|
|
Řecko / Ellás / Hellenic Republik
Základní informace
Rozloha: 131 957 km2
Počet obyvatel: 10 768 000 (2017)
Hustota obyvatel: 82/km2
Úřední jazyk: řečtina
Obyvatelstvo: 94% Řekové, 4% Albánci, 2% ostatní
Náboženství: 98% řečtí pravoslavní, 1% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament (Vouli ton Ellinon) - 300 členů
Hlavní město: Atény (3 074 000)
Největší města: Soluň (790 820), Patras (214 000), Pireus (176 000 ), Hérakleion (173 000), Larisa (163 000)
TOP MÍSTA
1. ATHÉNY
flickr.com/photos/bpprice/36618714141
Athény leží na poloostrově Attice na 38°severní šířky. Náleží k nejstarším kontinuálně obývaným městům na světě, dochovaná historie města sahá až k 1 400 před naším letopočtem. Současné Athény mají rozlohu 39 km2 a 670 000 obyvatel. Velké Athény, urbanizovaná oblast i s přístavním městem Piraeus, má rozlohu 412 km2 a 3 100 000 obyvatel. Hlavní centrum Athén leží na Starém městě, kde se na vápencovém vrchu rozkládá Akropolis. Zde se nachází Parthenon, hlavní athénský antický chrám se sochou bohyně Athény z roku 447 před naším letopočtem a chrámy Erechteion a Niké rovněž z 5. století před naším letopočtem. K dalším významným athénským památkám náleží Dionysovo divadlo z konce 4. století př. n. l., divadlo Heroda attického, Theseion, tj. Hefaistův chrám z 5. století př. n. l. nebo chrám Olympieion.
2. OLYMP
commons.wikimedia.org/wiki/File:Skourta.jpg
Olymp, řecky Ólympos, je nejvyšší hora Řecka a druhá nejvyšší hora Balkánského poloostrova. Leží na hranicích Thessalie a Makedonie, severně od města Larisa. Je součástí pohoří Olymp, který má celkem 52 vrcholů. Nejvyšší bod má 2 917 m. Oblast má velmi bohatou floru, v roce 1938 zde byl založen první řecký národní park. V celém pohoří je řada turistických tras, dvě z nich také vedou na nejvyšší vrchol Olympu Mytikas. Výchozím centrem pro návštěvu oblasti je menší město Litochoro. Olymp je také znám z řecké mytologie jako místo nejvyšších bohů.
3. THÉRA
flickr.com/photos/travellivelearn/34649697830
Théra, také Thíra nebo Santoríni je ostrov a souostroví v jižní části Egejského moře. Souostroví je součástí Kykladských ostrovů. Leží přibližně 120 kilometrů severně od Kréty a 200 kilometrů jihovýchodně od pevninského Řecka. Souostroví tvoří dva hlavní ostrovy: na východě Théra (73 km2) a na severozápadě Thérasia (9,3 km2) a čtyři menší ostrovy, ve tvaru kruhu. Pevniny jsou obvodem původního vulkánu, jehož střed (12 krát 7 km) je po výbuchu (přibližně před 3 500 lety) vyplněn mořskou lagunou s hloubkou 400 metrů.Pevninu tvoří skalní útesy o výšce až 300 metrů. Celkem má souostroví Théra či Santoríni 91 km2 a žije zde okolo 15 000 obyvatel. Hlavní město je Fira, další důležitá města či obce na ostrově jsou Oia, Emporio, Kamari či Pyrgos. Architektura staveb a obydlí na Santorini je podobná té na ostatních Kykladských ostrovech. Obílené, nízkopodlažní čtvercové domy z místního kamene (případně se do barevného nátěru domu přidává vulkanický popel). Souostroví je významným turistickým cílem a žije především z turistického ruchu. Dalším zdrojem obživy je zemědělství, především pěstování zeleniny.
