Rozloha: 2 381 741 km2
Počet obyvatel: 40 970 000 (2018)
Hustota obyvatel: 18/km2
Úřední jazyk: arabština (úřední), francouzština, berberština
Obyvatelstvo: 99% arabští Berbeři (70% Arabové, 23% Berbeři)
Náboženství: 99% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament; Národní shromáždění - 462 členů a Rada - 142 členů
Hlavní město: Alžír (3 415 000)
Největší města: Oran (800 000)
1. AHAGGAR
flickr.com/photos/bibiweb/6247045805
Ahaggar je rozlehlé pohoří na jihu Alžírska v Saharské poušti. Nadmořská výška pohoří se pohybuje okolo 900 metrů, na severu a východě vystupují hory, které mají přes 2 000 metrů. V centrální části pohoří pak leží nejvyšší hora pohoří a Alžírska Tahat s nadmořskou výškou 2 918 metrů. Pohoří Ahaggar je tvořeno vulkanickými (žula) a přeměněnými horninami. Oblast tvoří skalnatá poušť. Vegetace je jen ojedinělá. Rostou zde akácie (například akácie zkroucená), myrta, tamaryšek. Místy se v poušti nachází oázy. Hlavním centrem oblasti je město Tamanrasset. Z obyvatel zde žijí převážně Tuaregové. V centrální části pohoří je národní park založený v roce 1987.
2. ALŽÍR
flickr.com/photos/spikerouss/7100260951
Alžír je hlavní město Alžírska a hlavní alžírský přístav. Leží na pobřeží Středozemního moře, ve střední části alžírského pobřeží. Moderní část města se rozkládá podél pobřeží Středozemního moře. Historické staré město leží ve svahu kopce nad přístavem. Na vrcholu kopce (122 m) se nachází citadela. Architektura města je zásadně ovlivněna více než stoletou přítomností Francouzů. Nejstarší domy na arabském starém městě jsou z 16. století. Mešita Džamaa el Kebir je z počátku 12. století, minaret ze 14. století. Nová mešita pochází ze 17. století. Jednou z významných památek a dominant Alžíru je románsko-katolická bazilika Notre Dame d’Afrique z poloviny 19. století.
3. TASSILI N’AJJER
commons.wikimedia.org/wiki/File:Djanet,_Tassili.jpg
Tassili n’Ajjer je pohoří na jihovýchodě Alžírska v Saharské poušti. Rozkládá se ze severozápadu na jihovýchod v délce okolo 380 kilometrů. Přibližně ve střední části pohoří leží nejvyšší vrchol Džebel Azao s nadmořskou výškou 2 158 metrů. Pohoří je tvořeno převážně pískovcem. Erodované vrcholy vytváří skalní věže, pilíře, oblouky a strmé útesy. Místy se nachází rokle, kde se drží povrchová voda. To umožňuje růst sporé vegetace. Pohoří Tassili n’Ajjer je světově známé skalními kresbami a barevnými malbami kultur pastevců dobytka z 5. až 2. století před naším letopočtem. Také z tohoto důvodu je oblast součástí světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Rozkládá se zde také nejstarší alžírský národní park založený v roce 1972.
4. MALÝ ATLAS
commons.wikimedia.org/wiki/File:Lallakhadidja.jpg
Malý Atlas je 1 500 km dlouhé pohoří ležící na severu Alžírska podél Středozemního moře. Pohoří je součástí Atlasu a rozkládá se od hranice s Marokem až do Tuniska. Nejvyšší horou Malého Atlasu je Lalla Khedidža (2 308 m). Malý Atlas a jižně na něj navazující Saharský Atlas vytvářejí přírodní bariéru mezi Středozemním mořem a oblastmi na jihu Alžírska, kde se nachází Saharská poušť. Malý Atlas má průměrnou nadmořskou výšku 1 500 metrů. V pohoří se nachází několik národních parků. Nejznámější je Národní park Džurdžura, který leží v okolí nejvyšší hory. Na severních svazích rostou endemické jedle numidské, dále cedry atlaské, duby korkové a borovice.
5. ANNABA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Ceza%C4%B1r_annaba_by_%C4%B1soytek%C4%B1n_-_panoramio.jpg
Annaba je město na severovýchodě Alžírska, na pobřeží Středozemního moře. S 260 000 obyvateli je čtvrtým největším alžírským městem. Annaba je významné letovisko i průmyslové město. Město má bohatou historii. Bylo založeno před více než 3 000 lety Féničany. Bylo součástí římské provincie a působil zde sv. Augustin. Bylo součástí Byzantské říše. Město si zachovalo francouzskou koloniální architekturu. V okolí Annaby se nachází písečné pláže, zelené vrcholky hor i úrodné roviny.
