|
|
Česká republika
Základní informace
Rozloha: 78 867 km²
Počet obyvatel: 10 702 000 (2021)
Hustota obyvatel: 134/km²
Úřední jazyk: čeština
Obyvatelstvo: 95% Češi (Moravané a Slezané)
Náboženství: 34% bez vyznání, 10% římští katolíci
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament; poslanecká sněmovna - 200 členů a senát - 81 členů
Hlavní město: Praha (1 246 780)
Největší města: Brno (384 280), Ostrava (302 460), Plzeň (170 000), Liberec (102 000), Olomouc (100 000), Ústí nad Labem (95 000), Hradec Králové (94 000), České Budějovice (94 000), Pardubice (91 000)
TOP MÍSTA
1. PRAHA
flickr.com/photos/45960275@N05/51550397024
První zmínka o Praze jako kamenném městě ve středu Evropy pochází z arabského cestopisu z 9 až 10. st. K nejstarším stavbám na území hlavního města náleží románské rotundy sv. Kříže na Starém Městě, sv. Martina na Vyšehradě, sv. Longina na Novém Městě. Nejstarší část města tvoří Staré Město, ohraničené řekou Vltavou a zaniklými hradbami s opevněním a věžemi (dnes třídy Revoluční, Na Příkopě a Národní). V roce 1257 se Praha rozšířila o Malou Stranu, v roce 1348 bylo založeno Nové Město. Roku 1784 došlo ke sjednocení Prahy, kterou tvořily Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. V roce 1883 se stal součástí Prahy Vyšehrad, 1884 Holešovice, 1901 Libeň. První velké rozšíření města proběhlo v roce 1922, kdy se součástí Prahy staly původní obce jako Podolí, Smíchov, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Žižkov, Vinohrady, Braník a další. Další rozšíření bylo v roce 1968 (např. Modřany, Chodov, Letńany), poslední v roce 1974 (kdy přibyly okrajové části města jako např. Řeporyje, Zbraslav, Uhříněves, Klánovice a další). V současné době má Praha rozlohu 496 km2 a žije zde 1 260 000 obyvatel.
2. ŠUMAVA
flickr.com/photos/ebsels/14426788679
Šumavské pohoří leží v jihozápadní části země a pokračuje na území Německa jako Bavorský les. Nejvyšším bodem na našem území je Plechý (1 378 m), v Německu Grosser Arber (1 456 m). Údolí horní Vltavy rozděluje Šumavu na pohraniční část a vnitrozemské pásmo (zde je nejvyšší Boubín, 1 362 m). Na Šumavě se nachází 12 jezer ledovcového původu, pět v ČR jsou Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka. Lesní porosty tvoří především smrk, výjimku tvoří oblast Boubína, kde se zachoval zbytek původního pralesovitého smíšeného porostu. V mělkých částech terénu se vytvořila řada rašelinišť (slatí), s jezírky a klečovou formou borovice. Nejcennější části oblasti jsou součástí Národního parku Šumava a také chráněné krajinné oblasti.
3. LEDNICKO – VALTICKÁ OBLAST
flickr.com/photos/tonreg/15412747072
Lednicko – valtický areál (283 km2) je kulturní a přírodní oblast na jihovýchodě ČR. Hlavními centry jsou obce Lednice a Valtice (respektive zámky Lednice a Valtice). Krajina je tvořena založenou soustavou Lednických rybníků a vysázeným lesem, převážně borovicí a částečně listnatými stromy. V krajině se nachází řada menších staveb, např. empýrový Apollonův chrám, romantický Janův hrad, klasicistní Lovecký zámeček, Minaret, Tři Grácie ad. Lednický zámek byl původně vystavěn v renesančním stylu v roce 1585, později byl barokně upraven a v letech 1846 – 58 novogoticky přestavěn. Okolní park a krajina jsou v anglickém romantickém stylu. Valtický zámek byl původně gotický hrad z 13. st., v druhé polovině 17. st. přestavěn do renesanční a barokní podoby. Nedaleko (12 km) se nachází další z význačných zámků, Mikulov.
4. KRKONOŠE
flickr.com/photos/romanboed/18933932013
Krkonoše jsou nejvyšší pohoří v ČR a náleží společně s Jeseníky, Lužickými horami, Jizerskými horami a Orlickými horami do jednoho horského pásma (subprovincie). Krkonoše se dělí na Krkonošské hřbety (délka je 36 km), Krkonošské rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu. V Krkonoších leží největší plochy na našem území nad hranicí lesa (1 200 až 1 300 m), rostou zde kosodřeviny, místy jsou rašeliniště a kamenná a suťová pole. V nižších polohách rostou především smrky a buky. Pramení zde řada řek, největší jsou Labe, Úpa a Jizerka. Část pohoří je součástí Krkonošského národního parku.
5. ČESKÝ KRUMLOV
flickr.com/photos/ebsels/14612820012
Český Krumlov leží na jihu Čech, 25 km jihozápadně od Českých Budějovic, v Šumavském podhůří na řece Vltavě. Český Krumlov je považován za jednu z nejvýznamnějších památkových rezervací na území ČR (gotické, renesanční a barokní stavby) a je významnou turistickou destinací. Dominantu města tvoří hrad ze 13. st., v 17. st. přestavěný na zámek. V podhradí původní poddanské město, od roku 1494 s právy královských měst, důležité obchodní středisko. Řada renesančních staveb a domů, renesanční radnice, gotický kostel sv. Víta (z 15. st.), pivovar a zbrojnice. Od roku 1992 součástí Světového dědictví.
