Rozloha: 28 748 km2
Počet obyvatel: 2 862 500 (2019)
Hustota obyvatel: 100/km2
Úřední jazyk: albánština
Obyvatelstvo: 95% Albánci, 3% Řekové, 2% ostatní (Makedonci atd.)
Náboženství: 70% sunnitští muslimové , 11% pravoslavní, 5% katolíci
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 140 členů
Hlavní město: Tirana (426 286 obyvatel)
Největší města: Durrës (112 000), Elbasan (102 000)
1. ALBÁNSKÉ ALPY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Mokra_gora.jpg
Albánské Alpy, také Prokletije, je pohoří na severu Albánie, které také zasahuje na východ Černé Hory a západ Kosova. Prokletije je součástí Dinárského pohoří, tvoří jeho nejvyšší část. Nejvyšším vrcholem je Jezerní hora (Maja Jezerce), 2 694 m. Pro Prokletije jsou charakteristické strmé skalní stěny a hluboké doliny a údolí, zejména na západě a ve střední části (na východě je reliéf mírnější). Pohoří se skládá asi ze dvou desítek skupin horských masivů. V údolích, na slunečných místech rostou stálezelené keře. Lesní porost tvoří zejména buky, jedle a smrky. Největší z řek v oblasti jsou Tara a Lim, nejznámější jezera jsou Plavské a Ridské. Na albánské straně jsou v pohoří dva národní parky, Národní park Theth a Národní park údolí řeky Valbony
2. BERAT
flickr.com/photos/minuseleven/8325832364
Berat je město v jižní části Albánie, leží na řece Ossum. Má rozlohu 6 km2 a žije zde okolo 30 000 obyvatel. Společně s dalším městem Gjirokastra byla historická část Beratu v roce 2008 (respektive 2005) zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO. Architektura ve městě dokládá soužití různých náboženských a kulturních společenství od 4 st. před K. až po 18 až 19. st. Jednou z hlavních památek je hrad Berat, leží na skalnatém kopci na pravém břehu řeky Ossum. Většina jeho dochovaných částí pochází ze 13. st. V prostorách hradu a v okolí je několik kostelů ze 13. až 16. st. (kostel Panny Marie z Blachernae, kostel Nejsvětější Trojice, sv. Michala, sv. Theodora). Většina obytných domů ve městě byla postavena na konci 18. a v průběhu 19. st. Jsou charakteristické svými velkými okny s výhledem (podobně dochovanou architekturu obytných domů lze vidět také v Gjirokastře a v Catanzaru v Itálii, kde žije albánská komunita). Ve městě se také nachází několik mešit, nejstarší je z 15. st., a několik pravoslavných albánských kostelů.
3. SARANDE A BUTRINT
commons.wikimedia.org/wiki/File:Ag.Saranta..jpg
Sarandë je jedno z hlavních měst a turistických destinací na Albánské riviéře. Leží na jihu Albánie, v blízkosti řeckých hranic, v otevřeném zálivu Jónského moře (14 km jihozápadně leží řecký ostrov Korfu). V blízkosti Sarandë se nachází pozůstatky antického města Butrint (součást Světového dědictví UNESCO). Sarandë je považován za optimální „náhradu“ pro přeplněné turistické rezorty a oblasti na pobřeží Jaderského moře (Chorvatsko, Itálie). Středomořské podnebí, umístění v jižní části Balkánského poloostrova, způsobuje teplé, slunečné počasí od počátku května do konce září.
4. KORAB
commons.wikimedia.org/wiki/File:Mali_Bardhe.jpg
Korab je pohoří a současně nejvyšší hora Albánie a Makedonie. Má nadmořskou výšku 2 751 m a prominence 2 169 m. Leží na severovýchodě země, na hranicích s Makedonií. Pohoří se rozkládá ze severu k jihu v délce okolo 40 kilometrů. Je tvořeno sedimenty: pískovci, vápenci, dolomity a jílovitou břidlicí. Ze západu je Korab oddělen údolím řeky Černý Drin. V pohoří se nachází ledovcová jezera.
5. DHËRMI
flickr.com/photos/51128246@N05/4887241601
Pláže v okolí Dhërmi jsou považované za jedny z nejlepších v Albánii. Dhërmi leží na pobřeží Jónského moře, v jižní části Albánie, mezi městy Vlorë a Sarandë. Obec leží v nadmořské výšce 200 m, ve svahu Ceraunijských hor (nejvyšší bod, 2 045 m). Na pobřeží je řada pláží, v Dhermi i v okolních obcích jsou možnosti ubytování. Oblast je známá a oblíbená mezi místními obyvateli.
6. GJIROKASTRA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Gjirokaster,_street_3.jpg
Gjirokastra (Gjirokastër) leží na jihu Albánie, na řece Dhrino, přibližně 20 km od hranic s Řeckem. Město je známé pro své zachované historické domy. Většina z nich byla postavena v 17. a 18. století. Domy jsou postaveny z dlouhých kamenných bloků, mají schodiště (vnější nebo vnitřní) a kamennou střechu. Takto historicky cenných je okolo 200 domů. Nad městem je hrad Gjirokastër. Původně zde stálo opevnění již v průběhu 10. až 12. století., současná stavba je především z počátku 19. století., upravovaná ve 20. století.
