Výhled z vrcholu Sulegg na hlavní hřeben Bernských Alp s horami: Eiger, Mönch a Jungfrau
JUNGFRAU-REGION je oblast v okolí hory Jungfrau, v centrálním Švýcarsku. Jungfrau je s nadmořskou výškou 4 158 metrů třetí nejvyšší hora Bernských Alp, v pořadí třetího nejvyššího pohoří Alp. Společně s vrcholy Eiger (3 967 m) a Mönch (4 107 m) tvoří jednu z hlavních dominant Bernských Alp, rovněž také jedno z nejznámějších panoramat ve Švýcarských Alpách. Jedná se o turisticky významnou alpskou oblast. Jungfrau-region leží severně od hory Jungfrau, v horské oblasti nazývané Bernská vysočina. Podle přesného vymezení tvoří Jungfrau-region pouze dvě údolí: údolí Lauterbrunnen (v němčině Lauterbrunnental) a údolí Lütschen (Lütschental) a blízké okolí. Hlavními obcemi jsou Mürren, Lauterbrunnen, Wengen a Grindelwald. V rámci těchto webových stránek používám termín Jungfrau-region pro širší oblast. Kde zahrnuje hlavní dominanty Bernských Alp, zmíněnou část Bernské vysočiny a dále centrum místního turismu město Interlaken, ledovcová jezera: Brienzské a Thunské a hlavní hřeben Emmentálských Alp s nejvyšším vrcholem Brienzer Rothorn (2 350 m), který vystupuje nad Brienzským jezerem. Toto širší pojetí odpovídá například turistické mapě č. 84 od společnosti Kompass.
TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V JUNGFRAU-REGIONU
BETTMERHORN – BETTMERGRAT – ELSELICKA
Hřebenová trasa v Bernských Alpách s výhledy na Aletschský ledovec
Aletschský ledovec z hřebenové trasy
Bettmerhorn (2 857 m) je vrchol v jihovýchodní části Bernských Alp. Leží na jižním konci vyššího vrcholu Bettmergratu (2 871 m), který se nachází necelé dva kilometry jihozápadně od nejvyšší hory v oblasti Eggishornu (2 926 m). Hřeben Bettmergratu, který je na severovýchodě zakončen vrcholem Elselicka (2 721 m) západním směrem spadá k Aletschskému ledovci, východním směrem pak do údolí Rhony. Z celé hřebenové trasy jsou výhledy na největší ledovec v Alpách, do údolí Rhony a na okolní vrcholky hor: na západě především na Aletschhorn (4 191 m), na severu na Grosses Wannenhorn (3 906 m) a v pozadí Mönch (4 107 m), na východě a jihu na skupinu Monte Leone, zejména Blinnenhorn (3 374 m) a Monte Leone (3 552 m) a na jihu na nejvyšší vrcholy Walliských Alp: Weissmies (4 023 m), Dom (4 545 m), Weisshorn (4 505 m) a v pozadí Monte Rosu (4 634 m) a Matterhorn (4 474 m).
Výhled do údolí Rhony, na město Brig, v pozadí v oblacích mírně vystupuje Weisshorn
Aletschský ledovec je největší ledovec v Alpách. Má délku 23 kilometrů a rozlohu 82 km² (na konci 19. století se uváděla rozloha 129 km²). Ledovec tvoří čtyři hlavní ledovce: Grosser Aletschfirn na jihozápadě, Jungfraufirn na severozápadě, Ewigschneefeld na severu a Grüneggfirn na východě. V nadmořské výšce 2 800 metrů se tyto ledovce spojují v jeden ledovec, respektive ledovcový splaz, který směřuje k jihu, do údolí Rhony. Dané místo propojení se nazývá Konkordiaplatz. Tloušťka ledovce v těchto místech se odhaduje na jeden kilometr. (08/23) Foto.
HARDERGRAT, EMMENTÁLSKÉ ALPY
Turistická trasa po nejvyšším hřebeni Emmentálských Alp
Hardergrat, Brienzské jezero, část Interlakenu a Bernské Alpy
Emmentálské Alpy tvoří vnější pásmo švýcarských Západních Alp. Jsou pojmenované podle Emmentálského údolí známého výrobou sýrů. Severní část Emmentálských Alp má nižší charakter a je bohatá na lesy a louky. Nejvyšší vrcholy leží na jihu, nad Brienzským jezerem. Nejvyšší horou je Brienzer Rothorn s nadmořskou výškou 2 350 metrů. Následují Tannhorn (2 221 m) a Augstmatthorn (2 137 m). Nejvíce známou horou Emmentálských Alp je Pilatus (2 129 m), který leží na východě pohoří, nad Lucernským jezerem a městem Lucern.
