|
|
Belgie / België / Belgique
Základní informace
Rozloha: 30 528 km²
Počet obyvatel: 11 584 000 (2022)
Hustota obyvatel: 380/km²
Úřední jazyk: vlámština, francouzština, němčina
Obyvatelstvo: 58% Vlámové, 33% Valoni, dále Italové, Francouzi, Turci
Náboženství: 88% římští katolíci, 6% muslimové
Politický systém: král, vláda, dvoukomorový parlament, sněmovna - 150 členů a senát - 60 členů
Hlavní město: Brusel (175 000 obyvatel)
Největší města: Antverpy (502 604), Gent (233 925), Lutych (195 576)
TOP MÍSTA
1. BRUGGY
flickr.com/photos/wolfgangstaudt/2597081317
Hlavní město provincie Západní Flandry má něco málo přes 115 000 obyvatel a nachází se necelých 15 kilometrů od Severního moře.Leží na řece Reye a průplavy je propojené s Gentem a přístavy v Oostende a Zeebrugge. Bruggy jsou považovány za nejhezčí město Belgie. Spolu s Amsterdamem bývají někdy nazývány Benátkami severu. Střed města je na náměstí Grote Markt, které je obklopené domy v gotickém, renesančním i barokním slohu. Dominantou náměstí je Halle (tržnice), stavba ze 13. až 16. století se zvonicí a 83 metrů vysokou věží.
2. BRUSEL
flickr.com/photos/quinet/6913637466/in/set-72157626839628550
Hlavní město Belgie a centrum historického Brabantska má rozlohu 162 km2 a žije zde 175 000 obyvatel. Brusel je město dvoujazyčné, leží však ve Flandrech a býval převážně vlámský. Od dob vlády Napoleona se ale postupně zvyšoval francouzský vliv a dnes přibližně 80% obyvatel města mluví francouzsky. Město leží na řece Senne. Střed města leží na náměstí Grand Place (Grote Markt), které je součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Dominantu náměstí tvoří budova radnice z počátku 15. století s 96 metrů vysokou věží. K dalším významným památkám Bruselu náleží gotická katedrála sv. Michaela a sv. Guduly z 9. až 16. století, bazilika Sacré-Couer ve stylu art deco z první poloviny 20. století nebo secesní domy od architekta Horty z konce 19. století. Město má mnoho parků, včetně 1 700 hektarů lesů. Brusel také sousedí s rozlehlým bukovým lesem Zoniënwoud/Foret de Soignes.
3. ANTVERPY
flickr.com/photos/claudio_ar/2747147569
Antverpy jsou druhé největší město Belgie. Leží na řece Šeldě, 45 kilometrů severně od Bruselu. Antverpy jsou druhým největším evropským přístavem. Jsou rovněž známé jako centrum diamantového průmyslu a obchodu. Také jsou kulturním centrem belgických Vlámů. Střed města se nachází v okolí Grote Markt a Centraalstation. Jsou zde desítky kaváren, restaurací, kin a divadel. K hlavním památkám v Antverpách náleží gotická katedrála Panny Marie ze 14. až 16. století, renesanční budova radnice z druhé poloviny 16. století, kostely sv. Jakuba a Pavla z 16. až 17. století nebo domy bohatých obchodníků z 16. století.
4. ARDENY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Frahan_JPG01.jpg
Ardeny jsou hornatý pás na východě Belgie. Zasahují také do Francie a Lucemburska. Jde převážně o zalesněný kraj náhorních plošin a hlubokých údolí. Typická jsou strmá údolí a rychle proudící řeky, Maas. Nadmořská výška se pohybuje okolo 350 až 500 metry, místy jsou močály. Kraj je méně osídlen.
5. GENT
flickr.com/photos/michaelcamilleri/12756086655
Gent je hlavní město regionu Východní Flandry. Nachází se 55 kilometrů severovýchodně od Bruselu a 60 kilometrů od pobřeží Severního moře. Má přibližně 250 000 obyvatel. Gent má nejvíce historických památek ze všech belgických měst. Gent leží na soutoku řek Leie a Šeldy. Půvab starého města dotváří rozvětvení řek a několik průplavů. Mezi nejvýznamnější památky patří gotický kostel sv. Michala (St. Michielskerk), stavba z 15. až 16. století, nábřežní ulice Graslei a Korenlei s cechovními domy z 12. až 17. století a Gravensteen – středověké opevnění z konce 12. století.
6. MONS
flickr.com/photos/38490142@N05/6130721349
Mons je menší město na jihu Belgie, nedaleko hranice s Francií, v provincii Henegavsko, jehož je hlavním městem. Město má řadu historických památek. K hlavním náleží náměstí Grand-Place, 87 metrů vysoká barokní věž Beffroi de Mons z roku 1662 až 1669 nebo radnice - Hotel de Ville z 15. století.
