Karnské Alpy, v pozadí Dolomity, z výstupu na Monte Coglians/Hohe Warte

            JIŽNÍ VÁPENCOVÉ ALPY tvoří jednu ze tří geomorfologických jednotek, ze které se skládají Východní Alpy. Jižní vápencové Alpy se rozkládají od jezera v Como v Itálii v délce okolo 450 kilometrů až k městu Maribor ve Slovinsku. Leží mezi severně položenými Centrálními krystalickými Alpami a na jihu převážně Pádskou nížinou. Nachází se především na území Itálie, dále pak na území Rakouska a Slovinska. Leží v italských regionech: Lombardie, Tridentsko-Jižní Tyrolsko, Benátsko a Furlansko-Julské Benátsko, v rakouských spolkových zemích: Tyrolsko a Korutany a ve středním Slovinsku. Jižní vápencové Alpy tvoří šestnáct až sedmnáct horských skupin. Nejzápadněji leží Bergamské Alpy a Gardské hory, nejvýchodněji Karavanky a Pohorje. Nejvyšším vrcholem je Ortles (3 905 m) v Ortlerských Alpách. Nejvíce známou horskou skupinou jsou patrně Dolomity.

TURISTIKA A VÝSTUPY V JIŽNÍCH VÁPENCOVÝCH ALPÁCH

HOCHSTUHL/STOL

Výstup na nejvyšší horu pohoří Karavanky

Délka: 12 km; převýšení: 1 100 m; čas: 6 h (z údolí Bärental)

Vrchol Hochstuhlu, v pozadí Triglav a Julské Alpy

            Hochstuhl, slovinsky Stol, je s výškou 2 237 metrů nejvyšším vrcholem pohoří Karavanky. Karavanky jsou protáhlé, okolo 120 kilometrů dlouhé pohoří, téměř na východním konci Alp. Leží na území Rakouska a Slovinska, respektive ve spolkové zemi Korutany a slovinském regionu Horní Kraňsko. Hochstuhl se nachází na rakousko-slovinské hranici. Hochstuhl je geologicky tvořen dachsteinským vápencem. Severní část hory má 500 metrů dlouhou kolmou stěnu. Jižní část hory je dostupnější, níže jižně leží vrchol Kleine Hochstuhl, Mali Stol (2 187 m) a pak zde převažují horské louky. Východní hřeben tvoří ostré vrcholy jako je Marthaspitze (2 116 m) a Klagenfurter Spitze (2 102 m). Podobně pokračuje hřeben i západním směrem.

Výhled z vrcholu do údolí Bärental, pod údolím přehradní nádrž na řece Drávě, v pozadí Gurktalské Alpy

            Přímo na vrchol vede turistická trasa pouze ze Slovinska. Přístup na horu vede z Rakouska i ze Slovinska. Z Rakouska se vystupuje dlouhým údolím Bärental a následně přes horskou chatu Klagenfurter Hütte. Ze Slovinska vede více tras, které se schází pod Malim Stolem, u horské chaty Prešenova koča. (09/23)

MONTE COGLIANS, KARNSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Karnských Alp

Délka: 12 km; převýšení: 1 430 m; čas: 5 až 8 h

Vrchol Monte Coglians s výhledem na Lienzské Dolomity a v pozadí Vysoké Taury

            Monte Coglians, německy Hohe Warte, je s nadmořskou výškou 2 780 metrů nejvyšší hora Karnských Alp a také italského regionu Furlansko-Julské Benátsko. Nachází se na italsko-rakouské hranici, v regionu Furlansko-Julské Benátsko a ve spolkové zemi Korutany, přibližně mezi městy Lienz a Udine. Horský masiv leží západně od průsmyku Plöckenpass. Je bohatý na krasové jevy a jeskyně.

Výhled z výstupové trasy na západ, na Karnské Alpy a v pozadí Dolomity

            Standardní cesta vede z jihu, z italské strany. Začíná u horské chaty Tolazzi a směřuje přes další horskou chatu Marinelli, přes suťová pole na vrchol. Z vrcholu je výhled na horské skupiny Vysokých Taur, včetně Grossglocknera.

