|
|
Tunisko / Tunis
Základní informace
Rozloha: 163 610 km2
Počet obyvatel: 11 551 400 (2018)
Hustota obyvatel: 70/km2
Úřední jazyk: arabština, (tuniská arabština)
Obyvatelstvo: 97% Arabové (Arabové, arabští Berbeři), 1% Berbeři, 1% Evropané
Náboženství: 99% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament - 217 členů
Hlavní město: Tunis (650 000)
Největší města: Sfax (330 000), Sousse (270 000)
TOP MÍSTA
1. SOUSSE
flickr.com/photos/kikepoves/2110865008
Je přístavní město na východě Tuniska, na pobřeží Středozemního moře, v Hammametském zálivu. Žije zde okolo 270 000 obyvatel. Soussa byla založena Féničany v 9. století před naším letopočtem. Od 1. století našeho letopočtu byla římskou kolonií. Staré arabské město je součástí kulturního dědictví UNESCO. K hlavním památkám náleží pevnost Ribat a městské opevnění z 9. století, hlavní mešita z poloviny 9. století, mešita Bou Fatata z první poloviny 9. století, několik madras, synagoga z první poloviny 20. století nebo kostel sv. Felixe, rovněž z první poloviny 20. století.
2. TUNIS A KARTÁGO
flickr.com/photos/grolli77/8321996600
Tunis je hlavní a největší město Tuniska. Leží na severovýchodě Tuniska, v Tuniském zálivu, na pobřežní rovině obklopené kopcovitou krajinou. Město leží na pobřeží Tuniského jezera a se Středozemním mořem je propojené 9 kilometrů dlouhým kanálem. V místech dnešního Tunisu stál starověký Tunes, který byl v roce 146 před naším letopočtem, během třetí punské války, zničen a později znovu vybudován. V 7. století bylo město podrobeno Araby. Staré arabské město je dnes součástí kulturního světového dědictví UNESCO. Obsahuje až 700 historických staveb, včetně paláců, mešit a madras. K nejznámějším památkám náleží mešita Al Zituna z 8. století a palác Dar El Bej ze 17. století. Východně od starého města leží Nové Město, Villa Nouvelle, vystavěné ve stylu francouzského kolonialismu. Hlavní třída Habib Bourguiba bývá nazývána Champs Élysées. Přibližně 15 kilometrů východně od centra města se nachází další z významných památek, rovněž součást kulturního dědictví UNESCO, pozůstatky starověkého města Kartága. Necelé dva kilometry severně od Kartága pak leží další z oblíbených turistických cílů obec Sidi Bou Said. Známá svou polohou na útesu nad mořem a domy s bílou fasádou a modrými doplňky.
3. VELKÝ VÝCHODNÍ ERG
flickr.com/photos/mmm-yoso/7600468468
Velký východní erg je rozsáhlá oblast písečných dun na Sahaře, převážně na jihovýchodě Alžírska. Velký východní erg má délku okolo 600 kilometrů a šířku okolo 200 kilometrů. Východní částí zasahuje také na jihozápad Tuniska. Celou oblast Východního ergu na tuniském území pak pokrývá Národní park Jebil. Leží jižně od města Douz. Je rozlohou největším tuniským národním parkem, má 1 500 km2.
4. AMFITEÁTR V EL-DŽEMU
commons.wikimedia.org/wiki/File:Amphi_El_Jem.jpg
Římský amfiteátr se nachází na východě Tuniska, ve městě El Džem, přibližně v půli cesty mezi Soussou a Sfax. Stavba byla postavena okolo roku 240, původně ve městě Thysdrus, dnes stojí nedaleko centra El Džemu. Amfiteátr náleží k nejlépe zachovaným římským památkám v Africe i ve světě. S kapacitou pro 35 000 diváků také náleží k největším římským amfiteátrům na světě. Je postaven z kamenných bloků.
5. DŽERBA
flickr.com/photos/kleche/16277479977
Džerba je největší tuniský ostrov, a je také největším ostrovem v Severní Africe. Má rozlohu 514 km2 a žije zde okolo 160 000 obyvatel. Ostrov leží na jihovýchodě Tuniska, v zálivu Gabés. Ostrov je turisticky oblíbený pro své písečné pláže a příznivé podnebí. K největším plážím náleží Sidi Mahrés a Seguia, na východě ostrova. Hlavním a největším městem ostrova je Houmt Souk. Nejznámější památkou ve městě je hrad a opevnění Borj El K’bir z první poloviny 15. století.
6. DŽEBEL CHAMBI
commons.wikimedia.org/wiki/File:Chambi1.JPG
Džebel Chambi (1 544 m) je nejvyšší horou Tuniska. Leží na západě země, v blízkosti hranice S Alžírskem. Je součástí masivu Tébessa, který náleží k Saharskému Atlasu. Vrchol a okolí je součástí Národního parku Chambi. Vegetaci na hoře a v okolí tvoří borovice halepské, duby cesmínovité, skalníky a traviny. Z fauny zde žijí gazely cuvieri a paovce hřivnaté.
7. HAMMAMET
flickr.com/photos/sens-yonne/18983966990
Hammamet je menší město na severovýchodě Tuniska, v Hammametském zálivu. Žije zde okolo 100 000 obyvatel. Hammamet je oblíbená turistická destinace pro své pláže a vodní aktivity. Základ města tvoří historické arabské staré město, medina. K hlavním památkám náleží opevnění, Velká mešita z 15. století nebo mešita Sidi Gailani z konce 18. století.
