Rozloha: 300 076 km2
Počet obyvatel: 100 981 000 (2015)
Hustota obyvatel: 337/km2
Úřední jazyk: filipínština (austronéský jazyk), angličtina
Obyvatelstvo: 28% Tagalové, 20% Cebuánci, 10% Ilokánci, 9% Visajové, 8% Ilonggové, 6% Bikolové; Číňané, Indonésané, Polynésané ad.
Náboženství: 83% římští katolíci, 7,5% ostatní křesťané, 5% muslimové
Politický systém: prezident a vláda, dvoukomorový parlament (Kongres); poslanecká sněmovna - 287 členů a senát - 24 členů
Hlavní město: Manila (1 652 000)
Největší města: Lungsod Quezon (2 762 000), Caloocan (1 490 000), Davao (1 450 000), Cebu (890 000)
1. RÝŽOVÉ TERASY, PROVINCIE IFUGAO, SEVERNÍ LUZON
flickr.com/photos/jonicdao/2969077848
Rýžové terasy leží v severní části ostrova Luzon, v provincii Ifugao. Krajina je hornatá a kopcovitá, terasy se nachází ve výšce okolo 1 500 m. V roce 1995 byly zapsané do Seznamu světového dědictví – jako vůbec první kulturní krajina. Celkem se jedná o pět oblastí, dvě (nejvíce známé) jsou v obci Banaue, další v Mayoyao, Hungduanu a Kianganu. Stáří rýžových teras se odhaduje na dva tisíce let. Terasy jsou tvořeny kamennými „zídkami“ nebo hliněnými zdmi, které pečlivě kopírují strmé svahy. Voda postupně ztéká z vrcholu kopce a zavlažuje jednotlivé rýžové terasy.
2. PALAWAN
flickr.com/photos/asimulator/4274446668
Palawan je jeden z filipínských ostrovů, zároveň je také provincií. Leží ve východní části Filipín, přibližně středem ostrova prochází 10°severní šířky. Na západním břehu Palawanu se nachází Jihočínské moře, na východním Suluské moře. Ostrov má délku okolo 400 kilometrů, šířku okolo 40 kilometrů, délka pobřeží je téměř 2 000 kilometrů. Součástí Palawanu je dalších 1 700 menších ostrovů, ostrůvků a skalisek. Terén ostrova je hornatý, průměrná nadmořská výška je 1 100 metrů (nejvyšší hora je Mantalingahan, 2 086 m), většina je zalesněná. Pobřežní pláně ostrova, střídají skalnaté výběžky nebo údolí říčních delt, pláže jsou s bílým pískem. Palawan je obdivován především pro svoji přírodu. Flora a fauna má blíže k Borneu, respektive k Sundám než k ostatním filipínským ostrovům. Palawan má rozlohu 14 650 km2 a žije zde 780 000 obyvatel. Centrem je město Puerto Princesa.
3. APO A DAVAO CITY, MINDANAO
flickr.com/photos/90412460@N00/13180012364
Apo je vulkán na ostrově Mindanao, s výškou 2 954 metrů je zároveň nejvyšším bodem Filipín. Leží v jižní části ostrova, přibližně 45 km od hlavního města a centra ostrova Davao City. Okolí vulkánu má významnou druhovou pestrost flory a fauny. Rostou zde nížinné tropické deštné lesy, horské lesy i vysokohorské lesy. Žije zde 270 druhů ptáků (z toho 110 endemických), včetně orla filipínského (opičího), jednoho z největších dravců na světě. Výstup na vulkán je možný, je zde několik tras, je však třeba počítat se třemi až čtyřmi dny. Davao City je známé jako město festivalů, kultury a velké etnické (kmenové) různorodosti. Oblast je rovněž známá svoji zemědělskou výrobou. Patří k hlavním pěstitelům, zpracovatelům a vývozcům banánů, citrusů a tropického ovoce v zemi a regionu (Jihovýchodní Asie). Ve městě žije okolo 1 500 000 obyvatel.