7. BELGICKÉ POBŘEŽÍ
flickr.com/photos/eepaul/13903881771
Největší a nejznámější belgické písečné pláže se nachází u města Oostende. K dalším náleží například De Hann nebo Knokke-Heist.
Zdroje: Belgie a Lucembursko. Olympia Praha, 1998., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencí Creative Commons Attribution License
PODNEBÍ, KDY VYRAZIT
Podnebí je oceánské, s mírnou zimou a chladným létem. Průměrné červencové teploty jsou 14 až 18 °C, průměrné lednové jsou okolo 3 °C. Ve vyšších polohách je to o několik stupňů méně, v zimě i pod bodem mrazu. Průměr ročních srážek se pohybuje v rozmezí 700 – 1 000 mm, výjimku tvoří Ardeny, kde je to 1 500 mm.
Průměrné letní teploty v hlavním městě Bruselu jsou 16 až 18°C, průměrné zimní jsou 3 až 4°C. Průměrné letní teploty v Oostende na pobřeží Severního moře jsou 15 až 17°C, průměrné zimní 4 až 5°C.
Brusel - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)
Oostende - průměrné teploty, srážky (mm) (en)
Zdroj: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
REGIONY A PROVINCIE
Belgii tvoří tři hlavní regiony (a deset provincií): Vlámsko (severní část, mluví se nizozemsky), Brusel (centrální část) a Valonsko (jižní část, mluví se francouzsky, ve východní části pak žije německy mluvící menšina). Vlámsko i Valonsko se dále, každý region, skládá z pěti provincií.
Turismus, Belgium.be (en, nl, fr, de)
Provincie, Wikipedie (cs)
Region, provincie, rozloha km2, hlavní město
VLÁMSKO (Vlaanderen), 13 522 km2
Antverpy (Antwerpen), 2 860 km2, Antverpy
Limbursko (Limburg), 2 414 km2, Hasselt
Vlámské Brabantsko (Vlaams-Brabant), 2 106 km2, Leuven
Východní Flandry (Oost-Vlaanderen), 2 982 km2, Gent
Západní Flandry (West-Vlaanderen), 3 151 km2, Bruggy
VALONSKO (Wallonie), 16 844 km2
Henegavsko (Hainaut), 3 800 km2, Mons
Lucemburk (Luxembourg), 4 443 km2, Arlon
Lutyšsko (Liege), 3 844 km2, Lutych
Namur (Namur), 3 664 km2, Namur
Valonské Brabantsko (Brabant wallon), 1 093 km2, Wavre
BRUSEL, 161 km2
Zdroje: Belgie a Lucembursko. Olympia Praha, 1998., Wikipedia.org (Provinces of Belgium)
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Při pobytu delším než tři měsíce je třeba na místním úřadě ("commune") udělat prohlášení o příjezdu (declaration d´ arrivée) a následně požádat o povolení k pobytu.
Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.
Měna. Euro.
Bezpečnost. Belgie patří z turistického hlediska k poměrně bezpečným zemím. Nicméně je potřeba, aby v místech velké koncentrace osob – na nádražích, letištích, trzích apod., kde dochází ke kapesním krádežím, lidé nepouštěli zavazadla z rukou a byli velmi ostražití. Podobná rizika přináší i návštěva některých míst historického centra centru Bruselu.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Povrch Belgie tvoří převážně nížiny. 80% území je položeno do 300 metrů nad mořem, jen 4% území mají nadmořskou výšku nad 500 metrů. Nejvyšším bodem Belgie je hora Botrange, 694 m. Pobřeží s Atlantikem je 65 km dlouhé, ploché, lemované pásem písečných přesypů a do vnitrozemí přechází v nížinu. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protéká jí několik řek. Největší belgické řeky jsou Schelde a Maas. V „zadní části“ Belgie, na východě, při hranicích s Francií, Lucemburskem a Německem se rozkládá pohoří Ardeny.
V pobřežních nížinách rostou na písečných přesypech trávy. Ve střední části země jsou zbytky původních smíšených lesů (břízy, duby, buky), v Ardenách rostou bukové lesy a nově vysazované jehličnany.
Zdroj: Belgie a Lucembursko. Olympia Praha, 1998.
Světové dědictví
Belgie má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 13 kulturních a přírodních památek.
Národní parky
Belgie má pouze jeden národní park, dále má 9 přírodních parků v oblasti Valonska a okolo dvou desítek parků ve Flandrech.
Národní park, oblast, rozloha km2, založení
Zdroje: Wikipedie.org
Odkazy
Britannica, Belgium (en)
CIA World Factbook, Belgium (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Belgie (cs)
Wikipedie, Belgie (cs)
Statistický úřad, Statbel
Dokumenty
Ardeny (ČT, 2017)
Belgie (ČT, Cestománie, 2002)
Belgie (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)
Brabantsko (ČT, 2007)
Západní Flandry (ČT, 2016)
end faq
Západní Evropa
Jižní Evropa
