Švýcarsko / Schweiz / Suisse / Svizzera / Svizra

Základní informace

Rozloha: 41 277 km²
Počet obyvatel: 8 740 000 (2022)
Hustota obyvatel: 212/km²
Úřední jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Obyvatelstvo: 77% Švýcaři (64% němčina, 22% francouzština, 8% italština, 1% rétorománština), 23% cizinci (64% EU, 6% Asiaté ad.)
Náboženství: 38% římští katolíci, 27% protestanté, 21% bez vyznání, 6% jiní křesťané, 5% muslimové
Politický systém: prezident, Federální rada, dvoukomorový parlament (Federální shromáždění); Národní rada - 200 členů a Rada států - 46 členů
Hlavní město: Bern (127 500)
Největší města: Curych (383 700), Ženeva (194 460), Basilej (173 330), Lausanne (130 420), Winterthur ( 105 490), Lucern (79 480), St. Gallen (74 100)

TOP MÍSTA

1. WALLISKÉ ALPY

flickr.com/photos/16329417@N05/8245157310

Walliské Alpy, v Itálii nazývané jako Penninské Alpy, tvoří nejvyšší část Alp. Pohoří je součástí Západních Alp a leží na jihozápadě Švýcarska a severozápadě Itálie. Ve Švýcarsku se nachází v kantonu Valais, v Itálii v regionech Údolí Aosty a Piemont. Nejvyšší horou pohoří je druhá nejvyšší hora Alp Monte Rosa, německy Dufourspitze (4 634 m). K dalším velmi známým horám v pohoří náleží Matterhorn, italsky Cervino (4 478 m), Grand Combin (4 314 m), Weisshorn (4 506 m), Dom (4 545 m) nebo Liskamm (4 527 m). Hlavní hřeben pohoří se rozkládá od západu na východ po italsko-švýcarské hranici. Jen výjimečně klesá pod 3 000 metrů, naopak často vystupuje nad 4 000 metrů, včetně například Matterhornu nebo Monte Rosy. Na rozdíl od jiných horských pásem, řada vysokých hor leží mimo hlavní hřeben, zvláště na severu, na švýcarském území, například Weisshorn. Údolí prochází kolmo k hlavnímu hřebenu, ze severu k jihu a jsou si na obou stranách hranice podobná.

2. ŽENEVSKÉ JEZERO

flickr.com/photos/gabrielgm/9422871260

                Ženevské jezero, francouzsky Lac Léman, má rozlohu 581 km2 a leží na jihozápadě Švýcarska, ve své jižní části podél hranice s Francii. Na východě zasahují k jezeru Bernské Alpy, na jihu Savojské Alpy. Ženevské jezero je dlouhé 72 km, v nejširším místě má 14 km a největší hloubka je 310 metrů. Protéká jím řeka Rhone. Na stráních nad jezerem se pěstuje vinná réva. Kolem jezera je řada měst s historickými památkami. K hlavním městům na jezeře náleží Lausanne a Ženeva, k menším městům pak Montreax, Vevey nebo Nyon.

3. BERN

commons.wikimedia.org/wiki/File:Bern_luftaufnahme.png

                Bern leží ve středo-západní části Švýcarska, v kantonu Bern. Bern je německy a francouzsky mluvící kanton, s výraznější převahou německy mluvících obyvatel. Bern je hlavním městem Švýcarska a správním městem druhé největšího švýcarského kantonu. Má rozlohu 52 m2 a žije zde okolo 140 000 obyvatel. Je čtvrtým největším švýcarským městem. Leží v nadmořské výšce 450 m na řece Aarau. K hlavním památkám Bernu náleží Spolkový dům postavený na přelomu 19. a 20. století, sídlo parlamentu, dále katedrála sv. Vincence, radnice a Zytglogge (orloj).

4. LUCERN A OKOLÍ

flickr.com/photos/dicau58/11518548174

                Lucern leží v centrální části Švýcarska na obou březích řeky Reuss a na pobřeží Lucernského jezera. Lucern je největším městem středního Švýcarska, žije zde okolo 80 000 obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 435 metrů, z jihu obklopené známou horou Pilatus (2 128 m), na východě se nachází další výrazná hora v okolí, Rigi (1 737 m). Lucern je známý řadou mostů, most Kapellbrücke je nejstarším dřevěným mostem v Evropě. Byl postaven v první polovině 14. století. Na východní straně mostu se nachází Vodní věž, opevnění z 13. století. Další z mostů Spreuerbrücke je z počátku 15. století. K dalším dominantám města náleží pozdně renesanční kostel sv. Leodegara z první poloviny 17. století. Lucernské jezero, v němčině Vierwaldstättersee (jezero čtyř kantonů), je s rozlohou 114 km2 čtvrtým největším švýcarským jezerem.

