logo

.


BULHARSKO  Bulharsko / Balgarija


Základní informace

Rozloha: 110 971 km2
Počet obyvatel: 7 101 859 (2017)
Hustota obyvatel: 64/km2
Úřední jazyk: bulharština
Obyvatelstvo: 85% Bulhaři, 9% Turci, 5% Romové
Náboženství: 37% pravoslavní, 13% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, parlament (Národní shromáždění) - 240 členů
Hlavní město: Sofie (1 241 369 obyvatel)
Největší města: Plovdiv (339 000), Varna (334 000), Burgas (200 000)

TOP MÍSTA

1. PIRIN

Pirin 3commons.wikimedia.org/wiki/File:Pirin_-_Gergiyski_ezera_-_IMG_4439.jpg

                Pirin je velehorský masiv v jihozápadní části Bulharska. Nejvyšší horou je Vichren (2 914 m), druhá nejvyšší hora Bulharska. Pohoří se rozkládá ze severozápadu na jihovýchod. Má délku přibližně 40 kilometrů a šířku 25 kilometrů. Celkem 60 vrcholů přesahuje 2 500 m. Pirin je tvořený žulou, rulou a místy vápencem. V oblasti se nachází ledovcová jezera, řeky s vodopády i minerální prameny. Největšími řekami jsou Struma a Mesta. Za velmi cenné jsou považovány jehličnaté lesy s borovicemi a jedlemi (některé 300 až 500 let staré, jedna z borovic bělokorých údajně až 1 300 let) a klečovými porosty. Roste zde okolo 1 300 druhů různých rostlin. Část pohoří je součástí Národního parku Pirin. Park má rozlohu 404 km2 a byl založen v roce 1962.

 

2. RILA

Rila  2vflickr.com/photos/31216636@N00/9513274944

                Rila je pohoří v jihozápadní části Bulharska, které je součástí Rilsko-rodopského masivu. Nachází se přibližně 80 kilometrů jižně od hlavního města Sofie. Leží zde nejvyšší hora Bulharska a Balkánského poloostrova Musala (2 925 m). V centrální části Rily je Národní park Rila (o rozloze 810 km2). Celá oblast je turisticky velmi ceněná. Nachází se zde lesy, ledovcová jezera (Sedm rilských jezer), pramení zde řeky (Marica, Iskara, Struma). Na západě Rily se nachází významná národní památka Rilský klášter založený v 10. století, vhodné východisko po turistických trasách.

 

3. SOFIE

Sofie 560flickr.com/photos/42826854@N00/4967292581

                Sofie je politickým, kulturním a hospodářským centrem země. Leží v západní části země, v blízkosti jižně položeného pohoří Vitoša (2 290 m). Sofie má rozlohu 492 km2 a žije zde okolo 1 250 000 obyvatel. Město je sídlem bulharské pravoslavné církve, nachází se zde 9 univerzit. Mezi hlavní památky náleží chrám sv. Sofie z 6. století, katedrála A. Něvského z přelomu 19. a 20. století, mešita Banja Baši z 16. století, rotunda sv. Jiří ze 4. století vyzdobená freskami z 12 až 14. století nebo budova Národního divadla z počátku 20. století.

 

4. NESEBAR

Nessebar  2ven.wikipedia.org/wiki/File:Nessebar_Pantocrator.jpg 

            Menší město Nesebar leží na východě země, na pobřeží Černého moře. Nesebar je starověké město a zároveň významná bulharská turistická destinace a také přístav na pobřeží Černého moře. Má rozlohu 32 km2 a žije zde 15 000 obyvatel. Historická část města leží na poloostrově spojeného s pevninou úzkou šíjí a nese stopy osídlení daleko do minulosti. V 6. století před naším letopočtem byl Nesebar řeckou kolonií, ve středověku střídavě součástí Byzantské a Bulharské říše, v roce 1371 byl dobyt Turky a roku 1878 osvobozen a od té doby je součástí Bulharska. K hlavním památkám ve městě náleží kostel sv. Sofie a bazilika sv. Matky z 6. století, kostel sv. Jana Křtitele z 11. století a kostel sv. Teodora ze 13. století, dále zástavba na starém městě a městské hradby.