6. JESENÍKY
flickr.com/photos/czechr/3499651751
Jeseníky jsou jedna z nejstarších chráněných krajinných oblastí v Česku vyhlášená v roce 1969. Většinu chráněné krajinné oblasti tvoří pohoří Hrubý Jeseník. Nejvyšší horou Jeseníků a Hrubého Jeseníku je druhá nejvyšší hora Česka Praděd (1 492 m). Chráněná krajinná oblast je z většiny porostlá lesy, převážně však druhotnými smrky, původní porosty se zachovaly jen na některých místech. V nejvyšších polohách jsou bezlesé horské hole. Místní floru tvoří okolo 1 200 druhů rostlin.
7. LITOMYŠL
commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Litomy%C5%A1l_1.JPG
Město Litomyšl leží ve východních Čechách, na pomezí historických zemí Čech a Moravy, ve Svitavské pahorkatině. První zmínky o hradišti na území města jsou z roku 981, od roku 1260 poddanské město, 1350 opevněno hradbami. Dnes má Litomyšl rozlohu 33 km2 a okolo 10 000 obyvatel. Město je známé především renesančním zámkem z konce 16. století, s barokním divadlem, parkem a pivovarem. Historické centrum města má renesanční a barokní domy s podloubími, dalšími památkami jsou gotický proboštský kostel ze 14. století, piaristická kolej a piaristický barokní kostel z počátku 18. století.
8. MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY
flickr.com/photos/pevelpetros/8727060570
Beskydy se rozkládají na území ČR, Polska a Slovenska, jsou součástí severního (vnějšího) pásma Karpat. Na našem území se nachází Moravskoslezské Beskydy. Převážně se jedná o zalesněné středohory s oblými tvary vrchů a hor. Nejvyšší horou Beskyd je Babia hora (1 725 m, na hranicích Polska a Slovenska), nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora (1 323 m). Moravskoslezské Beskydy a Javorníky jsou součástí chráněné krajinné oblasti (největší v ČR). Většina je zalesněna (zejména buky a jedle), nachází se zde několik pralesních rezervací, pestrá flora i fauna. Centrum je v Rožnově pod Radhoštěm, nejvíce navštěvovaný je Radhošť (1 129 m).
9. TELČ
flickr.com/photos/liakadaweb/38619019211
Telč je menší město na jihu České republiky, na jihu Českomoravské vrchoviny. Žije zde 5 400 obyvatel. Od roku 1992 je historické centrum Telče součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní památkou ve městě je renesanční telčský zámek založený ve druhé polovině 13. století a přestavěný na zámek ve druhé polovině 16. století. K dalším významným památkám náleží gotický kostel sv. Jakuba Staršího z poloviny 15. století, gotický kostel sv. Ducha z druhé poloviny 15. století s mohutnou románskou věží z druhé poloviny 13. století a gotické, renesanční a barokní měšťanské domy.
10. ČESKÝ RÁJ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_Trosky,_leteck%C3%BD_sn%C3%ADmek.jpg
Český ráj je oblast na severu Čech a České republiky, která se vyznačuje řadou přírodních a kulturních památek. Nachází se necelých 90 kilometrů severovýchodně od Prahy. Hlavním centrem Českého ráje je město Turnov. Část území o rozloze 181 km2 zaujímá nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice založená v roce 1955. Jedním z hlavních symbolů Českého ráje je zřícenina hradu Trosky. Český ráj je přibližně vymezen městy Železný Brod na severu, Mnichovo Hradiště na západě, Sobotka na jihu a Jičín na jihovýchodě. Území je tvořené především druhohorními pískovci a třetihorními magmatickými vrchy. Horniny zde vytvářejí skalní města, skalní brány, jeskyně a pseudozávrty. K nejznámějším náleží Prachovské skály, Příhrazské skály a Klokočské skály. V oblasti se také nachází mokřady a rybníky. Rostou zde borové lesy. K hlavním kulturním památkám náleží zmíněné Trosky a hrad Kost.
11. KARLŠTEJN
commons.wikimedia.org/wiki/File:Karlstejn_od_jv_2.jpg
Gotický hrad Karlštejn se nachází 25 kilometrů jihozápadně od Prahy, na ostrohu vrchu nad údolím Berounky, severně od obce Karlštejn. Hrad výjimečného charakteru byl vystavěn v letech 1348 až 1357 Karlem IV. Posláním hradu bylo uložení korunovačních klenot, královského pokladu, relikvií a listin. Hrad se rozkládá na třech vzestupných terasách. Nejníže leží purkrabství, nad ním se nachází císařský palác s kostelem Panny Marie a výše je umístěna masivní Velká věž. Každá část hradu má vlastní kapli. Ve Velké věži se pak nachází kaple svatého Kříže, místo uložení korunovačních klenot. Hrad Karlštejn je národní kulturní památkou a jedním z nejvíce navštěvovaných hradů v Česku.
12. BÍLÉ KARPATY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Vr%C5%A1ateck%C3%A1_bradl%C3%A11.jpg
Bílé Karpaty jsou hornatina na východě České republiky, na hranicích se Slovenskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina (970 m). Reliéf je spíše plochý. Hornatina se skládá především z pískovců, slepenců a jílovců. V oblasti převažují listnaté lesy, zejména bukové. Na jižních stranách rostou více duby a habry. Část Bílých Karpat je od roku 1980 chráněnou krajinnou oblastí. Na zdejších loukách roste okolo 30 druhů orchidejí.
13. KUTNÁ HORA
flickr.com/photos/xiquinho/8559419110
Kutná Hora je město ve střední části České republiky, na rozhraní Hornosázavské pahorkatiny a Středolabské tabule. Město leží v nadmořské výšce 250 metrů a žije zde okolo 20 tisíc obyvatel. Město bylo založeno jako osada ve druhé polovině 13. století. Na konci 13. století se stalo centrem těžby rud a stříbra v českých zemích. Proslavilo se mincovnictvím. K hlavním památkám v Kutné Hoře náleží gotický chrám svaté Barbory ze 14. až 16. století, gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z přelomu 14. století, později barokně upravený, gotický kostel sv. Jakuba Staršího ze 14. století nebo Vlašský dvůr – královský palác s mincovnou z počátku 14. století.
