Rozloha: 513 120 km2
Počet obyvatel: 69 180 000 (2018)
Hustota obyvatel: 135/km2
Úřední jazyk: thajština (tajsko-kadajský jazyk)
Obyvatelstvo: 75% Thajci, 14% čínští Thajci, 11% ostatní (Malajci, Kmérové, Monové, Vietnamci)
Náboženství: 94% budhisté, 5% muslimové, 1% křesťané
Politický systém: král, vláda, dvoukomorový parlament (Rathasapha); poslanecká sněmovna - 500 členů a senát (Wuthisapha) - 150 členů
Hlavní město: Bangkok (8 300 000)
Největší města: Samut Prakan (390 000), Nonthaburi (260 000), Udon Thani (230 000), Hat Yai (210 000), Chiang Mai (201 000)
1. BANGKOK
flickr.com/photos/mikebehnken/5039664880
Bangkok, od roku 1782 hlavní město Thajska, je nejlidnatějším městem země. Má rozlohu 1 567 km2 a žije zde téměř 8 300 000 obyvatel. V celé okolní metropolitní oblasti pak celkem žije více než 14 miliónů obyvatel. Bangkok leží na řece Menam (Čao Praja), centrum města leží přibližně 25 km severně od pobřeží Thajského zálivu. Bangkok náleží mezi top turistické destinace. Ročně navštíví město až 15 miliónů turistů. V Bangkoku se nachází řada památek. Jsou zde královské paláce, buddhistické kláštery, pagody, chrámy a muzea. Město je také navštěvované pro svoji gastronomii, nákupy a bohatý noční život.
2. KRABI
flickr.com/photos/mikebehnken/5885152699
Krabi je provincie ležící na jihu Thajska, na Malajském poloostrově, při pobřeží Andamanského moře. Hlavní město je Krabi. Oblast je turisticky velmi oblíbená. Nachází se zde vápencové skály a útesy (ve vnitrozemí i na pobřeží a v moři), jeskyně, pláže, celkem se v provincii nachází 154 ostrovů. Rostou zde stále zelené lesy, mangrovové porosty a bažinaté lesy. Nachází se zde korálové útesy. Některé oblasti jsou součástí národních parků. Za jeden z nejhezčích ostrovů je považován Ko Phi Phi Leh. Celá provincie má rozlohu 4 709 km2 a žije zde okolo 450 000 obyvatel.
3. DOI INTHANON A ČIANG MAI
commons.wikimedia.org/wiki/File:Chiangmai_view.jpg
Doi Ithanon (2 565 m) je nejvyšší hora Thajska, leží na severu země v provincii Čiang Mai. Hora je obklopená lesy a oblast je součástí jednoho z prvních národních parků v Thajsku založeného v roce 1954. Doi Ithanon je oblíbeným turistickým cílem. Hora je vzdálená přibližně 100 km od hlavního města provincie, stejnojmenného Čiang Mai. Město bylo téměř 650 let hlavním centrem Království Lanna, později Království Čiang Mai. Leží na řece Ping, hlavním přítoku řeky Menam, která protéká Bangkokem. Město je obklopené horami. Má rozlohu 40 km2 a žije zde 150 000 obyvatel. V širší metropolitní oblasti žije téměř milion obyvatel. Čiang Mai je velmi oblíbenou turistickou destinací, jak pro domácí, tak pro zahraniční turisty. Ve městě je řada chrámových staveb - více jak tři sta buddhistických chrámů, dvacet křesťanských kostelů, šestnáct mešit a jeden hinduistický chrám. Je zde také několik muzeí a koná se tu řada festivalů.
4. AJUTTHAJA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Sunset_at_Wat_Chaiwatthanaram,_Ayutthaya,_Thailand.jpg
Ajutthaja je město ležící 80 km severně od hlavního města Bangkoku. Rozkládá se v údolí řeky Menam. Město bylo založené v polovině 14. st. a do druhé pol. 18. st. bylo hlavním centrem Ajutthajského království, místními obyvateli nazývané také Thajské království. Ve své době bylo Ajutthaja jedním z největších měst v Asii. Město bylo roku 1767 dobyto a poničeno Barmánci. Dochované zbytky starého město jsou dnes zapsané v Seznamu světového dědictví UNESCO. Jednou z hlavních památek je buddhistický chrám Wat Čajwatthanaram.
