Rozloha: 551 695 km², 641 185 km²*
Počet obyvatel: 68 014 00 (2020)*
Hustota obyvatel: 107/km²
Úřední jazyk: francouzština
Obyvatelstvo: 85% Francouzi, 10% Severoafričané, 3% Afričané, 2% Asiaté
Náboženství: 64% římští katolíci, 9% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament, Národní shromáždění (Assemblée Nationale) - 577 členů a senát - 321 členů
Hlavní město: Paříž (2 249 975)
Největší města: Marseille (851 000 ), Lyon (491 00), Toulouse (447 000), Nice (344 000), Nantes (288 000), Bordeaux (239 000), Lille (228 000)
*celková rozloha i se zámořským územím Francie, celkový počet obyvatel
1. PROVENCE A MARSEILLE
flickr.com/photos/decar66/9383273698
Provence, v češtině Provensálsko, je historický kraj na jihu Francie. Rozkládá se od řeky Rhony na západě přes povodí řek Durance, Verdon, Var a Vésubio až k Přímořským Alpám a italské hranici na východě. Severní hranici tvoří vápencová plošina Vaucluse a masiv Mont Ventoux, jižní hranici tvoří pobřeží Středozemního moře. Provence zahrnuje departementy Var, Bouches-du-Rhone, Alpes-de-Haute Provence a část departementů Alpes-Maritimes a Vaucluse. Kraj bývá rozdělován na Horní Provensálsko, Haute Provence, s členitým, hornatým reliéfem s kaňony, soutěskami, údolími a prudkými řekami. Nejvyšším vrcholem ve vnitrozemí je Mont Ventoux (1 909 m), nejvyšším vrcholem v Přímořských Alpách je Cime du Gélas (3 143 m). A Dolní Provensálsko, Basse Provence, které je pak bohaté na kulturně historické památky a města. Nachází se zde Marseille, Aix-en-Provence, Arles, Avignon, Gordes nebo Orange. Hlavním městem Provence je s 850 tisíci obyvateli druhé největší město Francie Marseille. Marseille je jeden z největších obchodních přístavů Francie a Středozemního moře. Rozkládá se v široké zátoce uprostřed vápencových vrchů, které dávají okolí velkoměsta výjimečný charakter. Srdcem města je Vieux-Port, Starý přístav, dnes přístaviště jachet, člunů a oblast s řadou restaurací, kaváren, barů i trhy. U vstupu do přístavu se nachází dvě opevnění Fort St. Jean a Fort St. Nicolas. Na jednom z vrchů nad přístavem dominuje okolí románsko-byzantský chrám Notre-Dame-de-la-Garde z poloviny 19. století.
2. MONT BLANC
flickr.com/photos/olivierbain/11388682806
Mont Blanc je nejvyšší vrchol Alp a Evropy, měří 4 808 metrů. Leží v Savojských Alpách na francouzsko-italské hranici, jižně od Ženevského jezera. Mont Blanc je dostupný vysokohorským turistům s řádnou profesionální výstrojí. V okolí Mont Blancu je několik míst odkud je na horu a její okolí krásný výhled. Např. vrchol Le Brévent, dostupný lanovkou z Chamonix.
3. PAŘÍŽ
flickr.com/photos/jwhitesmith/5268479080
Paříž je jedno z nejnavštěvovanějších měst na světě. Město má rozlohu 105 km2 a žije zde 2 275 000 obyvatel. Dominantou města je Eiffelova věž (byla postavená v letech 1887 – 89 a měří 300 metrů). K dalším hlavním památkám náleží katedrála Notre-Dame (postavena v letech 1163 až 1345, délka 128 m, šířka 69, výška 69 m), chrám Sacré-Coeur na vrchu Montmartre (bazilika je z počátku 20. století, 1900 - 1914, Montmartre je se 130 m nejvyšším bodem v Paříži, samotná čtvrť je oblíbená pro své kavárny, restaurace, obchody s uměním), Louvre (jedno z největších muzeí na světě, založené roku 1792, 35 000 vystavovaných exponátů), Muzeum d'Orsay (s výtvarným uměním konce 19. a počátku 20. st.), historické stavby jako Saint Chapelle, Palais Royale, Palais Bourbon, Panthéon, Hotel des Invalides, Vítězný oblouk (1836, 50 m) a městské třídy Champs-Elysées a Rue de Rivoli.
4. COTE D'AZUR
flickr.com/photos/7748163@N08/448595899
Cote d’Azur neboli Azurové pobřeží je označení středomořského pobřeží na jihu Francie v historickém kraji Provence. Cote a’Azur je synonymem pro dřívější název Francouzská riviéra. Sahá od malého města Cassis až k italské hranici. Jedná se o světově známou, oblíbenou a vyhledávanou turistickou oblast. Charakteristické je azurové zabarvení moře, písečné pláže (výjimku tvoří Nice a okolí, kde jsou oblázkové pláže) a velmi příznivé klimatické podmínky (léta s jasnou oblohou, zimy s teplotami okolo 10 °C). Cote d’Azur je krajinou poměrně různorodé. Za Cassis, okolo Toulonu jsou vápencové svahy a skály. Dále jsou útesy pohoří Maures složené z rul a svorů (Saint-Tropez), za St.-Raphaelem směrem k Cannes, je úsek červeně zbarveného masívu Esterel kontrastujícího s různými odstíny modré barvy moře. U Cannes je krajina zase mírně kopcovitá a za Nice, v oblasti Monaka, tvoří pobřeží skalní útesy. U hranic s Itálií se pak rozkládají Přímořské Alpy.
5. PYRENEJE
flickr.com/photos/blieusong/7132679751
Pyreneje jsou 490 km dlouhé a 50 až 60 kilometrů široké pohoří tvořící, zvláště ve své střední části, málo prostupnou hranici mezi Francií a Španělskem. Nejvyšším vrcholem je Pico de Anetto, 3 404 metrů, který leží ve Španělsku. Pyreneje lze rozdělit na Západní – středohorského rázu, obvykle s vrcholy nepřesahují 2 000 metrů, dále Centrální, řada hor má okolo 3 000 metrů (nejvyšší Vignemale 3 298 metrů ve francouzské části), a Východní s nejvyšším bodem v masivu Carlit, 2 291 metrů. Část Západních a Centrálních Pyrenejí byla zahrnuta do Pyrenejského národního parku.
6. NÁRODNÍ PARK VANOISE
commons.wikimedia.org/wiki/File:Lac_des_vaches_0.JPG
Národní park Vanoise je prvním francouzským národním parkem založeným v roce 1963. Nachází se na jihovýchodě Francie, v Západních Alpách, v masivu Vanoise. Vanoise je po Mont Blancu a Écrins, třetím největším masivem ve Francii. Nejvyšší horou Vanoise je Grande Casse (3 855 m). Vanoise je součástí Grajských Alp. Masiv a národní park odděluje na severu údolí Tarentaise, na jihu údolí Maurienne, na východě na park v Itálii navazuje Národní park Gran Paradiso. Park je známý populací kozorožce horského. Z dalších živočichů zde žijí například kamzíci horští, svišťové horští, rys ostrovid nebo zajíc bělák.
