|
|
Bernina (4 049 m), nejvyšší hora Východních Alp
CENTRÁLNÍ KRYSTALICKÉ ALPY tvoří hlavní a nejvyšší hřeben Východních Alp. Jsou jednou ze tří částí Východních Alp. Nachází se mezi Severním vápencovými Alpami a Jižními vápencovými Alpami. Leží převážně v Rakousku, na západě zasahují do Švýcarska, jejich součástí je celé Lichtenštejnsko, jižní části řady horských skupin leží na území Itálie a nepatrně zasahují i do Slovinska. V Rakousku leží ve spolkových zemích: Vorarlbersko, Tyrolsko, Salcbursko, Štýrsko a Korutany. Ve Švýcarsku zasahují do kantonu Graubünden, v Itálii do regionů Lombardie a Tridentsko-Jižní Tyrolsko. Skládají se z 34 horských skupin (pokud bychom počítali Vysoké a Nízké Taury jako dvě skupiny, pak z 22). Centrální krystalické Alpy jsou geologicky tvořeny především rulami, svory a žulami. Nejvyšší horou je Piz Bernina (4 049 m), která leží na západě pohoří ve Švýcarsku. V centrální části je nejvyšším vrcholem nejvyšší hora Rakouska Grossglockner (3 798 m). K nejvyšším či nejvíce známým horským skupinám Centrálních krystalických Alp náleží: Bernina, Ötztalské Alpy, Stubaiské Alpy, Zillertalské Alpy, Vysoké Taury a Nízké Taury.
TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V CENTRÁLNÍCH KRYSTALICKÝCH ALPÁCH
MUTTLER, SAMNAUNSKÉ ALPY
Výstup na nejvyšší horu Samnauských Alp
Délka: 14 km; převýšení: 1 570 m; čas: 7 h
Severní hřeben, výhled do údolí, dole ve středu Samnaun, v pozadí Samnaunské Alpy a horská skupina Verwall
Muttler je s nadmořskou výškou 3 296 metrů nejvyšší horou Samnauských Alp. Nachází se v jižní části pohoří, v kantonu Graubünden, na území Švýcarska. Samnauské Alpy jsou součástí Centrálních krystalických Alp a rozkládají se na východě Švýcarska a v Tyrolsku, na západě Rakouska. Muttler leží mezi údolím Samnaun na severu a Engadin na jihu. Ač Muttler dosahuje výšky téměř 3 300 metrů, nejsou zde žádné ledovce. Pouze na západní straně hory je menší sněhové pole pod nímž jsou zbytky ledovce.
Vrcholový kříž, výhled na západ, úplně vpravo Piz Tschütta, za ní vpravo Fluchthorn, uprostřed Piz Linard
Geologicky se Muttler skládá výhradně z brüdnerské břidlice. Jméno Muttler pochází z rétorománštiny a značí „zaoblený vrchol“. Hora má mírně zaoblený tvar, ale v severovýchodní části strmě spadá do přilehlého údolí. Západně od Muttlera vystupuje druhý nejvyšší vrchol Samnauských Alp Piz Tschütta (3 254 m). 11,5 kilometrů dále na západ pak leží nejbližší vyšší hora, kterou je Fluchthorn (3 396 m), ten se nachází již v pohoří Silvretta.
Vlevo vrchol Muttlera
Muttler je nejlépe dostupný z údolí Samnaun. Výhled z vrcholu zahrnuje Lechtalské Alpy, Ötztalské Alpy, Ortlerské Alpy, okolní skupiny: Sesvenna, Silvretta a Verwall, ale i vzdálenější skupinu Bernina a Appenzellerské Alpy. (07/23) Fotografie.
