Rozloha: 449 964 km²
Počet obyvatel: 10 482 000 (2022)
Hustota obyvatel: 25/km²
Úřední jazyk: švédština
Obyvatelstvo: 80% Švédové, 2% Finové, 2% Jihoslované, 2% Iráčané, 1% Poláci, 1% Íránci ad.
Náboženství: 68% luteráni
Politický systém: král, vláda, jednokomorový parlament (Riksdag) - 349 členů
Hlavní město: Stockholm (881 235)
Největší města: Göteborg (533 260), Malmö (304 000), Uppsala (141 000)
1. NÁRODNÍ PARKY SAREK A STORA SJÖFALLET
commons.wikimedia.org/wiki/File:Sarek_National_Park,_Jokkmokk,_Sweden_(Unsplash).jpg
Oba národní parky se nachází na severu Švédska, v Laponsku, více jak 50 kilometrů severně za polárním kruhem. Stora Sjöfallet severně navazuje na Sarek. Oba národní parky byly založeny v roce 1909 a náleží k nejstarším evropským i světovým národním parkům. Celková rozloha parků je 3 250 km2. Národní parky leží v oblasti Skandinávského pohoří. Leží zde nejvyšší hory Švédska (nikoliv však nejvyšší hora Kebnekaise, 2 117 m, ta leží ještě několik kilometrů severně). Okolo dvou desítek hor jsou vyšší než 2 000 metrů. Nejvyšší hora obou parků Sarektjakka (2 089 m) je druhou nejvyšší ve Švédsku. Desítky hor převyšují 1 800 metrů. V národním parku Sarek se nachází okolo stovky ledovců. V oblasti roste okolo 400 druhů rostlin. Ze stromů především břízy zakrslé. Dále zde rostou lišejníky, charakteristickým porostem je například šicha černá. Ze savců zde žijí sobi polární, losi evropští, lišky obecné a králíci. Vzácnější jsou rosomáci sibiřští, lišky polární a medvědi hnědí.
2. GOTSKA SANDÖN
flickr.com/photos/arripay/5988696176
Gotska Sandön neboli Gotlandský písečný ostrov, je ostrov ve střední části Baltského moře. Je vzdálený 150 kilometrů od pobřeží jižního Švédska. Gotska Sandön má rozlohu okolo 36 km2 a je neobydlený. Tvoří ho především písek, písečné duny, pláže a borové lesy. Z rostlin se zde vyskytují například vikve kašubské nebo některé druhy orchidejí. Fauna není moc bohatá, žijí zde například zajíci běláci nebo tuleni koželozubí. Od roku 1909 je Gotska Sandön národním parkem. V letních měsících jezdí ze švédské pevniny, z města Nynäshamn a ostrova Gotland na ostrov Gotska Sandön výletní lodě.
3. STOCKHOLM
flickr.com/photos/akasped/9110105324
Stockholm leží na jihovýchodě Švédska, na pobřeží Baltského moře, v místech, kde se Baltské moře propojuje s jezerem Mälaren. Společně s Kodaní jsou největšími městy ve Skandinávii. Stockholm má rozlohu 188 km2 a žije zde 950 000 obyvatel. Oblast byla osídlená již v době kamenné, přibližně 600 let před naším letopočtem, samotné město bylo založené v polovině 13. století. Stockholm je vystavěný na 14 ostrovech. Je centrem politického a kulturního života ve Švédsku, centrem mezinárodního obchodu a také častým cílem zahraničních turistů. Je sídlem švédského krále a švédské vlády. Historickým centrem Stockholmu je Gamla stan (Staré město). Zde se nachází Královský zámek (postavený v roce 1690), katedrála, budova parlamentu a několik dalších historických staveb a kostelů. Jednotlivé stockholmské ostrovy spojuje celkem 53 mostů.
