|
|
Slovinsko / Republika Slovenija
Základní informace
Rozloha: 20 273 km²
Počet obyvatel: 2 109 000 (2022)
Hustota obyvatel: 104/km²
Úřední jazyk: slovinština
Obyvatelstvo: 83% Slovinci, 2% Srbové, 2% Chorvaté, 1% Bosňáci, 12% ostatní
Náboženství: 58% katolíci, 2% muslimové, 2% pravoslavní
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament, poslanecká sněmovna (Národní shromáždění) - 90 členů a Národní rada - 40 členů
Hlavní město: Lublaň (274 826)
Největší města: Maribor (95 000), Celje (50 000), Kranj (37 000)
TOP MÍSTA
1. TRIGLAV
flickr.com/photos/hotfield/8023018949
Triglav (2 863 m) je nejvyšší hora Slovinska a Julských Alp. Nachází se na severozápadě země, v blízkosti hranic s Rakouskem a Itálií. Triglav leží v centrální části jediného slovinského národního parku. Triglavský národní park má rozlohu 880 km2 a jako národní park byl ustanovený v roce 1981. V západní a východní části parku se nachází dvě hluboká severo-jižní údolí, kterými protékají řeky Soča a Sáva. V parku se nachází několik ledovcových jezer, největší je Bohinjské (3,2 km2, největší hloubka 45 metrů).
2. BLEDSKÉ JEZERO
flickr.com/photos/aikijuanma/2764214260
Bledské jezero se nachází na úpatí Julských Alp, na severozápadě Slovinska. Má přibližně dva kilometry na délku a necelý kilometr šířku. Maximální hloubka jezera je 30 metrů. Okolí Bledského jezera tvoří lesnaté stráně pohoří Pokljuka a Jelovica. V jihozápadní části je ostrov s poutním kostelem Panny Marie. Díky termálním pramenům je teplota vody v jezeře vyšší než je obvyklé u alpských jezer.
3. PIRAN
flickr.com/photos/sylaf/2732804614
Piran je město v Terstském zálivu, na pobřeží Jaderského moře. Žije zde 3 900 obyvatel. Je jedním ze tří hlavních měst slovinské části Istrijského poloostrova. Město je známé svou středověkou architekturou. Je zde patrný vliv blízké Itálie, dříve Benátské republiky. Do poloviny 20. století se ve městě mluvilo převážně italsky. Piran je jedním z hlavních turistických cílů ve Slovinsku. Hlavní památky ve městě tvoří kostel sv. Jiří s kampanilou ve stylu benátské renesance z počátku 17. století, františkánský klášter ze stejného období a městské hradby.
4. GRINTOVEC
commons.wikimedia.org/wiki/File:Grintovec_2013_(9920003933).jpg
Grintovec (2 558 m) je nejvyšší horou Kamnicko-Savijnských Alp. Kamnicko-Savijnské Alpy jsou po Julských Alpách druhým nejvyšším pohořím ve Slovinsku. Leží na severu země a zasahují i do Rakouska. Jsou součástí Jižních vápencových Alp a společně s pohořím Pohorje tvoří poslední horská pásma jihovýchodních Alp. Dále na východ se pak rozkládají Dinárské hory. Grintovec má po Triglavu druhou nejvyšší prominenci ve Slovinsku (1 706 m). Je oblíbeným cílem turistů a horolezců.
5. LUBLAŇ
flickr.com/photos/biosynthesis/35430916450
Lublaň, hlavní město Slovinska, leží téměř ve střední části země. Přesto je odtud do italského Terstu méně než 100 kilometrů, do Záhřebu okolo 140 a do rakouského Štýrského Hradce 190 kilometrů. Lublaň je spíše menším městem, žije zde 280 000 obyvatel. V období Říma byl v místech současného města římský vojenský tábor. První zmínky o Lublani jsou ze 12. století. O století později získalo město městská práva. K hlavním památkám náleží středověký Lublaňský hrad založený ve 12. století, gotická městská radnice z konce 15. století a lublaňská katedrála, barokní stavba z počátku 18. století. Hlavním bulvárem v Lublani je Slovinská ulice, střed města tvoří Prešenerovo náměstí.