5. KANČANABURI
flickr.com/photos/rivard/2151180738
Provincie Kančanaburi leží na západě Thajska, při hranicích s Barmou. Jedná se o jednu z největších thajských provincií. Má rozlohu téměř 20 000 km2 a žije zde okolo 850 000 lidí. Hlavním centrem je město Kančanaburi. Oblast je výjimečná svoji přírodou. Rozkládá se zde Tenasserimské pohoří (s vrcholky hor ke 2 000 m), rostou zde stále zelené lesy, jsou dvě rozlehlá jezera a údolími protékají řeky Kwae Jai a Kwae Noi (Kwai). Nachází se zde také několik národních parků, přičemž Přírodní rezervace Thungyaj Naresuan je zapsaná v Seznamu světového dědictví UNESCO. V rezervaci žijí makakové, gibboni, sloni indičtí, několik druhů leopardů, tygr indonéský a další fauna. Město Kanačanaburi je turisticky oblíbené pro známý most přes řeku Kwai (dle novely a filmového zpracování).
6. PHANG NGA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Isla_Tapu,_Phuket,_Tailandia,_2013-08-20,_DD_36.JPG
Provincie Phang Nga leží na jihu Thajska, při pobřeží Andamanského moře a ve stejnojmenném zálivu Phang Nga. Oblast leží západně od provincie Krabi. Má rozlohu 4 170 km2 a žije zde 260 000 obyvatel. Provincie je známá desítkami ostrovů v zálivu Phang Nga, plážemi, vápencovými útesy a krasy, jeskyněmi, mangrovovými lesy, ve vnitrozemí pak tropickými stálezelenými lesy a místy vodopády na řekách. Nachází se zde několik národních parků. Patrně nejznámější je pobřežní národní park Ao Phang Nga s jedním z ostrovů Khao Phing Kan (přezdívaným ostrov Jamese Bonda).
7. KO ČANG
flickr.com/photos/gjw/8684996214
Ko Čang (Ko Chang) je třetí největší thajský ostrov (po Phuketu a Ko Samui), leží na východě země, v Thajském zálivu, v blízkosti hranic s Kambodžou. Rozloha ostrova je 217 km2 a žije zde okolo 5 500 obyvatel. Ko Čang má kopcovitý terén, rostou zde tropické lesy, je zde několik vodopádu, pláže, korálové útesy. Ke Ko Čangu náleží ještě dalších 50 okolních ostrovů. Celá oblast je součástí národního parku Mu Ko Čang.
8. SUKHOTHAJ
flickr.com/photos/sammysix/14570975611
Město Sukhothaj leží v severní části země, přibližně 430 km severně od Bangkoku. Deset kilometrů východně od současného města se pak nachází pozůstatky historického města Sukhothaj z 13. a 14. st., které bylo centrem stejnojmenného království. Tato část původního města je zapsaná v seznamu Světového dědictví UNESCO. Na ploše přibližně 70 km2 jsou pozůstatky 193 historických staveb. V centrální části je opevněné město s pozůstatky královského paláce a 26 buddhistických chrámů, největší je Wat Mahathat. Dále se zde nachází zbytky paláců, sochy Buddhů a další chrámové stavby.
9. NÁRODNÍ PARK KHAO YAI
flickr.com/photos/dewolfert/6606346321
Národní park Khao Yai je jeden z nejznámějších thajských národních parků a dle rozlohy třetí největší. Rozkládá se na ploše 2 180 km2 a byl založen v roce 1962. Park leží ve střední části Thajska, na jihozápadní hranici Khoratské náhorní plošiny. V oblasti leží pohoří Sankamphaeng, nejvyšší bod 1 351 m. Národní park je dobře dostupný, má řadu turistických tras a patří k nejvíce navštěvovaným. Oblast zahrnuje tropické deštné lesy a savany. Roste zde přes 3 000 různých druhů rostlin a žije zde přes šedesát druhů savců, například slon indický, giboni, makakové, medvěd ušatý, gaur nebo prase divoké.