14. ZÁMEK HLUBOKÁ
flickr.com/photos/30478819@N08/23761123648
Zámek Hluboká se nachází v Jižních Čechách, na okraji města Hluboká nad Vltavou, 10 kilometrů severně od Českých Budějovic. Zámek je umístěn na návrší na levém břehu Vltavy a je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Zámek Hluboká je považován za jeden z nejhezčích zámků v České republice. Současná romantická neogotická stavba je od architektů F. Beera a D. Deworeckého z let 1840 až 1871. Předlohou pro poslední přestavbu zámku byl anglický zámek ve Windsoru. Původní hrad Hluboká byl založen v polovině 13. století Přemyslovci. Zámek Hluboká náleží k jedné z nejvíce navštěvovaných památek v Česku.
15. PÁLAVA
flickr.com/photos/czeightyfour/48930677308
Pálava je chráněná krajinná oblast v Mikulovské vrchovině, na jižní Moravě. Nachází se jižně od Brna mezi vodní nádrží Nové mlýny a hranicí s Rakouskem. V centru chráněné oblasti leží Pavlovské vrchy s nejvyšším vrcholem Děvínem (550 m). Krajinu charakterizují silně zkrasovělé jurské vápence se skalní, stepní a lesostepní florou a faunou. V nivě řeky Dyje rostou lužní lesy. Velmi významná jsou také archeologická naleziště Dolní Věstonice a Pavlov. Neméně významná je Pálava jako vinařská oblast s vlastní odrůdou vína Pálava. Nejcennější přírodní lokalitou na Pálavě jsou skalní, luční stepi a lesostepi a suťové lesy v Pavlovských vrších, teplomilné dubohabřiny Milovického lesa a lužní lesy a mokřadní louky v nivě řeky Dyje. Hlavním městským centrem Pálavy je historicky jedno z nejvýznamnějších měst Moravy a hlavní středisko moravského vinařství město Mikulov.
16. ČESKÝ LES
commons.wikimedia.org/wiki/File:LissaHirschsteinTscherchov.jpg
Český les je členitá vrchovina na západě České republiky, podél hranice s Německem. Nejvyšší horou je Čerchov (1 042 m). Délka vrchoviny je okolo 70 kilometrů. Hlavní hřeben má průměrnou nadmořskou výšku 700 až 800 metrů. Oblast je převážně zalesněna, s řadou luk a pastvin. V nižších polohách rostou bukové lesy, výše převažují smrky. Místy se vyskytují rašeliniště, podmáčené louky a údolní nivy. Oblast je oblíbeným cílem pro pěší turisty i cykloturisty.
17. STŘEDNÍ PODYJÍ
Národní park Podyjí se nachází na jihovýchodě České republiky, na středním toku řeky Dyje, podél hranice s Rakouskem. Na rakouské straně navazuje na český národní park rakouský národní park Thayatal. Park se nachází mezi městy Vranov nad Dyjí na západě a Znojmem na východě. Oblast tvoří pahorkatina, která je jihovýchodním okrajem Českomoravské vrchoviny. Národní park leží v nadmořské výšce 207 až 536 metrů. Dyje zde protéká kaňonovitým údolím, jehož hloubka dosahují místy více než 200 metrů. Řeka vytváří meandry, které jsou obklopeny skalními stěnami a různorodými skalními útvary. Více než tři čtvrtiny oblasti jsou zalesněny. Rostou zde především buky, jedle, tisy, duby a habry. Místní faunu tvoří 65 druhů savců a více než 150 druhů ptáků.
18. BROUMOVSKO
commons.wikimedia.org/wiki/File:Šonov_(okr._Náchod),_kostel_sv._Markéty,_panoramatický.JPG
Broumovsko je region v severovýchodních Čechách. Ze severu, východu a jihovýchodu je obklopený hranicí s Polskem. Centrem je město Broumov se 7,5 tisíci obyvateli. V Broumovsku se nachází řada zajímavých kulturních památek a stejně tak řada cenných přírodních lokalit. Kulturní historie Broumovska je významně ovlivněna benediktinským řádem, který zde působí od 13. století. K hlavním památkám v oblasti náleží Broumovský klášter založený ve 14. století, současná stavba je z poloviny 18. století, gotický kostel sv. Vojtěch ze 14. století, kostel sv. Petra a Pavla ze 13. století a několik unikátních barokních kostelů v okolí Broumova, například kostel sv. Markéty v Šonově nebo kostel sv. Prokopa v Bezděkově. Autory jsou otec a syn Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Z přírodního hlediska tvoří Broumovsko Broumovská vrchovina odvodňována řekami Metují a Stěnavou. Od roku 1991 je oblast součástí chráněné krajinné oblasti. K hlavním přírodním lokalitám náleží pískovcová vrchovina Broumovské stěny, nejvyšší vrchol Božanovský Špičák (773 m) a známé Adršpašsko-teplické skály s pískovcovými skalními věžemi, stolovými horami a hlubokými soutěskami.
19. LOKET A SLAVKOVKÝ LES
commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_Loket_.jpg
Loket je románsko-gotický královský hrad založený ve 13. století. Nachází se na skalnatém vrcholu obtékaném řekou Ohří, ve stejnojmenné obci v západních Čechách, 15 kilometrů jihozápadně od Karlových Varů. Loket náleží k nejstarším a nejcennějším kamenným hradům v Česku. Hrad byl přestavován na počátku 15., 16. a na přelomu 19. století. Je rozdělen na devět částí. Dominantu hradu tvoří románská velká věž, domy a paláce z 15. a 16. století a románská rotunda. Loket leží na severním úpatí Slavkovského lesa. Slavkovský les je povětšinou zalesněná vrchovina tvořená krystalickými horninami. Nejvyšším bodem je Lesný (983 m). Od roku 1974 je Slavkovský les součástí chráněné krajinné oblasti. Místy se zachovaly zbytky původních bučin, nachází se zde rašeliniště a prameny minerálních vod, mokřadní louky a kaňony v údolí řek Ohře a Teplé.