6. KARAVANKY
flickr.com/photos/micosamardzija/14031910043
Karavanky jsou pohoří na severu Slovinska, na hranici s Rakouskem. Jsou součástí Jižních vápencových Alp. Pohoří se rozkládá ze západu na východ v délce okolo 120 kilometrů. Západní část pohoří je vyšší. zde se také nachází nejvyšší hora Karavanek Stol (2 236 m), německy Hochstuhl. Hora je součástí hlavního hřebene Karavanek, které vytváří rozvodí mezi řekami Drávou na severu a Sávou na jihu. Severní rakouská část Karavanek je více strmá a kamenitá, jižní slovinská část je pozvolnější. V nižších polohách rostou smrky, výše borovice kleč.
7. ÚDOLÍ ŘEKY SOČI
flickr.com/photos/kaja_a/3636046611
Řeka Soča (italsky Isonzo) pramení v Julských Alpách. Její tok vede ze severu k jihu, podél hranice s Itálií. Před městem Nová Gorica pak přechází na území Itálie a následně se vlévá do Terstského zálivu. Délka toku řeky je 138 kilometrů. Pramení v nadmořské výšce 836 metrů. Soča je známá pro svou krystalicky čistou do modra zbarvenou vodu. Je inspirací pro umělce a stejně tak je oblíbená u vodáků. Vodácké centrum je ve městě Bovec.
8. PTUJ
flickr.com/photos/philbrownphotography/6725340101
Ptuj je menší město na východě Slovinska, jižně od Mariboru. Žije zde 20 000 obyvatel. Leží na řece Drávě, za městem je Ptujské jezero. Ptuj je jedno z nejstarších slovinských měst, místo bylo osídleno již v době kamenné, rozkvět zažívalo v době Římské říše (na přelomu letopočtu), kdy mělo 40 000 obyvatel. K hlavním památkám současného města náleží Ptujský hrad ze 12. století, kostel sv. Jiří založený ve 12. století a goticky přestavěný v 15. století, neogotická městská radnice nebo dominikánský klášter.
Zdroje: Longley, N.: Slovinsko. Rough Guides. 2. české vyd. Jota 2012.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
PODNEBÍ, KDY VYRAZIT
Sever a východ země má mírné a vlhké podnebí (přechodné mezi oceánickým a kontinentálním). Pobřeží Jaderského moře má středomořské subtropické podnebí se suchými léty a vlhkou mírnou zimou. Průměrné teploty ve střední části Slovinska a na východě (mimo horské oblasti) se pohybují okolo 20°C v červenci v létě a -1°C v lednu v zimě. Průměrné letní teploty na pobřeží Jaderského moře jsou 21 až 23°C, průměrné zimní 5 až 7°C. Průměrné roční srážky jsou vysoké, okolo 1 400 mm na pobřeží a ve vnitrozemí a přes 2 000 mm v horách. Dochází k nim zejména při proudění vlhkého středomořského vzduchu do Alp. Na Jaderském pobřeží bývá především zimě studený a bouřlivý vítr bóra.
V hlavním městě Slovinska Lublani jsou průměrné letní teploty 19 až 21°C, v létě přes den bývá mezi 25 až 30°C. V zimě jsou průměrné teploty 0 až 2°C.
