|
|
Uzbekistán / O'zbekiston Jumhuriyati
Základní informace
Rozloha: 447 400 km2
Počet obyvatel: 33 780 000 (2019)
Hustota obyvatel: 72/km2
Úřední jazyk: uzbečtina (turkický jazyk)
Obyvatelstvo: 80% Uzbeci, 5% Rusové, 5% Tádžikové, 3% Kazaši, 2,5% Karakalpakové, 1,5% Tataři
Náboženství: 90% muslimové, 5% pravoslavní
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament; sněmovna - 150 členů a senát - 100 členů
Hlavní město: Taškent (2 400 000)
Největší města: Namangan (1 565 000), Andižon (1 448 000), Samarkand (1 309 000)
TOP MÍSTA
1. SAMARKAND
commons.wikimedia.org/wiki/File:Registan_square_Samarkand.jpg
Samarkand je druhé největší město Uzbekistánu, leží na východě země, na západním úpatí Pamíro – Alajského horského systému. První zmínky o městu jsou z roku 329 před naším letopočtem. Samarkand ležel na Hedvábné stezce a náležel k největším městům Střední Asie. Dnes má rozlohu 108 km2 a žije zde okolo půl miliónu obyvatel. Nachází se zde řada architektonických památek, z tohoto důvodu byl v roce 2001 zapsán do kulturního Světového dědictví UNESCO. K hlavním památkám náleží Registan (historické náměstí obklopené třemi medresami – medresou Ulug Beka z první poloviny 15. st., medresou Šer-Dor z první poloviny 17. st. a medresou Tila-Kori z poloviny 17. st.), mešita Bibi-Chanym dokončená na počátku 15. st. (rekonstruovaná, respektive znovuobnovená na konci 20. st. až do současnosti), nekropole Šohizinda (s historickými stavbami z 9. až 19. st.) a mauzoleum Gur-Emir z let 1403 až 1404.
2. BUCHARA
flickr.com/photos/10186213@N07/16985321428
Buchara je historické město na jihovýchodě Uzbekistánu. Je pátým největším městem v zemi, má rozlohu 40 km2 a žije zde okolo 270 000 obyvatel. Oblast byla obývána již před pěti tisíci lety, město bylo založeno nejpozději v 1. st. Buchara byla jedním z hlavních center islámu ve Střední Asii. Město leželo na Hedvábné stezce a bylo jedním z center obchodu, vzdělání, kultury a náboženství. Do dnešní doby se dochovalo okolo 140 kulturních historických památek, zejména mešit a medres. K hlavním památkám náleží Kalonský komplex (zahrnuje jednu z dominant města minaret Kalon z roku 1127, dále mešitu Kalon a medresu Miri Arab), pevnost Ark (původem z 9. až 10. st.), medresy Koš (z druhé poloviny 16. st.), Kukeldaš (rovněž z druhé poloviny 16. st) nebo Chor Minor (z roku 1807) a mauzolea Samánovců (z 9. až 10. st.) a Chašma Ajub (ze 14. st.).
3. IČAN KALA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Khiva_Itchan_Kala.JPG
Ičan Kala je historická čtvrť ve městě Chiva, na jihozápadě Uzbekistánu. Chiva má okolo 50 000 obyvatel. Staré město Ičan Kala se rozkládá na ploše 0,26 km2 a je obklopené desetimetrovou cihlovou zdí se čtyřmi městskými bránami založenou v 10. st., většina stavby však pochází ze 17. st. Ve starém městě se nachází okolo 50 památek a 250 historických domů, převážně z 18. a 19. st. K hlavním památkám náleží mešita Džuma, řada medres, mauzolea, ubytovna pro karavany nebo místní tržiště.
4. NÁRODNÍ PARK UGAM – ČATKAL
commons.wikimedia.org/wiki/File:Greater_Chimgan_Mountain.JPG?uselang=cs
Národní park Ugam – Čatkal se nachází na severovýchodě Uzbekistánu, několik desítek kilometrů severovýchodně od města Taškent. Park tvoří západní výběžky pohoří Ťan Šan, respektive jednotlivá pohoří Ugamské, Pskemské a Čatkalské. Nejvyšší hora Pik Čatkal má 4 503 m. V nadmořské výšce od 700 metrů rostou nejprve listnaté stromy a keře, výše rostou jalovce, nad 2 300 m je trnitá vegetace a horské stepi, výše se nachází vysokohorská vegetace. Národní park byl založen v roce 1990 a má rozlohu 5 750 km2.