 

5. BULHARSKÉ POBŘEŽÍ

Irakli 3flickr.com/photos/sashomasho/181354574

                Bulharské pobřeží Černého moře se rozkládá na východě země, v jihozápadní části Černého moře. Délka bulharského pobřeží je 378 kilometrů, přičemž přibližně třetinu z toho tvoří pláže s bílým nebo zlatavým pískem. Ve střední části pobřeží, zasahuje až k pobřeží pohoří Stará planina, které prochází středem celého Bulharska. Východní výběžek Staré planiny rozděluje bulharské pobřeží na severní, více kamenitou část (některé útesy na pobřeží zde dosahují výšek až k 70 metrům), s největším městem Varnou a jižní část známou širokými písečnými plážemi. Největším městem zde je Burgas. Jedny z nejvíce oblíbených pláží mezi místními obyvateli se nachází ve střední části bulharského pobřeží, jižně od Varny a severně od mysu Emine. Náleží k nim například pláž Irakli, Kara Dere nebo Paša Dere.

 

6. STŘEDNÍ STARÁ PLANINA

Balkan Mountainsflickr.com/photos/142545996@N08/30004033673

                Stará planina je více než 500 kilometrů dlouhé pohoří, které prochází středem celého Bulharska od severozápadní hranice se Srbskem až k pobřeží Černého moře. Nejvyšší vrcholy pohoří se nachází v centrální části. Nejvyšší horou je Botev (2 376 m). Pohoří tvoří především žuly, ruly a vápence. V centrální části pohoří se nachází národní park. V této části pohoří se nachází okolo 20 horských vrcholů přesahujících 2 000 metrů, hluboké kaňony, vodopády a alpínské louky. Roste zde více než 2 000 druhů rostlin. Ze stromů zde rostou především smrky, jedle, břízy, habry a duby zimní. Žije zde k 60 druhům savců, včetně medvěda hnědého, kamzíka horského, divokých prasat, vlků či jelenů.

 

7. STRANDŽA

Strandhacommons.wikimedia.org/wiki/File:Zmveleka.jpg

                Strandža je horský masiv na úplném jihovýchodě Bulharska, při pobřeží Černého moře a hranicích s Tureckem. Nejvyšší horou masivu je Mahya Dagi (1 031 m). V oblasti se nachází největší přírodní chráněné území v Bulharsku. Zaujímá plochu 1 161 km2. Park zahrnuje smíšené a listnaté opadavé lesy, řadu meandrujících řek (největší je Veleka s délkou toku 147 kilometrů) a místy písečné pláže na pobřeží. Roste zde okolo 1 700 druhů rostlin, z fauny zde například žijí jeleni, srnci, vlci, divoká prasata nebo lišky.

 

8. SREBARNA

Srebarna 2  2vcommons.wikimedia.org/wiki/File:Natuurreservaat_Srebarna_(4759848566).jpg

                Srebarna je přírodní rezervace na severovýchodě Bulharska, na hranici s Rumunskem. Oblast leží na pravém břehu řeky Dunaje, nachází se zde jezero Srebarna. Místo nevelké rozlohou (6 km2) je hnízdištěm okolo stovky druhů vzácných ptáků a pro dalších 80 druhů ptáků je místem přezimování na jejich migrační trase mezi Evropou a Afrikou. Žijí zde například pelikán kadeřavý, slavík modráček, husa velká, volavky nebo kormoráni.

 

Zdroje: Bousfield, J. a kolektiv: Bulharsko. Rough Guides, 2. české vyd. Jota 2007.; Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT

Podnebí Bulharska je většinou kontinentální se studenou zimou (zvláště na severu) a horkým suchým létem. Protože pohoří Stara planina zadržuje studené severní větry, je zima v jižní části Bulharska mírnější. Na pobřeží Černého moře je přechodné kontinentálně - přímořské podnebí. Průměrné červencové teploty se pohybují od 21°C do 25°C v nížinách, lednové teploty od -2°C (na severu) do +2°C (na jihu). Srážek spadne 500 až 600 mm ročně, v horách přes 1 000 mm.

                Průměrné letní teploty v Sofii jsou 18 až 21°C, průměrné zimní jsou -1 až 1°C. Ve Varně na pobřeží Černého moře jsou průměrné letní teploty 22 až 25°C, přičemž přes den se teplota obvykle pohybuje mezi 25 až 35°C, v noci je 18 až 21°C. Teplota vody bývá 23 až 27°C. Průměrné zimní teploty ve Varně jsou 0 až 2°C. Přes den bývá v zimě obvykle 5 až 10°C a v noci teploty klesají k 0°C. V Plovdivu, v jižní části vnitrozemí, jsou průměrné letní teploty 22 až 25°C a průměrné zimní 1 až 3°C.

