Mauritánie / Al Muritaníja

Základní informace

Rozloha: 1 030 700 km2
Počet obyvatel: 3 840 000 (2018)
Hustota obyvatel: 4/km2
Úřední jazyk: arabština
Obyvatelstvo: 40% afričtí Maurové (míšenci Afričanů a Maurů), 30% Maurové (míšenci Arabů a Berberů), 30% Afričané (Soninkové, Wolofové ad.)
Náboženství: 100% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament; Národní shromáždění - 146 členů a senát - 56 členů
Hlavní město: Nouakchott (960 000)
Největší města: Nouadhibou (120 000)

TOP MÍSTA

1. CHINGUETTI A OUDANE

commons.wikimedia.org/wiki/File:Chinguetti-Vue_Goblale_Vieille_ville.jpg

                Chinguetti a Oudane jsou dvě města ve střední části Mauritánie. Obě města historicky sloužila jako významné zastávky na cestách obchodníků přes Saharu. Chinguetti bylo založeno ve 13. století, historické město je postaveno z červených kamenných kvádrů. K nejvýznamnějším stavbám náleží Páteční mešita s minaretem, vodárenská věž nebo opevnění francouzské cizinecké legie. Ve městě je také pět knihoven, ve kterých jsou uchovány různé vědecké texty a texty z Koránu. Město Oudane leží 90 km severovýchodně od Chinguetti. Původní historická část města byla s rozvojem mořeplavby v 16. století opuštěna, a tak se dochovaly jen pozůstatky původního města. Ranná historie Oudane je neznámá, ale pravděpodobně v polovině 11. století, město již existovalo.

2. NÁRODNÍ PARK BANC D’ARGUIN

flickr.com/photos/alex_m_jones/2219957362

                Banc d’Arguin je národní park na pobřeží Atlantského oceánu, na západě Mauritánie, v blízkosti hranice se Západní Saharou. Délka parku podél pobřeží je 160 km, celková rozloha je 12 000 km2 včetně oceánu a několika ostrovů. Národní park je důležitým hnízdištěm migrujících ptáků, například pelikánů nebo plameňáků. Ptáci zde hnízdí v počtu více jak 30 000 párů, což z této oblasti dělá největší kolonii vodních ptáků v západní Africe. Okolní oceán rovněž náleží k nejbohatším rybářským vodám v regionu. Pobřeží oceánu tvoří místy watty. Ve střední části parku na pobřeží rostou vysoké traviny, netykavky a pryšce. Dále od pobřeží jsou písečné duny. Na území parku je sedm vesnic, kde celkem žije okolo 500 obyvatel.

3. TICHIT A OULATA

commons.wikimedia.org/wiki/File:Oualata_01.jpg

                Tichit a Oulata jsou dvě města na jihu a jihovýchodě Mauritánie, ve vnitrozemí. Obě města byly ve středověku důležitou zastávkou při obchodních cestách karavan přes Saharu. Města leží na severním, respektive východním okraji Aoukarské pánve, která je zakončená pískovcovými útesy. Tichit byl založen v polovině 12. století, v současné době zde žije okolo 3 000 obyvatel. V Oulatě žije okolo 10 000 obyvatel. Staré město v Oulatě má přibližně 0,2 km2. Některé domy jsou poškozeny. Domy jsou postaveny z pískovce a vepřovic. Na čelních fasádách domů jsou rytiny a obrazce. Tichit a Oulata jsou od roku 1996 součástí kulturního světového dědictví UNESCO.

4. NOUAKCHOTT

commons.wikimedia.org/wiki/File:Saudi_mosque_in_Nouakchott.jpg

                Nouakchott, berbersky Nawákšút, je hlavní město Mauritánie. Leží na pobřeží Atlantského oceánu (centrum města leží přibližně 5 km od oceánu), na jihozápadě země. Město je hlavním ekonomickým a administrativním centrem země. Žije zde téměř 1 milión obyvatel. Do roku 1958 byl Nouakchott pouze malou rybářskou obcí. V té době byl vybrán jako hlavní město Mauritánie s plánovanou výstavbou pro přibližně 15 000 obyvatel. Velká sucha a úbytek úrodné půdy však v 70. letech minulého století způsobily masový přesun obyvatel do hlavního města. K hlavním turistickým cílům v Nouakchottu náleží Saudská mešita, prezidentský palác, katedrála sv. Josefa, místní trhy, městská pláž nebo přístav Port de Pehe.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

HISTORIE A REGIONY

                Mezi 8. a 11. století patřilo současné území Mauritánie ke Ghanské říši. V polovině 11. století se do oblasti dostali Berbeři. Od 13. století sílil vliv Arabů a až do 19. století ovládali území mauritánští sultáni. V roce 1904 se území Mauritánie stalo francouzským teritoriem. V roce 1960 byla vyhlášena nezávislost. O severní část území se vedou spory s Marokem.