7. RÉUNION
flickr.com/photos/villamon/4878577693
Réunion je ostrov v Indickém oceánu, leží přibližně 700 km východně od Madagaskaru. Společně s ostrovem Mauricius a Rodrigues tvoří souostroví Maskarény. Réunion má rozlohu 2 511 km2 a žije zde 840 000 obyvatel. Je francouzským zámořským departementem, území je tak součástí Evropské Unie. Ostrov je velmi hornatý, některé oblasti ve vnitrozemí jsou téměř nepřístupné. Hornaté vnitrozemí obklopuje podél celého ostrova úzká pobřežní nížina. Nejvyšším bodem ostrova je vulkán Piton des Neiges (3 070 m), leží v centrální části. V jihovýchodní části ostrova leží nejaktivnější vulkán Piton de la Fournaise (2 631 m). Svahy vulkánů a okolí jsou porostlé tropickými deštnými lesy. Podél velké části západního pobřeží jsou korálové útesy.
8. BORDEAUX
flickr.com/photos/mescon/3502150528
Bordeaux je hlavní město regionu Akvitánie. Leží na obou březích řeky Garonne. Od pobřeží Atlantiku je vzdálené asi 50 kilometrů. V Bordeaux žije okolo 250 000 obyvatel a je šestým největším městem Francie. Většina historické zástavby Bordeaux je z 18. století. Na seznamu historických staveb města je 362 objektů, nejstarší z období Říma. K hlavním památkám náleží románská katedrála Saint-André z 11. až 15. století, gotická bazilika sv. Michaela z 15. až 16. století, Place de la Bours se zástavbou z let 1730 až 1775 nebo Grand Theatre (neoklasicistní divadlo z konce 19. století). Město a oblast Bordeaux jsou dále světově známé jako jeden z největších průmyslových výrobců vína na světě. Historie pěstování a výroby vína sahá až do 8. století.
9. CEVENNY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Cevennes_Florac_Mimente_depuis_Causse_Mejean.jpg
Cevenn y je pohoří na jihu Francie, tvoří jižní část Francouzského středohoří. Nejvyšší horou je Mont Lozere (1 702 m). Pohoří je tvořeno žulou, svorem a vápencem. Od roku 1970 je část pohoří součástí Národního parku Cevenny. Oblast zahrnuje hory, náhorní plošiny a údolí s řekami. Z řek zde do Středozemního moře protékají Ceze, Gard nebo Chassezac. Nejčastěji zastoupeným stromem je kaštan. Z rostlin zde rostou tulipány, levandule nebo orchideje. Faunu zastupují například mufloni, jeleni, srnci nebo bobři.
10. NÁRODNÍ PARK MERCANTOUR
commons.wikimedia.org/wiki/File:Prairie_et_for%C3%AAt.jpg
Národní park Mercantour se rozkládá na jihovýchodě Francie, podél hranice s Itálií, v oblasti Přímořských Alp. Nejvyšší horou parku je Cime du Gélas (3 143 m) na italsko-francouzské hranici. V centru národního parku se nachází známé údolí Valée des merveilles s tisíci petroglyfů z doby bronzové. Ve vyšších polohách parku jsou ledovcová údolí a řada jezer. V parku roste okolo dvou tisíc druhů rostlin. Ze stromů jsou nejvíce zastoupené duby cesmínovité, smrky, modříny, jedle, olivovníky evropské nebo borovice limba. Z vzácných rostlin zde roste například plesnivec alpský, nejvíce známou rostlinou parku je lilie zlatohlavá. Z fauny zde žijí kamzíci horští, svišti, mufloni, jeleni lesní nebo lasice.
11. KATEDRÁLY V CHARTRES, REMEŠI, AMIENS A ROUENU
flickr.com/photos/mauricedb/4975874471
V okolí Paříže, ve vzdálenosti okolo sta kilometrů, se nachází několik výjimečných historických rozsáhlých gotických katedrál. Jedná se o katedrály v Chartres, Remeši, Amiens a Rouenu. Všechny stavby vznikly v místech předchozího chrámu, obvykle ze 4. a 5. století. Byly postaveny v 11. až 13. století (katedrála v Rouenu byla dostavena později). Náleží mezi charakteristické gotické katedrály. Mají délku 130 až 150 metrů. Největší výšky dosahuje katedrála v Rouenu, 151 metrů. Katedrály v Chartres, Remeši a Amiens jsou součástí kulturního světového dědictví UNESCO.
12. KORSIKA
flickr.com/photos/bonajf/33797247640
Korsika je jeden z 18 francouzských regionů, ostrov ve Středozemním moři, leží jihovýchodně od jižní Francie. Korsika je s rozlohou 8 680 km2 čtvrtým největším ostrovem ve Středomoří, po Sicílii, Sardinii a Kypru. A je ostrovem nejhornatějším. Dvě třetiny území Korsiky zaujímají hory. Nejvyšším vrcholem je Monte Cinto (2 710), dalších více než sto hor má nadmořskou výšku přes 2 000 metrů. Korsika má délku přes 180 kilometrů a největší šířku okolo 80 kilometrů. Ostrov je turisticky vyhledávaný nejen kvůli svým horám a historii, ale také pro své pláže, nachází se jich zde přes dvě stě. Hlavní korsické město Ajaccio (70 tisíc obyvatel) leží na západním pobřeží. Celkem na Korsice žije okolo 330 tisíc obyvatel.
13. MONT SAINT-MICHEL
flickr.com/photos/afloresm/2093721431
Mont Saint-Michel je jedna z významných a známých francouzských památek, kterou každoročně navštíví okolo 3 miliónů turistů. Mont Sainte-Michel se nachází na západě Francie, v Dolní Normandii, u hranice s Bretaní. Mont Saint-Michel je ostrov a vrch v Lamanšském průlivu. Je vzdálený kilometr od francouzského pobřeží a v závislosti na přílivu, je buď dostupný po souši nebo po vodě. Ostrov má obvod 950 metrů a největší nadmořskou výšku 92 metrů. Na vrchu se nachází kostel a klášterní budovy, celkem přes 60 staveb postavených v 11. až 16. století.
14. KAŇON ŘEKY VERDON
flickr.com/photos/llansades/32416361981
Kaňon řeky Verdon se nachází na jihovýchodě Francie, v regionu Alpy – Horní Provensálsko. Je považován za jeden z nejkrásnějších kaňonů v Evropě. Má délku okolo 25 kilometrů a nejvyšší výšku 700 metrů. Kaňonem protéká řeka Verdon známá svou tyrkysově zelenou barvou. Oblast je turisticky oblíbená mezi pěšími turisty, vodáky i horolezci.
15. NICE
flickr.com/photos/91503473@N00/229406125
Nice se nachází na jihu Francie, v historickém kraji Provence, dnes v regionu nazývaném Provence-Alpes-Coted’Azur. Historické centrum Nice (Vieille Ville – staré město) leží přímo u pobřeží, pod kopcem Colline du Chateau, který odděluje centrum od přístavu. Na starém městě také začíná „slavná“ Promenade des Anglais, nábřeží, promenáda a městská pláž.
