|
|
Chorvatsko / Republika Hrvatska
Základní informace
Rozloha: 56 538 km2
Počet obyvatel: 4 155 000 (2017)
Hustota obyvatel: 74/km2
Úřední jazyk: chorvatština
Obyvatelstvo: 90,5% Chorvati, 4,5% Srbové, 5% ostatní
Náboženství: 86% římští katolíci, 7% bez vyznání, 4,55 pravoslavní, 1,5% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 100 až 160 členů
Hlavní město: Záhřeb (793 000)
Největší města: Split (178 000), Rijeka (129 000), Osijek (108 000), Zadar (75 000), Velika Gorica (64 000), Slavonski Brod (59 000), Pula (57 000)
TOP MÍSTA
1. DUBROVNÍK
flickr.com/photos/liakadaweb/26840686959
Dubrovník je přístavní město na jihu Dalmácie. Pro své četné, zejména renesanční a barokní, památky bývá nazýván „královnou Jadranu“. Ve středověku byl Dubrovník samostatnou republikou, která měla styky s celým Středomořím. Od roku 1526 byl pod nadvládou Turecka, od 1815 Rakouska – Uherska, 1918 v rámci Jugoslávie a od roku 1991 je součástí samostatného Chorvatska. Mezi hlavní památky patří goticko-renesanční palác Sponza z počátku 16. století, gotický Rektorský palác z konce 15. století, renesanční chrám Spasitele z počátku 15. století nebo městské hradby. Město má rozlohu 143 km2 a žije zde okolo 45 tisíc obyvatel.
2. PLITVICKÁ JEZERA
flickr.com/photos/34610267@N05/35503465486
Plitvická jezera se nacházejí na severu Dalmácie, přibližně v půli cesty mezi Záhřebem a Zadarem. Národní park má rozlohu 297 km2 a zahrnuje soustavu 16 jezer různé velikosti v nadmořských výškách 514 až 639 metru. Jezera jsou obklopená lesy, v údolí řeky Korany mezi pohořími Mala Kapela a Lička Plješivica. Největší jezero se jmenuje Kozjak a má hloubku 49 m.
3. HVAR
flickr.com/photos/apapp/34667112710
Ostrov Hvar leží na jihu Dalmácie, nedaleko města Split. S rozlohou 300 km2 je čtvrtým největším chorvatským ostrovem Většinou je zalesněný, nejvyšší bod má 626 m. Hlavní město se jmenuje rovněž Hvar, leží na západní straně, na opačné straně od pevniny. Město Hvar bylo jedním z hlavních přístavů Benátské republiky. Dalším historickým městem na Hvaru je Stari Grad založený již starověkými Řeky. Kulturní krajina v okolí města, kde se již po staletí pěstuje víno a olivy je součástí světového dědictví UNESCO. Hvar náleží k hlavním centrům turistického ruchu v Chorvatsku.
4. VELEBIT
flickr.com/photos/snakedriver/1314197357
Velebit je nejrozlehlejší chorvatské pohoří, nikoliv nejvyšší. Je součástí Dinárských hor. Nejvyšší hora Velebitu Vaganski vrh (1 757 m) je čtvrtou nejvyšší chorvatskou horou. Pohoří se rozkládá ze severozápadu na jihovýchod podél pobřeží Jaderského moře v délce okolo 140 kilometrů. Šířku má 10 až 35 kilometrů. Leží ve středo-západní části země. Pohoří je přerušené třemi hlavními průsmyky. Západní část Velebitu je skalnatá s útesy, vegetaci tvoří hlavně keře. V nižších polohách, na východně straně, naopak rostou lesy. V pohoří jsou dva národní parky. Na severu Severní Velebit, na jihu Národní park Paklenica.
5. ZADAR
flickr.com/photos/lucasartoni/35904944362
Zadar se nachází na pobřeží Jaderského moře, přibližně v půli délky chorvatského pobřeží. Město je centrem Dalmácie a má řadu historických staveb, včetně památek z římského období. K hlavním náleží římské fórum z 3. století, předrománský kostel sv. Donáta z 9. století, románský dóm sv. Anastázie z 12. až 13. století, kostel Panny Marie z 11. století nebo zbytky středověkého opevnění z počátku 15. století. Oblast byla osídlena již v pozdní době kamenné. Od starověku leželo město v centru obchodních cest. V roce 1202 bylo dobyto Benátčany, od počátku 18. století do založení Jugoslávie patřilo k Habsburské monarchii. Dnes je politickým, kulturním a turistickým centrem Dalmácie. Je zde sídlo katolického a pravoslavného arcibiskupství. Žije zde 75 000 obyvatel.
