Rozloha: 207 600 km2
Počet obyvatel: 9 475 000 (2019)
Hustota obyvatel: 46/km2
Úřední jazyk: běloruština, ruština
Obyvatelstvo: 84% Bělorusové, 8% Rusové, 3% Poláci, 2% Ukrajinci
Náboženství: 48% pravoslavní, 41% bez vyznání, 7% katolíci
Politický systém: prezident, dvoukomorový parlament, sněmovna - 110 členů, Národní rada - 64 - členů
Hlavní město: Minsk (1 920 000)
Největší města: Borisov (147 000), Saligorsk (102 000)
1. BĚLOVĚŽSKÝ PRALES
flickr.com/photos/42244964@N03/4663861001
Bělověžský prales leží v jihozápadní části Běloruska, přibližně 70 km severně od města Brest. Jedná se o nejrozsáhlejší zachovalý nížinný les ve střední Evropě, v podobě v jaké býval (14. st.) před počátkem rozsáhlejšího působení lidí. Část pralesa na běloruském území (876 km2), část na polském území (516 km2), jsou národními parky pod společným názvem Bělověžský prales. Lesy pokrývají většinu plochy oblasti, louky, pole, vodní plochy zabírají cca 5%. Převládají listnaté lesy, nejvíce zde rostou olše, duby, břízy, smrky, borovice, v menší míře jasan, javor, lípa, topol a habr. V oblasti fauny je zcela výjimečný zubr evropský, ve 20. st. téměř vyhynulý druh. Zajímavostí je také tarpan lesní, původní evropský divoký kůň.
2. ZÁMEK MIR
flickr.com/photos/nicolai_po/3388358290
Zámek Mir leží v obci Mir, ve střední části Běloruska, 100 km jihozápadně od hlavního města Minsku. Zámek pochází z 15. st., gotická stavba, v 16. st. pokračovala stavba zámku v renesančním stylu, při napoleonských válkách byl poškozen a v 19. st. obnovován, na přelomu 19. a 20. st. byl opět přestavován. Od roku 2000 je součástí Světového dědictví jako příklad středověkého hradu, který v sobě odráží řadu kulturních vlivů (gotiku, renesanci, baroko) a vypovídá tak o historii daného regionu. 30 km jižním směrem se nachází další významná běloruská kulturní památka Něsvižský zámek (v obci Něsviž / Ňasviž).
3. BRASLAVSKÁ JEZERA
flickr.com/photos/u8230/10036462253
Braslavská jezera se nachází na severu Běloruska, v těsné blízkosti hranic s Lotyšskem a Litvou. V oblasti je okolo 30 jezer, borové lesy a rašeliniště. Od roku 1995 je oblast součástí Národního parku Braslavská jezera (691 km2). Největší jezera jsou Dryvjaty (36 km2), Snudy (22 km2) a Strusta (13 km2).
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
PFotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse
Podnebí Běloruska je mírné kontinentální, relativně vlhké (500 až 700 mm srážek ročně). Ovlivňuje ho nedaleké Baltské moře. Průměrné letní teploty se pohybují mezi 18 až 20°C, průměrné zimní jsou -4°C na západě až -8°C na severovýchodě.
Průměrné letní teploty v hlavním městě Minsku jsou 16 až 19°C, průměrné zimní -3 až -5°C. V Brestu na západě území jsou průměrné letní teploty 17 až 19°C, průměrné zimní -1 až -3°C.
Minsk - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Brest - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroj: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
Bělorusko se skládá z 6 oblastí a hlavního města.
Oblasti, Wikipedia (en)
Turismus, Belarus.by (en, ru)
Oblast, rozloha km2, hlavní město
Brestská oblast, 32 790 km2, 1Brest
Homelská oblast, 40 361 km2, Homel
Hrodenská oblast, 25 118 km2, Hrodna
Minsk, 305 km2
Minská oblast, 39 912 km2, Minsk
Mohylevská oblast, 29 079 km2, Mohylev
Vitebská oblast, 40 049 km2, Vitebsk
Víza. Pro občany EU vč. České republiky platí při cestách do Běloruska vízová povinnost. Občané ČR mohou o běloruská víza a požádat na Velvyslanectví Běloruska v Praze, Sádky 626, 171 00 Praha 7 - Trója.
Doklady. Cestovní pas a vstupní vízum. Dále při cestě do Běloruska platí povinnost pojištění autorizovaného běloruskou pojišťovací společností Belgosstrach, toto lze zakoupit na státní hranici při vstupu do země ještě před pasovou kontrolou. Je také potřeba vyplnit migrační kartu, jejíž formulář přidá zastupitelský úřad k vydanému vízu nebo ji lze získat na hranici.
Měna. Běloruský rubl, BYR.100 běloruských rublů = 1 Kč, aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+2 (o dvě hodiny více než středoevropský čas)
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Finance.cz
Běloruské území leží v západní části Východoevropské roviny. Většina území má charakter nížiny, tři pětiny území leží v nadmořské výšce 100 až 200 metrů. Nejvyšší bod Běloruska (Dzjaržynskaja hora) má 346 m. Pouze v severní části země (zejména v okolí hlavního města) se nachází zvlněný terén přerušované pahorkatiny (Běloruská pahorkatina). V nížinách mezi kopci vznikla řada jezer. Na jihu země leží Poleská nížina (podél hranice s Ukrajinou), bažinatá oblast s řekami s velmi pomalým tokem.
Zalesněna je přibližně čtvrtina území. Převládají borovice v písčitých půdách.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 1., str. 493. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Mapa je pod licencí Creative Commons
Bělorusko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 4 kulturní a přírodní památky.
Název parku, oblast, rozloha km2, založení
Bělověžský prales /Белавежская пушча/, Brest, Grodno , 873 km2, 1991 (1932)
Braslajská jezera /Браслаўскiя азёры/, Vitebsk , 691 km2, 1995
Naračanský národní park /Н. п. Нарачанскi/, Grodno, Minsk, Vitebsk , 1 178 km2, 1999
Prypjacký národní park /Н. п. Прыпяцкi/, Gomel , 858 km2, 1996
Zdroj: Wikipedia.org
Britannica, Belarus (en)
CIA World Factbook, Belarus (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Bělorusko (cs)
Wikipedie, Bělorusko (cs)
Západní Bělorusko (ČT, 2016)