16. ZÁMKY NA LOIŘE
flickr.com/photos/archer10/15477213792
Zámky na řece Loiře, s délkou toku přes tisíc kilometrů nejdelší francouzské řeky, která pramení ve Francouzském středohoří a ústí za Nantes do Biskajského zálivu Atlantského oceánu, se nachází na jejím středním a dolním toku, v oblasti údolí řeky Loiry. Více než tři sta zámků zahrnuje menší opevnění z 10. století až rozlehlé královské renesanční zámky založené v 15. až 16. století. Většina zámků se nachází mezi městy Orléans a Angers. K nejznámějším a nejvíce vyhledávaným zámkům náleží Chateau of Amboise, Chateau of Chambord nebo Chateau of Blois.
17. COTE D’ARGENT
commons.wikimedia.org/wiki/File:CIMG3070.JPG(2)
Cote d’Argent, česky Stříbrné pobřeží, je 230 kilometrů dlouhé písečné pobřeží v kraji Landes, na jihozápadě Francie. Je to kraj borových lesů a písečných dun. Vlny Atlantiku sebou neustále přinášejí písek a západní větry vanoucí od moře pak tento písek přenáší a vytváří z nich písečné duny. Duny se po staletí posunovaly směrem do vnitrozemí, rychlostí 5 až 25 metrů za rok. Od 18. století se začal realizovat projekt zpevňování dun sázením stromů. Vznikly tak borové lesy, které ale částečně zamezily průtoku potoků směrem k moři. Ve vnitrozemí tak vzniklo několik jezer. Dnes je oblast rekreační, turistickou a lázeňskou oblastí.
18. ANNECY
flickr.com/photos/cdut70/36094885201
Annecy je menší město v Horním Savojsku, v regionu Rhone-Alpes, na východě Francie, v blízkosti hranice se Švýcarskem. Město leží 40 kilometrů jižně od Ženevy a okolo 50 až 60 kilometrů západně od hory Mont Blanc. Annecy je obklopená horami a leží na pobřeží jezera Annecy, na řece Thiou. Město je nazýváno perlou francouzských Alp nebo také alpskými Benátkami, pro několik svých kanálů v historické zástavbě starého města. K hlavním památkám či ústředním stavbám, náleží hrad Palais l’Isle a zámek Chateau d’Annecy. Obě stavby pochází z 12. století.
19. ARLES
flickr.com/photos/decar66/8583754790
Arles je historické město na jihu Francie, v Provensálsku, přibližně 70 kilometrů severozápadně od Marseille. Město leží na řece Rhoně, okolo 40 kilometrů před jejím ústím do Středozemního moře. Arles má bohatou historii a je výjimečné svými dochovanými římskými památkami, které jsou součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Také zde ke konci 19. století pobýval světově známý malíř Vincent van Gogh, který zde během svého dvouletého pobytu namaloval více než tři sta obrazů. Arles byly roku 46 před naším letopočtem římskou kolonií a na přelomu 4. a 5. století jedním z hlavních měst římské Galie. K hlavním památkám ve městě náleží římský amfiteátr z konce 1. století našeho letopočtu, římské divadlo nebo románská bazilika sv. Trofima, stavba z 12. až 15. století.
20. GORDES
commons.wikimedia.org/wiki/File:1_gordes_pano_2016.jpg
Gordes je obec v Provensálsku, přibližně 80 kilometrů severně od Marseille a polovinu této cesty východně od Avignonu. Gordes je umístěna na jednom z vrchů v kopcovité krajině, kde se střídají údolí Calavon a Luberon a protékají zde stejnojmenné řeky. Obci dominuje renesanční hrad z první poloviny 16. století. Z dalších cenných památek se zde nachází ještě cisterciácký klášter. Gordes je považována za jednu z typických a nejpůsobivějších provensálských vesnic. Turismus je zde hlavním ekonomickým odvětvím. Žije zde okolo 2,1 tisíce obyvatel.
21. PONT DU GARD
flickr.com/photos/l_maxime/34586188710
Pont du Gard je starověký římský akvadukt na jihu Francie, v regionu Laguedoc-Roussillon. Leží necelých 30 kilometrů západně od Avignonu. Stavba má tři úrovně oblouků a je nejvyšším římským akvaduktem a jedním z nejlépe dochovaných. Stavebním materiálem je vápenec bohatý na fosílie. Přemostění má výšku 49 metrů, délku 275 metrů a největší šířku přes 6 metrů. Je součástí celého 50 kilometrů dlouhého akvaduktu. Účelem akvaduktu bylo přivádět vodu do města Nimes. Stavba pochází z 1. století našeho letopočtu, od roku 1985 je součástí kulturního světového dědictví UNESCO.
22. LAC LÉMAN A SAVOJSKÉ ALPY
flickr.com/photos/125401649@N06/21117380176
Ženevské jezero, francouzsky Lac Léman, leží na východě Francie, na hranici se Švýcarskem. Většina rozlohy jezera, 60%, leží na území Švýcarska, 40%, na území Francie. Švýcarsko má však více než dvojnásobnou délku pobřeží Ženevského jezera, okolo 120 kilometrů, zatímco francouzské pobřeží má délku okolo 55 kilometrů. Na švýcarském pobřeží se rovněž nachází významná městská a lázeňská centra: Ženeva, Nyon, Lausanne, Vevey nebo Montreaux. Ženevské jezero je tektonického původu a ledovci bylo modelováno jen částečně. Má délku 72 kilometrů a největší šířku necelých 14 kilometrů. Dosahuje maximální hloubky 310 metrů. Leží v nadmořské výšce 370 metrů. Francouzská část pobřeží je hornatá, úzký pobřežní pás přechází v horské vrcholy masivu Chablais, který je součástí Savojských Alp.
23. CARCASSONNE
commons.wikimedia.org/wiki/File:1_carcassonne_aerial_2016.jpg
Carcassonne je opevněné město na jihu Francie, v regionu Laguedoc-Roussillon. Nachází se 90 kilometrů jihovýchodně od Toulouse, v podhůří Pyrenejí. Město leží na vrchu, který je historicky obýván již od mladší doby kamenné. Své stanoviště zde měli Římané a v 5. století založili město Vizigóti. Zvolené místo leželo na významných obchodních trasách mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem a mezi Francouzským středohořím a Pyrenejemi. Středověké opevnění pochází z období Římské říše. V roce 1853 bylo restaurováno francouzským architektem Viollet-la-Ducem. Od roku 1997 je součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Carcassonne má okolo 50 tisíc obyvatel. Hlavním ekonomickým odvětvím je turismus, také ale výroba a vinařství.