20. SLAVONICE
commons.wikimedia.org/wiki/File:Slavonice,_%C4%8Dp_536,537.JPG
Slavonice je menší město na jihu ČR, na pomezí Čech a Moravy, v těsné blízkosti hranice s Rakouskem. Žije zde okolo 2,7 tisíc obyvatel. Slavonice jsou známé historickým středem města s renesančními a barokními domy se sgrafity, které jsou po Praze, druhé nejstarší v Česku. K dalším památkám náleží gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 14. století s renesanční věží, kostel sv. Jana Křtitele z přelomu 13. a 14. století nebo městské hradby s baštami a městskými branami. Slavonice jsou městem od 13. století. Největší rozkvět zažily v 15. až 16. století, kdy byly na obchodní cestě mezi Prahou a Vídní.
21. ČESKÉ ŠVÝCARSKO
flickr.com/photos/photopaname/34396845454
České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků v Česku. Nachází se na severu Čech, v okrese Děčín. Má rozlohu 79 km2 a byl vyhlášen v roce 2000. Na severu, na hranici s Německem, na park navazuje německý národní park Saské Švýcarsko. Na západě a jihu navazuje na České Švýcarsko chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Celkově tato oblast představuje většinou zalesněné, jedinečné pískovcové území, které náleží k nejvýznamnějším v Evropě. Charakteristický je členitý terén, skalní věže, plošiny, brány, stěny a kaňony. Geologicky je park tvořen křemennými pískovci z období křídy. Symbolem národního parku je 16 metrů vysoká a 27 metrů široká Pravčická brána. Oblastí protékají řeky Labe, Kamenice a Křinice. Původní bukové lesy byly nahrazeny smrky ztepilými. Park je bohatý na mechy a lišejníky, celkem zde bylo napočítáno více než 550 druhů.
22. LITOVELSKÉ POMORAVÍ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Morava_river_between_Austria_and_Slovakia_during_sunset.jpg
Litovelské Pomoraví je chráněná krajinná oblast na severozápadě Moravy, severozápadně od Olomouce. Zaujímá nivu řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. V Litovelském Pomoraví se nachází naše nejrozsáhlejší lužní lesy. Meandrující řeka Morava zde vytváří vnitrozemskou deltu s řadou tůní, slepých ramen a mokřadů. Oblast je domovem řady druhů živočichů, z ptactva například kulíka říčního, pisíka obecného nebo ledňáčka říčního. V tůních žijí vzácní korýši, na strmých březích mají své nory bobři evropští. Terénní dominantu oblasti tvoří vrch Třesín (345 m), ve středu Litovelského Pomoraví leží město Litovel.
23. KŘIVOKLÁT A KŘIVOKLÁTSKO
commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_K%C5%99ivokl%C3%A1t_-_05.jpg
Křivoklátsko je chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO ve středu Čech, ve Středočeském kraji, západně od Prahy. Hlavní dominantu krajiny tvoří Křivoklátská vrchovina, kaňonovité údolí řeky Berounky a převážně listnaté a smíšené lesy. Zalesněnost území je okolo 60%. Vyskytuje se zde okolo 50 druhů dřevin, roste zde 1 800 cévnatých rostlin, hnízdí zde okolo 120 druhů ptáků a žije zde 60 druhů savců a 750 druhů motýlů. Nejvyšším vrcholem oblasti je vrch Těchovín (616 m), nejnižší bod má řeka Berounka za Nižborem (223 m). V centru chráněné krajinné oblasti leží královský gotický hrad Křivoklát vystavěný ve 13. století.
24. JIZERSKÉ HORY
Jizerské hory jsou pohoří na severu České republiky a jihovýchodě Polska. Jsou součástí Krkonošsko-jesenické subprovincie a tvoří její západní část. Nejvyšší horou geomorfologické skupiny je Wysoka Kopa (1 127 m) na území Polska. V Čechách je nejvyšším vrcholem jen o tři metry nižší Smrk (1 124 m). Pohoří je tvořeno žulami, částečně také rulami a svory. Většinu území zaujímají smrkové lesy na charakteristických náhorních plošinách, které však byly zejména v 70. a 80. letech minulého století vlivem průmyslové činnosti výrazně poškozeny a částečně vykáceny. Na severních svazích rostou zachované původní, místní přírodě blízké, bučiny. Rozsáhlé a velmi cenné jsou místní rašeliniště a horské louky. Významným horským vrcholem je také nejvyšší čedičový vrch ve střední Evropě Bukovec (1 005 m). Hlavní řekou hor je Jizera, podle které je pohoří pojmenováno. Od roku 1968 je 368 km² součástí Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
25. KOKOŘÍNSKO
Kokořínsko je část Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Nachází se ve středních Čechách, přibližně 50 až 60 kilometrů severně od Prahy, v Ralské pahorkatině, v povodí říčky Pšovky. Ze západu je obklopené řekou Labe. Je součástí geomorfologické provincie Česká tabule. Tvoří jeho severní část. Krajinu tvoří silně rozčleněné pískovcové masivy, různé skalní útvary, kaňonovitá údolí, místy jeskyně, vzácné mokřady a borové lesy. Hlavní kulturní památkou oblasti je hrad Kokořín původem ze 14. století. Významná je také místní lidová architektura, zejména charakteristické hrázděné domy.