4. KORFU
flickr.com/photos/kurt-b/8081681121
Korfu, řecky Kérkyra, je nejseverněji položený z Jónských ostrovů. S rozlohou 615 km2 je druhý největší. Ostrov je přibližně 65 kilometrů dlouhý a jeho největší šířka je 32 kilometrů. Sever ostrova je hornatý, na severovýchodě se rozkládá vápencové nejvyšší pohoří Pantokrator (906 m), střed je zvlněný a jižní část je nížinná. Žije zde okolo 100 000 obyvatel, hlavní město je Korfu. Staré město Korfu je od roku 2007 součástí kulturního Světového dědictví UNESCO. Město Korfu leží na východním pobřeží ostrova. Staré město leží mezi dvěma rozlehlými benátskými pevnostmi. Na západě se nachází Nová pevnost z přelomu 15. a 16. století, na východě, na výběžku do moře, leží Stará pevnost z počátku 15. století. Staré město tvoří úzké, dlážděné ulice. Nachází se zde 37 kostelů, dominantní stavbou je katedrála. Architektura města je zásadně ovlivněna benátským stylem. Ostrov Korfu žije především z turistického ruchu. Dále také z pěstování oliv, citrusů, rybolovu, vinařství a zemědělství.
5. PINDOS
commons.wikimedia.org/wiki/File:Aspropotamos.jpg
Pindos je největším pohořím Řecka. Rozkládá se v jižní části Balkánského poloostrova, od hranice s Albánií až ke Korintskému zálivu, severně od Peloponésu. Délka pohoří je okolo 230 kilometrů, největší šířka dosahuje 70 kilometrů. Nejvyšší horou je Smolikas (2 637 m), na severu Řecka, druhá nejvyšší hora Řecka po Olympu. Pohoří se skládá z řady jednotlivých horských pásem, která jsou oddělena příčnými údolími. Složení hornin je velmi různorodé. Jádro pohoří tvoří krystalické a vulkanické horniny: svory, serpentinity, žuly a jaspis. Povrch pohoří se skládá z vápenců, na východních svazích pak z mladších pískovců a slínů. Lesy v pohoří tvoří v nižších polohách habry, buky, platany a kaštanovníky, ve vyšších polohách rostou především borovice. V severní části Pindosu leží dva národní parky. Park Vikos-Aoös tvoří dva kaňony s hloubkou okolo 1 000 metrů.
6. KRÉTA
flickr.com/photos/oliver_clarke/13975170049
Kréta je největší z řeckých ostrovů. Má délku 260 kilometrů a šířku 12 až 57 kilometrů. Celková rozloha je 8 336 km2. Žije zde 630 000 obyvatel. Hlavním městem je Hérakleion ležící na severu, ve střední části ostrova. Hérakleion má 170 000 obyvateli. Další větší města jsou Chania s 55 000 obyvateli a Rethymno s 30 000 obyvateli. Kréta je poměrně hornatá, ve střední části se od západu k východu rozkládají tři horská pásma: Bílé hory (2 452 m), pohoří Psiloritis (Ida, 2456 m) a pohoří Lassithi (2 148 m). Severní pobřeží je pozvolné, jižní je spíše skalnaté a strmé. Jedním z hlavních příjmů Kréty je turistický ruch, ročně ostrov navštíví okolo dvou miliónů turistů. Dále je významný chov ovcí a koz, pěstování vinné révy, pšenice, oliv a citrusových plodů.
7. DELFY
commons.wikimedia.org/wiki/File:Delphi_Temple_of_Apollo.jpg
Delfy jsou původně starověké město, dnes významné archeologické naleziště s historickými památkami, a také menší současné město s 25 000 obyvateli. Delfy leží ve střední části země, v oblasti Korintského zálivu, na jihozápadním svahu pohoří Parnas (2 457 m). Leží v nadmořské výšce 570 m, nad údolím, kde protéká řeka Pleistos. Většina částí dochovaných staveb je z období okolo 600 před naším letopočtem. K nejznámějším stavbám náleží Apollonův chrám, divadlo, svatyně Tholos nebo stadion.
