Rozloha: 117 600 km2
Počet obyvatel: 5 970 000 (2018)
Hustota obyvatel: 53/km2
Úřední jazyk: tigrinština, arabština, angličtina
Obyvatelstvo: 55% Tigriňové, 30% Tigrejci, 4% Sahové, 2% Kunamaové ad.
Náboženství: 50% křesťané, 48% muslimové
Politický systém: prezident, jednokomorové Národní shromáždění - 150 členů
Hlavní město: Asmara (650 000)
Největší města: Keren (80 000)
1. ASMARA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Catholic_Cathedral.jpg
Asmara je hlavní a s 800 000 obyvateli největší město Eritrey. Leží ve střední části země, v oblasti Eritrejské vysočiny. S nadmořskou výškou 2 325 metrů, je šestým nejvýše položeným hlavním městem na světě. Od roku 2017 je město součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Asmara byla součástí bývalé italské kolonie a je známá svou italskou koloniální modernistickou architekturou. V letech 1893 až 1941 zde byla postavena řada bytových domů, vládních staveb, sakrálních staveb – katedrála, synagoga, mešita a město bylo urbanisticky rozvíjeno s ohledem na lokalitu. K hlavním památkám náleží asmarská katedrála ve stylu lombardské románské architektury s gotickou zvonicí, katedrála Kidane Mehret, katedrála Pany Marie eritrejské pravoslavné církve, Velká mešita, Guvernérský palác ve stylu italského art-deca, Eritrejské národní muzeum nebo budova servisu Fiat ve futuristickém stylu.
2. DAHLACKÉ OSTROVY
flickr.com/photos/bandytam/16309731186
Dahlacké ostrovy, respektive souostroví, tvoří celkem 126 korálových ostrovů, v Rudém moři, v blízkosti pobřeží Eritrey. Ostrov Dahlak Kebir je s rozlohou 663 km2 výrazně největší, nicméně žije zde pouze okolo 2 000 obyvatel. Druhým největším ostrovem je Nora s rozlohou 105 km2 a 370 obyvateli. Další ostrovy jsou již výrazněji menší. Pouze čtyři ostrovy z celkového počtu jsou trvale obydleny. Ostrovy jsou poměrně chudé na vegetaci. Při pobřeží rostou mangrove a různé keře. Korálové útesy jsou velmi bohaté na ryby, v okolí ostrovů lze vidět delfíny, dugongy, žraloky a želvy. Místní lidé se na ostrovech živí převážně rybolovem a chovem koz a velbloudů. Dahlacké ostrovy byly známé od dob Římanů jako naleziště perel. Z hlediska turismu je oblast ideální pro potápění a šnorchlování.
3. ERITREJSKÁ VYSOČINA
flickr.com/photos/carsten_tb/2283798366
Eritrejská vysočina je severním pokračováním Etiopské vysočiny. Prochází velkou částí Eritrey, středem země, z jihu od hranice s Etiopií až na sever do Súdánu. Západní svahy pohoří jsou pozvolné, zatímco východní místy dramaticky klesají k úzké pobřežní nížině Rudého moře. V pohoří pramení více řek, část odtéká na západ a některé jsou přítoky Nilu, část odtéká na východ a ústí do Rudého moře. Nejvyšší horou pohoří je Emba Soira s nadmořskou výškou 3 018 m. Leží na jihovýchodě.
4. NABRO
flickr.com/photos/gsfc/5854067164
Nabro je stratovulkán na jihovýchodě Eritrey. Nabro leží v Danakilské proláklině a je jedním z více vulkánů, které se nachází v severovýchodní části Východoafrické příkopové propadliny. Má nadmořskou výšku 2 218 m a leží 70 km západně od pobřeží Rudého moře. Až do výbuchu v roce 2011 byl stratovulkán považován za vyhaslý. Sopečná erupce v létě 2011 byla doprovázena zemětřesením o síle 5,7°. Oblaka popele pravděpodobně stoupaly až do výšky okolo 15 kilometrů.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Území Eritrey bylo původně osídleno Niloty, později Semity. Ve 4. až 10. století patřilo zčásti do Aksumské říše. Ve 13. až 16. století bylo součástí Etiopského císařství. V 16. století pobřežní část obsadili Turci. V letech 1890 až 1941 byla Eritrea italskou kolonií. 1941 až 1952 byla pod britskou správou a v roce 1952 rozhodnutím OSN připojena s vlastní autonomií k Etiopii. V roce 1962 Etiopie Eritreu anektovala, což vyvolalo válečný konflikt. Po bojích s Etiopií proběhlo v Eritree v roce 1993 referendum a byla vyhlášena nezávislost země.
Eritrea se skládá z 6 regionů. Největší z regionů Gash-Barka má rozlohu 33 200 km2.
Turismus, eritrea.be (en)
Seznam regionů, Wikipedia (en)
Vstup. Vstupní víza vydávají zastupitelské úřady Eritreje v zahraničí. Pro ČR je příslušné eritrejské velvyslanectví v Berlíně: Embassy of the State of Eritrea, Stavangerstrasse 18, Berlin.
Doklady. Platný cestovní pas (ještě nejméně tři měsíce po skončení cesty) s uděleným vízem.
Měna. Nakfa, ERN. 1 nakfa = 1,50 Kč (2018), aktuální kurz
Časové pásmo. UTC+3 (o dvě hodiny více než středoevropský čas)
Bezpečnost. Hraniční spor mezi Etiopií a Eritreou není stále dořešen, v posledních měsících naopak roste napětí v oblasti a dochází k výraznému přesunu armád obou zemí do blízkosti hranice. Doporučujeme necestovat do některých oblastí země, zejména na hranici s Etiopií a se Súdánem. Hranice mezi Eritreou a těmito dvěma zeměmi je uzavřena. Dále je lépe necestovat do Tesseney, do oblasti okolo Afabet, Nakfa a mezi Sebederat a hranicí s Etiopií. Hrozby bombových útoků jsou v poslední době reálné. Turisté by proto měli být obezřetní. Běžná kriminalita (krádeže apod.) se i přes stoupající tendenci omezuje pouze na větší města. Eritrea je turisticky neprobádaná země, jejíž obyvatelstvo tvoří z poloviny ortodoxní křesťané a z poloviny muslimové. Oblečením, používaným jazykem, jídlem i zvyky, včetně používaného obrázkového písma, jsou Eritrejci velmi podobní obyvatelům Etiopie, zejména její amharsko-tigrejské části.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Menší africká země leží na severovýchodě Afriky, na pobřeží Rudého moře, severně od Etiopie. Ve střední části země se nachází výběžky Etiopské vysočiny, hory přesahující výšku 2 500 m. Nejvyšším bodem země je Emba Soira (3 018 m). Směrem na západ, k Súdánu, se horská pásma pozvolna snižují, zatímco směrem k pobřeží příkře klesají do pobřežní nížiny. Pobřežní nížina tvoří úzký pruh podél celého pobřeží. Na jihovýchodě ji odděluje od Etiopie, respektive od Danakilské prolákliny (- 116 m), Danakilské pohoří. Ve střední části pobřeží se nachází Dahlacké ostrovy – více než 100 korálových ostrovů (900 km2).
Téměř všechny eritrejské řeky jsou sezónní. Na západě země a severozápadě pobřeží jsou křovinaté savany, jihovýchodní pobřeží tvoří poušť.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 2., str. 621. Odeon 2001., Wikipedia.org
Eritrea má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsanou 1 kulturních památku.
Britannica, Eritrea (en)
CIA World Factbook, Eritrea (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Eritrea (cs)
Wikipedie, Eritrea (cs)