Rozloha: 796 095 km2*
Počet obyvatel: 212 743 000 (2018)
Hustota obyvatel: 267/km2
Úřední jazyk: urdština (indoíránský jazyk, respektive indoevropský)
Obyvatelstvo: 45% Pandžábci, 16% Paštunové , 14% Sidhové, 8% Saraikové, 8% Muhádžirové, 4% Balúčové
Náboženství: 96% muslimové (90 - 85% sunnité, 15 - 10% šíité), 4% ostatní (křesťané a hinduisté)
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament (Majlis e Šura); Národní shromáždění - 342 členů a senát - 104 členů
Hlavní město: Islamábád (1 074 000)
Největší města: Karáčí (11 140 000), Láhaur (6 700 000), Fajsalábád (2 600 000)
*z toho vodní plochy 25 220 km2
1. STŘEDNÍ KARÁKÓRAM
flickr.com/photos/mariachily/3329894009
Karákóram je druhé nejvyšší pohoří na Zemi, leží na území Pákistánu, Číny a Indie, v regionech Gilgit – Baltistán, Sinťiangt a Ladákh. Rozkládá se v délce 500 km mezi pohořími Hindúkuš na západě, Pamír na severu, Kchun-lun na severovýchodě a Himálaje na jihovýchodě. Od severozápadní části Himálají odděluje Karákóram řeka Indus. V pohoří Karákóram leží druhá nejvyšší hora na Zemi K2 (8 611 m) a nachází se zde další tři hory vyšší než 8 000 m – Gašerbrum (8 080 m), Broad Peak (8 051 m) a Gašerbrum 2 (8 035 m). Nejvyšší části pohoří jsou pokryty ledovci – ledovec Siačen má délku 76 km, ledovec Biafo 63 km. Nejvyšší hory a ledovce leží ve střední části pohoří v pákistánském regionu Gilgit – Baltistán (Indie je považuje za své území). Tato střední část pohoří je součástí Národního parku Střední Karákóram, který má rozlohu 10 500 km2 a byl založen v roce 1993. Vedle zmíněných nejvyšších hor se na území parku nachází šedesát dalších vrcholů vyšších než 7 000 m.
2. LÁHAUR
flickr.com/photos/umair434/7961879534
Láhaur je druhé největší pákistánské město (po Karáčí) a hlavní město nejlidnatější pákistánské provincie Paňdžáb. Leží na severovýchodě Pákistánu, v blízkosti hranice s Indií. Město má rozlohu 1 772 km2 a žije zde okolo 10 miliónů obyvatel. Láhaur je považovaný za kulturní centrum Pákistánu, město vzdělávání, literatury a kultury. Město má tisíciletou historii a řadu památek, včetně sakrálních staveb – chrámů, kostelů a mešit. K hlavním památkám náleží Láhaurská pevnost z druhé poloviny 16. st., Badšahiho mešita (druhá největší mešita v Pákistánu) z druhé poloviny 17. st., mešita Wazir Chan dokončená v roce 1635, Šalimarovy zahrady ze 17. st. (které jsou součástí Světového dědictví), Láhaurské muzeum založené v roce 1865, hrobka císaře Džahángíra z počátku 17. st. nebo římskokatolická katedrála Nejsvětějšího srdce z počátku 20. st.
3. ÁZÁD KAŠMÍR
flickr.com/photos/mbukhari/7745670112
Ázád Kašmír je oblast na severovýchodě Pákistánu, původně území náležící ke státu Kašmír, respektive Džammú a Kašmír v Indii. Oblast má rozlohu něco přes 13 000 km2 a žije zde okolo 4,5 miliónu obyvatel. Ázád Kašmír tvoří severozápadní, nižší část pohoří Himálaj. Nachází se zde vrcholky hor okolo 3 000 až 4 000 metrů, zelená úrodná údolí s protékajícími řekami, horská jezera. Oblast je považovaná za jednu z nejhezčích na asijském kontinentě. K turisticky nejznámějším náleží údolí Neelum.
4. NANGA PARBAT
commons.wikimedia.org/wiki/File:Nanga_Parbat_The_Killer_Mountain.jpg
Nanga Parbat (8 126 m) je devátá nejvyšší hora světa a druhá nejvyšší v Pákistánu po K2. Hora leží na západním konci pohoří Himálaje a je nejzápadněji položenou osmitisícovkou. Nanga Parbat dramaticky převyšuje okolní krajinu, je jednou z hor z největší prominencí na světě. Jižní stěna vystupuje ze své základny o 4 600 m. Severní svahy klesají pozvolněji, nicméně přilehlé údolí řeky Indus leží v nadmořské výšce o 7 000 metrů níže.
5. SVÁT
commons.wikimedia.org/wiki/File:Desan,_Utror_Kalam_Swat_valley.jpg
Svát je region v provincii Chajbar Paštúnchwá, leží na severozápadě Pákistánu. Má rozlohu 5 340 km2 a žije zde okolo 2 miliónů obyvatel. Geograficky tvoří oblast horní část údolí řeky Svát, které zasahuje do pohoří Hindúkúš. Vysoké hory, zelené louky, průzračné do modra či zelena zbarvené řeky a horská jezera dělají z tohoto kraje top turistickou destinaci. Britská královna během své návštěvy nazvala Svát Švýcarskem východu.