4. CEBU, STŘEDNÍ VISAJAZY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Cantabugon,_Aloguinsan.JPG
Ostrov Cebu leží ve střední části Filipín, je součástí Visajských ostrovů. Má rozlohu 4 945 km2 a žije zde okolo 2 600 000 obyvatel. Ostrov je hornatý zejména ve své jižní a střední vnitrozemské části, výškově však nepřesahuje 1 000 m. K Cebu náleží ještě okolních 167 menších ostrovů. Ostrov má jednu z nejvíce rozvinutých infrastruktur na Filipínách. Nachází se zde řada rekreačních zařízení. Cebu nabízí písčité pláže, korálové útesy, vhodná místa pro potápění a rybaření. Hlavní město ostrova Cebu City tvoří centrum Visajských ostrovů, jedná se o nejstarší město na Filipínách (založené Španěly v roce 1565).
5. BATANSKÉ OSTROVY
flickr.com/photos/roger_alcantara/106106533
Batanské ostrovy leží mezi Luzonem a Tajwanem, přesněji 160 km severně od Luzonu a 190 km jižně od Tajwanu. Tvoří je celkem deset ostrovů o rozloze 219 km2. Tři jsou obydlené: Batan (76 km2), Itbajat (92 km2) a Sabtang (41 km2). Žije zde 17 000 obyvatel. Centrem ostrovů je město Basco na ostrově Batan. Batanské ostrovy jsou převážně hornaté a kopcovité. Batan je hornatý na severu a východě. Na Itbajatu se rozkládá vrchovina při severním a východním pobřeží a směrem k západu postupně klesá. Na Sabtangu pokrývají hory centrální část ostrova. Na ostrovech roste specifický druh borovice (Podocarpus costalis), který se nenachází jinde na světě. Celoroční průměrné teploty jsou 26°C, „nejchladněji“ je v lednu 22°C, nejtepleji v červenci, průměrná teplota 29°C. Srážky jsou vcelku rovnoměrné po celý rok. Obyvatelé se živí především farmařením a rybolovem. Krajinu ostrovů tvoří zelené kopce, údolí, na pobřeží jsou bílé písčité pláže, které střídají nepřístupné skalnaté útesy vysoké několik metrů (Itbajat). Na Batanu v blízkosti hlavního města je možné vystoupat na vulkán Mt. Irajat (1 517 m).
6. MANILA
flickr.com/photos/barsvd/3424832279
Manila je hlavní město Filipín, nachází se v jihozápadní části ostrova Luzon, v Manilském zálivu. Ze všech stran z pevniny je obklopena několika dalšími městy, včetně největšího filipínského Quezon City. Manila má rozlohu 39 km2 a žije zde 1 650 000 obyvatel. V celé urbanizované oblasti žije ale téměř 11 miliónů obyvatel, na ploše okolo 600 km2. K nejvíce navštěvovaným manilským památkám náleží tzv. Intramuros (původně opevněné historické staré město, se španělskou koloniální architekturou, řadou kostelů a katedrálou; bohužel výrazně poškozené na konci druhé světové války Japonci), Národní muzeum Filipín, čtvrti Ermita (obchodní a finanční centrum), Malate (historická čtvrť s několika chrámy), Santa Cruz nebo Čínská čtvrť.
7. CHOCOLATE HILLS, BOHOL
flickr.com/photos/cedriana/8366807449
Čokoládové vrchy leží ve střední části Visajských ostrovů, na ostrově Bohol. Představují „přírodní zvláštnost“ a jednu z předních filipínských turistických atrakcí. Jedná se o 1 200 až 1 700 vrchů porostlých travinami. Vrchy jsou tvořeny vápencem, mají průměr 30 až 50 metrů a maximální výšku 120 metrů. V obdobích sucha travnatý povrch ztmavne a vrchy připomínají čokoládové bonbóny (odtud název). Vedle travin jsou vrchy porostlé astrami, slunečnicemi, sedmikráskami, jiřinami či arnikami. Mezi vrchy se pěstuje rýže a jiné zemědělské plodiny. Celá oblast je zapsaná v Seznamu světového dědictví UNESCO.