24. PUY DE DOME
commons.wikimedia.org/wiki/File:Puy_de_Dôme_-_136.jpg
Puy de Dome je sopečný dóm v oblasti Francouzského středohoří, v regionu Auvergne, ve střední Francii. Sopečný dóm leží deset kilometrů západně od města Clermont-Ferrand. Má výšku 1 465 metrů a pochází z vulkanické erupce před necelými 11 tisíci lety. Na vrchol hory vedou dvě pěší trasy. Puy de Dome je nejvíce navštěvovaným turistickým cílem v regionu Auvergne. Ročně na sopku vystoupí okolo půl miliónů turistů.
25. LA ROCHELE A ILE DE RÉ
flickr.com/photos/ollografik/2581012577
La Rochelle je historické město a přístav na pobřeží Atlantiku, v Biskajském zálivu, na západě Francie. Nachází se přibližně v půli cesty mezi Bordeaux a Nantes, v regionu Poitou-Charentes. Nejvýznamnější částí města je Starý přístav (Vieux Port). K hlavním památkám náleží opevnění Starého přístavu (35 metrů vysoká věž svatého Mikuláše ze 14. století) a římsko-katolická katedrála založená v polovině 18. století. Charakteristickým rysem starého města jsou úzké ulice s domy s arkádami, malá náměstí a renesanční paláce. Přímo z La Rochelle vede most na ostrov Ré. Jižně se nachází větší ostrov Oléron.
26. SAINT-MALO
flickr.com/photos/bortescristian/10744463326
Saint-Malo je historické přístavní město na pobřeží Lamanšského průlivu v Bretani. Opevněné město je známé pirátskou historií, ze které městu plynuly hlavní finanční zisky a bohatství. Nyní je město významným turistickým cílem. K hlavním památkám náleží historická zástavba města, románsko-gotická katedrála sv. Vincenta ze 12. století, zámek (nyní městské muzeum), městské brány a městské věže a vně opevněného města pak věž Solidor ze 14. století a pevnost z druhé poloviny 17. století na malém ostrově Petit Bé.
27. MONPAZIER A SARLAT
flickr.com/photos/izrailit/34261434063
Monpazier a Sarlat jsou historická středověká opevněná města na jihozápadě Francie, v Akvitánii. Ve Francii jsou tato města nazývána bastides a byla založena ve 13. a 14. století. Monpazier leží okolo 150 kilometrů východně od Bordeaux. Město bylo založeno v druhé polovině 13. století anglickým králem Eduardem I. Jednou z dominant historického města je kostel sv. Dominika z 13. až 16. století. Město Sarlat-la-Canéda leží okolo 40 kilometrů severovýchodně od Monpazier. Společně s Monpazier je považován za dvě nejzachovalejší bastides. K hlavním turistickým cílům v Sarlat náleží středověké staré město s katedrálou Saint-Sacerdos.
28. AIX-EN-PROVENCE
flickr.com/photos/marcovdz/6259816701
Aix-en-Provence je město na jihu Francie, v centrální části Provensálska. Aix bylo od 12. století až do francouzské revoluce hlavním městem Provensálska. Žije zde okolo 140 tisíc obyvatel. Město má bohatou historii a řadu památek. Bylo založeno Římany více než jedno století před naším letopočtem. Hlavním turistickým cílem je staré město Aix s řadou paláců z 16. a 17. století a katedrálou St-Saveur. Hlavní ulicí ke starému městu je široký bulvár s řadou vzrostlých stromů cours Mirabeau.
29. COTE BASQUE
flickr.com/photos/paolobergamaschi/13993877535
Baskické pobřeží se nachází v Biskajském zálivu, na severovýchodě Španělska, v Baskicku a na jihozápadě Francie, ve francouzském Baskicku. Francouzská část Baskického pobřeží má délku okolo 30 kilometrů a rozkládá se od ústí řeky Bidasoa až po město Anglet. Pobřeží tvoří skalní útesy o výšce 20 až 30 metrů a řada písečných plážích. K hlavním a nejoblíbenějším letoviskům náleží Biarritz, jedno z center surfování ve Francii a Saint-Jean-de-Luz.
30. MASSIF DES ÉCRINS
flickr.com/photos/maxguitare/14388133994
Horský masiv Écrins leží na jihozápadě Alp, přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od města Grenoblu. Écrins je součástí Dauphinéských Alp. Nejvyšší hora masivu Barre des Écrins (4 102 m) je nejjižněji položenou alpskou čtyřtisícovkou. Écrins společně s okolními masivy Pelvoux a Meije jsou od roku 1973 součástí Národního parku Écrins. Oblast představuje velehorské prostředí s ledovci, jezery, alpskými loukami a pastvinami. Z horské fauny zde žijí svišť, kamzík zajíc sněžný, orel skalní nebo tetřev.
31. LYON
flickr.com/photos/alexdrop/44303145470
Lyon je město ve středo-východní Francii, hlavní město regionu Rhona – Alpy. Lyon je třetím největším francouzským městem, po Paříži a Marseille. Žije zde okolo půl miliónu obyvatel. Město leží na řekách Rhoně a Saone, něco přes 300 kilometrů severně od pobřeží Středozemního moře. Lyon je kulturním a hospodářským centrem jihovýchodní Francie a je známý historií výroby a tkaní hedvábí. Ve městě se nachází památky ze všech historických období: římské, románské, gotické renesanční, barokní, klasicistní, modernistické i současná architektura (Calatrava, Piano). Hlavními sakrálními památkami jsou gotická katedrála sv. Jana z 13. až 15. století a bazilika Notre Dame de Fourviere na vrchu Fourviere, stavba z druhé poloviny 19. století. Vybrané čtvrti a stavby v Lyonu jsou od roku 1998 součástí kulturního světového dědictví UNESCO.
32. CIRQUE DE GAVARNIE
commons.wikimedia.org/wiki/File:Gavarnie_recti_small_Wikimedia_Commons.jpg
Cirque de Gavarnie je karové údolí ve středních Pyrenejích, v těsné blízkosti hranice se Španělskem. Oblast je součástí francouzského Národního parku Pyreneje. Přírodní amfiteátr ve tvaru podkovy má šířku okolo 800 metrů, horské vrcholy pokryté ledovci mají nadmořskou výšku přes 3 000 metrů. Nejvyššími vrcholy jsou Cilindro de Marboré (3 325 m) a Pico de Marboré (3 251 m). Skalní stěny se zvedají se nad údolí s výškami okolo 1 500 metrů. Od jara do podzimu tající sníh a ledovce vytvářejí vodopády. Nejvyšší z nich Cascade de Gavarnie, je s výškou 422 metrů, druhým nejvyšším vodopádem v Evropě. Victor Hugo o údolí s Cirque de Gavarnie s okolními horami prohlásil, že jsou přírodním Koloseem, velkolepým dílem přírody.
33. DINAN, BRETAŇ
flickr.com/photos/13748147@N02/2869467901
Dinan je historické, pozdně středověké, opevněné město na severovýchodě Bretaně, na západě Francie. Město se nachází na vrchu, obklopené řekou Rance. Řada domů je původem z 13. století. K hlavním památkám náleží středověký hrad Chateau de Dinan z konce 14. století, městské hradby v délce 2 650 metrů, gotická katedrála Saint-Malo z 15. až 19. století, původem románsko-gotická bazilika Saint-Sauveur z 12. století a 45 metrů vysoká hodinová věž Tour de l’Horloge z konce 15. století.