6. ORAN
flickr.com/photos/mayanais/5800391541
Oran je druhé největší alžírské město. Leží na severozápadě země, na pobřeží Středozemního moře. Je významným alžírským přístavem, průmyslovým a kulturním centrem. V celé metropolitní oblasti žije okolo 1 500 000 obyvatel. Architektura města nese španělské a francouzské vlivy. K hlavním památkám náleží kaple sv. Kříže z poloviny 19. století, mešita Hassana Pašy z konce 18. století, Velká synagoga z přelomu 19. a 20. století nebo katedrála Sacré-Couer z počátku 20. století.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Alžírsko se skládá ze 48 provincií (tzv. vijáletů), 553 okresů a 1 541 obcí. Počet provincií se opakovaně mění. Největší rozlohou je provincie Tamanrasset na jihu země s 556 200 km2. V době francouzské nadvlády (1830 – 1962) se země skládala z 15 departementů.
Turismus, algeria.com (en)
Seznam provincií, Wikipedia (en)
Vstup. Vízum nutné u všech druhů cestovních dokladů, možno o něj požádat na Velvyslanectví ADLR v Praze: http://www.algerie.cz/index.php .
Doklady. Platný cestovní pas. Před vstupem a výstupem ze země je nutno vyplnit (bílou a zelenou) registrační kartu, která se předkládá v rámci celní a pasové kontroly.
Měna. Dinár, DZD. 100 dinárů = 19 Kč (2018), aktuální kurz.
Časové pásmo. UTC+1 (shodné se středoevropským časem)
Bezpečnost. Vzhledem k přetrvávající špatné bezpečnostní situaci je nutné důkladně zvážit individuální turistiku do severní části Alžírska, zejména na východ od hlavního města do oblasti Kabýlie, kde přetrvává zvýšená hrozba teroristických útoků a únosů. Jedná se především o správní regiony Bejaïa, Bouira a Tizi Ouzou. V současné situaci se rovněž nedoporučují turistické cesty do příhraničních oblastí Alžírska s Mali, Mauretánií a Nigerem, kde dochází k případům únosů zahraničních turistů. K cestám do vzdálenějších míst země je vhodné využívat pouze leteckou přepravu. Pobyt v hlavním městě Alžíru a dalších velkých městech je při dodržování základních bezpečnostních pravidel relativně bezpečný. Doporučuje se vyhýbat se málo frekventovaným místům a předměstím a pohybovat se po městě pouze v denních hodinách, bez viditelného nošení cenností.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Alžírsko je největší zemí afrického kontinentu. Největší šířka země je více jak 1 800 km, pobřeží Středozemního moře má okolo 1 000 km. Saharská poušť zabírá přibližně tři čtvrtiny území. Hlavním obydleným územím je úzký pruh pobřeží na severu země, za ním vystupuje pohoří Atlas se svým pásmem Tell-Atlasu (nejvyšší bod, 2 308 m). Na ně navazuje náhorní plošina bezodtoké solné pánve (800 až 1 000 m), jižně se pak nachází pásmo Saharského Atlasu (nejvyšší bod Djebel Aissa, 2 236 m). Za ním, jižně, leží Sahara. Severní část je tvořena písečnými dunami – Velký západní erg a Velký východní erg, jižněji je kamenitá poušť. Ve střední části země leží Tademaitská plošina (okolo 800 m), na jihovýchodě se rozkládají pohoří Tassili n’Ajjer (nejvyšší bod 2 158 m) a pohoří Ahaggar s nejvyšší horou Alžírska Tahat (2 918 m).
Na severu, při pobřeží Středozemního moře, roste středomořská vegetace – macchie, borovice halepská, korkové duby, cedry. V oblasti Atlasu je stepní vegetace, Sahara je až na oázy (např. Tedekelt) bez vegetace. Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť (skalnatá, štěrková, hlinitá).
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 1. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000. S. 146.; Wikipedia.org
Alžírsko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 7 kulturních a přírodních památek.
V Alžírsku se nachází 11 národních parků. Nejstarším národním parkem je Tassili n’Ajjer založený v roce 1972, nejmladším národním parkem je Džebel Aissa založený v roce 2003.
Seznam národních parků, Algerie.com (en)
Seznam národních parků, Wikipedia (fr)
Národní park, rozloha km2, rok založení
Ahaggar, 3 800 km2, 1987
Belezma, 263 km2, 1984
Chrea, 260 km2, 1985
Djurdjura, 82 km2, 1983
El Kala, 800 km2, 1993
Gouraya, 21 km2, 1984
Tassili n'Ajjer, 72 000 km2, 1972
Taza, 3 807 km2, 1985
Theniet El Had, 34 km2, 1983
Tlemcen, 82 km2, 1993
Zdroje: Wikipedia.org
Britannica, Algeria (en)
CIA World Factbook, Algeria (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Alžírsko (cs)
Wikipedie, Alžírsko (cs)
Alžír (2016)