8. JEZERO ICHKEUL
commons.wikimedia.org/wiki/File:Combinaison_lac_et_montagne.jpg
Jezero Ichkeul leží na severu Tuniska, necelých 20 kilometrů od pobřeží Středozemního moře. Sladkovodní jezero má rozlohu 126 km2, v okolí se nachází mokřady. Náleží k jednomu z posledních jezer, které bývaly v Severní Africe. Oblast je důležitých místem pro migrující ptactvo, například husy, kachny, čápi nebo plameňáky.
Zdroje: Robinson, P., Abigeil, H., Grosberg, M.: Tunisko. Lonely Planet. 3. české vydání, Svojtka 2007.; Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org
Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0 a další
HISTORIE A REGIONY
Prvními známými obyvateli Tuniska byly kmeny Berberů. Okolo 12. století před naším letopočtem začali osídlovat pobřežní oblast Féničané. V roce 814 před naším letopočtem bylo založeno Kartágo, které se později stalo ve Středozemí velmocí. Ve druhém století před naším letopočtem oblast dobyli Římané. V 5. až 6. století našeho letopočtu bylo Tunisko pod nadvládou Vandalů, později bylo součástí Východořímské říše. V polovině 7. století oblast ovládli Arabové. Na konci 16. století se Tunisko dostalo pod nadvládu Osmanské říše. V roce 1883 se země stala francouzským protektorátem. V roce 1956 získala nezávislost.
Tunisko se skládá z 24 guvernorátů. Největší rozlohou je nejjižněji položený Tataouine (38 890 km2).
Turismus, discovertunisia.com (en)
Seznam guvernorátů, Wikipedia (en)
VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE
Vstup. Pro organizovanou turistiku (s voucherem cestovní kanceláře) není vízová povinnost. Účastníci organizované turistiky (bez víza) však nemohou během pobytu v Tunisku vycestovat do sousedních zemí. Dle vyjádření Ministerstva zahraničních věcí Tuniska ze dne 5. prosince 2014 nemusí mít vízum ani individuální cestovatelé, a to za předpokladu, že disponují platným cestovním pasem, a jejich pobyt na území Tuniska nepřekročí 90 dní.
Doklady. Občané České republiky mohou na území Tuniska vstupovat pouze s platným cestovním pasem. Platnost pasu v případě organizované turistiky s cestovní kanceláří musí minimálně o 3 měsíce překračovat plánovanou dobu pobytu, v případě individuální turistiky musí platnost pasu překračovat plánovanou dobu pobytu minimálně o 6 měsíců.
Měna. Dinár, TND. 1 dinár = 8 Kč (2018), aktuální kurz.
Časové pásmo. UTC+1 (shodné se středoevropským časem)
Bezpečnost. V souvislosti s aktivitou teroristických skupin v zemích Maghrebu (zejména v Libyi a Alžírsku) a Sahelu je třeba mít na paměti, že ani Tunisko není chráněno před rizikem teroristického útoku. S uvedenými aktivitami souvisí i zvýšené riziko únosů. Je žádoucí sledovat aktuální situaci v Severní Africe a na Blízkém východě. Zvýšené riziko teroristického útoku se týká celého území Tuniska. S ohledem na pokusy o sebevražedné atentáty, k nimž došlo dne 30. října 2013 ve městech Súsa (Sousse) a Monastír (Monastir), je doporučeno občanům, aby zachovávali obezřetnost i v okolí turistických komplexů. Nárazově dochází k demonstracím a sociálním nepokojům ve všech částech země. Ve večerních a nočních hodinách není z bezpečnostních důvodů doporučováno cestovat po Tunisku. Taktéž je doporučováno vyhnout se při cestování po Tunisku všem vedlejším cestám. Jižní pouštní oblasti jsou vojenskou zónou se zvláštním bezpečnostním režimem. Turisté cestující do této oblasti mimo organizované zájezdy jsou povinni požádat o povolení k průjezdu guvernorát ve městě Tátáwín. V oblastech při státní hranici s Alžírskem a Libyí existuje značné riziko únosů.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
GEOGRAFIE A PŘÍRODNÍ POMĚRY
Tunisko leží v severní Africe, při pobřeží Středozemního moře. Na severozápad země zasahují pohoří Tellský a Saharský Atlas. Zde také leží nejvyšší hora země Džebel Šambi (1 544 m). Severní pobřeží Středozemního moře je skalnaté s příkrými svahy, východní pobřeží je naopak ploché, bohaté na laguny a místy s ostrovy (v Hammametském zálivu; v Malé Syrtě – Džerba). Východní část země tvoří úrodné nížiny, na západě se nachází solné pánve Velkého východního Ergu (část leží i pod hladinou moře), na jihozápadě leží sníženina s nadmořskou výškou okolo 200 m. Nejvýznamnější řekou je Medžerda na severu, řeky na jihu obvykle ústí do solných pánví a bažin.
Na severu je středomořská vegetace – korkové duby, borovice, macchie, na jižních okrajích pohoří je buš a traviny. Na jihu země jsou pouštní stepi a polopouště.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 9., str. 616. Odeon 2001., Wikipedia.org
Světové dědictví
Tunisko má v seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 8 kulturních a přírodních památek.
Národní parky
V Tunisku se nachází 17 národních parků a několik desítek dalších chráněných území.
Národní parky a chráněná území, protectedplanet.net (en)
Národní parky, Wikipedia.org (en, ...)
Odkazy
Britannica, Tunisia (en)
CIA World Factbook, Tunisia (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Tunisko (cs)
Wikipedie, Tunisko (cs)
Statistický úřad, ins.tn (en)
Dokumenty
Gabeský záliv (ČT, 2007)
Tunisko (ČT, 2007), Tunisko (ČT, 2000)
Tunisko (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)
end faq
Afrika