5. JUNGFRAU-ALETSCH

flickr.com/photos/rodeime/44961734762

                Jungfrau-Aletsch je chráněné území a oblast ve východních Bernských Alpách na jihozápadě Švýcarska. Leží v kantonech Valais a Bern. Tvoří nejvyšší část Bernských Alp. Nejvyšší horou oblasti a současně nejvyšší horou Bernských Alp je Finsteraarhorn (4 270 m). K hlavním dominantám pak náleží horské masivy Jungfrau (4 158 m, třetí nejvyšší hora Bernských Alp), Eiger (3 967 m) a Mönch (4 107 m). Jihovýchodně od Jungfrau leží Aletschský ledovec, největší ledovec v Euroasii. Ze severní strany až do výšky 3 454 m, do sedla Jungfraujoch, vede ozubnicová železnice. Severně od hory leží jezera - Thunské a Brienzské. Známé je středisko Interlaken.

6. TICINO

flickr.com/photos/tambako/5401499559

                Ticino je nejjižněji položený švýcarský kanton. Nachází se u hranic s Itálií a je pojmenovaný podle řeky Ticino. Ticino je jediný ze švýcarských kantonů, kde je úřední řečí pouze italština. Hlavním městem Ticina je Bellinzona, největším městem je Lugano. Západ, jih a východ kantonu je obklopen Itálií, na severu leží Lepontské Alpy. V jižní části Ticina leží jezera Maggiore a Lugano. Nejvyšší horou kantonu je Adula, německy Rheinwaldhorn (3 402 m). Tři hrady ve městě Bellinzona - Castello Grande, Castello de Montebello a Castello di Sasso Corbaro (nejstarší z nich ze 13. století), jsou součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Třetím největším a známějším městem kantonu je Locarno.

7. CURYCH

flickr.com/photos/pedrosz/23940800032

                Curych leží na severu Švýcarska, na pobřeží jezera Zürichsee . Městem protéká řeka Limmat. Curych je největší švýcarské město, má rozlohu 92 km2 a žije zde okolo 400 000 obyvatel. Na místě dnešního Curychu stála již 500 let před naším letopočtem keltská osada kmene Helvetů. Pak bylo město obýváno Římany, roku 1351 se připojilo ke konfederaci. Centrum a střed města se nachází na starém městě na náměstí Münsterhof, kde rovněž stojí jedna z nejstarších staveb a dominant města Fraumünster, kostel založený roku 853 a postavený ve 12. až 15. století.

8. HORNÍ ENGADIN

commons.wikimedia.org/wiki/File:Engadine.jpg

                Horní Engadin je horní část údolí Engandin na řece Inn, rétorománsky En, na jihovýchodě Švýcarska, v kantonu Graubünden. Horní Engadin se rozkládá od průsmyku Maloja Pass na západě, k městu Zernez na východě. Má délku 55 kilometrů, celé údolí Engadin má délku přes 100 kilometrů. Údolí leží v západních Rétských Alpách, v nejzápadnější části východních Alp. Jižně od údolí se nachází horská skupina Bernina, východně Livigno a severně Platta. Horní Engadin má tvar ledovcového údolí. Oblast tvoří zasněžené vrcholky hor, jezera a husté lesy. K hlavním městům v oblasti náleží Pontresina, Celerina, Silvaplana a především Svatý Mořic.

9. ŽENEVA

commons.wikimedia.org/wiki/File:Geneve_2005_001_Ork.ch.jpg

                Ženeva je po Curychu druhé největší město Švýcarska. Leží na západě Švýcarska, na konci západního výběžku Ženevského jezera, obklopená hranicemi s Francií. Ženeva je hlavním městem francouzské části Švýcarska. Žije zde 195 000 obyvatel. Město leží ve výšce 377 metrů nad mořem na břehu Ženevského jezera. Ženeva je významným světovým finančním centrem a je sídlem pro řadu mezinárodních organizací a institucí. Město se dělí se na dvě části. Novou část města především s vilovou zástavbou a starou část s většinou památek. Obě části spojuje 200 metrů dlouhý most Pont du Mont Blanc. Nejvýznamnější stavbou starého města je katedrála sv. Petra založená již ve 4. století (gotická stavba pochází ze 13. až 14. století. Celkem 82 budov ve městě má status významné národní památky.