SCHESAPLANA, RÄTIKON
Výstup na nejvyšší vrchol pohoří Rätikon
Délka: 11 km; převýšení: 1 080 m; čas: 6 h
Výhled z vrcholu na vodní nádrž Lünersee, vpravo v pozadí horská skupina Silvretta
Schesaplana je s výškou 2 965 metrů nejvyšší hora pohoří Rätikon. Rätikon je menší pohoří, které leží na západě Centrálních krystalických Alp a rozkládá se na území Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska. Schesaplana leží ve střední části pohoří, na rakousko-švýcarské hranici, respektive na hranici spolkové země Vorarlbersko a kantonu Graubünden. Horský masiv je nejlépe dostupný ze severu, od města Bludenz, údolím Bradnertal. Na severozápadním svahu Schesaplany se nachází Bradnerský ledovec, na východním úpatí hory leží vodní nádrž Lünersee, s hloubkou 140 metrů nejhlubší jezero ve Vorarlbersku. Na severozápadní planině, pod Bradnerským ledovcem, je umístěna horská chata Mannheimer Hütte, na východní straně, nad nádrží Lünersee, pak najdeme horskou chatu Totalphütte.
Výhled na sever, do údolí Bradnertal, ve střední části město Bludenz, v pozadí pohoří Bregenzský les a Lechquellen
Schesaplana je po geologické stránce tvořena dolomitickými deskami a vápenci. Dále jsou zde přítomny vrstvy sádrovce, slínu a břidlice. Ve vrcholové části převažují břidlice a slíny. Velká část pohoří Rätikon se skládá ze sedimentárních hornin, geologicky tak přináleží k Severním vápencovým Alpám, svojí polohou, geograficky, je tradičně považována za součást Centrálních krystalických Alp. (07/23) Foto.
FUORCLA SURLEJ, MASIV BERNINA
Turistická trasa s výhledy na horské skupiny Bernina, Albula a Platta a údolí Horní Engadin
délka: 11 km; převýšení: 870 m; čas: 3 až 4 h
Horní Engadin; obec Silvaplana, jezero Silvaplana, v pozadí jezero Sils a Piz Poloschin (3 013 m) ze skupiny Platta
Fuorcla Surlej je průsmyk (2 755 m) a panoramatická turistická cesta v oblasti horského masivu Bernina. Turistická trasa vede z údolí Horní Engadin (1 800 m) až k průsmyku, kde je horská chata. Z průsmyku, u chaty, je výborný výhled na zaledněné masivy Berniny s nejvyšším vrcholem Bernina (4 049 m). Dalšími výraznými vrcholy okolo Berniny jsou Piz Scerscen (3 971 m), Piz Roseg (3 937 m) nebo Piz Sella (3 500 m). Na cestě tam či zpět lze využít mezistanici lanovky na Corvatsch. Ta se nachází v nadmořské výšce 2 699 m.
Výhled z průsmyku Fuorcla Surlej; zleva Piz Tschierva (3 546 m), Piz Morteratsch (3 751 m), v oblacích Bernina, Scerscen a Piz Roseg
Bernina je s nadmořskou výškou 4 049 m nejvyšší hora Východních Alp. Současně je podle hory také pojmenovaná celá horská skupina, která má rozlohu 1,5 km². Horská skupina Bernina se rozkládá přibližně jednou polovinou na území Švýcarska, kantonu Graubünden a druhou polovinou na území Itálie, v Lombardii. Východní Alpy tvoří celkem 75 horských skupin. Většina horských skupin Východních Alp leží na území Rakouska, následuje Itálie a pak Švýcarsko, na jehož území se nachází 10 horských skupin Východních Alp. Bernina je jnejvýchodněji položenou čtyřtisícovkou v Alpách a jedinou čtyřtisícovkou ve Východních Alpách.
