logo

.


MAROKO  Maroko / Al Maghrib


Základní informace

Rozloha: 446 550 km2
Počet obyvatel: 33 987 000 (2018)
Hustota obyvatel: 75/km2
Úřední jazyk: arabština (berberské jazyky a francouzština)
Obyvatelstvo: 99% míšenci Arabů a Berberů (Maurové; Arabové a Berbeři)
Náboženství: 99% muslimové, 1% křesťané, židé ad.
Politický systém: král, vláda, dvoukomorový parlament; sněmovna - 395 členů a Rada - 270 členů
Hlavní město: Rabat (ar-Ribát, 630 000)
Největší města: Casablanca (4 150 000), Fes (1 050 000), Marrákeš (910 000), Tanger (850 000), Agádir (620 000)

TOP MÍSTA

1. VYSOKÝ ATLAS

High Atlas 1flickr.com/photos/activesteve/6324105037

                Vysoký Atlas leží v centrální části Maroka, tvoří nejvyšší část pohoří Atlas. Rozkládá se od jihozápadu k severovýchodu v délce přibližně 700 km. Tvoří předěl mezi oblastmi u Atlantského oceánu, respektive Středozemního moře a Saharskou pouští. V nížinách při pobřeží na západě a severu je podnebí středomořské, s vlhkými zimami a srážkami. Za hradbou hor Vysokého Atlasu je podnebí naopak suché, semiaridní a na jihu a východě, v blízkosti alžírské hranice začíná poušť. Západní a jižní svahy Vysokého Atlasu jsou více příkré. Nejvyšší vrcholy leží na jihu pohoří. Nejvyšší horou Atlasu je Džebel Toubkal (4 167 m). V oblasti kolem hory se nachází nejstarší marocký národní park založený v roce 1942.

 

2. FÉS

Fes Moroccoflickr.com/photos/flowcomm/30789356660

                Fés je druhé největší město Maroka, má přes milión obyvatel. Nachází se na severozápadě země, při úpatí pohoří Střední Atlas. Město bylo založeno v roce 790 a je nejstarším a nejvýznamnějším městem z historických marockých královských měst. Největší rozvoj města probíhal v 11. až 15. století. Historické staré město je obklopeno hradbami, tvoří je mešity, minarety, madrasy, paláce a synagogy. Od roku 1981 je medina (staré město) Fésu kulturním světovým dědictvím UNESCO. K hlavním památkám náleží madrasy Attarine a Bou Inania (ze 13. století), univerzita Al Quaraouiyine (založená v 9. století), synagoga Ibn Danan (ze 17. století) nebo královský palác.

 

3. SAHARA

Sahara Morocco2vflickr.com/photos/kodok/7963972876

                Saharská poušť zasahuje na území Maroka na jihu a východě. K místům odkud se lze vypravit do pouště náleží například obce Merzouga neb Mhamid v blízkosti alžírské hranice. Část Sahary v oblasti se nazývá Západní velký erg.

 

4. CASABLANCA

Casablancaflickr.com/photos/martinalvarez/16655868777

                Casablanca je největší město Maroka a také největší město severozápadní Afriky. Leží na západě Maroka, na pobřeží Atlantského oceánu. Město má rozlohu 384 km2 a žije zde 3 350 000 obyvatel. Casablanca je hlavní přístav Maroka, průmyslové centrum země a jedno z hlavních finančních a ekonomických center Afriky. Historické centrum tvoří arabské staré město. Architektura města a urbanismus byl na počátku 20. století ovlivněn Francouzi. Z této doby pochází například katedrála Sacre Couer. Novou dominantou města je pak od roku 1993 mešita Hassana II. s 200 metrů vysokým minaretem.