Sofie - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Varna - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

Plovdiv - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)

 

Zdroj: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org

REGIONY A OBLASTI

                Z turistického a fyzicko-geografického hlediska se Bulharsko skládá z pěti až devíti hlavních regionů: Podunají (Podunajská nížina na severu), Stará planina (rozlehlé pohoří v centrální části Bulharska), pobřeží Černého moře na východě země (Severní pobřeží – Varna, Jižní pobřeží – Burgas), Údolí růží (Hornotrácká nížina na jihovýchodě) a Pohoří (Rila, Pirin a Rodopy na jihozápadě) a případně historického regionu Severní Thrákie (jihovýchod). Z administrativního hlediska se v současnice rozlišuje 28 oblastí, dříve 9.

Turismus, BulgariaTravel.org

Původní oblasti, současné oblasti

Burgaská oblast (1), Burgas, Sliven, Jambol

Chaskovská oblast (9), Chaskovo, Kardžali, Stara Zagora

Lovečská oblast (3), Gabrovo, Loveč, Pleven, Veliko Tarnovo

Montanská oblast (4), Montana, Vidin, Vraca

Plovdivská oblast (5), Pazardžik, Plovdiv, Smoljan

Razgradská oblast (6), Razgrad, Ruse, Silistra, Targoviště

Sofie – město (7), Sofie - město

Sofijská oblast (8), Blagoevgrad, Kjustendil, Pernik, Sofie

Varna (2), Dobrič, Šumen, Varnenská oblast

Bulharsko regiony 1

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE

                Vstup. Občan EU hodlající v Bulharsku pobývat déle jak 3 měsíce má povinnost dostavit se na oddělení migrační policie v místě pobytu a požádat o potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení se dle zákona vydává v tentýž den na dobu max. 5 let dle účelu pobytu.

                Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.

                Měna. Bulharská leva, BGN. 1 leva = 13 Kč (2019), aktuální kurz

                Bezpečnostní situace. Zejména během letní turistické sezóna se výrazně zvyšuje míra kriminality v turistických rezortech. Jedná se především o kapesní krádeže, vykrádání hotelových pokojů, vykrádání automobilů, ale i o krádeže aut apod. Je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti. Nedoporučuje se přespávat v automobilech, zejména na nehlídaných místech. Hygienická rizika - v bulharských kempech jsou obecně horší hygienické podmínky než např. v ČR.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Finance.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

Středem Bulharska, ze západu na východ, prochází pohoří Stará planina (nejvyšší bod Botev, 2 736 m). Na severu se pohoří zvolna snižuje k Podunajské nížině. Na jihu leží pod Starou planinou Bulharské středohoří (nejvyšší bod 1 604 m) na něž navazuje Hornotrácká nížina podél řeky Marice. Na jihozápadě území se rozkládají tři velká pohoří. Rila (nejvyšší bod Bulharska Musala, 2 925 m), Rodopy (Goljam Perelik, 2 191 m) a Pirin (Vichren, 2 914 m).

Největší bulharskou řekou je Dunaj, který tvoří téměř celou hranici s Rumunskem. Bulharská část černomořského pobřeží má délku 380 km. Zalesněna je přibližně jedna třetina Bulharska, zvláště horské oblasti Staré planiny, pohoří Rodopy a Bulharského středohoří.  

Bulharsko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

           Bulharsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 10 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

                Bulharsko má tři národní parky. Dále je zde 11 přírodních parků a 9 přírodních rezervací.

Národní parky a přírodní rezervace, Wikipedia (en)

Název parku, rozloha km2, založení

Pirin, 404 km2, 1962

Rila, 810 km2, 1992

Střední Balkán (Centralen Balkan), 717 km2, 1991

Odkazy

Britannica, Bulgaria (en)

CIA World Factbook, Bulgaria (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Bulharsko (cs)

Wikipedie, Bulharsko (cs)

Národní statistický úřad, nsi.bg (bl, en)

Dokumenty

Jižní Dobrudža (ČT, 2013)

Thrákie (ČT, 2007)

Pobřeží Bulharska (ČT, 2015)

Sofie a Vitoša (ČT, 2017)

Údolí růží (ČT, 2014) 

end faq

Share