Rozloha: 93 036 km²
Počet obyvatel: 9 770 000 (2020)
Hustota obyvatel: 105/km²
Úřední jazyk: maďarština
Obyvatelstvo: 92% Maďaři, 3% Romové, 1% Němci
Náboženství: 37% římští katolíci, 12% kalvinisté, 2% luteráni, 2% řečtí katolíci
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament; Národní shromáždění - 199 členů
Hlavní město: Budapešť (1 740 000)
Největší města: Debrecín (208 000), Szeged (170 000), Miskolc (167 000), Pécs (157 000), Györ (132 000)
1. BUDAPEŠŤ
flickr.com/photos/97044050@N00/2674684252/in/photolist
Budapešť je hospodářské, kulturní a dopravní centrum Maďarska. Patří k největším lázeňským městům na světě. Hlavní město Maďarska má rozlohu 525 km2 a žije zde 1 745 000 obyvatel. Město vzniklo až v roce 1873, sloučením měst Buda (Budín) a Pest (Pešť). V Pešti byly v 19. století po vzoru Paříže vystavěny široké bulváry, reprezentativní vládní budovy, muzea, kostely i obytné domy. K nejvýznamnějším památkám náleží neogotická budova parlamentu (Országhág), chrám sv. Štěpána z roku 1905, Matyášův chrám, Královský palác, respektive Budínský hrad založený v roce 1265, současná stavba je z konce 19. a počátku 20. století.
2. BALATON
commons.wikimedia.org/wiki/File:Balaton_Hungary_Landscape.jpg
Balaton nebo Blatenské jezero leží v západní části Maďarska. Severně od jezera se nachází pohoří Bakoňský les (nejvyšší bod 704 m). Balaton má plochu 592 km2, délka je 78 km, šířka 5 až 12 km. Průměrná hloubka je pouze 3 metry, největší je 11 m. Na jižním pobřeží jezera jsou písečné pláže a nachází se zde většina turistických resortů - Siófok, Keszthely, Balatonfüred. Balaton je největší jezero ve střední Evropě a je jednou z hlavních maďarských turistických destinací. Hlavní sezóna je v létě, kdy jsou průměrně teploty 25°C.
3. HORTOBÁGY
flickr.com/photos/wim314/6032761665
Hortobágy je národní park na východě Maďarska. Nachází se západně od města Debrecín a jihovýchodně od řeky Tisy. Jedná se o rozlohou největší maďarský národní park (801 km2) a současně nejstarší národní park (založený v roce 1973). Hortobágy je největší stepní oblastí, v Maďarsku nazývanou pustza, ve Střední Evropě. Zahrnuje travnatou step, menší vodní toky, mokřady a kulturní krajinu. Oblast je součástí Velké dunajské nížiny (maďarsky Alföld). Ta je součástí rozsáhlé středoevropské Panonské pánve. Faunu v národním parku tvoří chovy ovcí, buvola domácího, koní a maďarského stepního skotu.
4. PÉCS
hu.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1jl:P%C3%A9cs_Sz%C3%A9chenyi_Square.JPG
Pécs leží na jihu Maďarska, na jižním úpatí pohoří Mecsek. Město má rozlohu 163 km2 a žije zde 160 000 obyvatel. Pécs je hospodářské a kulturní centrum jihozápadní části Maďarska a univerzitní město s řadou památek. K nejvýznamnějším náleží starověké křesťanské pohřebiště ze 4. století, katedrála založená v 11. století, historické centrum města se středověkými, barokními, klasicistními a rokokovými domy, budovy univerzity nebo pécské národní divadlo.
5. NÁRODNÍ PARK BÜKK
commons.wikimedia.org/wiki/File:B%C3%BCkki%C5%90sz.jpg
Bükk neboli Bukové hory je vápencová vrchovina v severní části Maďarska v blízkosti hranic se Slovenskem. Nejvyšším bodem je Kettösbérc (961 m). Více jak dvacet dalších vrchů dosahuje výšky přes 900 metrů. V oblasti jsou stovky jeskyní, zároveň je také oblíbeným místem zimních sportů. 471 km2 je chráněno národním parkem.