10. BERNINA

flickr.com/photos/signalkuppe/42956760230

                Bernina je krystalické alpské horské pásmo na jihovýchodě Švýcarska a severu Itálie. Nejvyšší vrchol pohoří Piz Bernina (4 049 m) je nejvyšší horou Východních Alp. K dalším nejvyšším horám náleží: Piz Zupo (3 996 m), Piz Roseg (3 937 m) a Piz Palü (3 905 m). Bernina náleží k nejvyšším horským pásmům v Alpách. Je součástí tzv. Rétských Alp. V pohoří se nachází řada ledovců. K největším náleží Vedretta di Palü, Morteratsch nebo Roseg.

11. SCHAFFHAUSEN

commons.wikimedia.org/wiki/File:1_schaffhausen_2012.jpg

Schaffhausen je menší město na severu Švýcarska, je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Schaffhausen leží na pravém břehu řeky Rýn, přibližně 25 kilometrů západně od Bodamského jezera. Ve městě žije okolo 35 tisíc obyvatel. Historická část města je známá řadou renesančních domů s freskami. Dominantu města tvoří katedrála všech svatých s románskou věží z počátku 12. století. K dalším památkám náleží gotický kostel sv. Johanna a staré opevnění. 4 kilometry po toku Rýna se nachází Rýnské vodopády, největší vodopády ve Švýcarsku.

12. ŠVÝCARSKÝ NÁRODNÍ PARK

commons.wikimedia.org/wiki/File:Buffalora.jpg

Jediný švýcarský národní park se nachází v kantonu Graubünden na jihovýchodě země. Má rozlohu 170 km2 a byl založený v roce 1914. Park se rozkládá v oblasti Západních Rétských Alp. Má velké rozlohy lesů a je bohatý na zvěř. K nejvyšším vrcholům náleží Piz Pisoc (3 173 m), Piz Quattervals (3 165 m) a Piz da l’Acqua (3 126 m). Informační centrum parku je v obci Zernez.

13. LUGANO

flickr.com/photos/max-stolbinsky/40011875374

                Lugano je město na jihu Švýcarska, v italsky mluvícím kantonu Ticino. S 65 tisíci obyvateli je největším městem v kantonu a největším italsky mluvícím městem ležícím mimo Itálii. Lugano leží na pobřeží Luganského jezera, mezi zalesněnými vrcholky hor San Salvatore (912 m) a Bré (925 m). Okolní hory jsou součástí Luganský Alp. Střed města se nachází na Piazza della Riforma s řadou kaváren, restaurací a klasicistní budovou radnice Palazzo Civico. K dalším hlavním památkám ve městě náleží katedrála sv. Vavřince z 9. až 15. století, kostel Santa Maria degli Angioli z 16. století nebo vila Ciani v městském parku.

14. VALÉE DE JOUX

flickr.com/photos/scotbot/6924073027

                Valée de Joux je údolí v pohoří Jura na západě Švýcarska, na hranicích s Francií, severně od Ženevského jezera. Údolí leží v nadmořské výšce přes 1 000 metrů a jihovýchodně nad údolím vystupuje nejvyšší hora švýcarské části Jury Mont Tendre (1 679 m). Ve Valée de Joux se nachází tři jezera, největší z nich je Lac de Joux s délkou 9 kilometrů a rozlohou téměř 9 km2.

15. BASILEJ

commons.wikimedia.org/wiki/File:Basilea,_Suiza_-_panoramio_(7).jpg

                Basilej se nachází na severu Švýcarska, na hranicích s Francií a Německem. Město leží na obou březích řeky Rýn, má rozlohu 23 km2 a žije zde 170 000 obyvatel. Basilej je třetím největším švýcarským městem. Předměstí Basileje zasahují jak na území Francie, tak Německa. Střed města se nachází na starém městě, v tzv. Velké Basileji, na náměstí Marktplatz. Zde stojí radnice postavená v letech 1503 – 07. Nedaleko se nachází basilejský dóm Münster, se dvěma věžemi 64 a 62 metrů vysokými. Nejstarší část chrámu je z 9. století. V Basileji sídlí nejstarší švýcarská univerzita založená v roce 1460. Město je také známé řadou muzeí, zejména s uměním.

