Rozloha: 637 657 km2
Počet obyvatel: 11 259 000 (2018)
Hustota obyvatel: 18/km2
Úřední jazyk: somálština, (arabština)
Obyvatelstvo: 85% Somálci, 15% především Bantuské národy, dále Indové, Arabové
Náboženství: 100% muslimové
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament; sněmovna - 275 členů a senát - 54 členů
Hlavní město: Mogadišo (1 550 000)
Největší města: Hargeysa (1 200 000)
1. MOGADIŠO
Mogadišo je hlavní a největší město v Somálsku. Nachází se na jihovýchodě země, na Banaadirském pobřeží Indického oceánu. Žije zde 2 425 000 obyvatel. Původními obyvateli Mogadiša byli pravděpodobně Khoisanové. Město má dlouhou historii. K hlavním památkám náleží mešita Arba’a Rukun z konce 7. století., mešita Islámské solidarity z konce 20. století, normansko-neogotická katedrála z 30. let 20. století, vila Somalia – prezidentský palác postavený ve stylu art deco rovněž ve 30. letech minulého století, guvernérský palác pocházející také z italského koloniálního období, Národní muzeum Somálska či Národní divadlo. Nejznámější pláží ve městě je Lido Mogadishu.
2. POHOŘÍ AL MADOW
flickr.com/photos/worldreport/24464333122
Podél celého Adenského zálivu, na severu Somálska, se v délce více než 800 kilometrů rozkládá Galgodonská vysočina (také nazývaná vysočina Ogo). Střední a nejvyšší část této vysočiny tvoří pohoří Al Madow (také Cal Madow). Zde leží nejvyšší vrchol Somálska hora Shimbiris (2 408 m). Pohoří má délku okolo 190 kilometrů, leží přibližně 35 kilometrů od pobřeží Adenského zálivu. Oblast má středomořské podnebí. V nižších polohách pohoří rostou stále zelené lesy. Nejčastěji zastoupenými stromy jsou jalovce a zimostráze. V oblasti roste až tisíc druhů rostlin. Z fauny zde žije místní druh antilop a gazely.
3. SAYLAC A BERBERA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Somaliland_(6790651370)_(2).jpg
Saylac leží na severozápadě Somálska, na pobřeží Arabského moře, v blízkosti hranice s Džibuti. Saylac byl založený v 1. století našeho letopočtu jako přístavní město. Nachází se zde historické památky (například pozůstatky paláce z období Adalského sultanátu) a působivé pláže s bílým pískem. V okolí leží několik ostrovů, k největším náleží Sacadin a Ceebaad. Berbera leží 270 kilometrů východně od Saylacu, rovněž na pobřeží Adenského zálivu. Na rozdíl od Saylacu, který má méně než 5 000 obyvatel, je Berbera s 80 000 obyvateli třetím největším městem Somálska. Město bylo založeno ve starověku, dnes je nejdůležitějším somálským přístavem. Berbera byla hlavním městem britské správy Somálska v letech 1884 až 1941. V regionu se nachází jedny z nejhezčích pláží v Somálsku.
4. NÁRODNÍ PARK LAG BADANA
Lag Badana je prvním somálským národním parkem. Byl vytvořen v 80. letech minulého století a má rozlohu 3 340 km2. Park leží na úplném jihu Somálska. Západní a jižní konec parku tvoří hranice s Keňou. Park se rozkládá přibližně 50 kilometrů podél pobřeží Indického oceánu a stejný počet kilometrů směrem do vnitrozemí, kde je savana. Vegetaci tvoří okolo 200 rostlin. Z živočichů v parku žijí opice, antilopy, zebry, hyeny, žirafy a řada druhů ptáků.