26. HRADEC KRÁLOVÉ
flickr.com/photos/pihto_the_ded/49273174203
Hradec Králové je statutární město ve východních Čechách, hlavní město Královéhradeckého kraje a sedmé největší město Česka. Žije zde okolo 95 tisíc obyvatel. Hradec se nachází na soutoku Labe s Orlicí, ve Východolabské tabuli. Místo bylo osídlené již v pravěku, bylo sídlem lužické kultury, později rané slovanské hradiště, od roku 1225 královským městem. Velkým architektonickým a stavebním rozvojem prošel Hradec Králové na počátku 20. století. Centrum města leží na Velkém náměstí, kde se nachází dvě hlavní městské dominanty: gotická katedrála svatého Ducha z poloviny 14. století a renesanční 72 metrů vysoká Bílá věž z druhé poloviny 16. století. Náměstí dotvářejí barokní stará radnice, biskupská rezidence, kostely: Nanebevzetí Panny Marie a sv. Klimenty, renesanční a barokní domy a mariánský morový sloup. Hradec je také známý moderní českou secesní a funkcionalistickou architekturou, zejména díly od architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára. K hlavním památkám z této doby náleží secesní muzeum východních Čech postavené 1909 až 1913 a Masarykovo náměstí s bývalou budovou Anglobanky.
27. BLANÍK
commons.wikimedia.org/wiki/File:VBlanik.JPG
Velký Blaník (638 m) je hora ve středních Čechách, ve Vlašimské, respektive Středočeské pahorkatině. Leží 30 kilometrů jihovýchodně od Benešova a okolo 70 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Rozložitý, zalesněný, ortorulový vrch s rozhlednou je známý svou pověstí o blanických rytířích. Od roku 1981 tvoří Blaník a blízké okolí nejmenší chráněnou krajinnou oblast v Česku (41 km²). Blaník a okolí představují typickou krajinu středních Čech. Nachází se zde lesy, louky, pole lemované alejemi, mezemi a polními remízy, menší rybníky s vedlejšími tůněmi i mokřadní louky. Krajinou protéká meandrující říčka Blanice. V místních obcích se dochovaly menší venkovské zámky, lidová architektura i sakrální stavby.
28. ORLICKÉ HORY
Orlické hory jsou pohoří ve východních Čechách a v polském Kladsku. Leží na severovýchodě Česka, přibližně 50 kilometrů východně od Hradce Králové. Pohoří s oblými horskými hřbety a plochými vrcholy je tvořeno rulami, hlubinnými magmatickými horninami a sedimenty svrchní křídy. Pro Orlické hory jsou charakteristické hluboká strmá údolí a smrkové lesy, které byly v minulosti silně poškozeny imisními zátěžemi, nyní tvořeny mladými lesními porosty. Na některých místech rostou bučiny i smíšené lesy. Vyskytují se zde louky s pastvinami, kamenné meze i menší rašeliniště. Z 30. let minulého století se dochovaly bunkry a menší pevnosti. Od roku 1969 je 204 km² Orlických hor součástí chráněné krajinné oblasti. Nejvyšší horou Orlických hor je Velká Deštná (1 116 m), hlavní řekou je Divoká Orlice.
29. KRALICKÝ SNĚŽNÍK
commons.wikimedia.org/wiki/File:Snieznik_Klodzki_mountain_(southern_side).jpeg
Kralický Sněžník je pohoří a současně hora, nejvyšší vrchol Kralického Sněžníku. Leží na pomezí Čech, Moravy a Polska, v Jesenické oblasti. Hora je s nadmořskou výškou 1 423 metrů třetím nejvyšším vrcholem Česka. Geologicky je tvořena především rulami. Kralický Sněžník je prameništěm řeky Moravy a Kladské Nisy. Nachází se zde také úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Krajinu Kralického Sněžníku tvoří horské lesy, vysokohorské hole a rašeliniště.
30. TŘEBOŇSKO
flickr.com/photos/donaldjudge/46914588184
Třeboňsko je chráněná krajinná oblast v jižních Čechách, v Třeboňské pánvi. Byla založena v roce 1979 a má rozlohu 687 km². Leží přibližně 20 kilometrů východně od Českých Budějovic a 10 kilometrů jihozápadně od Jindřichova Hradce. Jedná se z většiny o kulturní krajinu přetvářenou lidmi od 12. století. V pánvi se nachází soustava 460 rybníků, síť říčních kanálů, rašeliniště, lesy, pastviny a louky. Původně oblast tvořila močálovitá krajina. Středem chráněné oblasti protéká původní, meandrující tok řeky Lužnice. Podél říčního toku se nachází pravidelně zaplavované nivy a zbytky lužních lesů. Významné jsou místní rašeliniště a mokřady. Třeboňsko je důležitým hnízdištěm a migrační zastávkou vodních ptáků. Z ohrožené fauny zde žijí vydra říční nebo orel mořský. Hlavním centrem osídlení je historické město Třeboň.
31. MILEŠOVKA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Blick-Milleschauer-2.jpg
Milešovka je hora na severozápadě Čech, leží okolo 15 kilometrů západně až severozápadně od Litoměřic. S nadmořskou výškou 837 metrů je nejvyšším vrcholem Milešovského středohoří a celého Českého středohoří. S prominencí 620 metrů je také šestou nejprominentnější horou v Česku. Zalesněný kužel je sopečného původu a geologicky je tvořen znělcem. Na svazích hory rostou bučiny a smíšený les. Hnízdí zde draví ptáci. Na vrcholu je od roku 1904 meteorologická observatoř a turistická chata. Milešovka patří k největrnějším horám v Česku.