16. BELLINZONA

flickr.com/photos/14548166@N03/4223163006

                Belinzona je město na jihu Švýcarska, v italsky mluvícím kantonu Ticino. Město leží v údolí řeky Ticino obklopené Lepontskými Alpami. Žije zde 45 tisíc obyvatel. Bellinzona je nejvíce známá svými třemi hrady, které jsou zapsané v seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. Největší z nich Castelgrande pochází z 13. až 15. století. Další dva hrady Montebello a Sasso Corbaro jsou z 15. a 16. století. K dalším hlavním památkám náleží historické staré město s několika kostely (Santa Maria delle Grazie, San Pietro e Stefano) a městské hradby.

17. STEIN-AM-RHEIN

flickr.com/photos/64751998@N08/9582651251

                Stein am Rhein je historické město na severu Švýcarska. Žije zde okolo 3,5 tisíce obyvatel. Stein am Rhein leží na řece Rýn, v těsné blízkosti Bodamského jezera. Město je známé zachovaným středověkým centrem s řadou domů vyzdobených freskami. Střed města obklopují hradby s městskými bránami. K hlavním památkám náleží kostel sv. Jiří, budova radnice, historické domy a hrad Hohenklingen.

18. LOCARNO A JEZERO MAGGIORE

flickr.com/photos/vichig/4187395885

                Locarno je město na jihu Švýcarska v kantonu Ticino. Leží na severním břehu jezera Maggiore v podhůří Švýcarských Alp. Žije zde okolo 16 tisíc obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 200 metrů, nejvyšší horou v okolí je Pizzo di Vogorno s výškou 2 442 metrů. K hlavním turistickým cílům ve městě náleží hlavní náměstí Piazza Grande s okolní zástavbou starého města, hrad Castello Visconteo z 12. století, poutní kostel Madonna del Sasso nad městem nebo lanovka na vrchol hory Cardada (1 340 m). Jezero Maggiore je s rozlohou 213 km2 druhým největším italským jezerem a největším jezerem na jihu Švýcarska. Má délku 65 kilometrů. Více než tři čtvrtiny jezera leží na území Itálie.

19. LAUSANNE

flickr.com/photos/mariejirousek/5314917021

                Lausanne je město na severním břehu Ženevského jezera, ve francouzsky mluvícím kantonu Vaud, na západě Švýcarska. Město je vzdálené přibližně 60 kilometrů severovýchodně od Ženevy. Žije zde okolo 140 tisíc obyvatel. Lausanne je vystavěné v kopcovité krajině nad jezerem. Nejvyšší bod města má 929 metrů, nejnižší 372 metrů. Hlavním centrem je historické staré město. Okolo 50 budov je zapsaných v registru švýcarských národních památek. Za dominantu města je považována lausannská gotická katedrála z přelomu 12. a 13. století.

20. SOLOTHURN

commons.wikimedia.org/wiki/File:Besenval_stursen_solothurn.jpg

                Solothurn je město ve středo-severní části Švýcarska, ve stejnojmenném kantonu. Solothurn leží na řece Aaře a byl založen Římany. Historické staré město Solothurnu bylo vystavěné od poloviny 16. století až do konce 18. století a převládá v něm barokní architektura. Mísí se v ní vlivy italské, francouzské a místní švýcarské. K hlavním památkám náleží katedrála dokončená až ke konci 18. století, kostel jezuitů z konce 17. století, městská radnice, městské brány nebo hrad Waldegg.

Zdroje: Teller, M.: Švýcarsko. Rough Guides. 1. české vyd. Jota 2011. 516 s.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencí Creative Commons a CC4.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

                Alpy vytváří hranici mezi středozemním podnebím na jihu Švýcarska a mírným atlantickým podnebným pásmem na severu země. Průměrná roční teplota v Curychu je 9,5°C, v červenci je průměr 18°C, v lednu -1°C. Na jihu v Luganu je díky vlivu Středozemního moře průměrná roční teplota 12°C. Léta ve Švýcarsku jsou teplá, vlhká s občasným deštěm, zimy sušší. V alpských údolích je v zimě častá inverze. Podobně i srážky jsou ve Švýcarsku velmi různorodé. V severní části Švýcarska, v oblasti, kde je většina velkých měst, jsou průměrné roční srážky 1 000 – 1 200 mm. V údolí řeky Rhony a Rýnu je méně srážek, okolo 500 – 600 mm za rok. Naopak v Bernských Alpách je to až 4 000 mm za rok.