Horská chata Marinelli a pohled na východ, na Karnské Alpy a v pozadí Julské Alpy

            Karnské Alpy se rozkládají ve východní části Jižních vápencových Alp, mezi Dolomity a Julskými Alpami. Leží převážně na území Itálie, menší částí zasahují do Korutan v Rakousku. Rozlišuje se hlavní hřeben Karnských Alp na italsko-rakouské hranici, který má délku okolo 100 kilometrů a jižní část nazývaná Jižní Karnské Alpy. Hlavní hřeben Karnských Alp je na severu vymezen říčkou Gail, přítokem Drávy, na jihu pak řekou Tagliamento. Jižní Karnské Alpy leží jižně od řeky Tagliamento. Tvoří je řada samostatných horských masivů, které v jižní části přechází do Benátské nížiny. Nejvyšší horou je Cima dei Preti (2 706 m). (09/22) Fotografie.

MARMOLADA, VAL DI FASSA, DOLOMITY

Turistická trasa v oblasti Val di Fassa s výhledem na nejvyšší horu Dolomit Marmoladu

délka: 10 km; převýšení: 150 m; čas: 5 h

Marmolada (3 342 m) a horská chata Viel Dal Pan

            Turistická trasa začíná u stanice lanovky Col dei Rossi v nadmořské výšce 2 413 metrů. Na výchozí místo trasy vedou dvě lanovky z jednoho z hlavních center údolí Val di Fassa, obce Canazei (1 450 m). Již u stanice lanovky je výhled na nejvyšší horu celých Dolomit Marmoladu (3 342 m). Na severozápadní straně je výhled na horský masiv Sasso Lungo (3 181 m). Celá první část trasy vede ve svahu horského masivu s nejvyšším vrcholem Sass Ciapel (2 557 m).

Horský masiv Sella s vrcholem Piz Boe (3 151 m) a Velká Dolomitská silnice soupající do průsmyku Passo Pordoi

Trasa prochází kolem horských chat Rifugio Belvedere, Fredarola a Viel Dal Pan. Je možné dojít až k horské chatě Rifugio Luigi Gorza nad vodní nádrží Lago di Fedaia. Po celou dobu trasy je množné z různých míst a výhledů pozorovat vrchol a ledovce Marmolady. Nad horskou chatou Viel Dal Pan je skvělý výhled na horský masiv Sella s nejvyšším vrcholem Piz Boe (3 151 m) a současně na nejvýše položený průsmyk Velké Dolomitské silnice (postavené na počátku 20. století) Passo Pordoi v nadmořské výšce 2 239 metrů. Během zpáteční trasy se vystoupá na vrchol Sass Ciapel a pokračuje se západně po hřebeni hory až k horské chatě Fredarola a zpět po původní trase k Col dei Rossi. Z hřebene je výhled na Marmoladu, Sasso Lungo i Piz Boe a na průsmyk Passo Pordoi a Velkou Dolomitskou silnici.

Výhled směrem ke Cortině d'Ampezzo, v pozadí horská skupina Tofane

            Dolomity leží na severovýchodě Itálie, v regionech Tridentsko-Horní Adiže a Benátsko, v blízkosti hranic s Rakouskem. Rozdělují se na Západní Dolomity a Východní Dolomity. Dále se Dolomity člení podle jednotlivých horských masivů. V Západních Dolomitech leží Marmolada, ve Východních Dolomitech horský masiv Tre Cime di Lavaredo, německy Drei Zinnen, který jedním ze symbolů Dolomit. Hranici Dolomit tvoří na západě řeka Adiže, na východě řeka Piava, na severu údolí Pustertal a na jihu údolí Val Sugana.

Marmolada z trasy

            Místní listnaté lesy, v nižších polohách (pod 1 200 m), tvoří duby, buky, břízy, kaštany, v místech, kde se drží voda, pak rostou vrby a olše. Jehličnany rostou ve vyšších polohách, do nadmořské výšky 1 800 až 2 200 metrů. Najdeme zde smrky ztepilé, borovice lesní, jedle bělokoré. V nejvyšších polohách roste modřín, borovice limba a borovice kleč. (06/19) Foto.