34. MENTON
flickr.com/photos/provence___provenza/7394541354
Menší město Menton se nachází v jihovýchodní části Francii, v regionu Provence-Alpes-Coted’Azur, necelých 5 kilometrů od hranice s Itálií. Menton leží na pobřeží Středozemního moře, respektive Azurového pobřeží a z východu, severu a severozápadu je obklopený Přímořskými Alpami. Žije zde okolo 30 000 obyvatel. Dominantu města tvoří barokní kostel sv. Michaela Archanděla z počátku 17. století. Na pobřeží se nachází velký přístav s opevněním ze 17. století, ve kterém je muzeum. Na hranicích starého a nového města se nachází zastřešený trh založený na konci 19. století. Menton je dále známý řadou zahrad i pláží.
35. GORGES DE L’ARDECHE
flickr.com/photos/22084572@N07/48483254427
Gorges de l’Ardeche je kaňon na řece Ardeche, na jihu Francie, na hranicích departementů Ardeche a Gard, na hranici historických regionů Languedoc a Provensálsko. 30 kilometrů dlouhý kaňon se rozkládá mezi obcemi Valon-Pont-d’Arc na severozápadě a Saint-Martin-d’Ardeche na jihovýchodě. Řeka Ardeche zde meandruje v nadmořské výšce 45 až 80 metrů mezi 300 metrů vysokými vápencovými náhorními plošinami, na severu Gras, na jihu Bois de Ronze. V oblasti roste středomořská vegetace. Ve vápencových masivech se nachází přes dva tisíce jeskyní. V některých z nich jsou prehistorické malby a kresby. V nejznámější jeskyni Grotte Chauvet jsou malby staré okolo 30 000 let. Dno kaňonu je většinou neprostupné, respektive přístupné na lodi nebo kajaku. Hojně turisticky navštěvovaný je také přírodní 60 metrů vysoký vápencový oblouk přes řeku Ardeche Pont d’Arc.
36. KATARSKÉ HRADY
flickr.com/photos/39877441@N05/46427704672
Katarské hrady jsou označení pro středověká opevnění a hrady nebo pozůstatky hradů, které původně vystavěli Kataři. Kataři byli členové křesťanského náboženského hnutí ve 13. století, které bylo pronásledováno katolickou církví. Kataři byli na konci 13. století poraženi. Některé z těchto hradů byly následně přestavěny. Katarské hrady se rozkládají na jihu Francie, v historickém regionu Roussillon, při úpatí Pyrenejí, přibližně mezi městy Quillan a Perpignan. V rovinatější krajině stavěli Kataři opevněné hrady na vrcholcích kopců, v hornatější krajině pod Pyrenejemi typicky na vrcholcích hor. K nejznámějším katarským hradům náleží Puilaurens, Quéribus, Peyrepertuse a Aguilar.
37. TROYES, CHAMPAGNE
flickr.com/photos/xispics/28184582844
Troyes je město se 60 tisíci obyvateli, ve středo-severní části Francie, 150 kilometrů jihovýchodně od Paříže. Nachází se v historickém kraji Champagne. Leží na horním toku řeky Seiny, v místě původně keltského opevnění. Město bylo následně založeno Římany. Staré město Troyes je známé řadou dochovaných hrázděných domů původem z 16. století. K hlavním památkám v Troyes náleží gotická katedrála sv. Petra a sv. Pavla z 13. až 16. století s 66 metrů vysokou věží a gotická bazilika sv. Urbana založená ve 13. století a dokončená až na počátku 20. století. Dále se zde nachází řada starobylých paláců, zmíněné měšťanské domy a celkem šest muzeí.
38. CONQUES, LANGUEDOC-ROUSSILLON
commons.wikimedia.org/wiki/File:Conques,_Aveyron,_France.jpg
Conques je malé město s 250 obyvateli ve středo-jižní části Francie, v historickém kraji Languedoc. Conques leží 160 kilometrů severovýchodně od Toulouse, přibližně na půl cesty mezi městy Toulouse a Clermont-Ferrand. Obec je umístěna v údolí na úbočí vrchu, na soutoku řek Conques a Ouche. Historická část města si zachovala středověký charakter s úzkými ulicemi. Conques je jednou z poutních zastávek, na jedné ze svatojakubských cest do Santiaga de Compostely. Hlavní památkou je opatský románský kostel Sainte-Foy, založený v 8. století, přestavěný v 11. století a dokončený ve 12. století.
39. JURA
flickr.com/photos/114166087@N08/29638102225
Jura je pohoří na východě Francie, na francouzsko-švýcarské hranici. Rozkládá se ze severovýchodu na jihozápad v délce okolo 250 kilometrů, šířku má 20 až 65 kilometrů a odděluje pánve řek Rýnu na severu a Rhony na jihu. Nejvyšším vrcholem vápencového pohoří je Cret de la Neige (1 723 m). Pohoří dalo název historickému geologickému období jury v druhohorách. Jura je bohatá na jeskyně, vyvěračky, ponory, kaskády a vodopády. Údolími protékají řeky a zčásti jsou vyplněna rovnoběžnými protáhlými jezery. V lesích rostou ve vyšších polohách jedle, v nižších buky, často jsou vysázené smrky. Vrcholky jednotlivých hor zaujmou panoramatickými výhledy na celé pohoří, okolí i nejvyšší horu Evropy Mont Blanc.
40. HRADY VOGÉZ
flickr.com/photos/atbaker/156448642
Vogézy, francouzsky Vosges, jsou pohoří na severovýchodě Francie, v blízkosti hranice s Německem. Východní část pohoří strmě vystupuje z Alsaské nížiny, kterou protéká řeka Rýn. Západní svahy jsou naopak pozvolné, zvolna klesají do lotrinské zvlněné plošiny. Nejvyšší hora Grand Ballon (1 424 m) leží ve vyšších, Jižních Vogézách složených převážně z krystalických hornin a granitů. Délka pohoří od severovýchodu k jihozápadu je okolo 170 kilometrů. Ve Vogézách se nachází řada středověkých hradů, respektive zřícenin hradů. K nejvíce známým a navštěvovaným náleží Château du Haut-Kœnigsbourg, Château du Hohlandsbourg, Château d'Andlau, Château de Landskron, Château de Kintzheim nebo Château de Saint-Ulrich
41. MARAIS POITEVIN, POITOU-CHARENTES
flickr.com/photos/naitsirchlyon/37478031401
Marais Poitevin je oblast marší na západě Francie, v historickém regionu Poitou. Marše navazují na pobřeží Atlantského oceánu, respektive Biskajského zálivu. Západní část, blíže k oceánu, je označována jako suché marše a je využívána především jako pastviny a zemědělská krajina. Východní část, je označovaná jako vlhké marše a nachází se zde řada vzájemně propojených říčních kanálů, které jsou využívána hlavně k turistickým účelům. S rozlohou 970 km2 je Marais Poitevin nejrozlehlejší marší při francouzském pobřeží Atlantského oceánu a druhou největší na území Francie po Camarque.