6. ROVINJ
flickr.com/photos/22446827@N02/3804028586
Rovinj je menší město na pobřeží poloostrova Istrie. Žije zde okolo 15 000 obyvatel. Město je oblíbeným turistickým cílem. Historické jádro města má řadu památek z benátského období. Dominantou města je bazilika sv. Eufemia se 62 metrů vysokou věží.
7. MLJET
it.wikipedia.org/wiki/File:Great_Lake,_Island_of_Mljet,_Croatia.JPG
Ostrov Mljet se nachází na jihu Chorvatska, nedaleko města Dubrovník. Je nejjižněji a nejvýchodněji položeným chorvatským velkým ostrovem. Mljet má rozlohu 98 km2 a je osmým největším ostrovem. Žije zde okolo 1 000 obyvatel. Většina ostrova je zalesněná, v západní části se nachází národní park vyhlášený v roce 1960. Hlavními porosty jsou borovice, vavříny, pistácie, vřesovce a jalovce. Nejvyšší bod ostrova má 514 metrů.
8. RAB
flickr.com/photos/33721019@N00/1471306889
Rab je ostrov v severní části Dalmácie, blíže k pobřeží, u pohoří Velebit. Ostrov je hornatý a zalesněný. Pěstuje se zde olivovník a vinná réva. Ostrov má 94 km2 a žije zde okolo 10 tisíce obyvatel. Centrem je město Rab se stavbami v benátském stylu.
9. KORČULA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Korcula_City.jpg
Korčula je šestý největší chorvatský ostrov. Nachází se v jižní části země, má rozlohu 276 km2. S 15 000 obyvateli je druhým nejvíce obývaným ostrovem. Ostrov je hornatý, nejvyšší bod má 569 m. Pěstuje se zde vinná réva a jižní ovoce. K hlavním centrům ostrova náleží města Korčula se středověkým opevněním a řadou památek, Vela Luka a Blato.
10. TROGIR
flickr.com/photos/archer10/9517498939
Trogir je historické město a přístav nacházející se 25 kilometrů západně od Splitu. Stará historická část města leží na malém ostrově mezi pevninou a ostrovem Čiovo, se kterými je propojená mosty. Pro svoji benátskou architekturu je Trogir součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Město bylo obývané již ve starověku Řeky a Římany. Dominantou města je románsko-gotická katedrála sv. Vavřince ze 13. až 15. století. Ve městě je deset kostelů a řada budov pochází ze 13. století. Zachovaly se středověké hradby a hrad Kamerlengo z 15. století, městská brána ze 17. století. Dále několik paláců, jeden ze 13. století.
Zdroje: Bousfield, J.: Chorvatsko. Rough Guides. 1. české vyd. Jota 2007.; Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
PODNEBÍ, KDY VYRAZIT
Podnebí jadranské oblasti je středomořské se suchým a teplým létem a mírnou vlhkou zimou. Horské oblasti mají dostatek srážek (až 3 000 mm ročně) a v zimě tam bývá hodně sněhu. Směrem do vnitrozemí a k východu území Chorvatska vzrůstá kontinentální vliv, léta jsou teplá, zimy studené, srážek je méně. Obvyklé průměrné teploty ve vnitrozemí jsou 18°C v červenci a -3°C v lednu. Proudí-li kontinentální studený vzduch směrem k Jaderskému moři, vzniká na pobřeží bouřlivý vítr bora.
Průměrné letní teploty v Zadaru na pobřeží Jaderského moře jsou 22 až 25°C, teploty přes den pravidelně dosahují hodnoty okolo 30°C. Ke 30°C přes den bývá i na jaře a na podzim. Teplota moře v létě bývá okolo 25°C. Zimní průměrné teploty v Zadaru jsou 8 až 9°C. V jižněji položeném Dubrovníku na pobřeží Jaderského moře jsou průměrné letní teploty shodné 22 až 25°C, obvyklé teploty přes den v létě jsou okolo 28°C, v noci okolo 23°C. Průměrné teploty v zimě jsou 9 až 11°C. V hlavním městě Chorvatska Záhřebu ve vnitrozemí jsou průměrné letní teploty 19 až 21°C, průměrné zimní jsou 0 až 2°C.
Zadar - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Dubrovník - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Záhřeb - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny)
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
REGIONY
Chorvatsko se skládá z 21 žup (od roku 1992). Historicky zemi tvoří pět hlavních regionů: jádro Chorvatska tvoří Střední Chorvatsko, dále jsou to Istrie, Dalmácie, Slavonie a Dubrovník.