4. VISBY
flickr.com/photos/vauvau/4313177885
Visby je staré středověké hanzovní město na ostrově Gotland. Gotland je s rozlohou 3 184 km2 největším ostrovem Švédska a největším ostrovem v Baltském moři. Leží v jižní části Baltského moře, 100 kilometrů východně od švédské pevniny. Visby leží na západním pobřeží Gotlandu. Má 24 000 obyvatel a je hlavním městem ostrova. Visby je významná historická památka, je nejlépe zachovaným středověkým městem ve Skandinávii. Historická část města je obklopena 3,5 kilometrů dlouhým městským opevněním z poloviny 13. století. Součástí zdi je řada zachovaných budov a 24 věží. Další významnou památkou je kostel, dóm Panny Marie z roku 1225. Centrum města tvoří Stora torget (Velké náměstí).
5. SONFJÄLLET
commons.wikimedia.org/wiki/File:Hede_fr%C3%A5n_%C3%96stbacken.jpg
Sonfjället (1 278 km2) je horský masiv v jihovýchodní části Skandinávského pohoří, ve střední části Švédska. Zaoblený vrchol masivu dominuje širokému okolí, které tvoří lesy. Sonfjället si zachoval specifické geologické tvary vytvořené tajícím vnitrozemským ledovcem z poslední doby ledové. V okolí hory se nachází řada bludných balvanů uspořádaných do kruhu. Oblast má rovněž jednu z největších koncentrací medvědů hnědých ve Švédsku. Ze stromů zde nejvíce rostou borovice a smrky. Místy se vyskytují mokřady a vřesoviště. Od roku 1909 je horský masiv součástí národního parku.
6. STENSHUVUD
commons.wikimedia.org/wiki/File:Vidunderlig_utsikt_p%C3%A5_Stenshuvud.jpg
Stenshuvud je 97 metrů vysoký vrch na východním pobřeží Baltského moře. Leží v okrese Skane, 80 kilometrů východně od Malmö. Okolní krajina je porostlá listnatými opadavými lesy. Ze stromů převažuje habr. Dále zde rostou také duby a buky. Pobřeží tvoří písečné pláže, místy skály. Vnitrozemí vedle lesů také louky, vřesoviště a mokřady. Roste zde okolo 600 druhů rostlin, mimo jiné několik druhů orchidejí nebo mochny. Ze Stenshuvudu je výjimečný rozhled do okolí. Okolní krajina je rovinatá. Pod vrcholem se nachází zbytky tvrze z 5. až 6. století. Oblast okolo vrchu a část moře je od roku 1986 součástí národního parku.
7. GÖTEBORG
flickr.com/photos/johanl/12346601955
Göteborg se nachází na západním pobřeží Baltského moře, v oblasti průlivu Kattegat. Město leží na řece Göta älv, při jejím ústí do Baltského moře. Göteborg je druhé největší město Švédska. Má rozlohu 448 km2 a žije zde 530 000 obyvatel. Je známé pro své velké množství parků, zelených ploch, botanickou zahradu a jako univerzitní město. První zmínky o Göteborgu jsou ze 12. století, hlavní rozmach metropole však nastal až v 17. století. Město založili především Holanďané jako svou obchodní kolonii. Výrazně se také zapsali do vzhledu Göteborgu, když zde vybudovali síť kanálů a ulic. K rozvoji města přispěl i průmysl, výroba automobilů. Nejzajímavějšími místy města prochází Sverigeleden, cesta pro cyklisty.
8. NÁRODNÍ PARK ABISKO
commons.wikimedia.org/wiki/File:Lapporten_over_Tornetr%C3%A4sk,_Norrbotten,_Sweden,_2015_April.jpg
Národní park Abisko se nachází na severu Švédska, 195 kilometrů severně za polárním kruhem. Leží v severní části Skandinávského pohoří. Nejvyšší vrcholy parku Slattatjahka a Nuolja dosahují výškek 1 191 a 1 169 metrů. Park leží na jižním pobřeží jednoho z největších jezer severního Švédska Torneträsk s rozlohou 332 km2. Přesto, že se oblast nachází v horách, severně od 68°severní šířky, rostou zde některé rostliny. Ze stromů břízy zakrslé, dále některé druhy orchidejí nebo například arkticko-alpská kvetoucí dryádka osmiplátečná. Ze savců zde žijí kuny, hranostaji, sobi polární nebo losi evropští.