Lublaň - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Pobřeží Jaderského moře (Terst) - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroje: Universum, Všeobecná encyklopedie. Odeon, 2000., Wikipedia.org
REGIONY
Historicky se Slovinsko skládá z pěti regionů: Kraňska neboli Krajiny s hlavním centrem a městem Slovinska Lublaní, dále Dolního Štýrska s centrem v Mariboru, ze Slovinského přímoří (západní Slovinsko složené z původních zemí Gorice a Gradiška a části Istrie) s centrem v Nové Gorici, dále Korutan s centrem v Celovci a Zámuří s centrem v Murské Sobotě. Většina obyvatel současného Slovinska žije na území historického Kraňska, téměř 50%. Za ekonomicky nejrozvinutější region je považováno Slovinské přímoří v jehož jižní části žije menšina Italů. Z geografického a turistického hlediska lze rozlišit západní oblast Středomoří, severní Alpy, centrální Slovinsko a východní Slovinsko.
Název regionu (slovinsky), hlavní město
Slovinské přímoří (Primorska) (1), Nova Gorica
Kraňsko (Kranjska) (2), Lublaň
Korutany (Koroška) (3), Celovec
Dolní Štýrsko (Spodnja Štajerska) (4), Maribor
Zámuří (Prekmurje) (5), Murská Sobota
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU. V zemi platí přihlašovací povinnost ubytování do 72 hodin (ubytovací zařízení hotelového typu včetně kempů mají tuto povinnost plnit v souladu se zákonem). K dlouhodobému pobytu delším než 3 měsíce je nutno se přihlásit (prijava prebivanja) na cizinecké policii.
Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).
Měna. Euro, EUR
Prodejní doba. Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 20:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 15:00 hodin.
Bezpečnost. Celková bezpečnostní situace ve Slovinsku je obdobná jako v ČR či sousedních státech.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Většina území Slovinska je kopcovitá a hornatá. Nížiny a rovina se nachází především na východě území. Slovinsko zasahují čtyři alpská horská pásma – na severozápadě jsou to Julské Alpy, s nejvyšší horou Slovinska Triglav 2 863 m (a také jediným slovinským národním parkem), na severu jsou to Karavanky – s nejvyšším vrcholem Grinlavec 2 558 m, a dále na východ to jsou Kamnické Alpy a Pohorje (Pohorje je nejvýchodnější výběžek Alp). Na jihovýchodě zasahuje na území Slovinska Dinárské pohoří (horské pásmo o délce téměř 700 km, které přechází přes všechny země bývalé Jugoslávie až do Albánie). Jihozápadní část země, při hranicích s Itálií je bohatá na jeskynní útvary. Nejznámější jsou Postojenské a Škocjanské jeskyně, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Jihozápadní výběžek Slovinska pak sahá až ke Středozemnímu moři. Celkem má Slovinsko 46 km pobřeží.
Největšími slovinskými řekami jsou Sáva a Dráva. Sáva má délku 945 km, na území Slovinska je to přibližně čtvrtina. V Julských Alpách a podhůří se nachází řada jezer, nejznámější jsou Bledské jezero a Bohinjské. Téměř polovinu území Slovinska pokrývají lesy.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 8., str. 577. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Světové dědictví
Slovinsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 4 kulturní a přírodní památky.
Národní parky
Slovinsko má pouze jeden národní park, Triglavský národní park. Dále má 2 regionální parky a přibližně čtyři desítky menších krajských přírodních parků.
Seznam přírodních parků, Ministerstvo životního prostředí (en)
Přírodní parky Slovinska, Slovenia.si (en)
Název parku, rozloha km2, založení
Triglavský národní park, 838 km2, 1981
Kozjanský park, 208 km2, 1981
Škocjanské jeskyně, 4 km2, 1986
Zdroje: Wikipedia.org
Odkazy
Britannica, Slovenia (en)
CIA World Factbook, Slovenia (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Slovinsko (cs)
Wikipedie, Slovinsko (cs)
Statistický úřad, stat.si (en, sl)
Dokumenty
Julské Alpy (ČT, 2014)
Podravsko (ČT, 2013)
Slovinsko (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)
end faq
Západní Evropa
Jižní Evropa