Hlavní hřeben Emmentálských Alp směrem k Brienzer Rothornu, Brienzské jezero, obec Brienz a Urnské Alpy
Hardergrat je značená turistická trasa, která vede z vrcholu Harder Kulm po nejvyšším hřebeni Emmentálských Alp směrem na východ, až na vrchol Brienzer Rothornu. Někdy bývá tato hřebenová trasa označovaná jako Brienzergrat. Nebo lze také západní polovinu trasy směrem k Harder Kulmu nazývat Hardergrat a východní, směrem k Brienzer Rothornu jako Brienzergrat. Pro své výhledy na tyrkysově zbarvené Brienzské jezero a ledovci pokryté nejvyšší vrcholy Bernských Alp je Hardergrat, respektive Brienzergrat považován za jednu z nejpůsobivějších turistických tras v Alpách.
Vrchol Harderkulmu s restaurací, v pozadí Thunské jezero
Hardergrat z Harder Kulmu nejprve stoupá lesem, z výšky přibližně 1 850 metrů trasa vede nad hranicí lesa po travnatém, úzkém hřebenu. Nejdříve prochází přes vrchol Saggiture (2 085 m) a následně přes nejvyšší bod západní části Augstmatthorn (2 137 m). Z hřebenové trasy jsou výhledy na severní Emmentálské Alpy, na Brienzské jezero, Urnské Alpy a Bernské Alpy. Celá délka hřebenové trasy z Harder Kulmu na vrchol Brienzer Rothornu je 21 kilometrů. Přibližně v polovině severního pobřeží Brienzského jezera leží obec Oberried am Brienz. Do obce vedou z hlavního hřebene dvě značené turistické trasy. Přechod hlavního hřebene Emmentálských Alp tak lze rozdělit na dva dny. Harder Kulm (1 322 m) je vrchol a vyhlídkové místo nad městem Interlaken. Vedle turistické trasy je od roku 1908 přístupné také pozemní lanovkou. (07/21) Více fotografií.
LAUBERHORN – MÄNNLICHEN
Výstup na dva vrcholy v Bernských Přealpách
Výhled do údolí na Wengen a Lauterbrunnen při sestupu z Männlichenu
Lauberhorn (2 472 m) a Männlichen (2 345 m) jsou dvě hory v Bernských Předalpách. Nacházejí se jihovýchodně od Interlakenu, mezi údolím Lauterbrunnen na západě a údolím Grindelwald na východě. Horský hřeben začíná vrcholem Laberhorn a pokračuje severním směrem přes Tschuggen (2 520 m) k Mänlichenu. Obě hory jsou dobrým vyhlídkovým místem na Bernské Alpy, především známou trojici hor Eiger (3 970 m), Mönch (4 107 m) a Jungfrau (4 158 m).
LOBHÖRNER – SULEGG, BERNSKÉ ALPY
Turistická trasa s výhledem na nejvyšší vrcholy Bernských Alp
Eiger, Mönch a Jungfrau z vrcholu Sulegg
Tato turistická trasa poskytuje výhledy na jedno z nejznámějších panoramat Švýcarských Alp, které tvoří trojice hor Bernských Alp: Eiger (3 967 m) a Mönch (4 107 m) a Jungfrau (4 158 m). V okolí pak vystupují všechny další nejvyšší vrcholy Bernských Alp, které jsou součástí tohoto třetího nejvyššího alpského pohoří. Turistická trasa začíná v obci Isenfluh (1 100 m), kde lze využít lanovku do obce Sulwand (1 530 m). Odtud vede dále turistická trasa k horské usedlosti Suls, kde následuje výstup k Lobhörneru. Pro místní oblast Bernských Alp, respektive Bernské vysočiny, je vrchol Lobhörneru (2 566 m) tvořený skalními hroty dosti atypický a připomíná spíše Dolomity. Turisticky je nedostupný a z jihu se obchází. Dále trasa pokračuje již po neznačené cestě po hřebeni na vrchol hory Sulegg (2 413 m). Východně se pak sestupuje k horské chatě Lobhörnerhütte a následně zpět do Sulwandu.