32. MORAVSKÝ KRAS
flickr.com/photos/ruziluke/45786563831
Moravský kras je oblast krasu ve středo-jižní části Moravy, mezi Brnem na jihu a obcemi Sloup a Holštejn na severu. Jedná se o 25 kilometrů dlouhý pruh zkrasovělých devonských vápenců, nejvýznamnější krasovou oblast v České republice. Moravský kras představuje krajinu kaňonovitých údolí s řadou jeskyní, propastí, slepých údolí, vyvěraček či závrtů. Oblast ze dvou třetin pokrývají přirozené a přírodě blízké, většinou listnaté lesy. Moravský kras má bohatou biodiverzitu. Na suťových a skalních polích žije řada specifických druhů rostlinných a přírodních společenstev. Výjimečná je i fauna jeskyní. V Moravském krasu je evidováno okolo 1 100 jeskyní. Nejdelší jeskynní systém má 35 kilometrů. Důležité jsou také archeologické nálezy, které dokládají přítomnost neandrtálců před 120 tisíci lety. Pozoruhodné jsou rovněž skalní rytiny koní a bizonů stáří 11 až 13 tisíc let. Nejvýznamnější řekou Moravského krasu je Punkva, nejznámější jeskyní je 138 metrů hluboká Macocha. Od roku 1956 je 92 km², nyní 98 km², součástí chráněné krajinné oblasti.
33. BEZDĚZ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Bezdez_z_housky.jpg
Bezděz (638 m) je hora ve východní části Ralské pahorkatiny, na severu Čech, nad stejnojmennou obcí Bezděz, jihovýchodně od Doks. Jedná se o neovulkanický kuželovitý suk z období třetihor. Západně od vrcholu se nachází druhý vrchol Malý Bezděz (573 m). Na hoře Bezděz je umístěn raně gotický hrad z druhé poloviny 13. století. V první polovině 17. století byl barokně opevněn, od druhé poloviny 18. století pustl. V současnosti je Bezděz národní kulturní památkou. Zachována zůstala stavba paláce, válcová věž a raně gotická kaple. Bezděz založený Přemyslem Otakarem II. náleží mezi nejvýznamnější památky v Česku.
34. POODŘÍ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Rybn%C3%ADk_Kotvice.JPG
Poodří je od roku 1991 chráněná krajinná oblast na severovýchodě Česka, ve Slezsku. Severovýchodní konec přírodní rezervace dosahuje až k předměstí Ostravy. Hlavní prvek chráněné oblasti o rozloze 82 km² představuje údolní niva meandrující řeky Odry s řadou přítoků, mrtvých ramen, tůní, rybníků a lužními lesy. K největším rybníkům náleží Bartošovické rybníky, Kotvice, Bědný rybníky nebo Bezruč. Oblast je bohatá na vodní, luční i lesní rostliny i na živočichy: ryby, korýše a ptactvo. Hnízdí zde například kormorán velký nebo volavka popelavá. Nadmořská výška území se pohybuje od 210 do 310 metrů. Nachází se zde i několik kulturních památek, například zámek Kunín.
35. ŽĎÁRSKO
commons.wikimedia.org/wiki/File:Zdar_Zelena_hora_46.jpg
Žďársko je region na severu Vysočiny, ve střední části České republiky. Zahrnuje město Žďár nad Sázavou a okolí. Žďár leží na řece Sázavě, v jižní části vrchoviny Žďárské vrchy. Nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů je druhá nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny Devět skal (836 m). Skalní masiv se třemi hřebeny je oblíbeným cílem turistů i horolezců. Dalším z přírodních cílů ve Žďársku je největší rybník Českomoravské vrchoviny Velké Dářko (2,1 km²). V jeho blízkosti se pak nachází cenné rašeliniště a rašelinné lesy chráněné jako národní přírodní rezervace Dářko. Nejvýznamnější kulturní památkou Žďárska je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Barokně gotická stavba z let 1719 až 1722 od českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichla je zapsaná v seznamu kulturního světového dědictví UNESCO.
36. NOVOHRADSKÉ HORY
flickr.com/photos/retbaron/5758395134
Novohradské hory jsou pohoří na jihu Čech a na severu Rakouska. Nejvyšší horou Novohradských hor je Viehberg (1 112 m) v Rakousku, na území Česka pak Kamenec (1 072 m). K dalším nejvyšším vrcholům na české straně náleží Myslivna (1 041 m) a Vysoká (1 034 m). Pohoří je tvořeno žulami, rulami a grandiority. Nejcennějšími částmi Novohradských hor jsou původní jedlo-bukové lesy pralesovitého charakteru. Ty jsou chráněny v národní přírodní rezervaci Žofínský prales a národní přírodní památce Hojná voda. Rezervace byly založené v roce 1838 hrabětem Buquoyem a jsou nejstaršími chráněnými územími ve střední Evropě.
37. HRAD BOUZOV
commons.wikimedia.org/wiki/File:783_25_Bouzov,_Czech_Republic_-_panoramio_(4).jpg
Hrad Bouzov je jedním z nejvíce oblíbených a navštěvovaných hradů v Česku. Leží na střední Moravě, na okraji obce Bouzov, 30 kilometrů severozápadně od Olomouce. Hrad Bouzov byl založen ve 14. století. Současný neogotický vzhled získal při rozsáhlé přestavbě v letech 1895 až 1910. V té době vlastnil hrad Řád německých rytířů. Přestavba proběhla podle projektu mnichovského architekta Georga Hauberissera. V roce 1939 byl hrad zabrán nacisty a v roce 1945 přešel do majetku státu. Hradu dominuje 58 metrů vysoká věž. Hradní budovy jsou seskupeny okolo věže do tvaru podkovy. V centrální části hradu se nachází rytířská hala s původní gotickou klenbou, ložnice rytířů a novogotická kaple s gotickým oltářem. Od roku 1999 je hrad Bouzov národní kulturní památkou ČR.