Zdroje: Gloyer, G.: Albánie. Bradt. 5. české vydání Jota 2016.; Wikipedia.org
Pozn.: Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Podnebí je v Albánii středomořské. Typické je horké suché léto a mírná deštivá zima. V horách jsou více kontinentální vlivy. Horké, ale vlhké léto a studená zima. Průměrné teploty v létě na pobřeží se pohybují okolo 24°C, v zimě okolo 7°C.
Průměrné letní teploty v hlavním albánském městě jsou 22 až 25°C, průměrné zimní 7 až 9°C. Průměrné letní teploty v jednom z nejznámějších albánských turistických letovisek na jihu země jsou 24 až 27°C, průměrné zimní 9 až 11°C.
Tirana - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Sarandë - průměrné teploty, srážky (mm)
Zdroj: Uviversum, Všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org
Albánie se administrativně dělí na 12 krajů. Z hlediska etnik, respektive albánského dialektu, se rozlišuje Severní Albánie (Gegeria) obývaná Gegy a Jižní Albánie (Toskeria) obývaná Tosky. K těmto regionům se obvykle přidává Střední Albánie s hlavním městem Tiranou, případně albánské pobřeží, Pobřežní Albánie.
Turismus, Albania.al
Oblast, rozloha km2, hlavní město
SEVERNÍ ALBÁNIE
Dibër (2), 2 507 km2, Peshkopi
Durrës (3), 766 km2, Durrës
Kukës (8), 2 374 km2, Kukës
Lezhë (9), 1 620 km2, Lezhë
Shkodër (10), 3 562 km2, Shkodër
STŘEDNÍ ALBÁNIE
Elbasan (4), 3 199 km2, Elbasan
Tirana (11), 1 652 km2, Tirana
JIŽNÍ ALBÁNIE
Berat (1), 1 798 km2, Berat
Fier (5), 1 890 km2, Fier
Gjirokastër (7), 2 884 km2, Gjirokastër
Korçë (7), 3 711 km2, Korçë
Vlorë (12), 2 706 km2, Vlorë
Víza. Maximální doba bezvízového pobytu v Albánii pro občany ČR je 90 dní. V případě pobytu nad 90 dnů musí český občan podat žádost o dlouhodobé vízum na úřadovně cizinecké policie minimálně 30 dní před koncem bezvízového pobytu.
Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.
Měna. Albánský lek, ALL. 100 leků = 20 Kč (2018), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+1 (středoevropský čas), UTC+2 letní čal
Bezpečnostní situace. V posledních 10 letech se bezpečnostní situace výrazně zlepšila a v současnosti je na evropské úrovni. Velká města a hlavní trasy spojující zemi s Černou Horou, Kosovem, Makedonií a Řeckem jsou bezpečné, a to i v noci; nedoporučuje se však nocování na parkovištích a ve stanech mimo kempy. Zvýšené opatrnosti je třeba při pohybu v horských oblastech podél hranice s Kosovem a Černou Horou.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Finance.cz
Albánie je převážně hornatá země. Nížina, která se rozkládá téměř podél celého albánského pobřeží, má největší šířku okolo 60 km. Směrem k východu na rovinatou nížinu navazuje pahorkatina a hornatina, která je hlavním střediskem osídlení a hospodářství. Vysoká pohoří jsou na severu (při hranicích s Černou Horou a Kosovem) Albánské Alpy (nejvyšší bod Jezerní hora, 2 692 m), dále na východě (na hranicích s Makedonií), kde leží pohoří Korab (nejvyšší bod Velký Korab, 2 764 m) a na jihovýchodě (na hranicích s Řeckem, nejvyšší bod Tomorit, 2 417 m), kde vysoká pohoří zasahují přes celou šířku albánského území až Jaderskému moři.
Albánie má tři velká jezera, na severozápadě Skadarské jezero (rozloha 370 km2), na východě Ohridské jezero (rozloha 348 km2, zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO) a Prespanské jezero (rozloha 259 km2). Největší albánská řeka je Drin na severu území (délka 285 km). Středomořská vegetace na pobřeží přechází postupně v dubové a kaštanové lesy ve vyšších polohách, následně pak v bukové a borovicové lesy. V nejvyšších horských oblastech jsou horské hole.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Albánie má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 4 kulturní a přírodní památky.
V Albánii se nachází 14 národních parků.
Seznam národních parků, Wikipedia (en, ...)
Národní parky, akzm.gov.al (en)
Britannica, Albania (en)
CIA World Factbook, Albania (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Albánie (cs)
Wikipedie, Albánie (cs)
Statistický úřad, Instat (en)
Albánie (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)
Severní Albánie (ČT, 2015)