Rozloha: 438 317 km2
Počet obyvatel: 39 200 000 (2017)
Hustota obyvatel: 89/km2
Úřední jazyk: arabština
Obyvatelstvo: 80 - 75% Arabové, 20 - 15% Kurdové, 5% ostatní (Turci, Asyřané)
Náboženství: 98% muslimové (65% šíité, 35% sunnité), 1% křesťané
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 325 členů
Hlavní město: Bagdád (7 200 000)
Největší města: Mosul (3 000 000), Basra (2 300 000), Arbíl (1 294 000)
1. ZAGROS
commons.wikimedia.org/wiki/File:Canyon,_north_eastern_Kurdistan.jpg
Zagros je rozlehlé pohoří, které se rozkládá především na území Íránu, ale zasahuje také na sever Iráku a severovýchod Turecka. Celková délka pohoří je 1 500 kilometrů, šířka se pohybuje mezi 150 až 300 kilometry. Na území Iráku má délku okolo 350 kilometrů a šířku okolo 60 kilometrů. Leží zde nejvyšší hora Iráku Chekha Dar (3 611 m). Oblast je bohatá na řeky, v údolích je úrodná půda.
2. HATRA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Hatra-109728.jpg
Hatra bylo starověké město. Nachází se na severu Iráku, v provincii Chwarwaran, přibližně 110 kilometrů jihozápadně od Mosulu. Město bylo pravděpodobně založené ve 3. až 2. století před naším letopočtem Asyřany. Bylo součástí Parthské říše, později bylo součástí Arabského království. Město odolalo útokům Římanů i Peršanů. Bylo obklopeno vnějšími a vnitřními hradbami s více než 160 věžemi. Některé stavby chrámů v centru města dosahovaly až 30 metrů. Hatra byla proslulá různorodými chrámy: řeckými, mezopotamskými, kanaánskými, aramejskými i arabskými. Architektura staveb nesla řecké a římské vlivy. Dochovaly se části některých staveb.
3. MEZOPOTAMSKÉ MARŠE
commons.wikimedia.org/wiki/File:Marsh_Arabs_in_a_mashoof.jpg
Mezopotamské marše jsou oblast mokřadů na jihu Iráku, zejména severozápadně od Basry, na soutoku řek Eufrat a Tigris. Marše dále částečně zasahují i na západ Íránu a do Kuvajtu. Rozlišují se Centrální marše (mezi Eufratem a Tigrisem), Hammarské marše (leží jižně od Eufratu) a Hawizehské marše (leží východně od Tigrisu). Historicky byly tyto mokřady největším mokřadním ekosystémem v západní Euroasii. Zaujímaly plochu okolo 20 000 km2. Jednalo se o vzácnou vodní krajinu v pouštní oblasti, kde žila řada živočichů. V 50. letech minulého století se začalo s vysoušením mokřadů pro potřeby zemědělství a později těžby ropy. Do roku 2003 se mokřady zmenšily na 10% své původní rozlohy z 50. let. Po roce 2003 se marše začaly obnovovat. V následujících letech se dostaly na 75% své rozlohy, ale sucha v dalších letech plochy zase zmenšily. Od roku 2016 je oblast součástí přírodního světového dědictví UNESCO.
4. ARBÍL
flickr.com/photos/martijnmunneke/2979124034
Arbíl je město na severu Iráku a hlavní město autonomního regionu Kurdistán. Ve městě žije okolo 850 000 obyvatel. Arbíl byl pravděpodobně založen v období 5 000 let před naším letopočtem a náleží tak k nejstarším kontinuálně obývaným městům světa. Hlavní památkou ve městě je arbílská citadela, od roku 2014 součást kulturního světového dědictví UNESCO. Citadela se nachází v centru města, na 30 metru vysokém umělém vrchu. Má rozlohu 430 krát 340 metrů. Do citadely je vstup třemi bránami. Ve vnitřní části citadely se nachází okolo 350 domů a mešita. K dalším turistickým cílům náleží například arbílský bazar, Mudhafariův minaret nebo místní muzeum.
5. UR
commons.wikimedia.org/wiki/File:20160105-Abraham_house_in_Ur_Iraq.jpg
Ur byl významný městský stát ve starověké Mezopotámii. Město bylo založeno okolo 3 800 let před naším letopočtem a od 2 600 před naším letopočtem se ve starých textech uvádí jako městský stát. Současné archeologické naleziště s pozůstatky staveb leží na jihu Iráku, přibližně15 kilometrů od města Nasírija. Jednou z obnovených a rekonstruovaných staveb je například urský Ziggurat, stavba z období okolo 2 600 před naším letopočtem.
