Řeka Enže, v pozadí Hochtor
ENNSTALSKÉ ALPY jsou horská skupina Severních vápencových Alp. Leží ve východní části Severních vápencových Alp, mezi pohořími Totes Gebirge na západě, Hochschwab na východě, Nízkými Taurami na jihu a Hornorakouským předhůřím na severu. Ennstalské Alpy jsou pojmenované podle řeky Enns, česky Enže, která protéká jejich středem a současně nejvyšší částí. Většinou své rozlohy leží ve Štýrsku, jen malou částí v Horním Rakousku. Pohoří se člení na tři hlavní části: skupinu Haller Mauern na severu, Gesäuse ve střední části a Eisenerzské Alpy na jihu. Nejvyšší část Gesäuse se dále člení na čtyři menší skupiny: Buchsteingruppe, Reichensteingruppe, Hochtorgruppe a Lugauer-Zinödlgruppe. Hlavní horninou pohoří je triasový vápenec, Eisenerzské Alpy jsou pak vedle vápenců bohaté také na nerostné křemičitany. Nejvyšší horou je Hochtor (2 369 m). K dalším nejvýznamnějším horám pohoří náleží: Grosser Ödstein (2 335 m), Admonter Reichenstein (2 251 m), Grosser Pyhrgas (2 244 m), Grosser Buchstein (2 224 m), Lugauer (2 217 m), Gösseck (2 214 m), Hochzinödl (2 191 m), Eisenerzer Reichenstein (2 165 m), Zeiritzkampel (2 125 m), Hochkogel (2 105 m) a Bosruck (1 992 m).
TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V ENNSTALSKÝCH ALPÁCH
LUGAUER
Výstup na jednu z dominantních hor Ennstalských Alp
Délka: 8,4 km; převýšení: 1 330 m; čas: 6 h
Výhled z vrcholu na jihozápadní hřeben Lugauera, Eisenerzské Alpy a v pozadí Nízké Taury
Lugauer je s nadmořskou výškou 2 217 metrů a prominencí 661 metrů jednou z dominantních hor v Ennstalských Alpách. Náleží do horské skupiny Gesäuse, dále pak do menší skupiny pojmenované podle samotné hory Lugauer-Zinödl-Gruppe. Lugauer se nachází na jihovýchodní hranici Národního parku Gesäuse, nad obcemi Radmer an der Stube a Radmer an der Hasel. Západně leží Hochzinödl (2 191 m) a Hochtor (2 369 m), severně obec Hieflau a údolí řeky Enže, východně Hochkogel (2 105 m) a Eisenerzské Alpy a jižně Zeiritzkampel (2 125 m) a za ním údolí řeky Palten, Paltental, za údolím pak vystupují Nízké Taury.
Výhled na západ, vpravo Hochzinödl a Hochtor, ve středu v pozadí Dachstein, v pozadí vlevo Rottemannské Taury
Hora má dvojitý vrchol, vedle hlavního také severovýchodní (Lugauer Ostgipfel, 2 206 m). Ze severovýchodní strany má Lugauer fascinující, 600 metrů vysokou, kolmou skalní stěnu ve tvaru pyramidy. Proto bývá někdy označován jako „štýrský Matterhorn“. Geologicky je Lugauer tvořen především dachsteinským vápencem. Normální výstupová cesta vede z obce Radmer an der Hasel přes jihozápadní hřeben. (07/23) Fotografie.
GROSSER PYHRGAS
Výstup na nejvyšší vrchol Haller Mauern
Délka: 9,8 km; převýšení: 1 190 m; čas: 6 h
Vlevo Kleiner Pyhrgas, vpravo Grosser Pyhrgas z Hornorakosuského předhůří
Grosser Pyhrgas je s výškou 2 224 metrů nejvyšším vrcholem menší horské skupiny Haller Mauern, která leží v severozápadní části Ennstalských Alp. Vrchol hory se nachází na hranici spolkových zemí: Horního Rakouska, které je severně a Štýrska ležícího jižně. Severovýchodně od Grosser Pyhrgase leží nižší vrchol Kleiner Pyhrgas (2 023 m). Normální výstupová cesta na Grosser Pyhrgas vede od horské chaty Bosruchhütte přes západní hřeben. Z vrcholu je panoramatický výhled: západně je vidět pohoří Totes Gebirge a masiv Dachsteinu, severně Hornorakouské předhůří, východně nejvyšší část Ennstalských Alp Gesäuse a jižně Nízké Taury. (07/23).
GROSSER BUCHSTEIN
Výstup na nejvyšší vrchol skupiny Buchsteingruppe
Délka: 19,2 km; převýšení: 1 630 m; čas: 7 až 8 h
Údolí řeky Enže a západní část Gesäuse
Grosser Buchstein s nadmořskou výškou 2 224 metrů tvoří jednu z dominantních hor Ennstalských Alp. Nachází v centrální části pohoří, severně od údolí řeky Enže, v severní části horské skupiny Gesäuse. S prominencí 1 363 metrů je také šestnáctou nejprominentnější horou v Rakousku. Výrazná hora s více skalními stěnami je geologicky tvořena ramsauským dolomitem, ve vrcholové části pak dachsteinským vápencem.
Horská skupina Haller Mauern v severní části Ennstaských Alp
Podle Gesäuse je pojmenován Národní park Gesäuse založený v roce 2002. Rozkládá se v centru horské skupiny a má rozlohu 121 km². Charakteristickým znakem národního parku jsou strmé vápencové skalní štíty, které připomínají Dolomity a údolí řeky Enže s řadou soutěsek. Nadmořská výška parku se pohybuje od 490 metrů do 2 369 metrů. Park leží na území Štýrska. Dále ho tvoří alpské pastviny a přibližně polovinu rozlohy zaujímají lesy. V údolích rostou lužní lesy, místy javory a jasany ztepilé. Místy rostou také borové lesy. Velkou část zaujímají smíšené smrkové, jedlové a bukové lesy s převahou smrku. Ve vyšších polohách roste modřín, na hranici lesa borovice kleč. (08/22) Foto.
EISENERZER REICHENSTEIN
Výstup na dominantní vrchol nad městem Eisenerz
Délka: 8,4 km; převýšení: 870 m; čas: 4 h
Výhled z vrcholu na povrchový důl Erzbergu a v údolí město Eisenerz
Eisenerzer Reichenstein (2 165 m) leží jihovýchodně od města Eisenerz, v jihovýchodní části Ennstalských Alp, které se nazývají Eizenerzské Alpy. Přibližně 300 metrů jihozápadně pod vrcholem leží horská chata Reichensteinhütte (2 136 m) a za ní se pak v jižním směru táhne 500 metrů dlouhá plošina na jejímž konci je další vrchol hory s výškou 2 143 m. Nejkratší výstupová cesta na vrchol vede z parkoviště nad železniční zastávkou Präbichl. Geologicky je Reichenstein tvořen prvohorními horninami, především devonským vápencem. Severozápadně pod horou se nachází hora Erzberg (1 466 m), která je od 11. století spjata s těžbou železné rudy. Jde o největší povrchový rudný důl v Evropě a největší ložisko sideritu na světě. (07/23)