6. KARÁČÍ
flickr.com/photos/wasifmalik/11554465705
Karáčí je hlavní město provincie Sindh, největší pákistánské město a jedno z největších měst na světě. Uváděná rozloha města je 3 527 km2 a odhaduje se, že v celé aglomeraci žije okolo 20 miliónů lidí. Karáčí je hlavním pákistánským přístavem a je hlavním centrem obchodu, bankovnictví, průmyslu a hospodářství v zemi. Město leží na jihu Pákistánu, na pobřeží Arabského moře. Většina historických budov ve městě pochází z období britské nadvlády. Jedním ze symbolů města je budova mauzolea Alího Džinnáha (politika považovaného za zakladatela Pákistánu). Jednou z hlavních turistických atrakcí ve městě jsou pak místní pláže. K nejznámější náleží Hawke’s Bay Beach, Paradise Point a French Beach.
7. NÁRODNÍ PARK CHITRAL GOL
flickr.com/photos/manalkhan/7293832052
Národní park Chitral leží na severozápadě Pákistánu, v pohoří Hindúkúš. Nachází se pár kilometrů severozápadně od města Chitral ležícím na stejnojmenné řece. Přibližně 50 km severně od národního parku a města leží nejvyšší hora pohoří Hindúkúš Tirič Mír (7 708 m). Národní park Chitral má rozlohu 77,5 km2 a byl založený v roce 1984 na místě původní přírodní rezervace. Park leží v nadmořské výšce 1 450 m až 5 000 m a tvoří ho hory pohoří Hindúkúš. Nachází se zde tři horská údolí, řeky, park obtéká řeka Chitral. Nejvyšší vrcholy hor jsou zaledněné. Ze stromů jsou nejčastěji zastoupené cedry. V parku žije řada živočichů, nejvzácnější je markhur (druh divoké kozy).
Zdroje: King, J., St Vincent, D.: Pakistan. Lonely Planet 1993.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported
Pákistán se skládá ze čtyř provincií a tří teritorií včetně hlavního města.
Provincie (*teritorium), rozloha km2, hlavní město
Balúčistán (1), 347 190 km2, Kvetta
Chajbar Paštúnchwa (2 a 6), 101 741 km2, Pešávar
Paňdžáb (3), 205 344 km2, Láhaur
Sindh (4), 140 914 km2, Karáčí
Teritorium hl. m. Islamábád* (5), 1 165 km2, Islamábád
Ázád Kašmír* (7), 13 297 km2, Muzaffarábád
Gilgit - Baltistán* (8), 72 496 km2, Gilgit
Vstup. Mezi ČR a Pákistánem platí vízová povinnost. Náštěvníci s cestovními pasy ČR se musí před odjezdem obrátit na velvyslanectví Pákistánské islámské republiky v Praze, U Páté Baterie 7/761, Praha 6 – Střešovice, 162 00, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Žádosti o vízum jsou zpoplatněny. Turistické vízum platí pro celé území Pákistánu vyjma některých pohraničních, vojenských a vysokohorských oblastí s nadmořskou výškou nad 6000 m, pro které je vyžadováno zvláštní povolení.
Doklady. Platnost pasu musí být nejméně 6 měsíců po předpokládaném vstupu do Pákistánu.
Měna. Rupie, PKR. 100 pákistánských rupií = 15 Kč (2019), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+5 (tj. o čtyři hodiny více než v ČR)
Bezpečnost. MZV ČR z důvodu dlouhodobě probíhajících operací pákistánské armády a bezpečnostních sil doporučuje vyvarovat se v Pákistánu veškerých cest do tzv. Federally Administered Tribal Areas (FATA) a do většiny míst na území provincie Khyber Pakhtunkhwa, distriktů Charsadda, Kohat, Tank, Bannu, Lakki, Dera Ismail Khan, Swat, Buner a Lower Dir, a také i cest do Peshawaru a distriktů jižně od něho a cest po silnici Peshawar – Chitral ve směru Lowari Pass. Zároveň se z důvodu dlouhodobě zhoršené bezpečnostní situace nedoporučuje cestovat do severních a západních oblastí provincie Balochistan a po Karakoram Highway od Islámábádu do Gilgitu. Dále se doporučuje zvážit nutnost cestování do Kalesh Valley, Bamoboret Valley a distriktu Arandu na jih a na západ od Chitralu v provincii Khyber Pashtunkhwa, cestování do měst Quetta a Nawabshah a vnitřních oblastí provincie Sindh především na sever od Nawabshah a dalších oblastí provincie Balochistan a dále do oblasti Gilgit Baltistán.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Sever území Pákistánu zaujímají vysoká pohoří. Setkávají se zde Himaláje, pohoří Karákóram a Hindukúš. Leží zde několik nejvyšších vrcholů světa – K2, nejvyšší vrchol Pákistánu (8 610 m), Nanga Parbat (8 126 m), nebo Tirich Mir (7 699 m). Jižně od vysokohorské oblasti leží hornatina s mnoha řekami – Džihlam, Čanáb, Ráví, Beasa, Satladž, které tvoří přítoky řeky Indus. Více jak třetinu území Pákistánu tvoří nížina podél řeky Indus (východ a jihovýchod země). Na východ od řeky se rozkládá poušť Thar. Západ a jihozápad země (oblast Balúčistánu) tvoří celá řada pohoří.
Vegetace se skládá převážně ze stepí (stromy, keře, tráva, trnité keře), v horských oblastech rostou místy lesy (listnaté i jehličnaté, zejména borovice, himálajské cedry a duby). Východní část pobřeží tvoří mokřady s mangrove.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org
Mapa je pod licencí Creative Commons
Pákistán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 6 kulturních a přírodních památek.
Britannica, Pakistan (en)
CIA World Factbook, Pakistan (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Pákistán (cs)
Wikipedie, Pákistán (cs)
Statistický úřad, pbs.gov.pk (en)
Pákistán (ČT, Objektiv, 2008 až 2014)