Srbsko / Republika Srbija

Základní informace

Rozloha: 88 361 km2
Počet obyvatel: 6 963 700 (2019)
Hustota obyvatel: 82/km2
Úřední jazyk: srbština
Obyvatelstvo: 83% Srbové, 3,5% Maďaři, 2% Rumuni, 2% Bosňáci
Náboženství: 84,5% pravoslavní, 5% katolíci, 3% muslimové, 1% protestanté
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament (Národní shromáždění) - 250 členů
Hlavní město: Bělehrad (1 167 000)
Největší města: Novi Sad (250 440), Niš (183 000), Kragujevac (151 000), Subotica (98 000)

TOP MÍSTA 

1. POHOŘÍ TARA

flickr.com/photos/ebsels/8996755220

                Pohoří Tara leží na západě země v blízkosti hranic s Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou. Tara je součástí Dinárského pohoří, výškově se pohybuje mezi 1 000 až 1 500 m, nejvyšší vrchol je Zborište (1 544 m). Horské svahy jsou převážně pokryty lesy, místy jsou horské paseky a louky, údolím protéká řeka Drina. Část oblasti je součástí národního parku (založený v roce 1981), turistické centrum je v obci Bajina Bašta.

2. NOVI SAD A FRUŠKA GORA

flickr.com/photos/felixmontino/5038832719

                Novi Sad je druhé největší srbské město, leží na severu země na řece Dunaji. Je hlavním centrem regionu Vojvodiny, a zároveň také průmyslovým, finančním a kulturním centrem v rámci Srbska. Město má rozlohu 106 km2 a okolo 230 000 obyvatel. Bylo založeno až na konci 17. století. Hlavní pamětihodností je Petrovaradinská pevnost z let 1692 až 1780. Střed města je na Náměstí svobody. Novi Sad leží na levém břehu Dunaje. Jižně přes řeku se rozkládá vysočina nazývaná Fruška gora, nejvyšší bod 539 m. Fruška gora je přírodní oblast (délka od západu na východ okolo 80 km, šířka 15 km), kde je řada vinic, část je součástí národního parku (nejstaršího na srbském území) a nachází se zde téměř dvě desítky klášterů.

3. DERDAP

commons.wikimedia.org/wiki/File:Danube_near_Iron_Gate_2006.JPG

                Derdap (Derdapska klisura), česky Železná vrata, je oblast několika kaňonů na řece Dunaji. Nachází se na východní hranici Srbska, kde řeka tvoří hranici s Rumunskem. V těchto místech zasahuje na srbské území nejzápadnější část Jižních Karpat. Část na srbské straně je součástí Národního parku Derdap. První soutěska (šířka 230 m) se nachází u obce Golubac, kde je na skále středověké opevnění. Další je přibližně o 15 km níže a nazývá se Gospodjin Vir, skalní útesy zde dosahují výšek okolo 500 m. Poslední ze soutěsek je u obce Dubova. Dunaj zde dosahuje šířky pouze 150 m.

Zdroje: Trojan, P.: Srbsko. Freytag a Berndt. 1. české vydání Praha 2017.; Britannica.com; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

                Podnebí Srbska je spíše kontinentální, v jižní části Srbska roste vliv blízkosti Jaderského moře. Průměrné teploty se pohybují okolo 22°C v červenci v létě a 0°C v zimě v lednu. Sever Srbska má podnebí více kontinentální, což způsobuje horká, vlhká léta a studené zimy. Srážky jsou vyrovnané po celý rok. Na jihu jsou léta a podzim sušší, zimy jsou stále relativně studené s dostatkem sněhu v horách. Celkově je díky rozdílné nadmořské výšce (nížiny a hory) a větší blízkosti či vzdálenosti od Jaderského moře v Srbsku podnebí poměrně různorodé.

                Průměrné letní teploty v hlavním městě Bělehradu jsou 21 až 23°C, přes den se teploty zpravidla pohybují nad 25°C a často i nad 30°C. V zimě jsou průměrné teploty 1 až 3°C. Na jihu území, v Niš, jsou průměrné letní teploty 20 až 22°C a průměrné zimní 1 až 2°C. Srážky jsou zde nižší než v Bělehradě, zvláště v létě.

