Pákistán / Islámí Džamhúríja Pákistán

Základní informace

Rozloha: 796 095 km2*
Počet obyvatel: 212 743 000 (2018)
Hustota obyvatel: 267/km2
Úřední jazyk: urdština (indoíránský jazyk, respektive indoevropský)
Obyvatelstvo: 45% Pandžábci, 16% Paštunové , 14% Sidhové, 8% Saraikové, 8% Muhádžirové, 4% Balúčové
Náboženství: 96% muslimové (90 - 85% sunnité, 15 - 10% šíité), 4% ostatní (křesťané a hinduisté)
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament (Majlis e Šura); Národní shromáždění - 342 členů a senát - 104 členů
Hlavní město: Islamábád (1 074 000)
Největší města: Karáčí (11 140 000), Láhaur (6 700 000), Fajsalábád (2 600 000)

*z toho vodní plochy 25 220 km2

TOP MÍSTA

1. STŘEDNÍ KARÁKÓRAM

flickr.com/photos/mariachily/3329894009  

Karákóram je druhé nejvyšší pohoří na Zemi, leží na území Pákistánu, Číny a Indie, v regionech Gilgit – Baltistán, Sinťiangt a Ladákh. Rozkládá se v délce 500 km mezi pohořími Hindúkuš na západě, Pamír na severu, Kchun-lun na severovýchodě a Himálaje na jihovýchodě. Od severozápadní části Himálají odděluje Karákóram řeka Indus. V pohoří Karákóram leží druhá nejvyšší hora na Zemi K2 (8 611 m) a nachází se zde další tři hory vyšší než 8 000 m – Gašerbrum (8 080 m), Broad Peak (8 051 m) a Gašerbrum 2 (8 035 m). Nejvyšší části pohoří jsou pokryty ledovci – ledovec Siačen má délku 76 km, ledovec Biafo 63 km. Nejvyšší hory a ledovce leží ve střední části pohoří v pákistánském regionu Gilgit – Baltistán (Indie je považuje za své území). Tato střední část pohoří je součástí Národního parku Střední Karákóram, který má rozlohu 10 500 km2 a byl založen v roce 1993. Vedle zmíněných nejvyšších hor se na území parku nachází šedesát dalších vrcholů vyšších než 7 000 m.

2. LÁHAUR

flickr.com/photos/umair434/7961879534

                Láhaur je druhé největší pákistánské město (po Karáčí) a hlavní město nejlidnatější pákistánské provincie Paňdžáb. Leží na severovýchodě Pákistánu, v blízkosti hranice s Indií. Město má rozlohu 1 772 km2 a žije zde okolo 10 miliónů obyvatel. Láhaur je považovaný za kulturní centrum Pákistánu, město vzdělávání, literatury a kultury. Město má tisíciletou historii a řadu památek, včetně sakrálních staveb – chrámů, kostelů a mešit. K hlavním památkám náleží Láhaurská pevnost z druhé poloviny 16. st., Badšahiho mešita (druhá největší mešita v Pákistánu) z druhé poloviny 17. st., mešita Wazir Chan dokončená v roce 1635, Šalimarovy zahrady ze 17. st. (které jsou součástí Světového dědictví), Láhaurské muzeum založené v roce 1865, hrobka císaře Džahángíra z počátku 17. st. nebo římskokatolická katedrála Nejsvětějšího srdce z počátku 20. st.

3. ÁZÁD KAŠMÍR

flickr.com/photos/mbukhari/7745670112

                Ázád Kašmír je oblast na severovýchodě Pákistánu, původně území náležící ke státu Kašmír, respektive Džammú a Kašmír v Indii. Oblast má rozlohu něco přes 13 000 km2 a žije zde okolo 4,5 miliónu obyvatel. Ázád Kašmír tvoří severozápadní, nižší část pohoří Himálaj. Nachází se zde vrcholky hor okolo 3 000 až 4 000 metrů, zelená úrodná údolí s protékajícími řekami, horská jezera. Oblast je považovaná za jednu z nejhezčích na asijském kontinentě. K turisticky nejznámějším náleží údolí Neelum.

4. NANGA PARBAT

commons.wikimedia.org/wiki/File:Nanga_Parbat_The_Killer_Mountain.jpg

                Nanga Parbat (8 126 m) je devátá nejvyšší hora světa a druhá nejvyšší v Pákistánu po K2. Hora leží na západním konci pohoří Himálaje a je nejzápadněji položenou osmitisícovkou. Nanga Parbat dramaticky převyšuje okolní krajinu, je jednou z hor z největší prominencí na světě. Jižní stěna vystupuje ze své základny o 4 600 m. Severní svahy klesají pozvolněji, nicméně přilehlé údolí řeky Indus leží v nadmořské výšce o 7 000 metrů níže.

5. SVÁT

commons.wikimedia.org/wiki/File:Desan,_Utror_Kalam_Swat_valley.jpg

                Svát je region v provincii Chajbar Paštúnchwá, leží na severozápadě Pákistánu. Má rozlohu 5 340 km2 a žije zde okolo 2 miliónů obyvatel. Geograficky tvoří oblast horní část údolí řeky Svát, které zasahuje do pohoří Hindúkúš. Vysoké hory, zelené louky, průzračné do modra či zelena zbarvené řeky a horská jezera dělají z tohoto kraje top turistickou destinaci. Britská královna během své návštěvy nazvala Svát Švýcarskem východu.