Obec a jezero Silvaplana, vlevo Piz Poloschin (Platta), vpravo Piz Güglia (3 380 m) (Albula)
Horní Engadin je údolí na jihovýchodě Švýcarska, v kantonu Graubünden. Rozkládá se ze severovýchodu na jihozápad. Na severovýchodě na ně navazuje údolní Dolní Engadin. Horní Engadin má délku okolo 50 kilometrů a maximální šířku 1,5 kilometru. Údolím protéká řeka Inn. V jihozápadní části se nachází několik jezer, největšími jsou Silvaplana (2,7 km², největší hloubka přes 70 metrů) a Sils (4,1 km², s největší hloubkou rovněž okolo 70 metrů). Ze severu obklopují Horní Engadin horské skupiny Platta a Albula, z jihu Bernina a Livigno. Horní a Dolní Engadin jsou hlavním centrem Rétorománů na území Švýcarska. Žije zde okolo 25 tisíc obyvatel. Rétorománi, potomci Rétů, je skupina obyvatel mluvící rétorománsky, což je oficiálně jeden ze čtyř úředních jazyků ve Švýcarsku. Horská skupina Albula jsou spolu s Berninou nejvíce rozlehlé ze čtyř uváděných horských skupin, které obklopují Horní Engadin. Má okolo 1,6 km², nejvyšší horou je Piz Kesch (3 418 m). Platta je naopak rozlohou nejmenší (700 km²). Nejvyšším vrcholem je Piz Platta (3 392 m). Livigno, jehož větší část leží v Itálii, má rozlohu okolo 1 tisíce km². Nejvyšším vrcholem pohoří je Cima de Piazzi (3 439 m) v Itálii, ve Švýcarsku je to Piz Languard (3 262 m). (07/20) Fotografie.
MUNT PERS, PIZ TROVAT, MASIV BERNINA
Výstup na hory s výhledem na nejvyšší vrchol Východních Alp Berninu (4 049 m)
délka: 10 km; převýšení: 234 m ↑, 1 109 m ↓; čas: 6 h
Nejvyšší hora Východních Alp Bernina (4 049 m)
Bernina je s nadmořskou výškou 4 049 nejvyšší horou Východních Alp a současně je nejvýchodněji položenou alpskou čtyřtisícovkou. K hlavním vrcholům horské skupiny Bernina náleží vedle stejnojmenné hory Piz Palu (3 905 m), Piz Roseg (3 937 m) nebo Piz Zupo (3 996 m). Oblast je zaledněna. K největším ledovcům náleží: Vedretta di Palu, Morteratsch, Roseg nebo Scerscen.
Piz Palu z turistické trasy na Munt Pers
Munt Pers (3 207 m) je po značené trase dostupná hora, která nabízí bezprostřední výhled na Berninu, Piz Palu a jejich ledovce. Od stanice lanovky Diavolezza v nadmořské výšce 2 973 m je vzdálenost na vrchol 1,5 km. Trasu s převýšením 234 metrů lze ujít do jedné hodiny
Výhled z vrcholu Munt Pers na sever až severovýchod, do údolí Bernina, v pozadí horská skupina Albula
O něco strmější je výstup na Piz Trovat (3 146 m), který je vzdálený od stanice lanovky přibližně 1 km. Piz Trovat nabízí nejbližší výhled na horský masiv Piz Palu a také výhledy do průsmyku Bernina (2 329 m) s jezerem Bianco a na horskou skupinu Livigno. Trasa zpět do údolí Bernina, k výchozí stanici lanovky v nadmořské výšce 2 098 metrů, má délku 4 až 5 kilometrů s převýšením 900 metrů.
Livigno z pod vrcholu Piz Trovat
Hlavním turistickým centrem oblasti je Svatý Mořic. Město s 5 tisíci obyvateli leží na severním břehu stejnojmenného jezera, pod horou Piz Nair (3 056 m), která je součástí skupiny Albula. Místo bylo osídlené již v době bronzové a následně Kelty, vyvěrají zde termální prameny. Město bylo založeno ve 12. století a největšího rozvoje dosáhlo v 19. století. V první polovině 20. století se zde konaly dvě zimní olympiády. (07/20) Další fotografie.