9. TURNING TORSO
commons.wikimedia.org/wiki/File:Turning_Torso%E2%80%93flygbild_06_september_2014.jpg
Turning Torso je výšková budova v severní části Malmö, na jihu Švédska. Budova se nachází v historické přístavní čtvrti Fullriggaren, na pobřeží Baltského moře, respektive Öresundského průlivu. Neofuturistický mrakodrap má výšku 190 metrů a 54 podlaží. Většina plochy budovy je určena pro bydlení. Je zde 147 apartmánů. Mrakodrap byl postaven v roce 2005 podle návrhu španělského architekta Santiaga Calatravy. Zohýbaná konstrukce budovy je považovaná za první svého druhu na světě. Turning Torso je nejvyšší stavbou ve Skandinávii.
10. UPPSALA
flickr.com/photos/106752615@N06/12143257225
Uppsala je historické město ležící 70 kilometrů severozápadně od Stockholmu. Nachází se ve vnitrozemí, severně od jezera Mälaren. Uppsala je čtvrtým největším švédským městem. Má rozlohu 49 km2 a žije zde 150 000 obyvatel. Město je historicky jedním z hlavních center křesťanství ve Švédsku. Je zde sídlo arcibiskupa, nachází se zde Uppsalská univerzita založená koncem 15. století. V Uppsale se nachází největší katedrála ve Skandinávii. Pochází z konce 13. století. Dóm je 119 m dlouhý a 46 m široký, věže mají výšku rovněž 119 m. K další hlavní památce ve městě náleží zámek Slottsbacken, královské sídlo z konce 16. století.
Zdroje: Roland, N., Proctor, J.: Švédsko. Rough Guides. 4. české vyd. Jota 2010.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Podnebí Švédska je díky působení Golfského proudu a poloze země za Skandinávským pohořím mírnější než by se dalo na tuto „severskou“ zemi očekávat. Letní teploty v jižní části Švédska jsou velmi podobné teplotám v České republice. Charakteristické jsou pro Švédsko časté změny počasí. Nejvíce srážek je při pobřeží v jihozápadní části země. Vítr od Atlantiku přináší deště a mírné klima. Naopak vzdušné proudy z jihovýchodu přinášejí stálé, v létě suché a teplé, v zimě studené a jasné počasí. Východní část země má až o polovinu méně srážek než západní.
Na jihu v Malmö je v zimě okolo nuly, ve Stockholmu -2 až -3 °C. Na severu Švédska bývá ale okolo -20 °C, nejnižší teploty směřují až k -40 °C. V létě jsou v Malmö a ve Stockholmu průměrné teploty okolo 17 °C. Přes den bývá v Malmö i ve Stockholmu poměrně často mezi 25 až 30°C. Ale i na severu Švédska jsou léta poměrně teplá, průměrná teplota je zde 9 až 12°C.
Stockholm - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Malmö - průměrné teploty, srážky (mm)
severní Švédsko (Kiruna) - průměrné teploty, srážky (mm)
Zdroje: Švédsko. Olympia Praha, 2003., Wikipedia.org
Švédsko se historicky dělí na tři země: Götaland, Svealand a Norrland. Každá z těchto zemí se pak dále skládala z historických provincií. Současné švédské kraje se v převážné míře překrývají s historickými provinciemi.