6. BAGDÁD
flickr.com/photos/davidstanleytravel/29804968741
Bagdád je hlavní a největší město Iráku. Je také druhým největším městem arabského světa, po Káhiře a druhým největším městem západní Asie, po Teheránu. Žije zde okolo pěti miliónů obyvatel. Bagdád byl založen roku 762 jako hlavní město Abbásovské říše. Největší rozmach zažil v 9. a 11. století. Naopak v roce 1248 bylo město dobyto a poničeno Mongoly. Od roku 1534 až do roku 1917 byl, s menšími přestávkami, pod nadvládou Osmanů. V letech 1917 až 1932 byl pod britskou správou a od roku 1932 je hlavním městem Iráku. Bagdád se nachází ve střední části Iráku, v rozlehlé aluviální rovině, v záhybech řeky Tigris, v nadmořské výšce 35 metrů. K hlavním památkám náleží Národní muzeum Iráku, mešita Al Kadhmija a mešita Abu Hanifa.
7. BABYLON
commons.wikimedia.org/wiki/File:Babylon_city_Iraq.jpg
Babylon bylo starověké město a později městský stát, založené 2 300 let před naším letopočtem. Odhaduje se, že v letech 1 800 až 1 700 a následně 600 až 300 před naším letopočtem byl Babylon jedním z největších měst světa. Žilo zde okolo 200 000 obyvatel. Archeologické vykopávky a pozůstatky města se nachází 85 kilometrů jižně od Bagdádu. Z původního Babylonu jsou v současnosti archeologicky vykopány a zrekonstruováno pravděpodobně jen 3% předchozí rozlohy.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Irák se skládá z 19 provincií (guvernorátů). Tzv. Irácký Kurdistán je autonomní region, který zahrnuje provincie: Arbíl, Dahúk, Halabža a Sulajmaníja.
Provincie, rozloha km2, hlavní město
Anbár, 138 501 km2, Ramádí
Arbíl, 15 074 km2, Arbíl
Babylón, 5 119 km2, Hilla
Bagdád, 4 555 km2, Bagdád
Basra, 19 070 km2, Basra
Dhíkár, 12 900 km2, Nasírija
Dijala, 17 685 km2, Bákuba
Dahúk, 6 553 km2, Dahúk
Halabža, 3 060 km2, Halabža
Kadisíja, 8 153 km2, Divanija
Karbalá, 5 034 km2, Karbalá
Kirkúk, 9 679 km2, Kirkúk
Majsán, 16 072 km2, Amara
Mutanna, 51 740 km2, Samáwa
Nadžaf, 28 824 km2, Nadžaf
Nineve, 37 323 km2, Mosul
Saladdín, 24 751 km2, Tikrít
Sulajmanija, 17 023 km2, Sulajmanija
Wásit, 17 153 km2, Kút
Vstup. Vstupní vízum je nutné mít již před vstupem na území Irácké republiky. Je třeba o ně zažádat na Velvyslanectví Iráku v Praze. Každé irácké vízum musí být opatřeno doložkou o bezpečnostní prověrce, bez níž nemusí být českému občanovi vstup do země umožněn.
Doklady. Pro vstup občana České republiky na území Irácké republiky je vyžadován pas (cestovní, služební, diplomatický) České republiky s dobou platnosti nejméně 3 měsíce od posledního dne žádaného pobytu.
Měna. Dinar, IQD. 1 000 dinarů = 18 Kč (2018), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+3 (tzn. o dvě hodiny více než je Středoevropský čas).
Bezpečnost. Bezpečnostní situace v Iráku je přes postupující trend směrem ke stabilizaci nadále riziková a obtížně předvídatelná. V zemi působí izolované skupiny politických extrémistů a kriminální uskupení, jejichž cílem se mohou stát cizinci postrádající znalost místního prostředí a adekvátní ochranu. Relativně bezpečné jsou z hlediska pohybu cizinců provincie Regionu iráckého Kurdistánu (Dahúk, Arbíl, Sulajmánia).
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Hlavní část území Iráku zaujímá náplavová nížina v oblasti Mezopotámie mezi řekami Eufrat a Tigris. Obě řeky se před ústím do Perského zálivu spojují v jednu řeku Šatt al Arab. V oblasti mezi řekami jsou rozsáhlé zavlažované plochy a solné nížiny, v jižní části pak bažiny a jezera. Sever zaujímá hornatá oblast Kurdistánu. V severovýchodní oblasti, na hranici s Íránem, leží nejvyšší hora Iráku Cheekha Dar, 3 611 m. Západ a jihozápad území je tvořen pouštními stepi.
Z původních lesů (především dubových) zbyla na iráckém území jen malá část v severovýchodní hornaté oblasti Kurdistánu.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org
Mapa není pod žádnou licencí
Irák má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 4 kulturní a přírodní památky.
Britannica, Iraq (en)
CIA World Factbook, Iraq (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Irák (cs)
Wikipedie, Irák (cs)
Kurdistán (ČT, 2019)