6. NEZIDERSKÉ JEZERO A SOPRON
commons.wikimedia.org/wiki/File:Sopron_z19.jpg
Neziderské jezero se nachází na severozápadě Maďarska, na hranicích s Rakouskem. Má rozlohu 315 km2 a více než dvě třetiny rozlohy leží na území Rakouska. Neziderské jezero je největším bezodtokým jezerem ve Střední Evropě. Maximální hloubka jezera je menší než 2 metry. Na maďarské straně je v oblasti Národní park Fertő-Hanság, na rakouské Národní park Neusiedler See – Seewinkel. Na západ od jezera zasahují východní výběžky Alp. Město Sopron leží ve výběžku obklopené územím Rakouska. Nachází se necelých 10 kilometrů jihovýchodně od Neziderského jezera. Sopron má řadu historických památek. Nachází se zde středověké hradby, historické centrum se středověkými, renesančními a barokními domy a kostely, synagoga nebo několik muzeí.
7. TOKAJSKÁ OBLAST
flickr.com/photos/53113704@N03/35763614665
Tokajská oblast je vinařský region, kde se pěstují známá sladká Tokajská vína. Hlavními odrůdami pro výrobu Tokajského vína jsou Furmint a Lipovina. Tokajská oblast se nachází na severovýchodě Maďarska, v blízkosti hranice se Slovenskem, východně od města Miškovec a jižně od Košic. Oblastí protéká řeka Tisa. Region tvoří 28 obcí, celková rozloha oblasti je okolo 110 km2. Vinice zaujímají přibližně polovinu území. Tradice výroby Tokajského vína sahá až do 2. století.
8. PANNONHALMSKÉ OPATSTVÍ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Pannonhalma_-_Bencés_apátság.jpg
Pannonhalmské opatství je benediktinské opatství a jedna z nejstarších památek na území Maďarska. Pannonhalmské opatství se nachází na severozápadě země, necelých 20 kilometrů jihovýchodně od města Gyór. Leží na vrcholu pahorku a bylo založené na konci 10. století. Opatství tvoří bazilika s kryptou ze 13. století, budovy kláštera, knihovna s více než 350 tisíci svazky knih a barokní refektář.
9. EGER
flickr.com/photos/csaga/2224898937
Eger je historické město na severovýchodě Maďarska. Leží 140 kilometrů severovýchodně od hlavního města Budapešti. V blízkosti se nachází výše zmíněné pohoří Bükk (Bukové hory). Eger má okolo 60 000 obyvatel a je oblíbeným turistickým cílem. Nachází se zde řada historických staveb, termální lázně a oblast je známá pěstováním červeného vína. K hlavním památkám náleží egerský hrad z druhé poloviny 15. století, turecký minaret ze 17. století, barokní kostel od K. I. Dientzenhofera z druhé poloviny 18. století, klasicistní bazilika z první poloviny 19. století a srbský ortodoxní kostel z 18. století.
10. MÁTRA
flickr.com/photos/makrela/25128874556
Mátra je nejvyšší pohoří v Maďarsku. Je vulkanického původu. Nachází na severovýchodě země, mezi údolími řeky Tarny a Zagivy. Nejvyšší hora Kékes (1 014 m) je oblíbeným turistickým cílem.
Zdroje: Longley, N.: Maďarsko. Rough Guides. 2. české vyd. Jota 2010.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Maďarsko má kontinentální podnebí. Léta jsou zde teplá, dlouhá a poměrně suchá, průměrné červencové teploty se pohybují okolo 22°C. Zimy jsou studené a bohaté na sníh, průměrná lednová teplota se pohybuje okolo -1°C, ale i méně. Roční srážky dosahují pouze 500 až 800 mm a směrem k východu jich ubývá.
