Rozloha: 13 812 km2
Počet obyvatel: 643 000 (2018)
Hustota obyvatel: 47/km2
Úřední jazyk: srbština, bosenština, albánština, chorvatština
Obyvatelstvo: 45% Černohorci, 29% Srbové, 9% Bosňáci, 5% Albánci, 3% Bosenští muslimové, 1% Chorvati, 8% ostatní
Náboženství: 72% pravoslavní, 19% muslimové, 3,5% katolíci
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 81 členů
Hlavní město: Podgorica (156 000)
Největší města: Nikšic (58 000), Pljevlja (22 000)
1. KOTOR
flickr.com/photos/amira_a/10333274904
Město Kotor leží v členitém Kotorském zálivu (Boka Kotorska) na pobřeží Jaderského moře. Řada historických památek, umístění v členitém zálivu a okolní vápencové horské masivy Orjen (1 894 m) a Lovčen (1 749 m) vytváří jednu z nejzajímavějších turistických destinací v jihovýchodní Evropě. Kotor byl ve starověku původně řecká osada, od roku 168 před K. římská osada (Acruvium), od roku 1420 součástí Benátské republiky, od 1797 Rakouska, 1918 Jugoslávie a od roku 2007 je součástí Černé Hory. Staré kotorské město je obklopeno hradbami o délce 4,5 kilometru, nad městem je opevnění sv. Jana, ve městě se nachází katedrála ze 12. století a řada historických paláců. K nejvýznamnějším památkám náleží zmíněná katedrála sv. Tryfona (postavena 1166), kostel sv. Lukáše (12. st.), sv. Anny, sv. Pavla (13. st.), městská zástavba z dob Benátské republiky, gotický palác Drago (15. st.), palác městské rady (18. st.) ad. V okolí Kotoru je možné navštívit malé historické město Perast, Národní park Lovčen nebo město a přístav Tivat.
2. DURMITOR
flickr.com/photos/99815049@N07/9435281625
Durmitor je pohoří v severozápadní části Černé Hory, je součástí Dinárských hor, nejvyšší hora je Bobotuv Kuk (2 523 m). Část oblasti je součástí Národního parku Durmitor (390 km2, 1952). Pohořím protékají řeky Tara a Piva, výjimečným a navštěvovaným je kaňon řeky Tary (s hloubkou 1 300 m se jedná o jeden z nejhlubších říčních kaňonů v Evropě). Dále se zde nachází 19 ledovcových jezer, nejznámější je Černé jezero (ve výšce 1 416 m, 0,5 km2, max. hloubka 50 m). V zimě je pohoří Durmitor centrem lyžování, v létě pěší turistiky a horolezectví.
Zdroje: Černá Hora. Rough Guides 2010., Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse
Při pobřeží Jaderského moře má Černá Hora středomořské podnebí. Léta jsou teplá a suchá, zimy jsou mírné a deštivé. Průměrné letní teploty v červenci jsou 27°C, průměrné zimní teploty v lednu jsou 8°C. Vnitrozemí má podnebí spíše kontinentální. Průměrné letní teploty nepřesahují 18°C, v zimě je průměrná teplota -3°C. Na pobřeží jsou průměrné roční srážky 1 400 mm. Více deštivé je jaro a podzim. V horách jsou srážky vysoké. V některých oblastech jsou průměrné roční srážky vyšší než 4 000 mm.
Průměrné letní teploty v hlavním městě Černé Hory jsou 23 až 26 °C, průměrné zimní 6 až 7°C. V červenci a srpnu někdy bývají velká vedra, teploty přesahující až 40°C. Na pobřeží Jaderského moře se teploty přes den pohybují v rozmezí 24 až 32°C, teplota vody bývá mírně nad 25°C. V zimě bývá přes den 8 až 14°C, teplota vody se do konce podzimu udržuje v rozmezí 17 až 20°C.
Podgorica - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroj: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org
Černou Horu tvoří tři hlavní regiony. Administrativně se skládá z 23 opštin.
Turismus, Montenegro.travel (en, it, de)
Regiony, rozloha km2, hlavní město
Severní region (Sjeverni region), 8 399 km2, Bijelo Polje
Centrální region (Centralni region), 4 917 km2, Podgorica
Pobřežní region (Primorski region), 1 591 km2, Bar
Vstup. Občanům ČR cestujícím do Černé Hory je umožněn, za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu, bezvízový vstup a pobyt do 90 dnů s platným pasem nebo do 30 dnů s občanským průkazem. V případě použití cestovního pasu se doporučuje, aby platnost tohoto dokladu přesahovala předpokládané datum prvního vstupu do země nejméně o 6 měsíců.
Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.
Měna. Euro. Mimo Podgoricu, některá větší města, pobřeží a horská letoviska bývá na území Černé Hory dosud problematické používat v běžném platebním styku mezinárodně uznávané kreditní karty. V Černé Hoře nejsou směnárny, které směňují české koruny.
Bezpečnostní situace. Bezpečnostní situace v Černé Hoře je poměrně dobrá a celkově srovnatelná se situací podobně, jako je tomu u sousedních zemí v regionu západního Balkánu. Úroveň obecné kriminality je relativně nízká, ale běžné krádeže hrozí zvláště během turistické sezóny. Je třeba dodržovat běžná bezpečnostní pravidla.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Finance.cz
Na většině území se nacházejí pohoří s hlubokými údolími, v nichž jsou řeky. Pohoří náleží k soustavě Dinárských hor. V severní části Černé Hory se nachází pohoří Durmitor (nejvyšší bod Bobotov Kuk, 2 522 m). Střední část země vyplňuje pohoří Sinjajevina (Torna, 2 277 m). Jižně od rozsáhlejší Sinjajeviny se nachází několik menších pohoří Morača, Komovi, Žijovo (výškou pohybující se rovněž okolo 2 300 m). Nejižněji se nachází pohoří Prokletije, jinak nazývané Albánské Alpy s nejvyšší horou Černé Hory i Albánie (Jezerní hora, 2 694 m). Působivá jsou pohoří, která se nacházejí na pobřeží Jaderského moře. Na severu je to Orjen, nad zálivem Boka Kotorska pohoří Lovčen a na jihu pohoří Rumija. Největší nížina se nachází na jihu u Skadarského jezera, ve které také leží hlavní město Černé Hory Podgorica.
Pobřeží Černé Hory je velmi úzký pás, je poměrně členité a má písčité pláže.
Zdroje: Wikipedia.org
Černá Hora má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 4 kulturní a přírodní památky.
Seznam národních parků, Wikipedie
Název parku, rozloha km2, založení
Biogradska Gora, 57 km2, 1952
Durmitor, 390 km2, 1952
Lovčen, 62 km2, 1952
Prokletije, 166 km2, 2009
Skadarské jezero, 400 km2, 1980
Britannica, Montenegro (en)
CIA World Factbook, Montenegro (en)
Wikipedie, Černá Hora (cs)
Jih Černé Hory (ČT, 2009)
Sever Černé Hory (ČT, 2009)