38. KRUŠNÉ HORY
flickr.com/photos/abejorro34/4318012653
Krušné hory jsou pohoří na severozápadě Čech a na jihozápadě Saska, v Německu. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m). Pohoří tvoří krystalické břidlice s průniky hlubinných vyvřelin. Vrcholové části hor jsou ploché. Severozápadní svahy pohoří, směrem do Saska, jsou mírné, jihovýchodní, naopak strmě spadají do Čech. V Krušných horách se nachází řada cenných nerostných surovin a historicky jsou tak známé důlní činností. Původní přirozené smíšené lesy byly vykáceny během těžby rud, následně vysázené smrkové monokultury byly ke konci 20. století těžce poškozeny průmyslovými emisemi. Cenné jsou krušnohorské rašeliniště. Jednou z nejvýznamnějších lokalit v Krušných horách jsou Božídarské a Novodomské rašeliniště s vzácnou florou a faunou.
39. DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK A KAŇON LABE
commons.wikimedia.org/wiki/File:Wiki_kanon_labe_1.jpg
Děčínský Sněžník je s nadmořskou výškou 723 metrů nejvyšším vrcholem Děčínské vrchoviny. Leží10 kilometrů západně až severozápadně od Děčína, v blízkosti hranice s Německem. Jedna z hlavních dominant Děčínska je stolovou horou z kvádrových pískovců ze svrchní křídy. Plochá vrcholová část hory je zakončena skalními stěnami a balvanitými svahy. Na vrcholu se nachází rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších v Česku. Přibližně 15 kilometrů dlouhý pískovcový kaňon mezi Děčínem a Hřenskem je jedním z výjimečných přírodních útvarů v Česku. Hloubka Labského kaňonu dosahuje místy až 300 metrů. Podloží křídových pískovců tvoří prvohorní fylity, metamorfované droby a prvohorní břidlice. Ploché kvádrové pískovce jsou rozděleny hlubokými, většinou tektonicky založenými údolími. Lesní porosty tvoří borové doubravy na plošinách, níže se vykytují bučiny a dubohabrové suťové lesy. Blízko Labe roste nejčastěji topol černý. Území je národní přírodní rezervací, která je součástí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
40. HISTORICKÉ CENTRUM TŘEBÍČE
flickr.com/photos/liakadaweb/38686687942
Třebíč je město na západě Moravy, na řece Jihlavě, v Jevišovické pahorkatině. Žije zde okolo 35 tisíc obyvatel. Historie města začíná na počátku 12. století, kdy zde Přemyslovci založili benediktinský klášter. Ten byl po zničení husity na počátku 18. století přestavěn Pernštejny na renesanční zámek. V současnosti tvoří třebíčský zámek, trojlodní románsko-gotická bazilika svatého Prokopa z 12. až 13. století a židovská čtvrť se starou a novou synagogou ze 17. až 18. století, hlavní historické památky města Třebíče, které jsou také součástí kulturního světového dědictví UNESCO.
Zdroje: Bradnová, H. a kol.: Geografický místopisný slovník. Academia, Praha 1993.; Universum, všeobecná encyklopedie. Díly 1 - 10. Odeon Praha 2001.; Wikipedie.org
Fotografie jsou pod licencemi Creative Commons, CC 3.0
PODNEBÍ, KDY VYRAZIT
Česká republika má mírné kontinentální podnebí (s oceánskými vlivy), charakteristické teplými léty a studenými, oblačnými zimami se sněhem. Velký vliv na průměrné teploty má různorodá nadmořská výška. Průměrné roční teploty se pohybují od 0,2°C na Sněžce po 9,5°C v Hodoníně, dlouhodobý roční průměr v ČR je 7,4°C. Roční množství srážek se pohybuje od 450 mm na Žatecku po 1 700 mm v Jizerských horách. Průměrné roční srážky v ČR jsou 693 mm.
V Praze jsou průměrné letní teploty 16 až 17°C, průměr přes den v létě je 24°C. Průměrné teploty v zimě jsou -2 až 0°C. Nejvíce srážek spadne v květnu až srpnu, celkem za rok 525 mm. Průměrné letní teploty v Brně jsou 17 až 19°C, průměrné zimní -3 až 0°C. Roční srážky jsou 490 mm. Průměrné letní teploty na jihu Čech, v Českých Budějovicích, jsou 16 až 18°C, průměrné zimní -2 až 0°C, roční srážky 790 mm. Průměrné letní teploty na severu Moravy, v Ostravě, jsou 17 až 18°C, průměrné zimní -1 až -3°C. Roční srážky 702 mm.
Praha - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Brno - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
České Budějovice - průměrné teploty, srážky (mm)
Ostrava - průměrné teploty, srážky (mm)
Zdroj: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
KRAJE
Českou republiku tvoří tři historické země: Čechy (52 065 km2), Morava (22 349 km2) a Slezsko (část, 4 459 km2). Současně se Česká republika skládá ze 14 krajů (a 76 okresů), dříve ze 7 krajů.
