/magama/5557690950
Je rozlehlá delta řeky na východě země, kde se Orinoko vlévá do Atlantského oceánu. Delta Orinoka zaujímá celý stát s názvem Delta Amacuro a má rozlohu přes 40 tisíc km2. Řeka se větví na řadu ramen, z nichž největší jsou Manamo na severu a Grande na jihu. Celkem se zde nachází 36 velkých říčních ramen a 300 malých, které obvykle nemají jméno a nazývají se caňos. Oblast je zalesněná, hlavní vegetaci tvoří bahenní lesy. Faunu tvoří tapíři, jaguáři, vydry obrovské, kapustňáci nebo delfíni říční. Delta je také bohatá na pestrobarevné ptáky, například aratingy, ary nebo tukany. 3,3 tisíce km2 v oblasti je součástí Národního parku Mariusa. Jedny z původních obyvatel, kteří zde žijí, jsou Guararové.
10. CIUDAD BOLÍVAR
commons.wikimedia.org/wiki/File:Ciudad_Bol%C3%ADvar_historical_zone.jpg
Ciudad Bolívar, město Bolívar, dříve známé jako Angostura, je historické město a největší přístav na řece Orinoko. Bolívar leží na východě Venezuely a je hlavním městem největšího venezuelského státu Bolívar. Žije zde okolo 400 tisíc obyvatel. V historickém centru města se zachovala řada koloniálních budov a jednou z hlavních památek je katedrála na hlavním náměstí Plaza Bolívar. Skály u města zužují tok Orinoka na šířku 1,6 kilometrů, a tak se zde nachází jeden z mála mostů přes řeku. Níže má tok Orinoka šířku okolo 5 kilometrů. Na pobřeží řeky se nachází pláže.
Zdroje: Maddicks, R.: Venezuela. Bradt. 2. české vyd. Jota 2011. 540 s.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi Creative Commons a CC 3.0
Největší část Venezuely má tropické podnebí s vlhkým létem a dobou sucha nestejné délky (suché období bývá obvykle od listopadu do dubna, vlhké letní období od srpna do října). Průměrné roční srážky se pohybují mezi 1 000 a 2 000 mm. Nejnižší srážky jsou na severozápadě území v oblasti jezera Maracaibo, dosahují okolo 450 mm. Východní část území s deltou řeky Orinoco a jižní část s tropickými lesy Amazonie má roční srážky přes 1 000 mm. Různorodost podnebí způsobuje nadmořská výška. Pod 800 m je podnebí tropické s průměrnými ročními teplotami 26 až 28°C. V nadmořské výšce 800 až 2 000 m je podnebí mírně teplé s průměrnými ročními teplotami 15 až 25°C (mnoho venezuelských měst leží v této oblasti). Mírné podnebí je v nadmořské výšce 2 000 až 3 000 m, zde jsou průměrné roční teploty 9 až 11°C. Nad 3 000 m se vyskytuje chladné podnebí s průměrnými ročními teplotami pod 8°C.
V Maracaibo jsou průměrné „letní“ teploty (červenec až září) 29 až 30°C, průměrné „zimní“ jsou 28°C. Suché období je prosinec až březen. V Caracasu (900 m) jsou průměrné „letní“ teploty 22°C, průměrné „zimní“ 20°C. Suché období je od poloviny prosince do března. V Ciudad Bolívar, ležícím na řece Orinoco na východě země, jsou průměrné teploty po celý rok 28 až 29°C. Období sucha je leden až březen. Menší město Puerto Ayacucho (na jihu země, na horním toku Orinoca) má průměrné teploty 26 až 29°C po celý rok. Období sucha je prosinec až březen.
Maracaibo - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Caracas - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Ciudad Bolívar - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Puerto Ayacucho - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Venezuela se administrativně skládá z 23 států, hlavního města a federálních závislých území, které tvoří ostrovy v Karibském moři. Geograficky se Venezuela skládá ze 4 hlavních regionů, které lze dále rozdělit na celkově sedm až deset regionů. Čtyři hlavní regiony: Severozápad (pánev jezera Maracaibo), Andy (a Pobřežní pohoří), Llanos (a delta řeky Orinoko) a Guyanská vysočina.