8. RHODOS
commons.wikimedia.org/wiki/File:LindosVillages5.JPG
Rhodos leží v jihovýchodní části Egejského moře. Patří k nejvzdálenějším ostrovům od řecké pevniny, od Turecka je vzdálený něco málo přes 20 kilometrů. Je součástí Dodekanéských ostrovů (stejně jako Kós nebo Karpathos). Rhodos má rozlohu 1 408 km2 a žije zde 110 000 obyvatel. Hlavní město se nazývá rovněž Rhodos. Má 50 000 obyvatel a leží na severu ostrova. Středověké staré město města Rhodosu je pak součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Rhodos je jedna z nejvíce populárních evropských turistických destinací. Ostrov je částečně hornatý, nejvyšší vrchol má 1 215 metrů, místy zalesněný, v úrodných pobřežních částech se pěstují především olivovníky, citrusy a vinná réva.
9. KEFALONIA
flickr.com/photos/54128723@N05/6103445143
Kefalonia je největší z Jónských ostrovů, které leží na západě Řecka. Ostrov má rozlohu 781 km2 a žije zde 37 000 obyvatel. Hlavní město je Argostoli, druhým největším městem je Lixouri. Střední část ostrova je hornatá, na severu leží pohoří Kalo, v centrální části Agia Dynati (1 131 m), na jihu pak nejvyšší pohoří Ainos (1 620 m). K nejobdivovanějším místům na ostrově náleží pláž Myrtos a jezero a jeskyně Melisani. Do 20. století byly nejznámějšími a nejvíce vyvážený produkty víno a rozinky, v současné době je hlavním zdrojem příjmů rybolov a cestovní ruch.
10. SOLUŇ
commons.wikimedia.org/wiki/File:Stdemetriusthess.jpg
Soluň leží na severu Řecka, v Soluňském zálivu, na pobřeží Egejského moře. Soluň je druhé největší město Řecka a hlavní město regionu Makedonie. Žije zde 325 000 obyvatel. Soluň je důležitým ekonomickým, průmyslovým a kulturním centrem a rovněž důležitým přístavním městem. Město bylo založeno okolo roku 300 před naším letopočtem a mělo významné postavení v období Byzantské říše. Právě dochované stavby z byzantského období náleží k nejvýznamnějším památkám v Soluni. Jedná se například o rotundu sv. Jiří ze 4. století, soluňské městské hradby ze 4. až 5. století nebo kostel sv. Demetria ze 7. století.
Zdroje: Benson, A, Gear, S.: Řecko. Rough Guides. 1. české vyd. Jota 2007.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
PODNEBÍ, KDY VYRAZIT
Řecko má středomořské podnebí, které je ovlivněné nadmořskou výškou, směrem větrů a blízkostí moře. Na severu a severovýchodě území se projevují kontinentální vlivy. Léta jsou v Řecku horká a suchá, průměrné teploty jsou 26 až 28°C, maximální teploty dosahují až 45°C. Často vanou silné severní nebo severovýchodní větry, zvané etésie. Zima je pak mírná a deštivá, přičemž srážek od západu k východu výrazně ubývá. Na západním pobřeží se roční průměr srážek pohybuje okolo 1 200 až 1 400 mm, v severní části pohoří Pindos je to až 1 800 mm. Na východě v Thessalii je roční průměr srážek 400 – 600 mm, v Aténách méně než 400 mm.
Průměrné teploty v létě v řeckém hlavním městě Aténách jsou 26 až 29°C. Teploty přes den se pohybují mezi 25 až 35°C a mohou dosahovat až ke 40°C. V zimě jsou průměrné teploty 10 až 12°C. V hlavním krétském městě Herakleionu jsou průměrné letní teploty 24 až 26°C, dny bývají jasné a celé léto je suché, téměř bez srážek. Zimy bývají deštivé, průměrné teploty jsou 13 až 15°C, přes den dosahují ke 20°C. Podobně i na ostrově Rhodos jsou letní průměrné teploty 25 až 27°C, zimní jsou 12 až 13°C. Léta jsou suchá, bez srážek, zimy výrazně deštivé. Na západním jónském ostrově Korfu jsou průměrné letní teploty 22 až 25°C, průměrné zimní jsou 10 až 11°C.