                Průměrná letní teplota v Curychu je 17 až 19°C, přičemž přes den se letní teploty obvykle pohybují mezi 20 až 30°C. Průměrná zimní teplota je 0 až 1°C. Průměrné letní teploty v Ženevě jsou 18 až 20°C, průměrné zimní -1 až 0°C. Na jihu v Luganu je průměrná letní teplota 15 až 18°C a průměrná zimní 1 až 2°C.

Curych - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Ženeva - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Lugano - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en)

Zdroj: Universum, Všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org (Switzerland climate)

KANTONY

            Švýcarsko se skládá z 26 kantonů.

Seznam kantonů, All About Switzerland (en)

Seznam kantonů, Wikipedie (cs)

Kanton, rozloha km2, hlavní město, jazyk

Aargau, 1 404 km2, Aarau, němčina

Appenzell Ausserrhoden*, 243 km2, Herisau, němčina

Appenzell Innerrhoden*, 173 km2, Appenzell, němčina

Basel-Stadt*, 37 km2, Basilej, němčina

Basel-Landschaft*, 518 km2, Liestal, němčina

Bern, 5 959 km2, Bern, němčina a francouzština

Fribourg, 1 671 km2, Fribourg, francouzština a němčina

Geneva, 282 km2, Ženeva, francouzština

Glarus, 685 km2, Glarus, němčina

Graubünden, 7 105 km2, Chur, němčina, rétorománština a italština

Jura, 839 km2, Delémont, francouzština

Lucerne, 1 493 km2, Lucern, němčina

Neuchâtel, 803 km2, Neuchâtel, francouzština

Nidwalden*, 276 km2, Stans, němčina

Obwalden*, 491 km2, Sarnen, němčina

St. Gallen, 2 026 km2, St. Gallen, němčina

Schaffhausen, 298 km2, Schaffhausen, němčina

Schwyz, 908 km2, Schwyz, němčina

Solothurn, 790 km2, Solothurn, němčina

Thurgau, 991 km2, Frauenfeld, němčina

Ticino, 2 812 km2, Bellinzona, italština

Uri, 1 077 km2, Altdorf, němčina

Valais, 5 224 km2, Sion, francouzština a němčina

Vaud, 3 212 km2, Lausanne, francouzština

Zug, 239 km2, Zug, němčina

Zürich, 1 729 km2, Curych, němčina

*polokanton

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Při turistických pobytech do 90 dnů není třeba zvláštního povolení, ani přihlášení. Pokud má český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 3 měsíce, je povinen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu ve Švýcarsku o povolení k pobytu.

Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).

Měna. Frank, CHF. 1 švýcarský frank = 22,60 Kč (2019), aktuální kurz

Prodejní doba. Obchody ve všední den zavírají zpravidla v 18.30 hodin. Ve čtvrtek nebo v pátek bývá prodejní doba delší (zpravidla do 21 hod). V sobotu je prodejní doba od 8.00 do 17.00 hodin, v některých nebo specializovaných obchodech, pouze od 8.00 do 12.00 hodin. Běžné obchody jsou v neděli zavřené. V neděli se dá nakoupit široký sortiment výrobků u čerpacích stanic nebo na nádražích větších měst. V turisticky významných městech či oblastech jsou obchody otevřeny i v neděli, např. Interlaken, Gstaad, Zermatt, atd.

Bezpečnost. Při provozování horské turistiky je třeba počítat s možným náhlým zhoršením povětrnostních podmínek. Nutná je kvalitní výstroj a výzbroj.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                60% švýcarského území tvoří Alpy, 30% Švýcarská plošina, respektive podhůří a 10% připadá na pohoří Jura. Nejnižší bod Švýcarska leží na jihu u jezera Maggiore (u hranice s Itálií), 200 metrů nad mořem. Alpy zaujímají jižní polovinu země. Oblast Bodamského jezera, údolí řeky Rýn, průsmyku Spluga a jezero Como, jsou považovány za „hranici“ mezi Západními a Východními Alpami. Západní Alpy mají vyšší a strmější štíty. Ze Západních Alp se na švýcarském území nachází: Penninské Alpy, Bernské, Lepontinské, Glarnské Alpy. Východní Alpy tvoří jen menší část švýcarského území, například horská pásma. Albula, Bernina, Livigno. Severně od Alp tvoří území Švýcarska alpské podhůří, Švýcarská plošina (Schweitzer Mittelland). Zde leží většina švýcarských jezer. Největší jsou Ženevské, Neuchatelské, Lucernské či Curyšské. Na hranicích s Itálií leží jezero Maggiore a Luganské jezero, na hranicích s Německem Bodamské jezero. Severozápadní část země, hranice s Francií, pak tvoří pohoří Jura. Švýcarské území je důležité rozvodí evropských řek. Nejvíce řek teče do Severního moře (největší z nich Rýn), Rhona, Pád, Adiže ústí do Středozemního a Inn, přítok Dunaje, do Černého moře. Nejvyšší horské skupiny jsou zaledněny, sněžná čára leží ve výšce 2 500 na severních svazích a 2 900 m na jižních.