Zdroje: Thajsko. Rough Guides, Jota 2008.; Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon Praha 2002, díly 1 -10.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported
Thajsko má tropické podnebí, východ a jih země mají tropické monzunové podnebí. Rozlišuje se období dešťů a období sucha. Období dešťů trvá od května až června do října. Období sucha je „v zimě“ (prosinec až březen). Charakteristické jsou malé výkyvy teplot v průběhu roku, průměrné teploty se pohybují mezi 25 až 30°C. Minimální teploty dosahují 19°C, maximální 38°C (ve vyšších polohách, v horských oblastech může v zimě teplota klesnout až k 0°C). Nejsušší měsíce jsou listopad a leden, jsou to také měsíce s nejnižšími teplotami. Nejvyšší teploty v Thajsku jsou v dubnu a květnu. Průměrné srážky jsou 1 000 až 2 000 mm, na návětrných stranách pohoří na jihu země mohou být i 5 000 mm. Na jihu země je v druhé polovině roku možnost tajfunů.
Bangkok má průměrné teploty po celý rok mezi 27 až 31°C. Nejvyšší jsou v dubnu, nejnižší v prosinci. Období dešťů je od května do října. Období sucha od listopadu do března, nejsušší měsíce jsou prosinec až únor, ročních srážek je 1 650 mm. V Čiang Mai na severu země jsou průměrné teploty 27°C, nejvyšší průměrné teploty jsou v dubnu 30°C, nejnižší v prosinci a lednu 22 až 23°C. Období dešťů a sucha je shodné jako v hlavním městě, srážek je méně 1 130 mm. Phuket na jihu Thajska má velmi vyrovnané teploty po celý rok, 28 až 30°C. Nejvyšší teploty jsou v dubnu, nejnižší v prosinci. Období dešťů je od května do listopadu. Nejsušší měsíce jsou leden a únor, ročních srážek je 2 220 mm.
Bangkok - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Čiang Mai - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Phuket - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Chon Kaen - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroje: Britannica.com, Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedie.org
Thajsko se administrativně skládá ze 76 provincií. Mezi tyto provincie náleží známé oblasti jako Chiang Mai, Kanchanburi, Krabi nebo Phuket. Z turistického hlediska se rozlišuje pět hlavních regionů.
Regiony a provincie, Tourismthailand.org (en)
Region, provincie, rozloha km2
SEVER
Chiang Mai (20 107 km2), Chiang Rai (11 678 km2), Kamphaeng Phet (8 607 km2), Lampang (12 534 km2), Lamphun (4 506 km2), Mae Hong Son (12 681 km2), Nakhon Sawan (9 597 km2), Nan (11 472 km2), Phayao (6 335 km2), Phetchabun (12 668 km2), Phichit (4 531km2), Phitsanulok (10 816 km2), Phrae (6 539 km2), Sukhothaï (6 596 km2), Tak (16 407 km2), Uthai Thani (6 730 km2), Uttaradit (7 839 km2)
SEVEROVÝCHOD
Amnat Charoen (3 161 km2), Bueng Kan (4 306 km2), Buri Ram (10 322 km2), Chaiyaphum (12 778 km2), Kalasin (6 946 km2), Khon Kaen (10 886 km2), Loei (11 425 km2), Maha Sarakham (5 291 km2), Mukdahan (4 440 km2), Nakhon Phanom (5 512 km2), Nakhon Ratchasima (20 494 km2), Nong Bua Lamphu (3 859 km2), Nong Khai (7 332 km2), Roi Et (8 299 km2), Sakhon Nakhon (9 606 km2), Si Saket (8 840 km2), Surin (8 124 km2), Ubon Ratchathani (15 749 km2), Udon Thani (11 730 km2), Yasothon (4 162 km2)
STŘED
Ang Thong (968 km2), Bangkok (1 568 km2) Chainat (2 470 km2), Kanchanaburi (19 483 km2), Lop Buri (6 200 km2), Nakhon Nayok (2 122 km2), Nakhon Pathom (2 168 km2), Nonthaburi (622 km2), Pathum Thani (1 525 km2), Phetchaburi (6 225 km2), Prachuap Khiri Khan (6 368 km2), Ratchaburi (5 197 km2), Samut Sakhon (872 km2), Samut Songkhram (416 km2), Saraburi (3 577 km2), Singburi (823 km2), Suphanburi (5 358 km2)