Atény - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Herakleion - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny
Rhodos - průměrné teploty, srážky (mm)
Korfu - průměrné teploty, srážky (mm)
REGIONY
Řecko se administrativně dělí na 13 regionů. Z hlediska turismu se rozlišují tři hlavní regiony: pevnina, poloostrov Peloponés a řecké ostrovy.
Regiony, Wikipedie (cs)
Název regionu, rozloha km2, hlavní město
PEVNINA
Attika (Αττική) (1), 3 808 km2, Atény
Střední Řecko (Στερεά Ελλάδα) (2), 15 549 km2, Lamia
Thesálie (Θεσσαλία) (11), 14 037 km2, Larisa
Epirus (Ήπειρος) (6), 9 203 km2, Ioánnina
Střední Makedonie (Κεντρική Μακεδονία) (3), 18 811 km2, Soluň
Západní Makedonie (Δυτική Μακεδονία) (13), 9 451 km2, Kozani
Východní Makedonie a Thrákie (Ανατολική Μακεδονία και Θράκη) (5), 14 157 km2, Komotini
Athos* ( Άθως), 390 km2
PELOPONÉS
Západní Řecko (Δυτική Ελλάδα) (12), 11 350 km2, Patras
Peloponés (Πελοπόννησος) (9), 15 490 km2, Tripolis
ŘECKÉ OSTROVY
Jónské ostrovy (Ιόνια νησιά) (7), 2 307 km2, Korfu
Severní Egeis (Βόρειο Αιγαίο) (8), 3 836 km2, Mytiléna
Jižní Egeis (Νότιο Αιγαίο) (10), 5 286 km2, Hermopolis
Kréta (Κρήτη) (4), 8 259 km2, Hérakleion
OSTROVY
Součástí Řecka je více než 3 000 ostrovů v Jónském a Egejském moři. Okolo 210 ostrovů je obydlených. Největším řeckým ostrovem je Kréta (8 336 km2), následují Euroboia (3 670 km2), Lesbos (1 633 km2) a Rhodos (1 401 km2). Ostrovy jsou tradičně rozdělovány do následujících skupin.
Severovýchodní Egejské ostrovy (11 ostrovů a souostroví)
Sporady (4 hlavní ostrovy, 20 menších)
Argo-sarónské ostrovy (8 hlavních obydlených ostrovů, dvě desítky menších neobydlených)
Kyklady (220 ostrovů, tři desítky hlavních ostrovů)
Dodekanéské ostrovy, také Jižní Sporady (celkem 164 ostrovů, z toho 26 obydlených)
Jónské ostrovy (7 hlavních ostrovů, okolo tří desítek malých ostrovů)
Mapa není pod žádnou licenc
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU. Při pobytu delším než 3 měsíce lze doporučit si na místně příslušném oddělení řecké policie požádat o povolení k pobytu pro občana EU.
Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).
Měna. Euro, EUR
Prodejní doba. V horkých letních měsících je obvyklá doba poledního klidu, která je zákonem stanovena od 14:30 do 17:00 hodin. Otevřeno je obvykle od 9 hod. V týdnu se střídají „krátké“ (pondělí a středa do 15 max. 17 hod.) a „dlouhé“ otevírací dny (úterý, čtvrtek, pátek do 20 až 21 hod. s přestávkou mezi 14 a 17 hod.). V sobotu zavírají obchody v 15 či 16 hod. V supermarketech a velkých obchodních řetězcích je prodejní doba celodenní – ve všední dny od 8 do 21 hod., v sobotu od 8 do 20 hod. V neděli jsou obchody otevřené jen výjimečně, před různými svátky. Výjimku k výše uvedenému tvoří obchody v turistických zónách a některé „minimarkety“.