8. BORACAY, ZÁPADNÍ VISAJAZY
flickr.com/photos/insmu74/7526875728
Boracay je malý ostrov 2 km severně od ostrova Panaj, v západní části Visajských ostrovů. Boracay má rozlohu pouze 10 km2 a přibližně 12 000 stálých obyvatel. Je vyhledávaný především pro své pláže s bílým pískem a tyrkysově zbarvené moře. Průměrné roční teploty jsou 24°C a jsou téměř po celý rok konstantní. Hlavní sezóna na ostrově bývá v období, kdy je méně dešťů, od prosince do března.
9. VIGAN, LUZON
flickr.com/photos/neibjr/2379042115
Vigan leží v severozápadní části ostrova Luzon, na pobřeží Jihočínského moře. Město má rozlohu 25 km2 a 50 000 obyvatel. Vigan je jedním z mála měst, kde se na Filipínách dochovala původní koloniální architektura. Obvyklé dlážděné ulice, domy vystavěné v evropském (španělském) stylu, obohacené o filipínské a orientální vlivy. Město bylo založeno v roce 1572 a bylo vystavěno podle urbanistického plánu rovnoběžných vzájemně se protínajících ulic s centrálním parkem a náměstím ve střední části. K hlavním návštěvnickým cílům náleží ulice Calle Crisologo, Viganská katedrála, Arcibiskupský palác, náměstí Plaza Burgos či Plaza Salcedo.
Zdroje: Philippines. Rough Guide 2011., Wikipedia.org
Pozn.: Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse
Filipíny mají vlhké tropické podnebí, charakteristické jsou vysoké teploty po celý rok (roční průměr je 27°C), vysoká vlhkost a velké množství srážek. Rozlišuje se období sucha a období dešťů. Období sucha je od prosince do dubna. Období dešťů od května do listopadu. V období sucha se ještě rozlišuje „chladné“ suché období (od prosince do února) a vlhké suché období (od března do května). Nejnižší průměrné teploty jsou 26°C v lednu, nejvyšší 28°C v květnu. Teploty se obvykle po celý rok pohybují v rozmezí 21°C až 32°C. Ve vyšších nadmořských výškách, okolo 1 500 m, jsou celoroční průměrné teploty okolo 18°C. Roční průměrné srážky jsou 2 000 až 3 000 mm. V horkých oblastech na východním pobřeží mohou srážky dosahovat až 5 000 mm, naopak v chráněných údolích méně než 1 000 mm. Období tajfunů je od července do října.
Průměrné teploty v hlavním městě Filipín (leží na jihozápadě ostrova Luzon) Manile jsou celý rok od 27°C do 30°C. „Nejchladněji“ je v prosinci a lednu, „nejtepleji“ v květnu. Období sucha je od prosince do dubna. Období dešťů od května do listopadu. Ročních srážek je 2 200 mm, nejvíce v červenci a srpnu. Ve druhém největším filipínském městě a v centru Visajských ostrovů Cebu jsou průměrné teploty po celý rok od 26°C do 29°C. „Nejchladnější“ měsíc je leden, „nejteplejší“ květen. Roční srážky jsou 1 540 mm, období dešťů je od června do ledna, nejsušší jsou březen a duben. V hlavním městě ostrova Mindanao a třetím největším filipínském městě Davao jsou po celý rok průměrné teploty od 26 do 28°C. Ročních srážek je 1 790 mm, převážně v průběhu celého roku. Nejvíce od května do října, nejsušší je březen.