6. KARÁČÍ

flickr.com/photos/wasifmalik/11554465705

                Karáčí je hlavní město provincie Sindh, největší pákistánské město a jedno z největších měst na světě. Uváděná rozloha města je 3 527 km2 a odhaduje se, že v celé aglomeraci žije okolo 20 miliónů lidí. Karáčí je hlavním pákistánským přístavem a je hlavním centrem obchodu, bankovnictví, průmyslu a hospodářství v zemi. Město leží na jihu Pákistánu, na pobřeží Arabského moře. Většina historických budov ve městě pochází z období britské nadvlády. Jedním ze symbolů města je budova mauzolea Alího Džinnáha (politika považovaného za zakladatela Pákistánu). Jednou z hlavních turistických atrakcí ve městě jsou pak místní pláže. K nejznámější náleží Hawke’s Bay Beach, Paradise Point a French Beach.

7. NÁRODNÍ PARK CHITRAL GOL

flickr.com/photos/manalkhan/7293832052

                Národní park Chitral leží na severozápadě Pákistánu, v pohoří Hindúkúš. Nachází se pár kilometrů severozápadně od města Chitral ležícím na stejnojmenné řece. Přibližně 50 km severně od národního parku a města leží nejvyšší hora pohoří Hindúkúš Tirič Mír (7 708 m). Národní park Chitral má rozlohu 77,5 km2 a byl založený v roce 1984 na místě původní přírodní rezervace. Park leží v nadmořské výšce 1 450 m až 5 000 m a tvoří ho hory pohoří Hindúkúš. Nachází se zde tři horská údolí, řeky, park obtéká řeka Chitral. Nejvyšší vrcholy hor jsou zaledněné. Ze stromů jsou nejčastěji zastoupené cedry. V parku žije řada živočichů, nejvzácnější je markhur (druh divoké kozy).

Zdroje: King, J., St Vincent, D.: Pakistan. Lonely Planet 1993.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported

PROVINCIE A TERITORIA

                Pákistán se skládá ze čtyř provincií a tří teritorií včetně hlavního města.

Provincie (*teritorium), rozloha km2, hlavní město

Balúčistán (1), 347 190 km2, Kvetta

Chajbar Paštúnchwa (2 a 6), 101 741 km2, Pešávar

Paňdžáb (3), 205 344 km2, Láhaur

Sindh (4), 140 914 km2, Karáčí

Teritorium hl. m. Islamábád* (5), 1 165 km2, Islamábád

Ázád Kašmír* (7), 13 297 km2, Muzaffarábád

Gilgit - Baltistán* (8), 72 496 km2, Gilgit

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE

               Vstup. Mezi ČR a Pákistánem platí vízová povinnost. Náštěvníci s cestovními pasy ČR se musí před odjezdem obrátit na velvyslanectví Pákistánské islámské republiky v Praze, U Páté Baterie 7/761, Praha 6 – Střešovice, 162 00, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Žádosti o vízum jsou zpoplatněny. Turistické vízum platí pro celé území Pákistánu vyjma některých pohraničních, vojenských a vysokohorských oblastí s nadmořskou výškou nad 6000 m, pro které je vyžadováno zvláštní povolení.

               Doklady. Platnost pasu musí být nejméně 6 měsíců po předpokládaném vstupu do Pákistánu.

               Měna. Rupie, PKR. 100 pákistánských rupií = 15 Kč (2019), aktuální kurz

               Časové pásmo. UTC+5 (tj. o čtyři hodiny více než v ČR)

               Bezpečnost. MZV ČR z důvodu dlouhodobě probíhajících operací pákistánské armády a bezpečnostních sil doporučuje vyvarovat se v Pákistánu veškerých cest do tzv. Federally Administered Tribal Areas (FATA) a do většiny míst na území provincie Khyber Pakhtunkhwa, distriktů Charsadda, Kohat, Tank, Bannu, Lakki, Dera Ismail Khan, Swat, Buner a Lower Dir, a také i cest do Peshawaru a distriktů jižně od něho a cest po silnici Peshawar – Chitral ve směru Lowari Pass. Zároveň se z důvodu dlouhodobě zhoršené bezpečnostní situace nedoporučuje cestovat do severních a západních oblastí provincie Balochistan a po Karakoram Highway od Islámábádu do Gilgitu. Dále se doporučuje zvážit nutnost cestování do Kalesh Valley, Bamoboret Valley a distriktu Arandu na jih a na západ od Chitralu v provincii Khyber Pashtunkhwa, cestování do měst Quetta a Nawabshah a vnitřních oblastí provincie Sindh především na sever od Nawabshah a dalších oblastí provincie Balochistan a dále do oblasti Gilgit Baltistán.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

                 Sever území Pákistánu zaujímají vysoká pohoří. Setkávají se zde Himaláje, pohoří Karákóram a Hindukúš. Leží zde několik nejvyšších vrcholů světa – K2, nejvyšší vrchol Pákistánu (8 610 m), Nanga Parbat (8 126 m), nebo Tirich Mir (7 699 m). Jižně od vysokohorské oblasti leží hornatina s mnoha řekami – Džihlam, Čanáb, Ráví, Beasa, Satladž, které tvoří přítoky řeky Indus. Více jak třetinu území Pákistánu tvoří nížina podél řeky Indus (východ a jihovýchod země). Na východ od řeky se rozkládá poušť Thar. Západ a jihozápad země (oblast Balúčistánu) tvoří celá řada pohoří.

                Vegetace se skládá převážně ze stepí (stromy, keře, tráva, trnité keře), v horských oblastech rostou místy lesy (listnaté i jehličnaté, zejména borovice, himálajské cedry a duby). Východní část pobřeží tvoří mokřady s mangrove.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí Creative Commons

Světové dědictví

Pákistán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 6 kulturních a přírodních památek.

Odkazy

Britannica, Pakistan (en)

CIA World Factbook, Pakistan (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Pákistán (cs)

Wikipedie, Pákistán (cs)

Statistický úřad, pbs.gov.pk (en)

Dokumenty

Pákistán (ČT, Objektiv, 2008 až 2014)

end faq