                Smíšené, listnaté lesy, vinice rostou do výšek okolo 600 metrů, horské listnaté lesy (duby, buky, javory) až do výšek 1 200 metrů. Výše leží jehličnaté lesy (borovice, jedle, modříny), nad horní hranici lesa, 1 600 až 2 300 metrů, rostou kleče a pěnišníky.

               Švýcarské Alpy. ZÁPADNÍ-vnější pásmo: Freiburské Alpy (Vanil Noir, 2 389 m), Emmentálské Alpy (Brienzer Rothorn, 2 348 m), Schwyzské Alpy, Sankt Gallenské Alpy (Säntis, 2 502 m); ZÁPADNÍ-vnitřní pásmo: Bernské Alpy (Finsteraarhorn, 4 274 m)), Urnské Alpy (Dammastock, 3 630 m), Glarnské Alpy (Tödi, 3 614 m), Walliské Alpy (Dufourspitze, 4 634 m), Tessinské Alpy (Basodino, 3 274 m), Gotthardský masiv (Pizzo Rotondo, 3 192 m), Luganské Alpy (Pizo di Gino, 2 245 mm), Adulské Alpy (Rheinwaldhorn, 3 402 m); VÝCHODNÍ-severní: Platta (Piz Platta, 3 392 n), Albula (Piz Kesch, 3 418 m), Plessurské Alpy (Aroser Rothorn, 2 980 m), Rätikon (Schesaplana, 2 965 m), Silvretta (Piz Linard, 3 411 m), Samnaunské Alpy (Muttler, 3 294 m); VÝCHODNÍ-jižní: Bernina (Piz Bernina, 4 049 m), Livigno (Cima de Piazzi, 3439 m), Sesvenna (Piz Sesvenna, 3 204 m)

               Nejvyšší hory. (prominence 500+) 1. Dufourspitze (4 634 m), 2. Dom (4 547 m), 3. Weisshorn (4 506 m), 4. Matterhorn (4 478 m), 5. Dent Blanche (4 358 m), 6. Grand Combin (4 314 m), 7. Finsteraarhorn (4 274 m), 8. Rimpfischhorn (4 199 m), 9. Aletschhorn (4 193 m), 10. Dent d'Hérens (4 174 m).

               Největší řeky, 1. Rýn (délka toku: 375 km), 2. Aara (288 km), 3. Rhona (264 km), 4. Reuss (158 km), 5.Linth/Limmat (140 km), 6. Sána (128 km), 7. Thur (125 km), 8.Inn (104 km), 9. Ticino (91 km), 10. Doubs (74 km).

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl. Odeon Praha, 2001. S. 350.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

             Švýcarsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 12 kulturních a přírodních památek.

Národní parky 

            Švýcarsko má pouze jeden národní park, Švýcarský národní park, leží v údolí Engandine, v kantonu Graubünden, 172 km2, založen 1914. Ve Švýcarsku je řada regionálních parků, biosférické rezervace a jiná chráněná území. Vybrané regionální parky: Ela (548 km2), Entlebuch (394 km2), Gruyere Pays – d’Enhaut (502 km2), Jura (530 km2), Pfyn – Finges (319 km2), Thal (139 km2).

Švýcarský národní park, Parc Naziunal Svizzer (de, ro, fr, it, en)

Švýcarské parky, Shweitzer Pärke (de, fr, it, en)

Odkazy

Britannica, Switzerland (en)

CIA World Factbook, Switzerland (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Švýcarsko (cs)

Wikipedie, Švýcarsko (cs)

Federální vláda, oficiální stránky (en, de, fr, it, rm)

Statistický úřad, bsf.admin.ch (en)

Dokumenty

Bernské Alpy (ČT, 2015)

Graubünden (ČT, 2011)

Švýcarské Alpy (ČT, 2009)

Švýcarsko (ČT, Cestománie, 2002)

Švýcarsko (ČT, Objektiv, 2009 až 2017)

Ticino (ČT, 2004)

Wallis (ČT, 2012)

Ženevské jezero (ČT, 2016)

end faq