Regiony, Think-Venezuela.net (en)
Státy, Wikipedie (en)
Region, stát, rozloha km2
Severozápad
Falcón (24 800 km2), Zulia (63 100 km2)
Andy
Lara (19 800 km2), Mérida (1 300 km2), Táchira (11 100 km2), Trujillo (7 400 km2)
Pobřežní pohoří
Aragua (7 014 km2, Carabobo (4 650 km2), hlavní město Caracas* (433 km2), Miranda (7 950 km2), Vargas (1 496 km2), Yaracuy (7 100 km2)
Ostrovy
Federální dependence* (342 km2), Nueva Esparta (1 150 km2)
Llanos
Anzoátegui (43 300 km2), Apure (76 500 km2), Barinas (35 200 km2), Cojedes (14 800 km2), Guárico (64 986 km2), Monagas (28 930 km2), Portuguesa (15 200 km2)
Delta Orinoka
Delta Amacuro (40 200 km2), Sucre (11 800 km2)
Guyanská vysočina
Amazonas (180 145 km2), Bolívar (242 801 km2)
Zdroje: Jižní Amerika, Lonely Planet 2003., Wikipedia.org
Vstup. Česká republika je zařazena do seznamu zemí, jejichž občané mohou obdržet turistická víza formou bezplatné turistické karty DIEX 2. Tato karta umožňuje občanům ČR vstoupit na území Venezuely za turistickým účelem s platným pasem a pobývat tam po dobu až 90 dnů. Dobu pobytu na území Venezuely nelze prodloužit. Turistickou kartu obdrží cestující v letadle či v jiném dopravním prostředku, popř. na hraničních přechodech. Během pobytu v zemi nemůže turista vykonávat výdělečnou činnost.
Doklady. Platný cestovní pas, zpáteční letenku nebo doklad prokazující pokračování cesty z Venezuely.
Měna. Bolivar, VEF. 1 venezuelský bolivar, aktuální info
Časové pásmo. UTC-4 (o 5 hodin méně než je středoevropský čas)
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Západní část Venezuely je tvořena pásmem And. Středem země protéká řeka Orinoco se svými přítoky, jedná se o nížinnou oblast. Na východě a jihovýchodě se pak rozkládá Guyanská vysočina.
Na západě Venezuely se východní Kordillera kolumbijských And člení na dvě větve. Při hranicích s Kolumbií se táhne Sierra de Perijá (s nejvyšším vrcholem 3 750 m), směřuje k severu k pobřeží Karibského moře. Směrem na severovýchod se pak stáčí Cordillera de Mérida s nejvyšším zaledněným vrcholem Venezuely, Pico Bolívarem, 5 007 metrů. Obě tato horská pásma se k severu snižují. Mezi nimi leží rozsáhlá laguna (s mírně slanou vodou) Lago de Maracaibo s plochou 13 300 km2. Na Cordilleru de Méridu na severu při pobřeží navazuje Cordillera de la Costa (s nejvyšším vrcholem 2 595 m). Střední část země zaujímá rozlehlá Orinocká nížina (Llanos de Orinoco), která je tvořena nánosy řeky Orinoco a jejích přítoků. Na středním a dolním toku Orinoca má nížina šířku okolo 400 km. Na jihozápad země zasahuje Amazonská nížina. Jihovýchodní polovinu země zaujímá Guyanská vysočina tvořená prahorními a starohorními břidlicemi, které byly překryty sedimenty pískovců, později vyzdviženými. Vlivem intenzivní eroze v nestejně odolných horninách a tektonické činnosti vznikly tzv. stolové hory. K nejznámějším stolovým horám patří Auyán Tepuí (2 953 m) a na západě na hranicích s Guyanou Roraima (2 810 m). Na úplném jihu Venezuely, na hranicích s Brazílií, leží nejvyšší vrchol Guyanské vysočiny Pico da Neblina, 3 014 m.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Odeon 2000.; Wikipedia.org
Venezuela má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 3 kulturní a přírodní památky.
Ve Venezuele se nachází 43 národních parků.
Seznam národních parků, Wikipedia (en, ...)
Britannica, Venezuela (en)
CIA World Factbook, Venezuela (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Venezuela (cs)
Wikipedie, Venezuela (cs)
Statistický úřad, ine.gov.ve (es)
Falcón (ČT, 2009)
Venezuela (ČT, Cestománie, 2002)
Venezuela (ČT, Objektiv, 2008 až 2012)
Zulie (ČT, 2008)