 

5. ASILAH

Asilahcommons.wikimedia.org/wiki/File:Medina_of_Asilah.jpg

                Asilah je menší opevněné město na atlantském pobřeží, na severozápadě Maroka. Asilah leží přibližně 30 km jižně od Tangeru. Město má okolo 30 000 obyvatel. Historie osídlení místa je starší než 3 000 let. Opevnění bylo postaveno Portugalci na konci 15. století. Střed město tvoří historické, zrestaurované domy s bílou fasádou. V okolí město jsou pláže. Asilah je jedním z oblíbených turistických cílů v zemi.

 

6. RIF

Rifcommons.wikimedia.org/wiki/File:Temsaman_near_Bni_Bouyakoub_3.jpg

                Rif je obtížně přístupné pohoří na severu Maroka, při pobřeží Středozemního moře. Není součástí Atlasu, náleží k Betické Kordilleře. Pohoří se rozkládá od severozápadu k jihovýchodu v délce okolo 300 km. Maximální šířka pohoří je 80 km. Vrcholy hor obvykle dosahují maximální nadmořské výšky do 2 000 metrů. Několik vrcholů má přes 2 000 m, nejvyšší hora Džebel Tirdhine má pak 2 456 m. Ve skladbě hornin pohoří jsou nejvíce zastoupené usazené jíly a přeměněné svory. V oblasti se nachází dva marocké národní parky: Talassemtane a Al Hoceima. Vegetaci, zvláště v národním parku Talassemtane, tvoří nad 1 500 m cedry, na západních svazích rostou duby cesmínovité, na suších východních svazích rostou borovice.

 

7. RABAT

Rabatflickr.com/photos/yotut/5987330231

                Rabat leží na severozápadě Maroka, na pobřeží Atlantského oceánu, při ústí řeky Bú Regreg do Atlantiku. Rabat je hlavní město Maroka. Je sídlem krále, vlády, je zde řada zahraničních ambasád. Důležitým zdrojem příjmů obyvatel města je turismus, textilní a potravinářský průmysl. K historickým památkám Rabatu náleží staré město s Hasanovou mešitou z konce 12. století a městskými hradbami a branami. Za významné je rovněž považováno nové město vystavěné pod francouzskou nadvládou v letech 1912 až 1930. Nové město v Rabatu je vůbec jeden z největších a nejkompletnějších moderních evropských urbanistických projektů postavených v Africe ve 20. století. Od roku 2012 jsou pak staré i nové město součástí kulturního dědictví UNESCO.

 

8. CHEFCHAOUEN

Chefchaouenflickr.com/photos/rbrands/33235693573

                Chefchaouen je menší město na severozápadě Maroka. Leží na severních svazích pohoří Rif, v nadmořské výšce 560 m, je vzdálené necelých 50 km od pobřeží Středozemního moře. Město bylo založeno na konci 15. století, v současnosti zde žije okolo 40 000 obyvatel. Chafchaouen je oblíbenou turistickou destinací. Opravené domy na starém městě mají modré fasády, nachází se zde řada místních obchodů, hotelů. Město je zasazené do působivé krajiny pod horami.

 

9. ESSAOUIRA

Essaouiracommons.wikimedia.org/wiki/File:Ramparts_of_Essaouira.JPG

                Essaouira je město na jihovýchodě Maroka, na pobřeží Atlantského oceánu. Ve městě žije okolo 75 000 obyvatel. Historická část Essaouiry je od roku 2001 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. To zahrnuje opevněné město vystavěné na konci 18. století. Opevněné město bylo postavené podle tehdejších plánů evropské vojenské architektury určených pro stavby v Africe. Zvláště se oceňuje propojení evropské vojenské architektury s arabsko-muslimskou architekturou a způsobem plánování města. Město desítky let fungovalo jako mezinárodní přístav na obchodních cestách mezi Evropou a Afrikou.

 

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

REGIONY

                Maroko se skládá z 12 regionů, které se dále dělí na 62 provincií a 13 prefektur. Rozlohou největší regiony leží na jihu země v oblasti Marokem nárokované Západní Sahary. Nejvíce obyvatel žije v regionech na severozápadě země.

