|
|
Omán / Saltanat Uman
Základní informace
Rozloha: 309 500 km2
Počet obyvatel: 4 677 000 (2019)
Hustota obyvatel: 15/km2
Úřední jazyk: arabština
Obyvatelstvo: Arabové, dále Balúčové, jižní Asiaté (Indové, Pákistánci, Srílančané, Bagladéšané), Afričané
Náboženství: 85% muslimové (většina Íbadíjové), 6% křesťané, 5% hinduisté
Politický systém: sultán a jeho vláda, dvoukomorový parlament; sněmovna - 84 členů (podřízena sultánovi) a Rada - 71 členů (poradní funkce)
Hlavní město: Maskat (735 000)
Největší města: Síb (238 000), Salála (163 000), Suhár (127 000)
TOP MÍSTA
1. MUSANDAM
flickr.com/photos/ranopamas/4275741347
Musandamský poloostrov se nachází na severu Ománu, v oblasti Hormuzského průlivu. Poloostrov odděluje Perský záliv od Ománského zálivu. Poloostrov je celý obklopený územím Spojených arabských emirátů. Má největší délku okolo 80 kilometrů a největší šířku okolo 35 kilometrů. Nejsevernější výběžek Musandamského poloostrova je velmi členitý, s řadou zálivů. Reliéf poloostrova tvoří severozápadní výběžek největšího ománského pohoří Al Hadžar. Nejvyšší vrchol v oblasti poloostrova má 2 087 metrů. Hory strmě spadají k oběma stranám zálivů a vytvářejí drsné skalnaté pobřeží. Vegetaci tvoří ve vyšších polohách jalovce a na svazích rostoucí olivovníky.
2. MASKAT
flickr.com/photos/travelourplanet/37005905011
Maskat je hlavní a největší město Ománu. Leží na severovýchodě země, na pobřeží Ománského zálivu. Jihozápadně od Maskatu, směrem do vnitrozemí se rozkládá největší ománské pohoří Al Hadžar. V hlavním městě žije 230 000 obyvatel, v širší metropolitní oblasti až 1,5 miliónu obyvatel. Město bylo známé již v 1. století našeho letopočtu jako důležitý obchodní přístav. V průběhu let v Maskatu vládly různé domorodé kmeny, také ale Peršané, Portugalci a Osmané. K hlavním památkám ve městě náleží mešita sultána Kábúse vystavěná v letech 1995 až 2001, opevněné staré město, sultánův palác nebo řada místních muzeí.
3. DŽEBEL ACHDAR
commons.wikimedia.org/wiki/File:JebelAkhdar.jpg
Džebel Achdar je nejvyšší část největšího ománského pohoří Al Hadžar, také nazývaného Ománské pohoří. Nejvyšší hora pohoří Džebel Šám (3 009 m) je nejvyšší horou Ománu. Džebel Achdar leží na severovýchodě země, v centrální části pohoří Al Hadžar, přibližně 50 kilometrů od Ománského zálivu. Rozkládá se ze severozápadu na jihovýchod v délce okolo 100 km. Největší šířka pohoří je okolo 35 km. Pohoří má pouštní charakter, zejména v nižších polohách. Naopak ve vyšších polohách, díky občasným srážkám, rostou místy keře, jalovce a některá místa jsou zemědělsky využívaná.
4. PEVNOST NIZWA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Nizwa_Fort.jpg
Pevnost Nizwa se nachází ve městě Nizwa, na severovýchodě Ománu. Město leží jižně od nejvyšší části Ománského pohoří. Opevnění bylo postaveno v polovině 17. století, základy pevnosti jsou ze 12. století. Dominantu pevnosti tvoří 30 metrů vysoká masivní opevněná věž, v průměru má 36 metrů. Stavba byla ve své době ukázkou nejmodernější vojenské architektury v zemi. Pevnost měla sloužit na obranu celého regionu. Pevnost Nizwa náleží k jedné z nejnavštěvovanějších památek v Ománu.
5. WAHIBSKÁ POUŠŤ
flickr.com/photos/70325100@N00/16981401509
Wahibská poušť leží na východě Ománu, v blízkosti pobřeží Arabského moře. Poušť má rozlohu okolo 12 500 km2. 180 kilometrů ze severu na jih a 80 kilometrů ze západu na východ. Poušť tvoří písečné duny. V severní části jsou písečné duny vyšší a dosahují až k 100 metrům. Západní a severní hranici pouště tvoří říční údolí, vádí. Poušť vznikla ve čtvrtohorách. Obyvatelstvo v oblasti tvoří Beduíni.
6. PEVNOST BAHLA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Bahla_Fort.jpg
Opevnění Bahla se nachází v oáze, severně od města Bahla, přibližně 25 kilometrů západně od města Nizwa, na severovýchodě Ománu. Pevnost pochází z 12. až 15. století. Byla vystavěna místním kmenem Banu Nebhan na obranu okolní oblasti. Základy pevnosti jsou z kamene, stavba je z nepálených cihel. Bahla je vynikající ukázkou středověkého opevnění v oblasti Středního východu. Od roku 1987 je pevnost součástí kulturního světového dědictví UNESCO.