5. PŘÍRODNÍ REZERVACE KYZYLKUM
flickr.com/photos/sussexbirder/8602659945
Kyzylkum je poušť v centrální části Uzbekistánu, leží také na jihu Kazachstánu a v menší míře i na severu Turkmenistánu. Celkově zaujímá rozlohu téměř 300 000 km2. Rozlohou je tak šestnáctou největší pouští na světě. Leží mezi řekami Syrdarjou a Amudarjou. Poušť tvoří především písečné duny. Celá oblast má nadmořskou výšku do 300 metrů, většina území je rovinatá, jen místy se nachází prolákliny a kopcovitá krajina. Na severozápadě se vyskytují solná jezera a oázy. Zemědělsky je oblast využívána pouze podél řek a v místě oáz. V provincii Buchara, přibližně 270 km severozápadně od města Buchara, se nachází přírodní rezervace založená v roce 1971. Hlavním předmětem ochrany je místní fauna, především místní druh jelenů, gazely perské, bažanti, plameňáci, pelikání a další druhy.
Zdroje: Central Asia. Lonely Plant 2014.; Lovell-Hoare, M.: Uzbekistan. Bradt Travel Guide 2013.; Universum, všeobecná encyklopedie. Díly 1. - 10., Odeon Praha 2000 - 2002.; ; Wikipedia.org
Pozn.: Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported
REGIONY
Uzbekistán se administrativně dělí na 12 provincií, jednu autonomní republiku a jedno nezávislé město.
Turismus, visit-uzbekistan.com
Provincie, rozloha km2, hlavní město
Andižonská oblast (2), 4 200 km2, Andižon
Buhorská oblast (3), 39 400 km2, Buhoro
Džizakská oblast (5), 20 500 km2, Žizah
Fargonská oblast (4), 6 800 km2, Fargona
Chorazmská oblast (13), 6 300 km2, Urganč
Kaškadarijská oblast (8), 28 400 km2, Karši
Karakalpakstánská republika (14), 160 000 km2, Nukus
Namanganská oblast (6), 7 900 km2, Namangan
Navoijská oblast (7), 110 800 km2, Navoij
Samarkandská oblast (9), 16 400 km2, Samarkand
Sirdarynská oblast (10), 5 100 km2, Guliston
Surchandarijská oblast (11), 20 800 km2, Termez
Taškentská oblast (12), 15 300 km2, Taškent
Taškent (1), 335 km2
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Na držitele cestovních, diplomatických i služebních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Uzbekistán nemá v ČR zastupitelský úřad, proto se žádost o udělení uzbeckého víza obvykle podává na nejbližším uzbeckém velvyslanectví v Berlíně nebo ve Vídni.
Doklady. Občané ČR mohou cestovat do Republiky Uzbekistán pouze s platným cestovním dokladem opatřeným platným uzbeckým vízem. Cestovním dokladem se rozumí cestovní pas, diplomatický pas nebo služební pas.
Měna. Sum, UZS. 1 000 sum = 2,50 Kč (2019), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+5 (tj. o 5 hodin více než středoevropský čas)
Bezpečnost. Bezpečnostní situace v Uzbekistánu je relativně stabilní, čas od času ale operují na uzbeckém území islamisticky orientované extremistické skupiny provádějící diverzní činnost, která ale dosud nikdy nebyla namířena proti cestovnímu ruchu v zemi. Ferganská dolina patří k nejméně stabilním oblastem v Uzbekistánu, i když situace je nyní klidná.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Téměř čtyři pětiny území zaujímají nížiny, v převážné většině pouště. Na severozápadě území leží Turanská nížina, jejíž součástí je i vysychající Aralské jezero. Jižně, na jihozápadě země, nížina přechází v Ustjurtskou plošinu (nadmořská výška okolo 200 metrů). Na severu střední části Uzbekistánu se rozkládá poušť Kyzylkum (v některých částech pouště rostou nízké, křehké dřeviny a keře). Směrem dále k východu Uzbekistánu se zvyšuje nadmořská výška. V jihovýchodní části, na hranicích s Tádžikistánem, se rozkládá západní výběžek pohoří Tjan Šan (s vrcholy okolo 3 000 metrů). V severozápadní části země leží Pskemské pohoří (je součástí Alajských hor) s nejvyšší horou Uzbekistánu Adelunga Toghi (4 301 m). K horám se přimykají podhůří a kotliny, nejvýznamnější jsou Ferganská kotlina a údolí Zeravšanu.
Nejvýznamnější uzbecké řeky jsou Syrdarja a Amudarja. V zemi je více jak 700 jezer. Souvislé zalesnění chybí. Na rovinách převládá pouštní vegetace, v horách stepní, v údolích rostou lužní lesy.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org
Mapa je pod licencí Creative Commons
Světové dědictví
Uzbekistán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 5 kulturních a přírodních památek.
Odkazy
Britannica, Uzbekistan (en)
CIA World Factbook, Uzbekiistan (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Uzbekistán (cs)
Wikipedie, Uzbekistán (cs)
Statistický úřad, stat.uz (en)
Dokumenty
Střední Uzbekistán (ČT, 2017)
Uzbekistán (ČT, 2000)
Uzbekistán, (ČT, Objektiv, 2012 až 2013)
end faq
Státy Arabského poloostrova