VÝCHOD
Chachoengsao (5 351 km2), Chanthaburi (6 338 km2), Chonburi (4 363 km2), Prachinburi (4 762 km2), Sa Kaeo (7 195 km2), Sa Kaeo (522 km2), Samut Prakan (1 004 km2), Trat (2 819 km2)
JIH
Chumpon (6 009 km2), Krabi (4 708 km2), Nakhon Si Thammarat (9 942 km2), Narathiwat (4 475 km2), Pattani (1 940 km2), Phang Nga (4 170 km2), Phattalung (3 424 km2), Phuket (543 km2), Ranong (3 298 km2), Rayong (3 552 km2), Satun (2 479 km2), Songkhla (7 394 km2), Surat Thani (12 892 km2), Trang (4 918 km2), Yala (4 521 km2)
Vstup. Občané ČR mohou vstupovat na území Thajska bez víza za účelem turistiky do 30 dnů. Pokud ke vstupu na území Thajska bude použit pozemní přechod, je maximální dovolená doba pobytu pouze 15 dnů. Ke vstupu do země je nutné předložit platný cestovní doklad, jehož platnost je v době vstupu více než 6 měsíců, a prokázat finanční prostředky ve výši 10.000 THB na osobu nebo 20.000 THB na rodinu. Povolenou dobu pobytu nelze až na výjimečné případy prodloužit.
Doklady. Ke vstupu na území Thajska je vyžadován cestovní pas platný minimálně šest měsíců po vstupu na území Thajska.
Měna. Bath, THB. 100 bathů = 77 Kč (2019),aktuální kurz
Bezpečnost. Vzhledem k opakovaným teroristickým útokům separatistů na jihu platí důrazné varování před cestováním do převážně muslimských provincií Yala, Pattani a Narathiwat. Určité riziko představuje cestování do ostatních pohraničních oblastí, kde čas od času dochází k ozbrojeným střetům.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Severozápad země tvoří členitá horská pohoří, která se podél hranice s Barmou táhnou směrem k jihu. Mezi pohořími leží protáhlé mezihorské kotliny a hluboká údolí. V pohoří Thanon Thong Čaj leží nejvyšší thajská hora Doi Inthanon (2 565 m). Střední část země tvoří náplavová nížina s řadou řek - Wang, Ping, Nan, Pa Sak a Čao Prajou (Menam), která protéká centrem země a pod hlavním městem Thajska Bangkokem se vlévá do Thajského zálivu (a je považovaná za hlavní thajskou řeku). Ve východní části země se rozkládá rozlehlá pánev Khoratská plošina. Na západě plošiny leží Pétčabunské hory (nejvyšší bod 1 794 m), které oddělují plošinu od centrální nížiny. Východní hranici s Laosem tvoří řeka Mekong. Na jihovýchodě odděluje Thajsko od Kambodži pohoří Dangrek (Thio Khao Phanom Dong Rak, nejvyšší bod 753 m). Jih Thajska se rozkládá na šíji Kra, kde Tenasserimské pohoří tvoří hranici s Barmou, a dále na Malajském poloostrově.
Tropické deštné lesy rostou ve vyšších polohách a na strmějších horských svazích. V nížinách byly původní deštné lesy vymýceny a dnes se zde vyskytuje jen chudší druhotný les. Ve vnitrozemí rostou opadavé listnaté monzunové lesy, místy také teakové, bambusové a palmové porosty. Na Khoratské plošině jsou převážně savany a tvrdolisté dřeviny. V některých místech na pobřeží rostou mangrovníky.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org
Thajsko má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 5 kulturních a přírodních památek.
V Thajsku se nachází 127 národních parků.
Nejpopulárnější národní parky, thainationalparks.com (en)
Seznam národních parků, Wikipedie (en, ...)
Britannica, Thailand (en)
CIA World Factbook, Thailand (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Thajsko (cs)
Wikipedie, Thajsko (cs)
Banqkok (ČT, 2011)
Jižní Isán (ČT, 2011), Severní Isán (ČT, 2011)
Kanchanaburi (ČT, 2014)
Phuket (ČT, 2014)
Surat Thani (ČT, 2010)
Surin (ČT, 2012)