42. NOYERS-SUR-SEREIN, BURGUNDSKO
flickr.com/photos/sybarite48/9238079321
Noyers je menší město s necelými 600 obyvateli ve střední Francii, v Burgundsku, 35 kilometrů jihovýchodně od Auxerre. Historická část města si dochovala středověký charakter s řadou hrázděných domů původem z 16. století. Dominantou Noyers je gotická katedrála Notre-Dame z 15. až 17. století. K dalším sakrálním památkám náleží kaple Saint-Fiacre z 16. století a Notre-Dame de Faubourg z 18. století. Působivé je středověké opevnění s 19 věžemi z původních 23 a s městskými branami. Z hradu Chateau de Noyers se dochovaly jen části. Ve městě se nachází několik restaurací, uměleckých galerií a dvě muzea.
43. STRASBOURG
flickr.com/photos/davidalmeida/28459340160
Strasbourg, v češtině také Štrasburk, je město na severovýchodě Francie, v Alsasku, na řekách Ill a Rýn, na hranici s Německem. Náleží k důležitým francouzským městům z hlediska historického, obchodního, průmyslového, kulturního i správního. Žije zde okolo 300 tisíc obyvatel. Významnou památkou ve městě je gotická katedrála Notre-Dame z 11. až 16. století. Je ukázkou vrcholné gotiky, jedním z nejslavnějších chrámů ve Francii. Věž má výšku 142 metrů, délka lodi je 103 metrů. Z řady dalších středověkých kostelů a chrámových staveb náleží k nejstarším románsko-gotický kostel sv. Tomáše založený v 9. století. K dalším hlavním památkám ve Štrasburku náleží původem středověké hrázděné domy, nejzachovalejší část starého města Petit France s průplavy řeky Ill, náměstí Place Kléber a zámek Chateau des Rohan z 18. století.
44. CIRQUE DE NAVACELLES
flickr.com/photos/djou/4789349857
Cirque de Navacelles představuje jižní výběžek Francouzského středohoří. Jedná se o kar, rozčleněnou náhorní plošinu, kterou svým průtokem vytvořila meandrující řeka Vis. Cirque de Navacelles se nachází na jihu Francie, na hranici departementů Gard a Hérault, v historickém kraji Languedoc-Roussilon, mezi obcemi Blandas a Saint-Maurice-Navacelles, okolo 50 kilometrů severozápadně od Montpellier. Hlavními horninami v oblasti jsou vápence a dolomity. Podnebí má středomořský charakter s atlantskými vlivy. Místní fauně dominují ptáci. Vyskytují se zde orel skalní, sokol stěhovavý nebo sup bělohlavý. Oblast je řídce osídlena a obtížněji dostupná.
45. CARNAC, BRETAŇ
flickr.com/photos/82955120@N05/11919474185
Carnac je malé město na jihu Bretaně, na západě Francie, při pobřeží Atlantského oceánu. Okolí Carnacu je známé rozsáhlými uskupeními neolitických menhirů. Jedná se o více než 2 500 menhirů nejčastěji seřazených v rovnoběžných řadách, francouzsky označované jako alignement. Nejznámější je 1 kilometr dlouhý a 100 metrů široký pás menhirů Ménec, k dalším náleží Kerlescan a Kermario. Menhiry vystavěli lidé mladší doby kamenné mezi 3 500 až 1 800 lety před naším letopočtem. Uspořádání menhirů odpovídá kultu Slunce. V okolí se nachází také dolmeny ze stejného období.
46. MASSIF DE L’ESTEREL
flickr.com/photos/jazbinsek/9513636003
Esterel je horský masiv na jihovýchodě Francie, při pobřeží Středozemního moře. Esterel se nachází v oblasti Cote d’Azur, Azurového pobřeží mezi městy St-Raphael a Cannes. Prvohorní vulkanický masiv je tvořen především červenými porfyry. Nejvyšším vrcholem je Mont Vinaigre (618 m). Oblast patří k nejdivočejším krajinám Azurového pobřeží. Zajímavé skalní útvary, členitý terén, příkré pobřežní útesy a červené zbarvení hornin kontrastují s azurovou barvou malých zátok s plážemi. Nejčastější floru tvoří pinie a korkové duby.
47. ARDENY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Frahan_JPG01.jpg
Ardeny, francouzsky Ardennes, je hornatina na severu Francie. Větší část Arden leží v Belgii a zasahují i na území Lucemburska a Německa. Rozkládají se mezi řekami Aisne a Sambre, na francouzské straně je nejvyšším vrcholem Croix de Scaille (504), nejvyšším vrcholem celé oblasti je Botrange (692 m) na východě Belgie. Ardeny jsou zalesněný, močálovitý kraj s řadou náhorních plošin a hlubších údolí, s drsnějším, vlhkým podnebím, v zimě s dostatkem sněhu. Lesy jsou bohaté na zvěř. Geologicky jsou Ardeny tvořeny prvohorními sedimenty, hlavně křemenci, fylity a břidlicí. Kraj je poměrně řídce osídlený. Turisticky se jedná o zajímavou, zalesněnou krajinou se skalními výhledy, loukami a pastvinami.
48. SAINT-GUILHEM-LE- DÉSERT, LANGUEDOC
flickr.com/photos/yannlm/8733806895
Saint-Guilhem-le-Désert je středověká obec na jihu Francie, v historickém kraji Languedoc, přibližně 30 kilometrů vzdálená od města Montpelier. Leží na jižní úpatí Francouzského středohoří, v úzkém údolí na soutoku řek La Verdus a Hérault, která zde vytváří kaňon. Obec je jednou z poutních zastávek na Svatojakubské cestě. K hlavním památkám náleží opatství Gerolle s předrománskou kryptou a románským kostelem, románský kostel Saint-Laurent z 11. století se středověkou věží z 12. století, hrad Géant pravděpodobně založený Vizigóty a most Pont du Diable z počátku 11. století.
49. CHATEAU DE BEYNAC
flickr.com/photos/mmm-yoso/28926164720
Chateau de Beynac je středověký hrad v historickém kraji Akvitánie, na jihozápadě Francie, přibližně 150 kilometrů východně od Bordeaux. Hrad z 12. století umístěný na vápencovém útesu nad řekou Dordogne je jedním z nejlépe dochovaných v regionu. Nejstarší část hradu tvoří románská tvrz s několika strážními věžemi. V průběhu 16. a 17. století byl Chateau de Beynac přestavěn a rozšířen. V 60. letech minulého století byl restaurován a od té doby byl místem natáčení řady hlavně francouzských filmů.
50. PARC RÉGIONAL DE QUEYRAS
flickr.com/photos/mira9es/19245221514
Přírodní park Queyras je chráněná krajinná oblast ve střední části francouzských Alp. Leží u hranice s Itálií, kde se na italském území nachází Kotické Alpy. Queyras je údolí, kterým protéká řeka Guil, přítok řeky Durance. Jedná se o jednu z geologicky nejstarších oblastí Alp. Nejvyšší horou přírodního parku je Grand Queyras (3 114 m). Na italské straně, v Kottických Alpách, pak leží jeden z dominantních alpských vrcholů Monte Viso (3 841 m). Park byl turisticky zpřístupněn až ke konci 20. století.