Manila - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Baguio - průměrné teploty, srážky (mm)
Vigan - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Cebu - průměrné teploty, srážky (mm),
Davao - průměrné teploty, srážky (mm)
Surigao - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Puerto Princesa - průměrné teploty
Zdroje: Universum, Všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikpedia.org
Filipíny tvoří více než 7 000 ostrovů. Hlavní části Filipín tvoří tři hlavní souostroví: na severu ostrov Luzon a okolní ostrovy, v centrální části Visayské ostrovy a na jihu ostrov Mindanao a okolní ostrovy. Administrativně se Filipíny dělí na 17 regionů a 81 provincií.
Regiony, Experiencephilippines.org (en)
HLAVNÍ OSTROVY, rozloha km2, hlavní město, regiony, rozloha km2
LUZON, 109 965 km2, Manila
Region hlavního města, 636 km2
Ilocos, 12 840 km2
Údolí Cagayan, 26 838 km2
Střední Luzon, 21 470 km2
Calabarzon, 16 229 km2
Mimaropa, 27 456 km2
Bicol, 17 632 km2
VISAYSKÉ OSTROVY (Panay, Negros, Cebu, Bohol, Leyte, Samar), 61 077 km2, Cebu
Západní Visayské ostrovy, 20 223 km2
Střední Visayské ostrovy, 14 951 km2
Východní Visayské ostrovy, 21 432 km2
MINDANAO, 104 530 km2, Davao
Zamboanga, 14 811 km2
Severní Mindanao, 17 125 km2
Davao, 20 244 km2
Soccksargen,18 433 km2
Caraga,18 847 km2
Muslimské Mindanao, 12 695 km2
Mapa je pod licencí CC © Eugene Alvin Villar, 2003
Vstup. Občané ČR mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky bez víz, pokud doba jejich pobytu nepřesáhne 30 dnů.
Doklady. Pro vstup se vyžaduje platný cestovní pas, platný minimálně 6 měsíců po ukončení pobytu na Filipínách, dále zpáteční letenka, případně letenka do další destinace.
Měna. Peso, PHP. 100 filipínských peso = 45 Kč (2019), aktuální kurz
Prodejní doba. Obchody jsou otevřeny v týdnu včetně soboty od 10 hod. do 21 hod. (velká prodejní střediska). Některé obchody a velké obchodní domy mají otevřeno i v neděli. Restaurace mívají otevřeno od 11 hod. do 15 hod (oběd) a znovu od 17 hod. do 21 hod.
Časové pásmo. UTC+8 (o 7 hodin více než je středoevropský čas)
Bezpečnost. Od června do poloviny prosince je na Filipínách období dešťů a tajfunů. Ničivé tajfuny ze závěru tohoto období si v minulých dvou vyžádali v postižených lokalitách stovky obětí. S ohledem na bezpečnostní situaci a nebezpečí únosu cizinců nedoporučuje Velvyslanectví ČR v Manile cestovat na filipínský ostrov Mindanao. Varování se týká především jihozápadní muslimské části, tj. ostrovů Basilan, Sulu a Tawi-Tawi a oblastí Maguindanao a Lanao del Sur. Cestování se dále nedoporučuje do provincií Sarangani, North and South Cotabato, Sultan Kudarat, Lanao del Norte, Zamboanga del Sur a Zamboanga Sibugay. Při používání veřejné dopravy, především autobusů, může dojít k ozbrojenému přepadení. Doporučuje se využívat pouze registrované taxislužby.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Filipíny tvoří okolo 7 500 ostrovů. 11 největších ostrovů tvoří 95% plochy státu. Geograficky se Filipíny skládají ze tří hlavních celků, souostroví. Na severu leží největší ostrov Filipín Luzon (108 170 km2), regionálně k němu přináleží Mindoro (10 572 km2) a západně ležící Palawan (12 189 km2). Ve střední části se nachází řada středně velkých ostrovů – Panay (12 000 km2), Negros (13 350 km2), Cebu (4 470 km2), Bohol (4 820 km2), Leyte (7 370 km2) a Samar (13 430 km2). Tyto ostrovy se nazývají Visayské ostrovy. Třetí, jižní část tvoří Mindanao (99 310 km2) a okolní ostrovy a ostrůvky. Celé Filipíny tvoří severní část Malajského souostroví. Nejvyšší horou Filipín je Mount Apo (2 954 m) na ostrově Mindanao. Nejvyšší horou ostrova Luzon je Pulag (2 922 m).
