Rozloha: 23 200 km2
Počet obyvatel: 884 000 (2018)
Hustota obyvatel: 38/km2
Úřední jazyk: francouzština, arabština, dále somálština, afarština
Obyvatelstvo: 60% Somálci, 35% Afarové
Náboženství: 94% muslimové, 6% křesťané
Politický systém: prezident, vláda; jednokomorový parlament - 65 členů
Hlavní město: Djibouti (620 000)
Největší města: Tadjoura (25 000)
1. ZÁLIV TADJOURA
flickr.com/photos/newbusinessethiopia/34202565930
Záliv Tadjoura leží na východě země, jižně od průlivu Bab-al-Mandeb, který „odděluje“ Rudé moře od Indického oceánu. Záliv má délku přes 60 kilometrů a šířku 25 kilometrů. Je relativně mělký, pobřeží tvoří písečné duny a místy palmy. U vstupu do zálivu se nachází dvě souostroví, Maskali a Moucha. V severozápadní části pevniny lze z oceánu pozorovat vystupující zelené svahy pohoří Goda. Záliv Tadjoura je jeden z hlavních turistických cílů v Džibutsku. Téměř polovina návštěvníků země míří do této oblasti. Na jihovýchodě, u vstupu do zálivu leží hlavní a největší město Džibutska Džibuti s půl miliónem obyvatel, na opačné straně, na severovýchodě, pak leží nejstarší město země, známé svými historickými domy s bílou fasádou, Tadjoura. V zálivu se nachází korálové útesy, k vyhlášeným plážím náleží Khor Ambado a Doraleh.
2. POHOŘÍ GODA A JEZERO ASSAL
flickr.com/photos/amiraelwakil/13597521055
Pohoří Goda leží ve střední části země, vystupuje nad Tadjourským zálivem. Pohoří má délku přibližně 40 kilometrů a je vzdálené asi 15 kilometrů od pobřeží. Nejvyšší bod pohoří je s 1 780 metry druhou nejvyšší horou Džibutska. Oblast má nejbohatší vegetaci v zemi. Ze stromů jsou nejvíce zastoupeny jalovce. V pohoří se také nachází jediný národní park v Džibutsku. Kráterové jezero Assal leží na jihozápadním úpatí pohoří Goda. Leží v nadmořské výšce -157, a je tak nejníže položeným místem v Africe a třetím nejníže položeným místem na světě. Jezero Assal má rozlohu 54 km2, největší délka jezera je 19 kilometrů a největší šířka 6 kilometrů
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Od 16. do poloviny 19. století bylo Džibutsko součástí Osmanské říše. V roce 1862 bylo obsazeno Francií a v roce 1896 se stalo součástí kolonie Francouzské Somálsko. Od roku 1946 bylo francouzským zámořským územím. V roce 1977 vyhlásilo Džibutsko nezávislost. Rozpory mezi dvěma hlavními etniky, Afary a Issy, vedly k občanské válce, kterou ukončila až vojenská intervence Francie v roce 1991.
Džibutsko je rozděleno na 5 regionů a hlavní město.
Turismus, visitdjibouti.dj (fr)
Regiony Džibutska, Wikipedia (en)
Džibutsko leží na východě Afriky, v oblasti Adenského zálivu. Ze západu zasahuje do střední části země Danakilská nížina, v některých místech dosahuje až 157 m pod hladinu moře. Sever a jih země tvoří tabule s nadmořskou výškou okolo 1 300 m. Na hranicích s Eritreou a Etiopií leží nejvyšší hora země, vulkán Moussa Ali (2 021 m). Pobřeží tvoří úzká nížina, oblast patří k nejteplejším na Zemi.
Vegetaci tvoří především trnité savany. Ve vyšších nadmořských výškách rostou jalovcové keře a akácie.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 2., str. 523. Odeon 2001., Wikipedia.org
Britannica, Djibouti (en)
CIA World Factbook, Djibouti (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Džibutsko (cs)
Wikipedie, Džibutsko (cs)