Zdroje: Kolektiv autorů: Francie. Rough Guides. 3. české vyd. Jota 2013. 1261 s; Kolektiv autorů: The Rough Guide to France. 14. vyd. 2016. 1055 s.; Rubín, J.: Francie. 3. vyd. Olympia Praha 1998. 230 s.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi Creative Commons a CC 3.0
Podnebí Francie ovlivňuje rozhodujícím způsobem Atlantský oceán. Západ a jihozápad Francie (Normandie, Bretaň, oblast Loiry, Poitou-Charentes, Akvitánie) má typicky oceánické podnebí - velmi mírné zimy a jen mírně teplé léto. Severovýchod Francie a území dále od oceánu směrem na východ k Alpám mají podnebí více kontinentální – větší rozdíly teplot mezi létem a zimou. Jihovýchod Francie (Languedoc-Roussillon a Provence) mají podnebí ovlivněné Středozemním mořem, středomořské – velmi mírné zimy a horká, suchá léta. Srážky jsou v celé Francii vydatné a v případě oceánického podnebí téměř celoroční (s převahou od podzimu do jara). Ve Středomoří mají srážky více sezónní ráz, například v případě Nice jsou léta velmi suchá a prší především v zimě. Nejvíce srážek (déšť i sníh) spadne v horách. Pro severní polovinu atlantského pobřeží a dále na kontinent jsou charakteristické podzimní a zimní silné větry, které se mohou blížit vichřici až orkánů. Pro jihovýchod Francie, Středomoří jsou typické prudké, vysoušející větry zvané mistral, které vanou ze Středofrancouzského masivu a větry zvané tramontane z Pyrenejí směřující do nížiny Roussillon.
Průměrné letní teploty v hlavním francouzském městě jsou 18 až 21°C, průměrné zimní teploty jsou 5 až 6°C. Průměrné letní teploty ve druhém největším francouzském městě Marseille jsou 21 až 24°C, přes den se teploty nejčastěji pohybují okolo 28 až 30°C, zatímco v noci okolo 19°C. Průměrné zimní teploty jsou 8 až 9°C, přes den okolo 12°C, v noci okolo 4°C. Marseille a okolí je oblast s největším počtem slunečního svitu ve Francii. Průměrné letní teploty v Bordeaux jsou 19 až 21°C, průměrné zimní jsou 7°C.
Paříž - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)
Marseille - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)
Bordeaux - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)
Zdroje: Francie. Olympia Praha, 1998., Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Francii tvoří 21 historických regionů, respektive 22 turistických regionů. Dále k Francii náleží 5 zámořských regionů a zámořská společenství a teritorium. Administrativně se současná Francie skládá z 18 regionů. Z toho 12 regionů a Korsika tvoří evropskou část a 5 je zámořských regionů. V letech 1982 až 2016 bylo celkem 27 regionů, z toho 22 regionů tvořila evropská Francie.
Turistické regiony, France.fr (en a další jazyky, včetně cs)
Administrativní regiony, Wikipedie
Region (francouzsky), rozloha km2, hlavní město
Alsasko (Alsace), 8 280 km2, Strasbourg
Akvitánie (Aquitaine), 41 309 km2, Bordeaux
Auvergne (Auvergne), 26 013 km2, Clermont-Ferrand
Azurové pobřeží, také Francouzská riviéra (Côte d'Azur), Nice
Bretaň (Bretagne), 31 582 km2, Rennes
Burgundsko (Bourgogne), 27 208 km2, Dijon
Champagne-Ardeny (Champagne-Ardenne), 25 606 km2, Châlons-en-Champagne
Franche-Comté (Franche-Comté), 16 202 km2, Besançon
Ile-de-France (Île-de-France), 12 011 km2, Paříž
Korsika (Corse), 8 680 km2, Ajaccio
Languedoc-Roussillon (Languedoc-Roussillon), 27 376 km2, Montpellier
Limousin (Limousin), 16 942 km2, Limoges
Lotrinsko (Lorraine), 23 547 km2, Méty
Nord-Pas-de-Calais (Nord-Pas-de-Calais), 12 414 km2, Lille
Normandie (Normandy), 29 906 km2, Rouen
Pays de la Loire (Pays de la Loire), 32 082 km2, Nantes
Pikardie (Picardie), 19 399 km2, Amiens
Poitou-Charentes (Poitou-Charentes), 25 810 km2, Poitiers
Provence (Provence), 31 400 km2, Marseille
Rhona-Alpy (Rhône-Alpes), 43 698 km2, Lyon
Střední Pyreneje (Midi-Pyrénées), 45 348 km2, Toulouse
Údolí Loiry (Val de Loire), 39 151 km2, Orléans
ZÁMOŘSKÁ ÚZEMÍ
Zámořské regiony
Guadeloupe (Guadeloupe), 1 703 km2, Basse-Terre (Karibik)
Guyana (Guyane), 83 534 km2, Cayenne (Jižní Amerika)
Martinique (Martinique), 1 128 km2, Fort-de-France (Karibik)
Mayotte (Mayotte), 376 km2, Mamoudzou (Indický oceán)
Réunion (La Réunion), 2 504 km2, Saint-Denis (Indický oceán)
Zámořská společenství
Francouzská Polynésie, 4 167 km2, Papeete (Oceánie)
Nová Kaledonie, 18 575 km2, Nouméa (Oceánie)
Saint-Pierre a Miquelon, 242 km2, Saint-Pierre (Atlantický oceán)
Svatý Martin, 53 km2, Marigot (Karibik)
Svatý Bartoloměj, 21 km2, Gustavia (Karibik)
Wallis a Futuna, 142 km2, Mata Utu (Oceánie)
Zámořské teritorium
Francouzská jižní a antarktická území, 440 000 km2 (Indický oceán, Antarktida)
Zdroje: Francie. Olympia Praha 1999.; Wikipedia.org
Vstup. Při pobytu delším než 3 měsíce, je povinnost nahlásit svou přítomnost obecnímu úřadu v místě bydliště.
Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.
Měna. Euro, EUR, aktuální kurz
Státní svátky. 1.1., 1.5., 8.5., 14.7., 11.11., 25.12. a pohyblivé svátky: Velikonoční pondělí, Boží hod svatodušní, Nanebevstoupení, Nanebevzetí, svátek Všech svatých. Francouzi rádi využívají školních prázdnin (často i během roku) a prodloužených víkendů (nejčastěji během května).
