Rozloha: 1 564 116 km2
Počet obyvatel: 3 237 000 (2018)
Hustota obyvatel: 2/km2
Úřední jazyk: mongolština (mongolský, resp. altajský jazyk)
Obyvatelstvo: 95% Mongolové (86% Chalchové, 14% Ojradové, Burjati, Bajadé ad.), 4% Kazaši, 1% ostatní (Tuvinci, Rusové ad.)
Náboženství: 53% budhisté, 39% bez vyznání, 3% muslimové, 3% šamanismus, 2% křesťané
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 67 členů
Hlavní město: Ulánbátár (1 318 000)
Největší města: Erdenet (83 000), Darchan (75 000)
1. ALTAJ
flickr.com/photos/david_baxendale/18476097430/in/photolist-u9EQ4Y
Altaj je pohoří ve střední Asii, rozkládá se na území Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska. Nejvyšší hora Altaje leží na území Ruska, Bělucha (4 506 m). Největší část pohoří se nachází na území Mongolska. Tvoří ji dlouhý, rozlehlý jihovýchodní výběžek pohoří, který se nazývá Mongolský Altaj. Délka horského pásma v Mongolsku je okolo tisíce kilometrů, Mongolský Altaj se rozkládá až poušti Gobi. Nejvyšší horou je je Tavan Bogd (4 374 m) ležící na západě, v blízkosti hranice S Ruskem a Čínou. Mongolský Altaj má sušší podnebí, vegetaci tvoří především stepi, lesy rostou především na jihozápadních svazích. V rámci Mongolska leží Mongolský Altaj na jihozápadě země. Okolí nejvyšší hory Tavan Bogd je součástí Národního parku Altaj – Tavan Bogd s rozlohou 6 362 km2. V oblasti se nachází jezera Choton (50 km2), Churgan (71 km2) a Dajan (67 km2).
2. CHÖVSGÖL NÚR
flickr.com/photos/lamoix/3756941173
Chövsgöl núr, respektive jezero Chövsgöl, je druhé největší jezero v Mongolsku. Leží na severu země, v blízkosti hranice s Ruskem, k severní části jezera sahá pohoří Východní Sajany. Má rozlohu 2 760 km2, největší délka jezera je 136 km, hloubka 267 metrů, průměrná hloubka 138 metrů. Objemem sladkovodní vody je Chövsgöl druhým největším jezerem v Asii. Leží v nadmořské výšce 1 645 m, v přechodné oblasti mezi sibiřskou tajgou a středoasijskou stepí. Náleží k nejstarším jezerům na světě. Vyznačuje se průzračnou, pitnou vodou.
3. GOBI
commons.wikimedia.org/wiki/File:Gobi,_krajobraz_pustyni_(04).jpg
Gobi je nejsevernější pouští světa, největší asijskou pouští a celkově pátou největší pouští na světě. Rozkládá se na jihovýchodě Mongolska a severovýchodě Číny. Leží v nadmořské výšce okolo 1 000 m. Největší část pouště tvoří kamenitý, skalnatý povrch a stepi, nachází se zde ale i písečné duny a ledovce na vrcholcích hor. K navštěvovaným místům v Mongolsku náleží Národní park Gobi Gurvan – Sajchan. V oblasti se rozkládá pohoří Gurvan – Sajchan (nejvyšší bod 2 825 m). Známý je kaňon a údolí Jolin Am, na okolních vrcholcích hor jsou ledovce. Dalším z navštěvovaných míst v národním parku je Chongoryn Els. Nachází se zde písečné duny. Rozkládají se na ploše téměř 1 000 km2. Dále, geologicky významná je oblast Bajanzak (Planoucí útesy), leží přibližně 30 km severovýchodně od národního parku. V oblasti pískovcových útesů se našly zkameněliny živočichů z konce druhohor.
4. CHANGAJ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Tarvagatai_Mountains_in_Khangai_range.jpg
Pohoří Changaj leží ve středozápadní části Mongolska. Rozkládá se ze severozápadu na jihovýchod v délce okolo 600 km, šířka pohoří je okolo 260 km. Nejvyšší hora pohoří Otgon Tenger (4 008 m), jedna z posvátných hor Mongolska, leží v západní části pohoří. Ve středovýchodní části pohoří se rozkládá Changajský národní park. Na východním konci pohoří a národního parku leží údolí řeky Orchon, které je považované za hlavní centrum mongolské nomádské a pastevecké tradice. Východně od údolí pak leží pozůstatky původního hlavního města Mongolské říše Karakorum.
Zdroje: Blundenová, J.: Mongolsko. Bradt Travel Guides 2009 - Jota.; Universum, všeobecná encyklopedie. Díly 1 - 10. Odeon Praha 2002.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported
Administrativně se Mongolsko skládá z 21 provincií, tzv. ajmagů. Z turistického hlediska se rozlišuje pět hlavních regionů: Západní, Severní, Střední, Jižní a Východní Mongolsko.