Kraje České republiky, Wikipedie
Kraj, rozloha km2, hlavní město
Jižní Čechy, 10 056 km2, České Budějovice
Jižní Morava, 7 194 km2, Brno
Karlovarsko, 3 314 km2, Karlovy Vary
Královéhradecko, 4 758 km2, Hradec Králové
Liberecko, 3 163 km2, Liberec
Olomoucko, 5 266 km2, Olomouc
Pardubicko, 4 519 km2, Pardubice
Plzeňsko, 7 561 km2, Plzeň
Praha, 496 km2
Severní Morava a Slezsko, 5 427 km2, Ostrava
Střední Čechy, 11 014 km2, Praha
Ústecko, 5 334 km2, Ústí nad Labem
Vysočina, 6 795 km2, Jihlava
Zlínsko, 3 964 km2, Zlín
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Česká republika náleží geologicky ke dvěma celkům. Čechy, západní a severní Morava jsou součástí Českého masivu, jižní, východní a severovýchodní Morava náleží do systému Západních Karpat. Nejvyšší bod Českého masivu, respektive České vysočiny, je Sněžka (1 602 m), nejvyšší bod Západních Karpat na našem území je Lysá hora (1 323 m). Krajina České republiky má převážně ráz pahorkatin a vrchovin. Specifickým rysem povrchu je Česká kotlina obklopená horami a odvodňovaná řekou Labe (nejnižší bod v ČR, Hřensko, 115 metrů nad mořem). Nejvíce plochy území tvoří 39% pahorkatina (200 až 600 m), dále 30% vrchoviny (600 až 900 m), 20% nížiny, pánve a kotliny a 11% hornatina (nad 900 m). V nadmořské výšce nad 500 m leží 67% území. Průměrná nadmořská výška je 430 metrů. Geomorfologická jednotka Česká vysočina se skládá z 6 subprovincií: České tabule (nejvyšší bod: Ralsko, 696 m), Poberounské subprovincie (Brdská vrchovina, Křivoklátská vrchovina; nejvyšší bod: Tok, 865 m), Krušnohorské subprovincie (Krušné hory, České středohoří; nejvyšší bod: Klínovec, 1 244 m), Krkonošsko-jesenické subprovincie (Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník; nejvyšší bod: Sněžka, 1 603 m), Česko-moravské subprovincie (Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina; Javořice, 837 m) a Šumavské subprovincie (Český les, Šumava, Novohradské hory; nejvyšší bod: Plechý, 1 378 m). Jih, východ a severovýchod Moravy tvoří oblast Západních Karpat (Bílé Karpaty, Javorníky, Moravsko-slezské Beskydy; nejvyšší bod: Lysá hora, 1 324 m) a Vídeňská pánev.
K největším řekám náleží Labe a Vltava. Největší jezero je Černé na Šumavě (0,2 km²). Větší význam mají rybníky (520 km²) a přehradní nádrže (největší Lipno, 49 km²). Zalesněno je přibližně 33% území, nejčastěji jsou zastoupené smrk (55%), borovice (18%), dub (6%), buk (5%), modřín a bříza (3%) a olše (1%). Krajina je značně proměněna působením lidí. Mapa Česka
Nejvyšší hory (prominence 100 m+). 1. Sněžka (1 603 m) Krkonoše, 2. Luční hora (1 555 m) Krkonoše, 3. Vysoké kolo (1 509 m) Krkonoše, 4. Praděd (1 491 m) Hrubý Jeseník, 5. Vysoká hole (1 460 m) Hrubý Jeseník, 6. Kotel (1 435 m) Krkonoše, 7. Králický Sněžník (1 423 m) Králický Sněžník, 8. Keprník (1 423 m) Hrubý Jeseník, 9. Plechý (1 378 m) Šumava, 10. Blatný vrch (1 376 m) Šumava.
Největší řeky. 1. Labe (délka toku: 371 km; délka toku celkem: 1 094 km; povodí: 148 270 km²; průtok: 870 m³/s), 2. Vltava (433 km; 28 090 km²; 151 m³/s), 3. Morava (284 km; celkem 354 km; 26 660 km²; 120 m³/s), 4. Dyje (208 km; celkem 311 km; 13 420 km²; 44 m³/s), 5. Ohře (247 km; celkem 316 km; 5 614 km²; 38 m³/s), 6. Svratka (174 km; 7 110 km²; 27 m³/s), 7. Sázava (226 km; 4 350 km²; 25 m³/s), 8. Lužnice (153 km; celkem 208 km; 4 235 km²; 24 m³/s), 9. Jihlava (183 km; 3 120 km²; 12 m³/s), 10. Jizera (165 km; 2 195 km²; 24 m³/s).
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 2. Odeon, 2001. S. 203.; Wikipedia.org
Světové dědictví a kulturní památky
Světové dědictví UNESCO
Česká republika má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 14 kulturních a přírodních památek. Poslední dvě památky byly zapsány v roce 2019.
Kulturní památky ČR
Nejvýznamnější historické a kulturní památky na našem území jsou označovány jako národní kulturní památky. Je jich něco přes 300 (nejvíce v Praze, okolo 50). Jsou vyhlašovány vládou ČR a spravuje je Národní památkový ústav.
Další významné historické památky jsou označované jako kulturní památky a vyhlašuje je Ministerstvo kultury.
V historických částech měst a obcí (také v oblastech archeologických nalezišť), kde se nachází více jednotlivých historických památek, jsou vládou ČR vyhlašovány památkové rezervace. Soubory místně významných památek jsou pak označovány jako památková zóna a jsou vyhlašovány Ministerstvem kultury.
Národní parky a chráněná území
V České republice se nachází 30 velkoplošných chráněných území: 4 národní parky a 26 chráněných krajinných oblastí. Dále se na našem území nachází rozlohou menší chráněná území či významné lokální přírodní památky, které jsou označovány jako maloplošná chráněná území. Jedná se o: národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Chráněná území jsou v Česku definována zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Národní parky
Krkonošský národní park, 363 km², 1963
Národní park České Švýcarsko, 79 km², 2000
Národní park Podyjí, 63 km², 1991
Národní park Šumava, 690 km², 1991
Chráněné krajinné oblasti
Chráněné krajinné oblasti, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Odkazy
Britannica, Czech Republic (en)
CIA World Factbook, Czech Republic (en)
Wikipedie, Česká republika (cs)
Český statistický úřad, ČSÚ
Dokumenty
Česko (ČT, Na cestě, 2007 až 2012)
Česko (ČT, Toulavá kamera)
Klenoty naší krajiny (ČT, 2015 až 2017)
Krajinou domova (ČT, 2016)
Krajinou domova 2 (ČT, 2017)
end faq