                Mauritánie je rozdělena na 15 regionů a dále na 44 departementů. Největší z regionů Tiris Zemmour má rozlohu 252 900 km2.

Seznam regionů, Wikipedia (en)

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE

               Vstup. Pro cestu do Mauritánie je pro české občany stanovena vízová povinnost. Do doby spuštění systému biometrických víz, která budou vystavována na letišti, je třeba žádat o vízum u příslušného velvyslanectví Mauritánie v zahraničí. Pro české občany je tímto úřadem Velvyslanectví Mauritánie v Berlíně (tel: 004930-206 5883).

                Doklady. Ke vstupu do Mauritánie musí být proto občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně 6 měsíců po vstupu do Mauritánie s vylepeným mauritánským vízem. Vízum je možné získat nově již také na letišti v Nouakchottu a na silničním hraničním přechodu PK55 před Nouadhibou na hranici s Marokem (a podle zatím nepotvrzených informací také na přechodu se Senegalem v Rosso – je třeba se předem informovat). Pro české občany by toto vízum mělo stát následně: 30 dní – 120 EUR, 90 dní -150 EUR, 1 rok – 200 EUR).

                Měna. Ouguiya, MRU. 100 ouguiyů = 64 Kč (2018), aktuální kurz. V zemi lze platit platební kartou jen výjimečně, rovněž zde téměř neexistují bankomaty.

                Časové pásmo. UTC (GMT, o hodinu méně než je středoevropský čas)

                Bezpečnost. Vnitřní politická situace se od převratu roku 2008 sice relativně zklidnila, avšak stále panuje riziko teroristických útoků (aktivní přítomnost teroristické skupiny Al-Káida v islámském Maghrebu), únosů západních turistů i útoků organizovaných zločineckých skupin na osamělé vozy turistů. Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v regionu Sahelu se nedoporučuje cestovat do východních a severních oblastí Mauritánie, zejména do příhraničních zón. V těchto částech země přetrvává zvýšené riziko únosů turistů, resp. teroristických útoků. Nedoporučujeme turisticky cestovat ani do ostatních oblastí země. Mauritánie je sahelskou a pouštní zemí, je třeba se podle toho chovat: jezdit ve skupinách, mít dostatek pohonných hmot, tekutin i potravin, zdravotnického materiálu, nástroje a pomůcky na vyprošťování vozů, mimo hlavní silniční tahy pokud možno satelitní telefon.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE A PŘÍRODNÍ POMĚRY

                Mauritánie leží na severozápadě Afriky. Má přibližně 700 km pobřeží Atlantického oceánu. Při pobřeží, zvláště na jihozápadě, leží poměrně rozlehlá nížina. Při hranicích se Senegalem, podél řeky Senegalu, leží úrodná náplavová rovina. Dále směrem na východ navazují písečné plošiny s nadmořskou výškou 300 až 500 m – Adrar, Tagant. Dále na východ se pak rozkládá suchá pánev. Ve střední části země se vyskytují ostrovní hory. Jedna z těchto hor Kediet ej Jill (915 m) je nejvyšším bodem země. V celé severní polovině země se rozkládá Saharská poušť. Tvoří ji pouště písečné a štěrkovité.

                Vegetace se nachází pouze na jihozápadě země, v okolí řeky Senegal, kde je savana.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 5., str. 708. Odeon 2001., Wikipedia.org 

Mapa není pod žádnou licencí

Světové dědictví

            Mauritánie má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 2 kulturní a přírodní památky.

Národní parky

           V Mauritánii se nachází dva národní parky. Národní park Banc d'Aguin je zároveň také součástí přírodního světového dědictví UNESCO.

Národní park, rozloha km2, rok založení

Banc d'Arguin, 12 075 km2, 1976

Diawling, 130 km2, 1990

Zdroje: Wikipedia.org

Odkazy

Britannica, Mauritania (en)

CIA World Factbook, Mauritania (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Mauritánie (cs)

Wikipedie, Mauritánie (cs)

end faq