5. LAAS GEEL A HARGHEYSA
commons.wikimedia.org/wiki/File:Laas_Geel_rock.jpg
Laas Geel je oblast skal a jeskyní na severozápadě Somálska, přibližně 40 kilometrů severovýchodně od města Hergheysa. V jeskyních se nachází neolitické malby staré 11 až 5 tisíc let. Hargheysa leží v Golgodonské vysočině v nadmořské výšce 1 300 metrů. Je hlavním městem regionu Somálijsko a druhým největším somálským městem. Žije zde okolo 1 miliónu obyvatel.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org
Pozn.: Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0
Od 7. do 10. století expandovali na Somálské pobřeží Arabové. V 15. století navázali s městy na pobřeží obchodní kontakty Portugalci. Větší zájem o oblast projevili Evropané až po dokončení Suezského průplavu. V roce 1862 koupila část severního Somálska Francie. Británie obsadila část Somálska v roce 1884, Itálie v letech 1889 až 1908. 1894 si Italové pronajali na 50 let některé somálské přístavy, včetně Mogadiša. Po italsko-etiopské válce v roce 1935 bylo Italské Somálsko sloučeno s Etiopií jako Italská východní Afrika. Britové si zachovali část severního Somálska jako Britské Somálsko. V roce 1960 vzniklo nezávislé Somálsko. V roce 1969 proběhl vojenský puč, na konci 70. let válka s Etiopií. V devadesátých letech 20. století proběhla v zemi občanská válka.
Somálsko je rozděleno na 6 států, které jsou dále rozděleny na 18 regionů. Největší z regionů Mudug má rozlohu 72 900 km2.
Seznam regionů, Wikipedia (en)
Regiony, rozloha km2, hlavní město
Awdal (18), 21 374 km2, Boorama
Bakool (5), 26 962 km2, Xuddur
Banaadir (7), 370 km2, Mogadišo
Bari (13), 70 088 km2, Boosaaso
Bay (4), 35 156 km2, Baydhabo
Dolní Juba (1), 42 876 km2, Kismaju
Dolní Shabeellaha (6), 25 285 km2, Marka
Galguduud (10), 46 126 km2, Dhuusamarreeb
Gedo (3), 60 389 km2, Garbaharey
Hiiraan (9), 31 510 km2, Beledweyne
Mudug (11), 72 933 km2, Gaalkacyo
Nugaal (12), 26 180 km2, Garoowe
Sanaag (16), 53 374 km2, Ceerigaabo
Sool (14), 25 036 km2, Laas Caanood
Střední Juba (2), 9 836 km2, Bu’aale
Střední Shabeellaha (8), 22 663 km2, Jawhar
Togdheer (17), 38 663 km2, Burco
Woqooyi Galbeed, 28 836 km2, Hargejsa
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001. 6. díl, s. 636.; Wikipedia.org
Mapa není pod žádnou licencí
Vstup. Vstupní vízum je možno získat na zastupitelském úřadě Somálska v Addis Abebě, v Džibuti či na mezinárodním letišti v Mogadišu (jednoměsíční vízum pro jeden vstup je za poplatek 60 USD).
Doklady. Pro vstup do země je potřeba platný cestovní pas. Doporučuje se mít s sebou pro případ kontroly mezinárodní očkovací průkaz s očkováním proti žluté zimnici.
Měna. Šilink, SOS. 1 000 somálských šilinků = 40 Kč (2018), aktuální kurz. Jednoznačně nejvíce přijímanou valutou v Somálsku je americký dolar. Bankovní karty nebo cestovní šeky nelze použít téměř nikde.
Časové pásmo. UTC+3 (o dvě hodiny více než středoevropský čas)
Bezpečnost. Vzhledem k dlouhodobě neuspokojivé bezpečnostní situaci a trvajícím ozbrojeným střetům a vysokému riziku teroristických útoků, ozbrojených přepadení a únosů se velmi nedoporučuje do Somálska cestovat. Toto doporučení platí i pro oblast Somalilandu. Vláda není schopna efektivně kontrolovat většinu území státu.
Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz
Somálsko leží na východě Afriky, mezi Adenským zálivem a Indickým oceánem. Somálsko má jedno z nejdelších pobřeží v Africe a v západní Asii, více jak 3 000 km. Severní část země je hornatá, pohoří stupňovitě klesají k Adenskému zálivu. Ve střední části severního Somálska leží pohoří Ogo s nejvyšší somálskou horou Šimbiris (2 460 m). Další pohoří leží na severovýchodě i severozápadě, na hranicích s Etiopií. Jižní polovinu země tvoří především nížiny a pahorkatina. Mezi největšími somálskými řekami Šebeli a Jubba se rozkládá náplavová rovina. Podél jižní části pobřeží se vyskytují korálové ostrovy.
Na severu je vegetace chudá, jsou zde především polopouště. Na jihu jsou trnité a suché savany. V nížinách řek se nachází močálovité oblasti a rostou zde galeriové lesy.
Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 8., str. 635. Odeon, 2001., Wikipedia.org
Britannica, Somalia (en)
CIA World Factbook, Somalia (en)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Somálsko (cs)