Výhled z nejvyšší hory Ammergauských Alp Daniel (2 340 m) na Lechtalské Alpy

            SEVERNÍ VÁPENCOVÉ ALPY tvoří jednu ze tří částí Východních Alp. Severní vápencové Alpy se rozkládají ve směru západ-východ od Bodamského jezera a údolí řeky Rýn až k městu Vídni a řece Dunaj. Skládají se z 28 horských skupin od Vorarlberska, přes Tyrolsko, Bavorsko, Salcbursko, Horní Rakousko, Štýrsko a Dolní Rakousko. Leží tedy převážně na území Rakouska a menší částí na území Německa. Severní vápencové Alpy mají délku přes 500 kilometrů a šířku od 20 do 50 kilometrů. Nejvyšší horou je Parseierspitze s nadmořskou výškou 3 036 metrů v Lechtalských Alpách, nejvyšším vrcholem východní části je Hoher Dachstein (2 995 m). Hlavní horninou pohoří je vápenec, dolomit a slín.

TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V SEVERNÍCH VÁPENCOVÝCH ALPÁCH

HOHE MUNDE

Výstup na jednu z výrazných hor Severních vápencových Alp

Výhled z Hohe Munde na malou část Gaistalu, obec Leutasch a horské vrcholy západního Karwendelu

           Hohe Munde je hora ve středovýchodní části pohoří Mieminger Kette. Je dobře identifikovatelná podle nižšího východního zaobleného vrcholu, který se také nazývá Mundekopf (2 592 m). Vyšší, západní vrchol, má výšku 2 662 m a prominenci 603 m. Hohe Munde vystupuje nad údolím řeky Inn a městem Telf, na severu je od pohoří Wetterstein odděluje údolí Gaistal, na východě přechází do plošiny Seefelder Plateau a na západě se svažuje do sedla NIedere Munde (2 059 m). Standardní výstupová cesta vede z východu přes horskou chatu Rauthhütte. (09/24) Fotografie

NAMLOSER WETTERSPITZE

Výstup na vrchol v centru Lechtalských Alp

Výhled na centrální Lechtalské Alpy

            Namloser Wetterspitze (2 553 m; prominence: 722 m) je hora ve středo-severní části Lechtalských Alp. Nachází se jižně od obce Namlos, v horské skupině Namloser Berge (Namloské hory). Obě výstupové cesty vedou z jihu, protože severní strana hory je strmá a skalnatá. Výchozím místem pro výstup může být buď okolí obce Namlos, Namloser Wetterspitze se obchází údolím přes osadu Fallerschein nebo je možný přístup od horské chaty Anhalter Hütte. (09/24)

VORDERER DRACHENKOPF

Výstup na jednu z hor v centrální části pohoří Mieming

 Výhled z vrcholu na jezero Sebensee a masiv Zugspitze

           Vorderer Drachenkopf (2 302 m) leží ve střední části menšího a méně známého pohoří Mieming (Mieminger Kette). Hora vystupuje jižně nad jezerem Sebensee. Severně od Drachenkopfu se nachází výrazný vrchol Sonnenspitze (2 416 m), jižně leží Hinterer Drachenkopf (2 410 m), východně je další jezero Drachensee, nad ním horská chata Coburger Hütte a za ním Tajakopf (2 450 m). Právě Coburger Hütte je výchozím místem po jediné značené cestě na vrchol Drachenkopfu. Výhled z Drachenkopfu zahrnuje obě jezera, nejvyšší horu Německa Zugspitze (2 962 m) a okolní hory Mieminger Kette a Wettersteinu. (09/24) Fotografie

SONNECK

Výstup na horu v centrální části pohoří Kaiser

 Výhled ze Sonnecku na jezero Hintersteiner, dále do údolí řeky Inn a vlevo údolí Ellmau a oblast Sölllandl

           Sonneck náleží s výškou 2 260 metrů mezi nejvyšší hory Císařských hor (Kaisergebirge). Leží ve střední části pohoří, respektive ve střední části nejvyšší části Kaisergebirge, která se jmenuje Wilder Kaiser. Nachází se necelý 1,5 km západně od nejvyššího vrcholu pohoří Ellmauer Halt (2 342 m). Výhled z vrcholu zahrnuje protější druhou část pohoří Kaiser, která se jmenuje Zahmer Kaiser, dále Alpské předhůří, údolí Innu, Chiemgauské Alpy, Branderberské Alpy, údolí s Ellmau a za ním Ktzbühelské Alpy a Vysoké Taury. Na vrchol vede značená turistická trasa z jihu a severu. (09/24)

GROSSER KROTTENKOPF, ALGAVSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Algavských Alp

Výhled z vrcholu na Lechtalské Alpy a v pozadí na Ötztalské a Stubaiské Alpy

            Algavské Alpy (Allgäuer Alpen) se nachází na západě Severních vápencových Alp, na území Rakouska a Německa, respektive Tyrolska a Bavorska. Více jak polovina rozlohy Algavských Alp leží na území Bavorska, nejvyšší vrcholy se však nachází v Tyrolsku. Grosser Krottenkopf (2 656 m) leží v jižní až v jihovýchodní části pohoří, v Tyrolsku. Hora je součástí hřebene Hornbachkette a vystupuje nad údolím Lechtal. Hlavní horninou horského masivu je dolomit datovaný do svrchního triasu (230 až 200 miliónů let).