Historická země, rozloha km2, hlavní města
Dalmácie, 12 158 km2, Zadar, Split, Makarska
Dubrovník, 143 km2
Istrie, 3 476 km2, Pula
Slavonie, 12 556 km2, Osijek
Střední Chorvatsko, 19 403 km2, Záhřeb, Rijeka
Střední Chorvatsko - Kvarnerský záliv
Střední Chorvatsko – Regiony Lika a Karlovač
Seznam žup, Wikipedia (en)
VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE
Vstup. Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení. Při pobytu delším než 3 měsíce, je povinnost přihlásit se k pobytu na krajském (župním) policejním ředitelství, nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu.
Doklady. Cestovní pas nebo občanský průkaz.
Měna. Chorvatská kuna, HRK.1 chorvatská kuna = 3,50 Kč (2019), aktuální kurz
Státní svátky. 1. leden - Nový rok, 6. leden - Tři králové, březen, duben - Velikonoce (pohyblivé), 1. květen - Svátek práce, červen - Boží Tělo (pohyblivé), 22. červen - Den protifašistického boje, 25. červen - Den státnosti, 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti, 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie, 8. říjen - Den nezávislosti, 1. listopad - Svátek všech svatých, 25., 26. prosinec - Vánoční svátky
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Finance.cz
GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY
Území Chorvatska se skládá ze tří rozdílných oblastí – pobřeží Jaderského moře, Dinárského pohoří a na sever země zasahující Panonské nížiny. Pobřežní část tvoří přibližně jednu třetinu rozlohy země, délka pevninského pobřeží je 1 800 kilometrů. Podél pobřeží leží více jak tisíc ostrovů a ostrůvků. Největší jsou Cres (406 km2), Krk (405 km2), Brač (395 km2), Hvar (297 km2), Pag (284 km2) a Korčula (271 km2). Dinárské hory se rozkládají od jihovýchodní části slovinských hranic, podél celého chorvatského pobřeží (a hranic s Bosnou a Hercegovinou, kde pokračují; místy sahají až k pobřeží Jaderského moře – pohoří Velebit) až k hranicím s Černou Horou (kde pokračují dále na východ). Hory tvoří řada horských pásem, u Istrijského poloostrova je to např. Velika Kapela (nejvyšší bod, 1 526 m), jižněji až k pobřeží zasahuje pohoří Velebit (nejrozlehlejší horské pásmo Dinárských hor na chorvatském území, Vaganski vrh, 1 757 m), jižněji pak nejvyšší Dinara (nejvyšší chorvatská hora, Troglav, 1 913 m). Severní část území Chorvatska, přibližně polovinu území, pak tvoří Panonská nížina s povodím řek Sávy a Drávy. Jedná se o velmi úrodnou oblast využívanou k zemědělství. Částečně do oblasti zasahuje hornatina, největší Papuk (nejvyšší bod, 953 m).
Největšími chorvatskými řekami jsou Dráva, Sáva a na hranicích se Srbskem tekoucí Dunaj, a dále menší řeky Kupa a Mura. Na pobřeží Jadranského moře roste středomořská vegetace se stále zelenými tvrdolistými porosty – pinie, borovice halepská, cypřiš. V Dinárských horách jsou více keřovité porosty, les jen místy. V Panonské nížiny byly původní lesní a stepní porosty vytlačeny zemědělskou činností.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Světové dědictví
Chorvatsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 10 kulturních a přírodních památek.
Národní parky
V Chorvatsku se nachází 8 národních parků. Nejstaršími národními parky jsou Plitvická jezera a Paklenica založené v roce 1949. Největší rozlohou je Národní park Plitvická jezera (297 km2).
Národní parky Chorvatska, Parks of Croatia (en, hr, de, it)
Seznam národních parků, Wikipedia (en, cs, ...)
Název parku, umístění, rozloha km2, založení
Brijuni, Istrie, Brijunské ostrovy, 34 km2, 1983
Kornati, severní Dalmácie, ostrovy Kornati, 50 km2, 1964
Krka, střední Dalmácie, řeka Krka, 109 km2, 1985
Mljet , jižní Dalmácie, ostrov Mljet, 5 km2, 1960
Paklenica, severní Dalmácie, 95 km2, 1949
Plitvická jezera, Střední Chorvatsko, 297 km2, 1949
Risnjak, severozápad Středního Chorvatska, 64 km2, 1953
Severní Velebit, západ Středního Chorvatsko, 109 km2, 1999
Odkazy
Britannica, Croatia (en)
CIA World Factbook, Croatia (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Chorvatsko (cs)
Wikipedie, Chorvatsko (cs)
Statistický úřad, DZS (en, hr)
Dokumenty
Chorvatsko (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)
Lošinj (ČT, 2017)
Severní Dalmácie (ČT, 2015)
Střední Dalmácie (ČT, 2016)
end faq
Západní Evropa
Jižní Evropa