7. OSTROV MASIRA
flickr.com/photos/orphicpixel/8381318804
Masira je největší ománský ostrov. Nachází se na východě země, v Arabském moři, 15 kilometrů od pobřeží Ománu. Ostrov má největší délku 95 km, největší šířku 15 km, celková rozloha je 649 km2. Nejvyšší bod ostrova má 256 metrů. Většinu ostrova tvoří písčité a kamenité pouště. Pobřeží je členité a skalnaté, nepříznivé pro lodní dopravu, ale příznivé pro mořskou floru a faunu. Na Masiře žije pouze okolo 12 000 obyvatel.
8. HRAD TAQAH
commons.wikimedia.org/wiki/File:Taqah_Fort.jpg
Taqah je město v rozlehlém a méně osídleném regionu Dafár, na jihozápadě Ománu. Pevnost se nachází v centru města a byla postavena v 19. století. V průběhu druhé poloviny 20. století byl hrad rekonstruován a rozšířen. Ve 20. století sloužil jako rezidence pro širší sultánovu rodinu a kmenové vedení regionu. Od konce 20. století je zde muzeum.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
REGIONY
Omán se skládá z 11 guvernorátů. Ty se dále dělí na provincie.
Turismus, experienceoman.om (en)
Region, rozloha km2
Ad-Dáchílija (1), 31 900 km2
Ad-Zahíra (2), 37 000 km2
Al-Batína (3), 12 500 km2
Al-Burajmi (4), 7 000 km2
Al-Wusta (5), 79 700 km2
Aš-Šarkíja (6), 36 800 km2
Dafár (7), 99 300 km2
Maskat (9), 3 500 km2
Musandam (8), 1 800 km2
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Při krátkodobých cestách do Ománu si občané České republiky musejí požádat o vízum ke vstupu do země prostřednictvím online aplikace webové stránce Ománské královské policie (https://evisa.rop.gov.om/), v sekci „Apply for Unsponsored Visa“. Velvyslanectví akreditované pro Českou republiku se nachází ve Vídni: Velvyslanectví Ománu ve Vídni (Embassy of the Sultanate of Oman), Wehringer Str. 224, 1494 Vienna.
Doklady. Základní podmínkou pro vstup na ománské území je cestovní doklad platný minimálně 6 měsíců ode dne vstupu a platné vízum.
Měna. Rial, OML. 1 rial = 60 Kč (2019), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+4 (tj. o 3 hodiny více než středoevropský čas)
Bezpečnost. Omán je zemí s nízkým výskytem běžné kriminality, občasné krádeže však nejsou vyloučeny, zejména ze zaparkovaných vozů. Bezpečnostní situace v zemi je stabilní, riziko teroristického útoku v zemi je nízké, přesto jej nelze vyloučit. Zvýšená opatrnost se především doporučuje při hranici s Jemenem. Omán je země s relativně liberálním přístupem k prosazování zásad islámského náboženství. Letní teploty se v jižní části Ománu, který leží v tropickém pásmu, mohou pohybovat mezi 38 – 50 stupni Celsia. Celoročně je zde vysoká vlhkost vzduchu a vysoká intenzita slunečního záření.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Jih Ománu obklopuje Arabské moře, severovýchod Ománský záliv. Severovýchodní část země tvoří hornatina Ománské pohoří, její východní část se nazývá Hadžar (vrcholy hor dosahují okolo 2 000 metrů), ve střední části Ománského pohoří leží nejvyšší hora Jabal aš Šám, 3 017 metrů. V úzkém pobřežním pásmu (Al Batína), za pohořím, leží většina ománských měst, včetně hlavního města Maskatu. Směrem do vnitrozemí pohoří postupně klesá a přechází v nížinnou oblast o nadmořské výšce 100 až 400 metrů. Západní část území je tvořena pouští Rub al Chalí. Jih území vyplňuje hornatina jihoarabského okrajového prahu (Arabské tabule). Jihozápadní část při pobřeží, v oblasti provincie Dafár, u hranic s Jemenem, je opět více hornatá.
Na horských svazích (kde jsou srážky vyšší než 500 mm, v období zimních monzunů) rostou listnaté opadavé stromy a keře. V pouštních oblastech rostou pouze trnité keře a traviny.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org
Světové dědictví
Omán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 5 kulturních a přírodních památek.
Odkazy
Britannica, Oman (en)
CIA World Factbook, Oman (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Omán (cs)
Wikipedie, Omán (cs)
Statistický úřad, ncsi.gov.om (en)
Dokumenty
Omán (ČT, 2006)
end faq
Státy Arabského poloostrova