EISENHUT, GURKTALSKÉ ALPY
Výstup na nejvyšší horu Gurktalských Alp
Délka: 16 km; převýšení: 1 240 m; čas: 6 až 7 h
Výhled z vrcholu Eisenhutu na zaoblené vrcholy Gurktalských Alp
Eisenhut je s výškou 2 441 metrů nejvyšším vrcholem Gurktalských Alp. Hora leží ve středo-severní části pohoří, v jihozápadním výběžku Štýrska, část horského masivu ale již zasahuje do sousedních Korutan. Jihovýchodně od Eisenhutu leží další horské vrcholy s nadmořskou výškou okolo 2 400 metrů: Strassburger Spitz (2 404 m) a Wintertalernock (2 394 m). Výstup na horu je možný po dvou značených trasách, jedné ze severu a druhé z jihu. Okolí Eisenhutu je známé těžbou železa. Gurktalské Alpy se geologicky skládají ze tří hlavních vrstev: nejhlubší tvoří granáty, střední zelené břidlice, fylity a mramory a svrchní břidlice, vulkanické horniny a vápence.
HOCHFEILERHÜTTE, ZILLERTALSKÉ ALPY
Trasa pod nejvyšší horou Zillertalských Alp
Délka: 12,6 km; převýšení: 1 010 m; čas: 4 až 5 h
Výstup z údolí Pfitscher Tal, podél říčky Gliderbach
Hochfeiler, v italštině Gran Pilastro, je s nadmořskou výškou 3 509 metrů nejvyšší horou Zillertalských Alp. Leží na hlavním hřebeni Zillertalských Alp, který tvoří rakousko-italskou hranici. Severně se nachází rakouská spolková země Tyrolsko, jižně italský region Tridentsko-Jižní Tyrolsko. Hochfeiler je dostupný z jihu, respektive z jihozápadu, z italské strany, z jihotyrolského údolí Pfitscher Tal (italsky Vall di Vizze). Severní část hory má pod vrcholem tři sta metrů dlouhou, strmou skalní stěnu zakončenou řadou ledovců. Ledovce se nachází i na jižní a západní straně hory. Největším ledovcem je Schlegeiskees na severu. Hochfeiler se geologicky skládá především z ortoruly, jako většina třítisícovek v Zillertalských Alpách. Tyto ortoruly byly metamorfované z granitu. Na povrchu hory vystupují bazické břidlice. Hochfeilerhütte je horská chata, která leží přibližně 2,5 km jihozápadně od vrcholu hory, v Jižním Tyrolsku, na území Itálie. Nachází se v nadmořské výšce 2 710 metrů. První horská chata v jižní části hory byla postavena již konce 19. století. Později zde byly postaveny i další chaty, ale nedochovaly se. Současná Hochfeilerhütte je stavba z roku 1984 až 86. Vznikla z iniciativy Jihotyrolského Alpského spolku. (09/22) Foto.
HOHER BURGSTALL, STUBAISKÉ ALPY
Výstup na horu Hoher Burgstall (2 611 m) ve Stubaiských Alpách
délka: 5 až 6,5 km; převýšení: 475 m; čas: 4 až 5 h
Výhled z vrcholu na Stubaiské údolí, části turistické trasy a nižší vrchol Niederer Burgstall
Turistická trasa na vrchol hory Hoher Burgstall (2 611 m) je považována za jednu z nejlepších poměrně lehkých vyhlídkových tras ve Stubaiských Alpách. Z vrcholu Hoher Burgstallu je výhled 360°na okolní vrcholky hor a údolí Stubaiských Alp i na jihovýchodně ležící Zillertalské Alpy. Trasa začíná na konečné lanovky pod vrcholem Kreuzjoch v nadmořské výšce 2 136 m. Lanovka vede z obce Fulpmes z hlavního údolí Stubaiských Alp Stubaital. Značená trasa vede jihozápadním směrem pod nižším vrcholem Niederer Burgatall (2 436 m) na vrchol Hoher Burgstallu. Sestoupit lze jižně a část cesty se vrátit po jiné trase.