Bělehrad - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Niš - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Zdroje: Wikipedia.org

REGIONY A OKRESY

                Srbsko se skládá z 5 hlavních regionů a 29 okresů.

Turismus, Serbia.travel

Region, rozloha km2, hlavní město, okresy

Bělehradský region, 3 227 km2

Jihovýchodní Srbsko, 26 237 km2, Niš, okresy: Podunavski, Braničevski, Borski, Zaječarski, Nišavski, Toplički, Pirotski, Jablanički, Pčinjski

Kosovo, 10 908 km2, Priština, okresy: Kosovski, Pećki, Prizrenski, Kosovskomitrovački, Kosovskopomoravski

Šumadija a Západní Srbsko, 26 483 km2, Kragujevac, okresy: Mačvanski, Kolubarski, Šumadijski, Pomoravski, Zlatiborski, Moravički, Raški, Rasinski

Vojvodina, 21 506 km2, Novi Sad, okresy: Severnobački, Srednjobanatski, Severnobanatski, Južnobanatski, Zapadnobački, Južnobački i Sremski

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE 

Vstup. Na území Srbska je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem. Kromě cestovního pasu lze s platností od roku 2010 vstupovat na území Srbska i na základě občanského průkazu. V Srbsku platí přihlašovací povinnost (do 24 hodin), cizinec musí přihlásit pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při odjezdu ze země je nutné se odhlásit. Při ubytování v hotelu, kempech aj. plní tuto povinnost ubytovací zařízení.

Doklady. Cestovního doklad nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz).

Měna. Dinár, RSD. 100 dinárů = 21 Kč (2018), aktuální kurz

Prodejní doba. Obvykle po - pá 8 - 20 hod. a so 8 - 15 hod. Řada obchodů má otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne i v neděli.

Bezpečnost. Bezpečnostní situace v Srbsku je dobrá. Stav silnic je všeobecně horší oproti situaci v ČR (četné díry, výmoly, koleje atd.). Řízení se musí věnovat zvýšená pozornost.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Řeka Sáva a Dunaj rozdělují území Srbska na dvě části. Severní část (přibližně třetinu země) zaujímá úrodná Velká uherská nížina, jihovýchodní část Panonské pánve. Jižně od Sávy a Dunaje (na dvou třetinách území) se rozkládají pahorkatiny a horská pohoří. Výjimku tvoří údolní nížiny přítoků řek Západní Moravy a Jižní Moravy a malá část Valašské nížiny na východě země, při hranicích s Rumunskem. V západní, jihozápadní a centrální části se rozkládá Dinárské pohoří. Součástí Dinárského pohoří na území Srbska jsou pohoří – Zlatibor (nejvyšší bod, 1 456 m), Tara (1 544 m), Kopaonik (2 017 m) a Prokletije (v oblasti Kosova, nejvyšší hora Djeravica, 2 656 m, je i nejvyšší horou Kosova, respektive Srbska). Do východní až střední části země zasahují Jižní Karpaty. Na jihovýchodě, při hranicích s Bulharskem, leží západní výběžek pohoří Stará Planina (nejvyšší vrchol, Midžur, 2 156 m). Pod ním, na jihu, taktéž západní výběžek pohoří Rila – Rodopy.

                Největší srbské řeky jsou Dunaj, Sáva, Tisa a Morava (s přítoky Západní a Jižní Moravou). Pokryto lesy je necelých 30% území. Nejčastěji zde rostou duby, buky, borovice a jedle.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

           Srbsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 5 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

Název parku, oblast (umístění), rozloha km2, založení

Derdap, Golubac, Majdanpek, Kladovo, 637 km2, 1974

Fruška Gora, Novi Sad, Beočin, Irig, Inđija, 254 km2, 1960

Kopaonik, Raška, Brus, 118 km2, 1981

Tara, Bajina Bašta, 192 km2, 1981

Odkazy

Britannica, Serbia (en)

CIA World Factbook, Serbia (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Srbsko (cs)

Wikipedie, Srbsko (cs)

Statistický úřad, PBC (en, sr)

Dokumenty

Kopaonik (ČT, 2012)

Kosovo (ČT, 2016)

Šumadija (ČT, 2014)

Vojvodina (ČT, 2010)

Zlatibor (ČT, 2013)

end faq