Turismus, visitmorocco.com (en)

Seznam regionů, Wikipedia (en)

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE

                Vstup. Držitelé cestovních pasů České republiky nepotřebují ke vstupu do Maroka vízum pro pobyt nepřesahující 90 dnů. Pokud je nutné pobyt z vážných důvodů prodloužit, je třeba se co nejdříve obrátit na policii v místě pobytu, která může platnost pobytu prodloužit maximálně o dalších 90 dnů.

                Doklady. Ke vstupu do Maroka musí být občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně 3 měsíce od data vstupu na marocké území.

                Měna. Dirham, MAD. 1 dirham = 2,40 Kč (2018), aktuální kurz.

                Časové pásmo. UTC+1 (stejné jako středoevropský čas)

                Bezpečnost. Maroko je v současnosti politicky a ekonomicky stabilní zemí. Král, který je také vůdce věřících, se těší velké autoritě většiny obyvatel a usiluje konkrétními kroky o to, aby marocký islám byl tolerantní a otevřený. Turisté z Evropy jsou v zemi vítáni a naladění společnosti vůči turistům je převážně pozitivní a přátelské. Sociální napětí v některých regionech, zejména na severu Maroka (oblasti El Hoceima, Tetouan, Nador), sebou nese zvýšené riziko pouličních protestů, které však nejsou zaměřeny proti cizincům. Bezpečnostní situace v Maroku na hlavních turistických místech a trasách je dobrá. Tzv. běžná kriminalita (např. krádeže na ulici) se v posledních třech letech sice mírně zvýšila, ale i přesto zůstává Maroko zemí, ve které se turista může cítit velmi bezpečně.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE A PŘÍRODNÍ POMĚRY

                Od severozápadu na jihovýchod prochází Marokem pohoří Atlas. Na severu vybíhá směrem k Gibraltarskému průlivu součást Atlasu pohoří Rif (nejvyšší bod, 2 456 m). Středem země, směrem na jihovýchod prochází Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m. Na něj navazuje Vysoký Atlas s nejvyšší horou Maroka a severní Afriky Djebel Toubkal (4 167 m). Na jihovýchodě ještě pokračuje poslední část atlaského pohoří Antiatlas (přes 2 500 m). Ploché atlantické pobřeží stoupá do vnitrozemí k náhorní plošině až do výšek okolo 800 m. Na východě a jihovýchodě přechází Atlas v náhorní plošinu Šotů a následně v Saharu. Většina řek ústí do Atlantického oceánu (Sebou, Oum ar-Rbia, Tensift, Sous), řeka Mulúja ústí do Středozemního moře.

                Na severu, v blízkosti Středozemního moře, roste středomořská vegetace – jalovce, palmy, makchie, lesy (korkové duby, cedry, borovice), směrem k jihu přibývají křovinaté porosty až k travnatým stepím a poušti.

Maroko fyzická mapa

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 5., str. 670. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa

Světové dědictví

            Maroko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 9 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

                V Maroku se nachází 11 národních parků. Celkem zaujímají plochu přes 8 000 km2, což je 1,8% rozlohy země. Většina národních parků byla založena až po roce 2000. Nejstarším národním parkem je Toubkal, v oblasti nejvyšší hory Vysokého Atlasu, založený v roce 1942.

Seznam národních parků, Wikipedia (en) 

Národní parky, morocco.com (en)

Národní parky, theculturetrip.com (en)

Odkazy

Britannica, Morocco (en)

CIA World Factbook, Morocco (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Maroko (cs)

Wikipedie, Maroko (cs)

Dokumenty

Atlas (ČT, 2016)

Fes (ČT, 2011)

Guelmim (ČT, 2010)

Maroko (ČT, 1999)

Maroko, (ČT, Objektiv, 2008 až 2018)

Marrákeš (ČT, 2011)

end faq

Share