Průměrné letní teploty v Budapešti jsou 20 až 22°C, průměrné zimní jsou 0 až 2°C. Srážky jsou po celý rok téměř vyrovnané, dosahují 530 mm. V Debrecínu, na východě Maďarska jsou průměrné letní teploty 19 až 20°C a průměrné zimní -3 až 0°C. V Pécsu na jihu země jsou průměrné letní teploty 19 až 21°C, průměrné zimní -1 až 1°C.
Budapešť - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Debrecín - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Pécs - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Maďarsko se administrativně dělí na 19 žup a hlavní město. Z geografického a turistického hlediska se rozlišuje 5 až 7 hlavních regionů.
Župy, Wikipedie
Turismus, HelloHungary.com
Region (maďarsky), rozloha km2, hlavní město
Severní Maďarsko (Észak –Magyarország), 13 428 km2, Miskolc
Severní Alföld (Észak – Alföld), 17 749 km2, Debrecen
Jižní Alföld (Dél – Alföld), 18 339 km2, Szeged
Střední Maďarsko (Közép – Magyarország), 6 919 km2, Budapešť
Střední Zadunají (Közép – Dunántúl), 11 237 km2, Székesfehérvár
Západní Zadunají (Nyugat – Dunántúl), 11 209 km2, Győr
Jižní Zadunají (Dél – Dunántúl), 14 169 km2, Pécs
Vstup. Občané ČR se mohou zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení maximálně po dobu 90 dnů. Po tomto termínu by se mělo požádat o povolení k pobytu (Tartózkodási Engedély ) v kanceláři Úřadu pro přistěhovalectví a státní občanství.
Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.
Měna. Maďarský forint, HUF. 100 forintů = 8 Kč, aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+1 (středoevropský čas)
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, cnb.cz
Většina území Maďarska je tvořena nížinami. 90% povrchu Maďarska nepřevyšuje nadmořskou výšku 200 metrů. Řeka Dunaj rozděluje Maďarsko na pomyslné dvě poloviny. Jihovýchodní a východní část země vyplňuje Velká uherská nížina (Alföld). Plochá krajina nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou krajinu, zachovaly se ale zbytky původní středoevropské maďarské stepi, označované jako puszta. Menší část severovýchodu je hornatá. Zasahují sem Vnitřní Západní Karpaty a nachází se zde nejvyšší maďarská hora Kékes, 1 015 m. Západní až jihozápadní část Maďarska je zvlněná až pahorkatá. Oblast se nazývá Zadunajské středohoří a nachází se zde známé jezero Balaton. Severozápad Maďarska tvoří opět nížina, Malá uherská nížina.
Z dříve rozšířených listnatých a smíšených lesů jsou dnes jen v nízkých horách na západě země duby, buky, moruše a kaštany. Ve východní polovině území jsou bukové lesy jen ve vyšších polohách Severního středohoří. Mezi hlavní maďarské řeky náleží Dunaj, Dráva a Tisa.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
Mapa není pod žádnou licencí
Maďarsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 8 kulturních a přírodních památek.
Na území Maďarska se nachází 10 národních parků.
Seznam národních parků, Wikipedia (en)
Seznam národních parků, Magyar Nemzeti Parkok (ma)
Název parku, rozloha km2, založení
Aggtelek, 199 km2, 1985
Balatonská vysočina, 570 km2, 1997
Bükk, 403 km2, 1977
Dunaj - Dráva, 495 km2, 1996
Dunaj - Ipoly, 603 km2, 1997
Fertő-Hanság , 336 km2, 1991
Hortobágy, 801 km2, 1973
Kiskunság, 570 km2, 1975
Körös-Maros , 501 km2, 1997
Őrség, 440 km2, 2002
Zdroje: Wikipedia.org; Magyar Nemzeti Parkok
Britannica, Hungary (en)
CIA World Factbook, Hungary (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Maďarsko (cs)
Wikipedie, Maďarsko (cs)
Statistický úřad, ksh.hu (en)
Budapešť (ČT, 2010)
Maďarská puszta (ČT, 2009)
Panonie (ČT, 2010)
Tokaj a Eger (ČT, 2007)