Švédské kraje, Wikipedie
Turistické regiony, Visitsweden.com (en)
GÖTALAND
Blekinge, 2 941 km2
Bohuslän, 4 473 km2
Dalsland, 3 715 km2
Gotlandia, 3 144 km2
Halland, 4 786 km2
Olandia, 1 347 km2
Östergötland, 9 979 km2
Skania, 10 939 km2
Smalandia, 29 330 km2
Västergötland, 16 676 km2
SVEALAND
Dalarna, 29 086 km2
Närke, 4 126 km2
Södermanland, 8 388 km2
Uppland, 12 676 km2
Värmland, 18 204 km2
Västmanland, 8 393 km2
NORRLAND
Ångermanland, 19 800 km2
Gästrikland, 4 181 km2
Hälsingland, 14 264 km2
Härjedalen, 11 954 km2
Jämtland, 34 009 km2
Lapland, 109 702 km2
Medelpad, 7 058 km2
Norrbotten, 26 671 km2
Västerbotten, 15 538 km2
Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU. Při pobytu delším než 90 dnů je občan povinen požádat o vydání pobytového povolení pro občana členské země EU.
Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).
Měna. Koruna, SEK. 1 švédská koruna = 2,40 Kč (2019), aktuální kurz
Prodejní doba. Supermarkety, hypermarkety a větší řetězce jsou otevřené zpravidla od 08 do 22 hod. 24hodinový provoz mají některé prodejny rychlého občerstvení (např. 7 eleven), ostatní obchody jsou obvykle otevřeny do 20 hodin. Nepotravinové obchody jsou otevřeny většinou do 18 hodin.
Časové pásmo. UTC+1 (středoevropský čas)
Bezpečnost. Bezpečnostní situace ve Švédsku odpovídá standardu evropských zemí.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Švédsko lze rozdělit na tři oblasti. Nejvíce obydlený jih má úrodnou půdu, je rovinatý a krajina se podobá Dánsku. Část území jihu vyplňuje pahorkatina Götaland s nejvyšším bodem 377 metrů nad mořem. Střední část Švédska je tvořena mnoha jezery. Největšími jsou Vänern (5 585 km2), Vättern (1 912 km2) a Mälaren (1 140 km2). Pobřeží této části (kde leží hlavní město Stockholm) je velmi členité, tvořené mnoha skalnatými ostrovy. Největší část Švédska zaujímá severní část, hornatý kraj, s lesy, jezery a řekami. Na hranicích s Norskem se rozkládá Skandinávské pohoří. Nejvyšší vrcholy leží na severozápadě Švédska, dosahují přes 2 000 metrů. Nejvyšší hora Švédska je Kebnekaise 2 111 m. Ke Švédsku patří tři velké ostrovy v Baltském moři – Gotland (3 187 km2), Öland (1 342 km2) a Álandské ostrovy (1 580 km2).
Lesy pokrývají okolo 60% území. Na jihu převládají listnaté a smíšené lesy (nejčastěji jsou zastoupeny bříza, buk a osika), směrem na sever pak rostou jehličnaté lesy (borovice, smrk, jedle). Nad hranicí lesa rostou nízké porosty bříz, horské vrcholy jsou holé. V nejseverněji položených oblastech se nachází bezlesá tundra, rašeliniště a březové lesíky.
Zdroje: Švédsko. Olympia Praha, 2003., Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Švédsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 15 kulturních a přírodních památek a náleží tak v počtu památek světového dědictví do první dvacítky zemí.
Ve Švédsku se nachází 29 národních parků. Nejstarší národní parky byly založené v roce 1909 jako jedny z prvních v Evropě.
Národní parky ve Švédsku, National Parks of Sweden (en)
Seznam národních parků, Natur Värts Verked (en)
Seznam Národních parků, Wikipedia (en)
Britannica, Sweden (en)
CIA World Factbook, Sweden (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Švédsko (cs)
Wikipedie, Švédsko (cs)
Švédský statistický úřad, scb.se
Švédsko (ČT, Objektiv, 2014 až 2017)
Západní Götaland (ČT, 2011)