KARLSBADER HÜTTE, LIENZSKÉ DOLOMITY

Trasa v Lienzských Dolomitech s výhledy na Vysoké Taury a Karnské Alpy

délka: 10 km; převýšení: 641 m; čas: 5 h

Výhled z jednoho z vrcholů (2 613 m) nad chatou Karlsbader Hütte na Vysoké Taury

            Lienzské Dolomity se rozkládají na jihu až jihovýchodě Rakouska, v blízkosti hranice s Itálií, ve spolkových zemích Východní Tyrolsko a Korutany, jižně od města Lienz. Lienzské Dolomity tvoří západní část Gailtalských Alp. Leží mezi řekami Drávou na severu a Gail na jihu. Nejvyšší horou je Grosse Sandspitze s výškou 2 770 metrů.

Turistická trasa ke Karlbader Hütte a Vysoké Taury

            Pohoří je známé dramatickými skalními útvary, podobné italským Dolomitům, které leží jihozápadně. Jedna z nejoblíbenějších tras v oblasti vede z chaty Dolomitenhütte (1 620 m) na horskou chatu Karlsbader Hütte (2 261 m), tam a zpět 10 km.

Karlbader Hütte a vodní nádrž Laserzsee

Z turistické trasy je řada výhledů do údolí řeky Drávy a na severně ležící pohoří vysoké Taury, zejména skupiny: Schober, Glockner, Kreuzeck a Goldberg, včetně nejvyšší hory Rakouska Grossglockner. Z chaty Karlbader Hütte je pak možné dále vystoupat a vylézt na jeden z okolních vrcholů. Z nich je pak možné vidět jižně ležící Karnské Alpy a italské Dolomity.

Výhled jihozápadním směrem na Karnské Alpy a v pozadí Dolomity

            Lienzské Dolomity jsou geologicky tvořeny především dolomity a vápenci. Náleží k Jižním vápencovým Alpám. Mají největší délku okolo 35 kilometrů a maximální šířku 12 kilometrů. (06/19) Foto na Flickru.

DOLOMITI DI BRENTA

Trasa v horské skupině Brenta, v Jižních vápencových Alpách

délka: 8 km; převýšení: cca 450 m; čas: 4 až 5 h

Horský masiv Cima Sella na trase Via delle Bocchette

            Dolomiti di Brenta je horská skupina na severu Itálie, v regionu Tridentsko-Horní Adiže, přibližně 15 až 20 kilometrů severozápadně od Trenta. Je součástí Jižních vápencových Alp. Horský masiv Brenta je v mnohém podobný Dolomitům. Charakterizují ho vysoké skalní věže a pilíře a kolmé skalní stěny. Hlavní hřeben se rozkládá ve směru sever-jih a má délku okolo 25 kilometrů. Po celém hlavním hřebeni pak vede vysokohorská trasa Via delle Bocchette. Nejvyšší horou pohoří je Cima Tosa (3 173 m).

Kolmé skalní stěny a úzká cesta zaříznutá v horském masivu

            Hlavním horským střediskem v oblasti je město Madonna di Campiglio (1 522 m). Odtud vede řada lanovek. Nejdelší z nich, v délce 8 kilometrů, vede do průsmyku Passo del Groste (2 442 m), kde se lze přímo napojit na Via delle Bocchete. Jižně po Via delle Bocchette se lze vydat k nejvyšším vrcholům pohoří, respektive po cestě, která prochází pod nejvyššími vrcholy. Pod skalní věží Cima Groste (2 898 m) začíná zajištěná cesta. Následují vrcholy Cima Sella (2 913 m) a Cima Brenta (3 150 m). Nejvyšší hora pohoří Cima Tosa leží 3,5 km jihozápadně (vzdušnou čarou).

Via delle Bocchette pod vrcholem Cima Groste (2 898 m)

Západně od města Madona di Campiglio se rozkládá horská skupina Adamello-Presanella s nejvyššími horami Monte Adamello (3 539 m) a Cima Presanella (3 558 m). (07/18) Foto