Výhled z vrcholu na severovýchod, na Algavské Alpy a Alpské předhůří

            Na horu vede několik výstupových cest, nejkratší vychází z obce Elbigenalp a dle ukazatelů trvá 5 hodin. Z Rakouska vede nejčastěji využívaná cesta přes horskou chatu Hermann-von-Barh-Hütte. Z Německa přes Kemptner Hütte. (09/23) Fotografie.

PLEISENSPITZE, KARWENDEL

Výstup na jednu z dominantních hor západního Karwendelu

Výhled z vrcholu Pleisenspitze na jihozápad, vpravo vzadu vystupuje nejvyšší hora Německa Zugspitze, vlevo se rozkládá pohoří Mieminger, v údolí je Scharnitz

            Pleisenspitze (2 569 m) je hora na západě hlavního hřebene pohoří Karwendel, který se nazývá Hinterautal-Vomper. Nejvyšší hora pohoří Karwendel Bikkarspitze (2 749 m) leží přibližně 7 kilometrů východně. Pleisenspitze se nachází mezi dvěma údolími: severním Karwendeltal a jižním Hinterautal. Severní a východní část Pleisenspitze tvoří strmé skalní stěny. Přístup na horu je z jihu od horské chaty Pleisenhütte. Nejbližší obcí v okolí je Scharnitz. Geologicky je Pleisenspitze tvořena wettersteinským vápencem. V oblasti hory se nachází několik jeskyní. (09/23) Foto.

DANIEL, AMMERGAUSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Ammergauských Alp

Výhled z druhého vrcholu Upsspitze na jihozápad, na Lechtalské Alpy

            Daniel je s nadmořskou výškou 2 340 metrů nejvyšším vrcholem Ammergauských Alp. Ammergauské Alpy leží v západní části Severních vápencových Alp, na území Tyrolska a Bavorska. Pohoří leží větší částí, přibližně tři čtvrtiny, v Německu. Nicméně nejvyšší hora Daniel se nachází v jižní části, v Rakousku.

Výhled z vrcholu do údolí na Lermoos a Ehrwald a pohoří Miemminger

            Daniel leží osm kilometrů západně od horského masivu Zugspitze, nejvyšší hory pohoří Wetterstein a současně nejvyšší hory Německa. Nachází se na rozhraní tří dalších horských skupin. Jihozápadně leží Lechtalské Alpy, jihovýchodně pohoří Miemming a východně pohoří Wetterstein.

Vrchol hory Daniel v pozadí s masivem Zugspitze, nejvyšší horou Německa

            Západně od hlavního vrcholu leží druhý vrchol Upsspitze (2 332 m). Standardní výstupová cesta vede z Lermoosu přes horskou chatu Tuftlalm. (09/22) Foto.

HOCHSCHWAB

Výstup na nejvyšší horu v pohoří Hochschwab

 Nejvyšší vrchol Hochschwabu vzadu vlevo

           Hochschwab je pohoří a současně nejvyšší hora tohoto pohoří. Má výšku 2 277 metrů a prominenci 1 051 metrů. Nachází se ve středo-severní části pohoří. Hochschwab je zkrasovělé vápencové pohoří, které má ve vyšších polohách vysokohorský charakter. Je tvořeno wettersteinským vápencem, pod kterým jsou vrstvy wettersteinské břidlice. Nejvyšší vrcholky hor mají zaoblený charakter, na svých okrajích se však lámou a směrem do údolí vytváří strmé skalní stěny.

Bodenbauer, v pozadí skalní stěny Hochschwabu

            Standardní výstupová cesta na nejvyšší vrchol vede z jihu, od penzionu a restaurace Bodenbauer. V nadmořské výšce okolo 1 800 metrů začíná strmý zajištěný skalní výstup nazývaný G’hackte. Od výšky okolo 2 100 metrů pokračuje na vrchol opět standardní turistická trasa. Pod vrcholem ze severovýchodní strany se nachází horská chata Schiestlhaus. (06/24)

RAUCHECK, TENNEN

Výstup na nejvyšší horu pohoří Tennen

Vrchol hory, vpravo v pozadí Dachstein

            Tennen je součástí Severních vápencových Alp, leží ve střední části Rakouska, v Salcbursku. Nachází se na severovýchodě Alp a náleží do Východních Alp. Rozlohou menší horská skupina má okolo 300 km². Na západě odděluje řeka Salzach pohoří Tennen od Berchtesgadenských Alp, na východě říčka Lammer od známého horského masivu Dachstein, severně se nachází Hory Solné komory.