Okolo dvou pětin země je zalesněno. Původní tropické pralesy však byly často vykáceny a na jejich místě rostou sekundární savanové lesy. Ve vyšších polohách rostou borové lesy a smíšené dubové lesy. Na Luzonu rostou monzunové lesy. Na pobřeží často mangrovníky.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 3. 1. vyd. Odeon, Praha 2000. S. 61.; Wikipedia.org
Filipíny mají v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 6 kulturních a přírodních památek.
Na Filipínách se nachází 35 národních parků.
Seznam národních parků, Wikipedie (en, ...)
Název parku, oblast, rozloha km2, založení
Arayat, Pampanga, 37 km2, 1933
Aurora Memorial, Aurora-Nueva Ecija, 57 km2, 1937
Balbalasang - Balbalan, Kalinga, 13 km2, 1972
Banganský vrch, Nueva Vizcaya, 0,1 km2, 1995
Bataan , Bataan, 237 km2, 1945
Biak – na - Bato, Bulacan, 21 km2, 1937
Bulabog Putian, Iloilo, 9 km2, 1961
Butig, Lanao del Sur, 0,7 km2, 1965
Caramoan, Camarines Sur, 3 km2, 1938
Cassamata, Abra, 0,6 km2, 1974
Dajo, Sulu, 2 km2, 1938
Dapao, Lanao del Sur, 15 km2, 1965
Data, Cordillera, 55 km2, 1936
Fuyotské prameny, Isabela, 8 km2, 1938
Guadalupe Mabugnao Mainit (termální prameny), Cebu, 0,6 km2, 1972
Hundred Islands, Pangasinan, 17 km2, 1940
Iglit - Baco, Mindoro Occidental, 755 km2, 1969
Kuapnit Balinsasayao, Leyte, 4 km2, 1937
Libmananské jeskyně, Camarines Sur, 0,2 km2, 1934
Luneta, Metro Manila, 0,2 km2, 1955
MacArthurův památník, Leyte, 0,07 km2, 1977
Mado, Cotabato, 0,5 km2, 1939
Minalungao, Nueva Ecija, 20 km2, 1967
Naujanské jezero, Mindoro Oriental, 217 km2, 1956
Olongapo (námořní základna), Zambales, 0,09 km2, 1968
Pagsanjan Gorge, Laguna, 2 km2, 1939
Pantuwarayaské jezero, Lanao del Sur, 0,2 km2, 1965
Paoayské jezero, Ilocos Norte, 3 km2, 1969
Puerto Princesa (podzemní řeka), Palawan, 222 km2, 1999
Pulag, Cordillera-Nueva Vizcaya, 112 km2, 1987
Quezonský památník, Metro Manila, 0,2 km2, 1975
Rungkunan, Lanao del Sur, 1965
Sacred Mountain, Lanao del Sur, 1 km2, 1965
Salikata, Lanao del Sur, 1965
Severoluzonský Heroes Hill, Ilocos Sur, 13 km2, 1963
Britannica, Philippines (en)
CIA World Factbook, Philippines (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Filipíny (cs)
Wikipedie, Filipíny (cs)
Statistický úřad, PSA (en)
Filipíny (ČT, 2006)
Luzon (ČT, 2013), Luzon (ČT, 2017)
Manila (ČT, 2017)
Palawan (ČT, 2016)
Visayasy (ČT, 2013)