Pohled jihozápadním směrem do údolí Oberbergtal a částečně (vlevo) do údolí Unterbergtal, v pozadí nejvyšší vrcholy Stubaiských Alp
Z vrcholu hory je severním směrem vidět horský masiv Kalkkögel (2 804 m). Východně leží Stubaiské údolí, Stubaital a nad ním horský masiv Habicht (3 277 m) – Zuckerhüttl (3 507 m). Severovýchodně, v dálce, leží Tuxské Alpy, jihovýchodně Zillertalské Alpy. Jižně až jihozápadně se Stubaiské údolí rozděluje na další menší údolí. Na koncích údolí Unterbergtal a Oberbergtal jsou pak vidět nejvyšší zaledněné horské vrcholy Stubaiských Alp. Na ně pak navazují Ötzalské Alpy. Západně leží skupina Sellrainer Berge.
Výhled do Stubaiského údolí a na protější horský masiv Habicht - Zuckerhütl
Stubaiské Alpy náleží k hlavnímu alpskému hřebeni. Jsou součástí Centrálních krystalických Alp. Nejvyšší horou je Zuckerhütl (3 507 m), který leží jižně od hlavního hřebene, v blízkosti hranice s Itálií. Geologicky je pohoří tvořeno především rulou, nejvyšší vrcholy jsou žulové. V nejvyšších částech jsou ledovce. (07/18) Fotografie.
SILVRETTA HOCHALPENSTRASSE
Vysokohorská silnice přes pohoří Silvretta a Verwall na západě Rakouska
Výhled na východní část vysokohorské silnice směrem do údolí Paznautal
Silvretta Hochalpenstrasse je vysokohorská silnice ve spolkových zemích Vorarlbersko a Tyrolsko na západě Rakouska. Nachází se mezi obcemi Galtür (1 584 m) a Partenen (1 051 m) a má délku 22 kilometrů. V nejvyšším místě, v průsmyku Bielerhöhe u vodní nádrže Silvretta, dosahuje nadmořské výšky 2 032 metrů. Vysokohorská silnice je druhou nejvýše položenou silnicí v Rakousku a byla dokončena v roce 1953. Na východě ústí silnice do údolí Paznauntal, na západě do údolí Montafon. Přírodní dominantu oblasti tvoří jižně ležící ledovci pokryté vrcholy pohoří Silvretta. Na rakouském území je nejvyšší horou Piz Buin (3 312 m). Dále jižně, ve Švýcarsku, leží nejvyšší vrchol pohoří Piz Linard (3 410 m). Ze severní strany se nachází horská skupina Verwall (Hoher Riffler, 3 168 m). Nad Bielerhöhe lze po značené stezce vystoupat na vrchol Bielerspitze (2 545 m), případně dále na vrchol hory Vallüla (2 813 m). (07/21)
HIRZER, SARNTALSKÉ ALPY
Výstup na nejvyšší horu Sarntalských Alp
Délka: 7,5 km; převýšení: 830 m; čas: 3 až 4 h
Hirzer vlevo, od Hirzerhütte
Hirzer, italsky Punta Cervina, je s nadmořskou výškou 2 781 metrů nejvyšší horou Sarntalských Alp. Sarntalské Alpy leží na území Itálie, v Jižním Tyrolsku. Rozkládají se mezi městy: Merano na západě, Bolzano na jihu, Brixen na východě a Vipiteno na severu. Hirzer leží v severozápadní části pohoří, přibližně 10 až 15 kilometrů severovýchodně od Merana. Standardní výstupová cesta na vrchol vede ze západu, přes horskou chatu Hirzerhütte. Ze sedla Hirzerscharte pak z jihu. (08/23)