Výhled na Interlaken a Brienzské jezero, nad kterým vystupuje nejvyšší hřeben Emmentálských Alp
Bernské Alpy jsou třetí nejvyšší pohoří Alp. 9 vrcholů má nadmořskou výšku přes 4 000 metrů. Nejvyššími horami Bernských Alp jsou: Finsteraahorn (4 274 m), Aletschhorn (4 193), Jungfrau (4 158 m), Mönch (4 107 m) a Schreckhorn (4 078 m). Hlavními horninami Bernských Alp jsou především žuly, ruly, svory a amfibolity. Výjimku tvoří na západě ležící horský masiv Les Diablerets, který je tvořen vápencem. Bernské Alpy jsou mohutně zaledněné, Aletschský ledovec je s délkou 26 kilometrů největším ledovcem v Alpách.
Vrcholy Eigera, Mönchu a Jungfrau z trasy v blízkosti horské chaty Lobhörnerhütte
Přibližně od počátku 19. století se část Bernských Alp vymezuje a označuje jako Bernská vysočina. Jako Bernská vysočina se označuje oblast hor a s řadou údolí, které leží na sever od hlavního hřebene Bernských Alp a jsou součástí kantonu Bern. Hlavní řekou Bernské vysočiny je Aare. Za nejvyšší horu je považovaný Schilthorn (2 970 m), následuje Faulhorn (2 681 m). Hlavním centrem turistického ruchu v oblasti je město Interlaken. Interlaken leží v aluviální nížině mezi Thunským a Brienzským jezerem v nadmořské výšce 570 metrů. (09/21) Více fotografií.
BRIENZER ROTHORN, BRIENZERGRAT, EMMENTÁLSKÉ ALPY
Panoramatická, místy hřebenová trasa v Emmentálských Alpách
Brienzské jezero a Bernské Alpy (nejvýše vystupují Eiger, Mönch a Jungfrau) z vrcholu Brienzer Rothorn (2 350 m)
Brienzer Rothorn je s nadmořskou výškou 2 350 metrů nejvyšším vrcholem Emmentálských Alp. Emmentálské Alpy se nachází v centrálním Švýcarsku, v kantonech Lucern, Bern a Obwalden, mezi městy Lucern, Bern a Thun. Rozlohou menší pohoří (do 2 tisíc km²), je součástí Západních Alp, respektive Vnějších krystalických Alp. Brienzer Rothorn a s ním i nejvyšší hřeben pohoří vystupuje nad Brienzským jezerem, v jižní části pohoří. Z nejvyššího hřebene Emmentálských Alp jsou výhledy na Brienzské jezero, na Bernské Alpy, které jsou nejvíce zaledněnou a jednou z nejvyšších částí celých Alp a dále na Urnské Alpy, Lepontské Alpy a části Penninských Alp. Další hlavní vrcholy tohoto hřebene tvoří: Tannhorn (2 221 m) a Augstmatthorn (2 137 m), které leží západně od Brienzer Rothornu.
Nejvyšší hřeben Emmentálských Alp od Brienzer Rothornu směrem na západ, v pozadí vrchol Tannhornu
Po hlavním hřebeni prochází pěší turistická trasa nazývaná Brienzergrat, respektive Hardergrat. Západní část hřebenové trasy bývá nazývána Hardergrat, podle vrcholu Harderkulm (1 322 m), východní část Brienzergrat. Trasa vede mezi vrcholy Harderkulm a Brienzer Rothorn, na které lze vyjet lanovkou, respektive ozubnicovou železnicí. Ozubnicová železnice s parní lokomotivou, která jezdí z města Brienz pod vrchol Brienzer Rothornu, byla otevřena v roce 1892. Má délku 7,6 km a vede z nadmořské výšky 566 metrů do výšky 2 244 metrů.
Ve střední části fotografie město Brienz, v pozadí, ve střední části Urnské Alpy
Brienzské jezero náleží mezi nejkrásnější švýcarská ledovcová jezera. Má délku 14 kilometrů a největší šířku 2,8 kilometru, zaujímá plochu 30 km². Hladina jezera leží v nadmořské výšce 564 metrů a maximální hloubka je 260 metrů. Po celém severním okraji jezera se rozkládají Emmentálské Alpy, po jižním okraji Bernské Alpy s nejvyšším místním vrcholem Faulhorn (2 681 m). (07/20) Více fotografií.