Regiony a provincie (ajmagy), rozloha km2, hlavní město
Bajanolgijský (Баян-Өлгий, ᠪᠠᠶᠠᠨᠥᠯᠦᠭᠡᠢ), 45 704 km2, Olgij
Gobialtajský (Говь-Алтай, ᠭᠣᠪᠢᠠᠯᠲᠠᠢ), 141 447 km2, Altaj
Chovdský (Ховд, ᠬᠣᠪᠲᠤ), 76 060 km2, Chovd
Uvský (Увс, ᠤᠪᠰᠤ), 69 585 km2, Ulángom
Zavchanský (Завхан, ᠵᠠᠪᠬᠠᠨ), 82 455 km2, Uliastaj
Bulganský (Булган, ᠪᠤᠯᠠᠭᠠᠨ), 48 733 km2, Bulgan
Darchanulský (Дархан-Уул, ᠳᠠᠷᠬᠠᠨᠠᠭᠤᠯᠠ), 3 275 km2, Darchan
Chevsgelský (Хөвсгөл, ᠺᠥᠪᠰᠦᠭᠦᠯ), 100 628 km2, Mörön
Orchonský (Орхон, ᠣᠷᠬᠣᠨ), 844 km2, Erdenet
Selengský (Сэлэнгэ, ᠰᠡᠯᠡᠩᠭ), 41 152 km2, Süchbátar
Jihochangajský (Өвөрхангай, ᠥᠪᠦᠷᠬᠠᠩᠭᠠᠢ), 62 895 km2, Arvajcher
Severochangajský(Архангай, ᠠᠷᠤᠬᠠᠩᠭᠠᠢ), 55 313 km2, Cecerleg
Střední (Төв, ᠲᠥᠪ), 74 042 km2, Zúnmod
Ulanbátar (Улаанбаатар, ᠤᠯᠠᠭᠠᠨᠪᠠᠭᠠᠲᠤᠷ), 4 704 km2
Bajanchongorský (Баянхонгор, ᠪᠠᠶ᠋ᠠᠩᠬᠣᠩᠭ᠋ᠤᠷ), 115 977 km2, Bajanchongor
Gobisumberský (Говьсүмбэр, ᠭᠣᠪᠢᠰᠦᠮᠪᠦᠷ), 5 541 km2, Čojr
Jihogobijský (Өмнөговь, ᠡᠮᠦᠨᠡᠭᠣᠪᠢ), 165 380 km2, Dalanzadgad
Středogobijský (Дундговь, ᠳᠤᠮᠳᠠᠭᠣᠪᠢ), 74 690 km2, Mandal Gov
Východogobijský (Дорноговь, ᠳᠣᠷᠤᠨᠠᠭᠣᠪᠢ), 109 472 km2, Sajnšand
Chentijský (Хэнтий, ᠺᠡᠨᠲᠡᠢ), 80 325 km2, Öndörchan
Suchbátarský (Сүхбаатар, ᠰᠦᠺᠡᠪᠠᠭᠠᠲᠤᠷ), 82 287 km2, Barún Urt
Východní (Дорнод, ᠳᠣᠷᠤᠨᠠᠳᠤ), 123 597 km2, Čojbalsan
Vstup. S platností od 1.1. 2016 byla pro české občany znovu zavedena vízová povinnost. O vízum je možné požádat na Velvyslanectví Mongolska v Praze (http://www.prague.embassy.mn). Přihlašovací povinnost cizinců na území Mongolska není u pobytů do 30 dnů zavedena.
Doklady. Požadovaným dokladem při cestě občana ČR do Mongolska je cestovní pas, jehož platnost musí přesahovat dobu předpokládaného posledního dne pobytu na území Mongolska minimálně o 6 měsíců a platné vízum.
Měna. Tugrik, MNT. 100 tugriků = 0,90 Kč (2019), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+7/+8 a letní čas (tzn. o 6 až 7 hodin více než v ČR)
Bezpečnost. Na venkově není násilná kriminalita častým jevem. Je třeba se však vyvarovat možného střetu s osobami jednajícími pod vlivem alkoholu. V hlavním městě je riziko pouliční kriminality vysoké a v době letní turistické sezóny zde často dochází k násilným přepadením turistů. Doporučujeme českým občanům pohybovat se v Ulánbátaru pouze po hlavních třídách, pokud možno ve větších skupinách, ideálně bez zavazadla. V Mongolsku nebyl dosud zaznamenán žádný teroristický útok. Rizikovým faktorem mohou být extrémní klimatické podmínky země a prudké změny počasí, a to i v letních měsících. Pro turistické cesty do Mongolska je proto velmi důležité kvalitní vybavení.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Mongolsko leží na náhorní plošině, ve stepní a pouštní oblasti. Průměrná nadmořská výška země je 1 500 metrů, přičemž nejnižší bod Mongolska leží 532 nad mořem. V západní části země se rozkládá pohoří Mongolský Altaj s nejvyšší horou Chüjten, 4 374 m. Na ně východním směrem navazuje ještě Gobijský Altaj. Severovýchodně od těchto pohoří, ve středozápadní části země leží další pohoří Changaj (nejvyšší hora Otgotenger, 4 031 m). Mezi Altajskými pohořími a Changajem leží rozsáhlé pánve s bezodtokými slanými jezery nebo bažinami (zde také leží největší mongolské jezero Uvs Núr, 3 350 km2). Na sever Mongolska pak zasahuje další pohoří Východní Sajany. Východ země tvoří mírně zvlněná krajina náhorní plošiny, na jihu se rozkládá nehostinná poušť Gobi.
Na severu rostou horské jehličnaté lesy, které směrem k jihu přechází ve stepi. Poušť Gobi je téměř bez vegetace. Na severu země je řada řek, největší jsou Orchon a Selenga.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org
Mapa je pod licencí Creative Commons
Mongolsko má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 5 kulturních a přírodních památek.
Britannica, Mongolia (en)
CIA World Factbook, Mongolia (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Mongolsko (cs)
Wikipedie, Mongolsko (cs)
Statistický úřad, Ubseg (en)
Altaj (ČT, 2013)
Gobi (ČT, 2008)
Severozápadní Mongolsko (ČT, 2013)
Ulánbátar (ČT, 2008)