Bezpečnost. Bezpečnostní situace v Řecku odpovídá standardu jiných zemí EU. Doporučuje se opatrnost při ochraně osobních věcí, zejména v místech shromažďování většího počtu lidí (nádraží, letiště, obchodní domy, turisticky atraktivní místa, velké kulturní akce).
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Řecko je jedna z nejvíce hornatých zemí v Evropě. Více jak tři čtvrtiny země zaujímají hory a pohoří. Střední Řecko tvoří zejména nezalesněná, skalnatá horská pásma. Západní část země tvoří vápencová pohoří, která se rozkládají (od severu k jihovýchodu) rovnoběžně s pobřežím. Hlavní z nich je nejrozlehlejší řecké pohoří Pindos (nejvyšší hora Smolikas, 2 637 m). Horská pásma pak dále pokračují přes poloostrov Peloponnés až na ostrovy v Egejském moři a Krétu. Na západě leží také řada jezer, největší Trichonis (97 km2). Střední a západní část země zaujímají vysoká strmá horská pásma přerušované kaňony a roklinami. Hory dále pokračují přes Attiku, na ostrov Évvia a další ostrovy v Egejském moři. Nejvyšší pohoří leží v severovýchodní části země, Olymp (2 917 m). Na východě země, v oblasti hranic s Bulharskem, se rozkládá pohoří Rodopy. Horská pásma protínají řeky a nížinné oblasti. Jižně od oblasti leží členitý poloostrov Chalkidi. Řecko má okolo 3 000 ostrovů, z nichž je přibližně 200 obydlených. Největší ostrov je Kréta (8 336 km2), následují Évvia (3 655 km2), Lesbos (1 630 km2) a Rhodos (1 398 km2). Na západě Řecka leží Iónské ostrovy (Kefalonia, Korfu, Zakynthos), v Egejském moři leží Egejské ostrovy (Chios, Lesbos), Sporady či Severní Sporady (Skiathos, Skyros), Kyklady (Andros, Naxos) a Dodekany či Jižní Sporady (Kós, Rhodos). Včetně ostrovů je celková délka řeckého pobřeží 14 000 km, z toho 4 000 připadá na pevninu.
Vegetace má středomořský charakter. Rostou zde tvrdolisté porosty (macchie), borovice, stále zelené keře. Nejrozsáhlejší lesy jsou na východě země, v oblasti Rodopy.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 8., str. 286. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Světové dědictví
Řecko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 18 kulturních a přírodních památek. Je tak v počtu památek světového dědictví šestnácté na světě.
Národní parky
Řecko má 12 národních parků. Nejstaršími národními parky jsou Olympijský národní park a Národní park Parnas založené v roce 1938.
Seznam národních parků, Wikipedia (en)
Název parku, rozloha km2, založení
Ainos, 29 km2, 1962
Alonnisos*, 2 087 km2, 1992
Oeta, 72 km2, 1966
Olymp, 40 km2, 1938
Parnas, 35 km2, 1938
Parnitha, 38 km2, 1961
Pindos, 69 km2, 1966
Prespanské jezero, 195 km2, 1974
Samaria, 49 km2, 1962
Sounio, 35 km2, 1974
Vikos–Aoös, 126 km2, 1973
Zakynthos*, 14 km2, 1999
*mořský park
Zdroje: Wikipedia.org
Odkazy
Britannica, Greece (en)
CIA World Factbook, Greece (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Řecko (cs)
Wikipedie, Řecko (cs)
Dokumenty
Atény a okolí (ČT, 2000)
Dodekanéské ostrovy (ČT, 2001)
Chalkidiki (ČT, 2007)
Kalymnos (ČT, 2016)
Kykladské ostrovy (ČT, 2003)
Střední Řecko (ČT, 2001)
Východní Kréta (ČT, 2013)
Západní Kréta (ČT, 2013)
end faq
Západní Evropa
Jižní Evropa