Bezpečnostní doporučení. V Paříži a v dalších velkých městech a především ve středomořské oblasti je třeba dát pozor na krádeže. Není vhodné nechávat doklady a cenné věci na pláži a v zaparkovaných autech, nocovat na pláži.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Největší plochu povrchu Francie zaujímají nížiny, nízko položené plošiny či pahorkatiny. Charakteristickým typem francouzské krajiny jsou rozsáhlé pánve s pahorkatým nebo zvlněným povrchem. Téměř ve středu Francie se rozkládá Francouzské středohoří (Centrální masiv). Zaujímá téměř šestinu plochy země (nejvyšší bod, Puy de Sancy, 1 886 m). Hranice s Itálií tvoří Západní Alpy (zde nejvyšší hora Evropy Mont Blanc, 4 807 m). Podél hranice se Švýcarskem leží pohoří Jura (Cret de la Neige, 1 720 m), a ještě více severně, u hranice s Německem, leží pohoří Vogézy (Grand Ballon, 1 424 m). Přes hranice s Belgií zasahuje do Francie menší část Arden (504 m). Centrum Francie tvoří rozsáhlá plocha Pařížské pánve. Západní směrem přechází pánev, v oblasti Bretaně, do kopcovitého terénu Armorického masivu (417 m). Na jihozápadě území leží další rozsáhlá pánevní oblast, Akvitánská pánev. Na jihu ji zakončuje horské pásmo Pyrenejí (nejvyšší bod na francouzském území, Vignemale, 3 298 m). Oblast nížin pokračuje ve středomořské části Francie Languedockou nížinou, Roussillonskou nížinou, na kterou na východě navazuje Dolnorhonská nížina.
Atlantické pobřeží je v severní části převážně skalnaté s četnými zálivy, na jihu v Akvitánii, je naopak ploché s písečnými přesypy a lagunovými jezery. Pobřeží Středozemního moře je v oblasti Lvího zálivu nížinné, východně od delty Rhony je skalnaté s menšími zálivy. Největšími francouzskými řekami jsou Loira (nejdelší, 1 013 km), Garonne (obě ústí do Atlantického oceánu), Rhona (Středozemní moře) a Seina (Lamanšský průliv). Zalesněno je asi 27% území, převládají listnaté (tvoří dvě třetiny lesů, nejčastěji je zastoupen dub) a smíšené lesy. Největším souvisle zalesněným územím je oblast Landes, druhotně vysazenou borovicí. Pro Středomoří jsou charakteristické porosty tvrdolistých keřů, oliv, cypřišů, korkových dubů, levandulí a tymiánů.
Francouzské Alpy. VNITŘNÍ PÁSMO: Mont Blanc (4 810 m), Beaufortain (Roignais, 2 995 m), Vanoise (Grand Casse, 3 855 m), Grajské Alpy (Gran Paradiso, 4 041 m), Belledonne (Grand Pic de Belledonne, 2 977 m), Dauphinéské Alpy, tj. Grandes Rousses-Arves-Cerces (Aiguilles d’Arves, 3 514 m) a Pelvoux-Écrins (Barre de Ěcrins, 4 102 m), Kottické Alpy (Monte Viso, 3 841 m), Přímořské Alpy (Monte Argentera, 3 297 m); VNĚJŠÍ PÁSMO: Savojské Alpy, tj. Chablais-Faucigny – Aravis-Bornes – Bauges, Chartreuse (Dents du Midi, 3 257 m), Vercors (Grand Veymont, 2 341 m), Provensálské Alpy a Předalpy, tj. Ventoux – Luberon – Digne – Castellane - Nice (Tete de l’Estrop, 2 961 m)
Nejvyšší hory Francie. (prominence 500+ m) 1. Mont Blanc (4 810 m), 2. Grandes Jorasses (4 208 m), 3. Aiguille Verte (4 122 m), 4. Barre des Écrins (4 102 m), 5. Meije (3 982 m), 6. Ailefroide (3 954 m), 7. Grande Casse (3 855 m), 8. Mont Pourri (3 779 m), 9.Pointe de Charbonnel (3 752 m), 10. Grande Sassiére (3 751 m); (prominence 300+ m) 1. Mont Blanc (4 810 m), 2. Grandes Jorasses (4 208 m), 3. Aiguille Verte (4 122 m), 4. Barre des Écrins (4 102 m), 5. Meije (3 982 m), 6. Ailefroide (3 954 m), 7. Mont Pelvoux (3 943 m), 8. Pic Sans Nom (3 913 m), 9. Aiguille d’Argentiére (3 901 m), 10. Aiguillet de Triolet (3 870 m)
Největší řeky. 1. Loira (délka toku na území Francie:1 012 km); 2. Seina (777 km), 3. Rhona (545 km; délka toku celkem 814 km), 4. Garonne (522 km; 529 km)), 5. Meuse (486 km; 925 km), 6. Dordogne (483 km), 7. Charente (381 km), 8. Adour (308 km), 9. Somme (245 km), 10. Vilaine (218 km).
Zdroje: Francie. Olympia Praha, 1998., Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org
Francie má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 45 kulturních a přírodních památek. V počtu památek světového dědictví je po Itálii, Číně, Španělsku a Německu pátá na světě.
Francie má deset národních parků. 7 parků se nachází v kontinentální Francii, 3 parky leží v zámořských územích. V kontinentální Francii je celková rozloha národních parků 4 750 km2, což je 0,9% rozlohy Francie. Nejstaršími národními parky jsou Vanoise a Port-Cros založené v roce 1963. Rozlohou největší je Guyanský národní park ve Francouzské Guyaně s 33 900 km2.
Národní parky Francie, Les parcs nationaux de France (fr)
Seznam národních parků, Wikipedie (cs)
Název parku, region, rozloha km2, založení
Calanques, Provence-Alpes-Coted’Azur, 892 km2, 2012
Cévennes, Languedoc-Roussillon, Rhone-Alpes, 935 km2, 1970
Écrins, Rhone-Alpes a Provence-Alpes-Coted’Azur, 918 km2, 1973
Guadeloupe, Guadeloupe, 219 km2, 1989
Guyane, Guyane, 20 300 km2, 2007
Mercantour, Provence-Alpes-Coted’Azur, 685 km2, 1979
Port-Cros, Provence-Alpes-Coted’Azur, 33 km2, 1963
Pyrénées, Akvitánie a StředníPyreneje, 457 km2, 1967
La Réunion, La Réunion, 1 055 km2, 2007
Vanoise, Rhone-Alpes, 535 km2, 1963
Britannica, France (en)
CIA World Factbook, France (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Francie (cs)
Wikipedie, Francie (cs)
Národní statistický úřad, Insee (fr, en)
Alsasko (ČT, 2008)
Arles (ČT, 2017)
Bretaň (ČT, 2010), Bretaň (ČT, 2000)
Burgundsko (ČT, 2004), Burgundsko (ČT, 2017)
Calvados (ČT, 2013)
Francie (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)
Gaskoňsko (ČT, 2003)
Champagne (ČT, 2010)
Korsika (ČT, 2011), Korsika (ČT, 2001)
Languedoc (ČT, 2015)
Pays e Loire (ČT, 2014)
Provence (ČT, 2007)
Pyreneje - východní (ČT, 2015)
Réunion (ČT, 2009)
Savojské Alpy (ČT, 2016)