Vápencová náhorní plošina, výhled směrem na sever k Salcburku

            Nejvyšší horou Tennen je s nadmořskou výškou 2 430 metrů Raucheck, kterí leží v jihozápadní části pohoří. K dalším nejvyšším vrcholům náleží Lehnender Stein (2 402 m) a Pfaffenleitnkopf (2 370 m). Raucheck je součástí hlavního hřebene, který se rozkládá ve směru západ-východ a má okolo 15 kilometrů. Geologicky je pohoří tvořeno vápencem, v podloží se nachází ramsauský dolomit. Ve výšce přes 2 000 metrů se nachází poměrně rozlehlá vápencová náhorní plošina. Vápenec je příčinnou řady krasových jevů jako jsou jeskyně či propasti. Jeskyně Eisriesenwelt je s délkou 42 kilometrů považována za jednu z nejdelších ledových jeskyní na světě.

Výhled z trasy směrem na jih, na údolí řeky Salzach, v pozadí jsou vrcholky Taur

            Výchozím místem pro výstup je lesní parkoviště Unterholz (1 070 m) u obce Werfen. Následně vede turistická stezka k horské chatě Mahdegg – Alpengasthof (Mahdeggalm) a odtud pokračuje lesem severovýchodním směrem. V nadmořské výšce okolo 1 700 metrů začíná náročnější část výstupu na vápencovou náhorní plošinu, k rozcestí Griesscharte. Stezka vede mezi vrcholy Groses Fieberhorn (2 276 m) a Hochthron (2 363 m). Následuje severní výstup kolem vrcholu Vorderes Streitmandl (2 354 m) a dále stezka odbočuje na západ. Zde je možné vystoupat na vrchol Hiefler (2 378 m). Na vrchol Rachecku se vystupuje z jihu. (09/21) Fotografie

HOCHISS (2 299 m), BRANDENBERGSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Bradenbergských Alp

Vrchol Hochissu z výstupové cesty

            Hochiss je s nadmořskou výškou 2 299 metrů nejvyšší horou pohoří Rofan, které tvoří podskupinu Brandenbergských Alp. Hochiss leží v jihozápadní části Brandenbergských Alp, vystupuje nad údolím řeky Inn. Turisticky je dostupný z jihu, směrem na sever má Hochiss naopak kolmé stěny s délkou až 350 metrů. Geologický základ hory tvoří tvrdý dolomit, který výše přechází ve vápencové desky, které snadněji erodují. Horní vrstvy pak tvoří tzv. rétský vápenec ze svrchního triasu (okolo 205 miliónů let).Výstup na horu od Erfurter Hütte zabere asi hodinu.

HOHE VEITSCH, MÜRZSTEGSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší vrchol Mürzstegských Alp

Vrchol Hohe Veitsch, v pozadí horská skupina Rax-Schneeberg

            Hohe Veitsch je s nadmořskou výškou 1 981 metrů nejvyšší horou Mürzstegských Alp. Mürzstegské Alpy leží na východě Severních vápencových Alp, respektive na východním konci Alp. Nachází se východně od pohoří Hochschwab, přibližně 120 kilometrů jihozápadně od Vídně. Hohe Veitsch je z daleka viditelný, dominantní vápencový horský masiv. Je hlavním vrcholem skupiny Veitschalpe a leží ve středo-západní části Mürzstegských Alp. Další dvě horské skupiny Mürzstegských Alp tvoří skupina Göller (1 766 m) na severu a Schneealpe (1 903 m) na východě.

Výhled z vrcholu na západ, na pohoří Hochschwab

            Na vrchol lze vystoupit po více trasách. Dvě trasy vedou z jihu, dvě z východu a jedna ze severu. Pod vrcholem (1 836 m) je umístěna horská chata Graf-Meran-Haus. (05/22) Foto.

GLATTHORN, BREGENZSKÝ LES

Výstup na nejvyšší horu pohoří Bregenzský les

Výhled z vrcholu severovýchodním směrem, na pohoří Lechquellen a Algavské Alpy

            Glatthorn je s nadmořskou výškou 2 133 metrů nejvyšší horou pohoří Bregenzský les. Bregenzský les tvoří nejzápadnější část Severních vápencových Alp. Leží jihovýchodně od Bodamského jezera, na hranicích Rakouska a Švýcarska, ve spolkové zemi Vorarlbersko. Pohoří charakterizují spíše zalesněné a travnaté vrcholy hor, čímž se odlišuje od horských štítů ležících východně v pohoří Lechquellen. Na vrchol Glatthornu vedou dvě výstupové cesty, ze severozápadu a jihovýchodu. Trasu lze tedy absolvovat jako okruh. Výchozím místem je malá obec Faschina. (09/22)